Aluška.org: Věděním ke svobodě

Věříte na anděly, či už s nimi máte osobní zkušenost? Viděli jste je někdy? Jak asi vypadají? Pokud vás tyto otázky zajímají, v dnešním článku najdete sbírku zkušeností různých lidí, kteří měli to štěstí, že viděli bytosti, o kterých předpokládají, že to byli strážní andělé. Pokud jste i vy někdy viděli anděla, či bytost jemu podobnou, neváhejte a pochlubte se do diskuze.

Anděl se vznášel nad mou sestrou
Bylo mi 6 nebo 7, sdílel jsem pokoj se svou starší sestrou. V noci jsem se náhodně probudil a překulil se na druhý bok. Moje sestra ležela na zádech ve své posteli a tvrdě spala.
Přímo nad ní se vznášel „muž“ s roztaženýma rukama. Byl celý bílý a viděl jsem skrz něj. Ale nějak jsem poznal, že jeho kudrnaté vlasy byly hnědé. Ze zad mu vycházela mohutná křídla s bílým peřím.
Zíral jsem na něj jen pár sekund a do té doby jsem se nebál, ale náhle odvrátil hlavu od mé sestry, aby se mnou navázal oční kontakt. To mě fakt vyděsilo.
Jeho výraz nebyl vůbec hrozivý, ale spíš překvapený. Jakoby ho zaujalo, že ho vidím… Ale mě to strašně vyděsilo!
Jediné, co jsem v tu chvíli dokázal udělat, bylo přehodit si přes hlavu peřinu. Nedokázal jsem ani křičet. Celou noc jsem měl přes hlavu peřinu, dokud jsem neuviděl denní světlo a neuslyšel cvrlikání ptáků.
Ráno jsem se hrozně těšil, jak to povyprávím své sestře. Ale když se probudila a poslechla si to, vůbec mi nevěřila. Nakonec mi nevěřil nikdo, komu jsem o tom řekl. Tak jsem si slíbil, že na to, co jsem viděl, nikdy v životě nezapomenu. Bylo to skutečné!

Byl to pro mě ale opravdu traumatický zážitek. Trvalo mi roky, než jsem byl schopen spát sám v pokoji. Řekl jsem o tom své mámě až po mnoha letech a ona mi na to řekla, že to byl démon. Z toho jsem byl zklamaný. Přemýšlel jsem i nad tím, proč se zjevil u postele mé sestry. Sestra sice nebyla nijak nemocná, ale měli jsme oba hodně těžké dětství s rodiči závislými na drogách. Takže možná na ni v noci dohlížel.

Andělská dívka
Když jsem ještě chodil na základku, probudil jsem se uprostřed noci a hned vedle mého nočního stolku bylo něco, co vypadalo jako anděl (to byla moje bezprostřední myšlenka, hned jak jsem to zahlédnul).
Bylo to bílé a jasné, ale ne moc průsvitné. Nedokázal jsem odlišit ramena od případných složených křídel za „andělem“. Mně ten anděl připadal jako dívka (netroufnu si odhadnout na kolik asi vypadala let).
Měla lidský obličej a všechno na ní bylo čistě bílé. Nevypadala děsivě, hrozivě, ani nepůsobila, že by mohla být nějak zlá. Ale byl jsem z toho tak hrozně vyděšený, že jsem se hned schoval pod duchnu.
Když jsem potom sebral odvahu a znovu se na ni podíval, byla pryč. Už jsem potom nikdy nic takového nezažil.

Padající světla
Když mi bylo 20, zažila jsem něco, o čem si myslím, že pochází od duchovních průvodců. Moje máma byla zavražděna a před smrtí mi vždy říkala, že až umře, pokud bude existovat i po smrti, dá mi určitě vědět. Mým dětem v té době nebyly víc než 2 roky a hrály si ve svém pokoji.
Vešla jsem tam, abych jim tam položila prádlo, když jsem si všimla drobných zlatých světýlek padajících všude kolem nás. To jediné, co jsem v tu chvíli udělala, bylo otáčet se pomalu v kruhu, stejně jako moji chlapci. Drželi se mých nohou, ruce měli natažené nad hlavy, a snažili se dotknout padajících světel.
Byla jsem hodně překvapená z toho, co jsem viděla, a samozřejmě jsem nebyla jediná. Ale nebála jsem se, protože jsem měla takový hřejivý pocit, který slovy nejde popsat. Prostě jsem věděla, že je to v pořádku. Ať to bylo cokoli, nebylo to tam proto, aby to ublížilo mně, nebo mým chlapcům.
Věřím, že to byla moje máma, která se mi tím snažila říct, že je v pořádku a ať mám víru, protože posmrtný život existuje. Myslím si, že mě na druhém břehu ochraňuje.

