Aluška.org: Věděním ke svobodě

Oficiální věda považuje Sibiř za pravlast Mongoloidů. Ale stále více současných vědců a badatelů z různých zemí vyvrací tento chybný názor. Jejich tvrzení jsou založena na výsledcích archeologických výzkumů a ne na fiktivních představách falzifikátorů historie.

Ředitel Německého archeologického ústavu profesor Dr. Hermann Parzinger, uznávaný člen mnohých akademií věd, se domnívá, že právě představitelé europoidní bílé rasy žili na většině území střední Asie od neolitu až do období Skytů a až potom se na tomto území začala objevovat mongoloidní rasa.

,,Zjistili jsme, že europoidní rasa žila ve střední Asii až do doby Skytů. Potvrdila to i mumie skytského bojovníka, vysokého blondýna, která se našla v permafrostu horní Altaje.“

Tyto argumenty německého archeologa se vztahují na výsledky vykopávek mohyly Aržan-2 ze 7. století před naším letopočtem, která se nachází v Tuvě, v Údolí králů. V této mohyle se našly velmi propracované artefakty ze zlata, jantaru, železa, dřeva, které nasvědčují o technicky rozvinuté společnosti. Právě těchto vykopávek se Dr. Parzinger osobně zúčastnil.

Mohyla Aržan-2

Pokud byli původní obyvatelé Sibiře běloši, ukazuje se, že právě Sibiř je jejich pravlast a ne Evropa, jak to hlásá oficiální historie. Ukazuje se, že ,,hordy mongoloidů“ v žádném případě nedělaly nájezdy do Evropy ze vzdálených oblastí Sibiře. A nejen Skythové, ale také Hunové a ,,Mongolští Tataři“ také neměli nic společného s Mongoloidmi, jinak by na dobytých územích včetně Slovenska zanechali jasné mongoloidní genetické a kulturní stopy, nemluvě o mongoloidských pohřebištích.

Proto není možné vyčíslit hodnotu nálezu v mohyle Aržan-2. Podle vedoucího středoasijské expedice, vědeckého pracovníka muzea Ermitáž K. Čugunova, nálezy v mohyle Aržan-2 nemají v archeologii obdoby, protože výzkumné studie této mohyly převrátily stávající představy o asijské nomádské kultuře vzhůru nohama, jakož i domněnky o původu a vývoji skytského umění, které přišlo z pobřeží černého moře ze Střední Asie.

Poklady nalezené v mohyle Aržan-2.

Tyto závěry potvrzují i ​​výsledky vykopávek na náhorní plošině Ukok na Altaji, uskutečněných v mohyle Ak-Alach-3. V ní byla objevena mumie ženy bílé rasy, tzv. ,,Altajská princezna“. Tento nález také patří do skytské archeologické kultury z doby železné (VI. – III. Století před naším letopočtem), jejíž hlavní nálezy se našly na území horní Altaje, ale nositelé této kultury žili i na sousedících územích Kazachstánu a Mongolska.

Rekonstrukce podoby potetované Altajské princezny, podle mumie nalezené v pohoří Altaj.

Je příznačné, že už dávno před těmito archeologickými nálezy, ještě v 19. století francouzský antropolog P. Topinar a ruský vědec G. Grum-Gržimajlo psali o střední Asii jako o místě obývaném bílou rasou. Na území severní Číny existují zajímavé archeologické nálezy mumií bělochů, jakož i odkazy na civilizace bílých lidí žijících severně od Číny v čínských historických kronikách.

To vše ještě jednou svědčí o tom, že ve středověku se pod záštitou Vatikánu uskutečnilo globální falšování historie, jehož hlavním cílem bylo zatajit poznání skutečné historie přistěhovalců a potomků legendární arktické civilizace Hyperborea. Ze stejného důvodu si oficiální věda usilovně ,,nevšímá“ všech artefaktů týkajících se Velké Tartarie a Hyperborei.

Skutečná historie zcela vyvrací západní historické mýty o ,,Slovanech – divoších“, o jejich chybějících starodávných historických a kulturních kořenech a o Sibiři jako rodišti mongoloidní rasy. Rusové vlastně nikdy nedobývali Sibiř, protože to bylo vždy ruské území i po zániku Velké Tartarie.
Proto se oddíl Jermaka (Jermak Timofejevič, velitel kozáckého vojska) v boji proti Kučumovi (Chán Kučuma, byl poražen roku 1582) těšil široké podpoře sibiřských védských Rusů, kteří byli domorodým obyvatelstvem Sibiře.

Všechny takzvané ,,malé národy“ přišly na Sibiř, když tam už žili ,,světlovlasí a modroocí bohatýři“, což se také uvádí v jejich ústních tradicích a mýtech. Jak vidíme, informace získané z těchto mýtů malých národů Sibiře se potvrzují i ​​archeologickými nálezy.

připraveno podle zdroje, do češtiny aluška.org