Zářivá paní u postele
Když jsem byla na základní škole. Bydlela jsem v domě svých prarodičů a spávala s nimi v jejich posteli. Uprostřed noci jsem se probudila a převalila jsem se. Uviděla jsem vysokou „ženu“, jak stojí na kraji postele u babiččina nočního stolku.
Zářila bílou, až světle růžovou barvou a na tváři měla zvláštní úšklebek. Zírala na mě, já jsem se vyděsila a překulila jsem se zpátky, abych se dostala blíž k babičce. Byla jsem pak příliš vyděšená, aby se znovu ohlédla.
Ráno mi nikdo nevěřil…
O několik let později jsem jela na tábor se střední školou. Spali jsme v pokoji se dvěma palandami. Spala jsem na jedné z horních paland a ráno mi jeden ze spolubydlících řekl, že se probudil uprostřed noci a uviděl zářící „ženu“, jak se vznáší u mé postele a sleduje, jak spím.
Nikdy jsem neřekla nikomu mimo svou rodinu o zážitku se zářivou paní, když jsem byla mladší. A byla jsem pak hrozně překvapená, že ji pro změnu viděl někdo jiný.

Stoický anděl s mečem
Když jsem byla ještě studentka, odstěhovala jsem se z domova rodičů a poprvé jsem žila ve společném pronájmu v domě. Z nějakého důvodu jsem začala mít časté noční můry a spánkovou paralýzu. Bylo to tak špatné, že jsem jednoho večera zavolala své mámě a zoufale jsem ji žádala, aby se za mě modlila (v té době jsem byla ještě křesťanka).
Poté noční můry přestaly. Ale jednou v noci jsem se s kalnýma očima probudila a u mých dveří stála vysoká postava.

Byl vysoký jako samotný strop, široký a svalnatý. Byl oblečený v bílých šatech, které téměř zářily, a v jedné ruce držel meč. Jeho obličej byl jako vytesaný. Trochu mi ve tváři připomínal Henryho Rollinse.

Každopádně jsem na tu postavu chvíli zírala. Nepodíval se ale mým směrem. Díval se kupředu a byl docela stoický. Pak jsem znovu usnula a probudila jsem se až další ráno.

Co si myslím, že to asi bylo? No, tehdy, jako křesťanka, kterou jsem v té době byla, jsem předpokládala, že to byl anděl. Nyní se však dívám mnohem širším a holističtějším pohledem na duchovno a metafyziku. Takže to vidím tak, že mamčiny modlitby za mou ochranu fungovaly na základě jejího soustředěného záměru a postava, kterou jsem pak viděla, byla ochrannou entitou, která nabyla vzhledu, který odpovídal povaze této energie a jaký bych asi od ochranné energie očekávala… Ale pokud to někomu nedává smysl, tak prostě ano, viděla jsem anděla.

Překvapený anděl
Bylo mi 15. Můj bratr a já jsme sdíleli stejný pokoj. Probudil jsem se uprostřed noci, otočil jsem se a uviděl jsem ženu v bílém, jak zírá na mého bratra.
Pak se na mě překvapeně podívala, jako by nechtěla být viděna a zmizela. Dodneška si to pamatuju, jako by se to stalo včera. Moje intuice mi říká, že byla dobrá bytost, která na něj dohlížela. Vyšší bytosti asi nejsou zvyklé na to, že je my lidé můžeme vidět nebo rozpoznat. Asi proto jsou z toho překvapení.

Zoubková víla
Když jsem chodila na první stupeň ZŠ, uviděla jsem jednou něco, co vypadalo jako malý anděl, nebo víla, vznášející se nad mou postelí. Byl opravdu malý, celý bílo-žlutě svítil.
Byla jsem tehdy přesvědčená o tom, že je to zoubková víla, ale zrovna ten den jsem o žádný zub nepřišla.
Vždycky si to budu pamatovat, protože je to v podstatě jediná zvláštní nebo paranormální věc, která se mi kdy v životě stala, a stále jsem naprosto přesvědčená o tom, že to bylo naprosto reálné.

Co dělají v noci, když spíme
To, co jsem viděl, na to do smrti nezapomenu. Když jsem byl malý, jednou jsem viděl anděla. Můj anděl, byl asi jenom půl metru vysoký, byl průhledný, měl kudrnaté vlasy a nerostly mu žádné vousy.
Vznášel se nad mou sestrou když v noci spala a v ruce měl naběračku na med… nebo prostě něco, co vypadalo stejně. Pomalu pohyboval paží, jako by něco z této naběračky „cákal“ na hlavu mé sestry.
Pak se otočil a začal si razit cestu ke mně. Já jsem se tak strašně vyděsil, že jsem se schoval pod peřinu a už jsem do rána nevytáhl hlavu.

© aluska.org 2023