Základní kroky k uchování si mladého a zdravého mozku známe: Zdravě jíst, cvičit a v noci se dobře vyspat. Zdraví našeho mozku však může být ovlivňováno i neočekávaným zdrojem – naším druhým mozkem.
Součástí našeho trávícího systému je střevo, nebo také „druhý mozek“, obsahující bakterie, které dokážou pomáhat s vytvářením struktury našeho mozku. Navíc, jak ukázaly poslední studie, tyto bakterie ovlivňují i naše nálady, chování a duševní zdraví, dokonce mají vliv i na pravděpodobnost vzniku Alzheimerovy choroby.
Jak naše střeva komunikují s mozkem
Webová stránka LabRoots zdůrazňuje digitální inovace ve vědecké spolupráci a učení.
Ve své tabulce pod názvem „Mohou bakterie mluvit s vaším mozkem? Vaše mikroby a duševní zdraví „ukazuje, jak komplikovaně jepropojen mozek s trávicím systémem.
Střevo je schopné komunikovat s mozkem prostřednictvím bloudivého nervu – lebečního nervu, táhnoucího se od mozkového kmene přes srdce, jícen a plíce až do břišní dutiny – známého jako střevní-mozková osa. 90% vláken ve vagusu, tedy v bloudivém nervu, přenáší informace ze střeva do mozku. Tato komunikace se děje prostřednictvím molekul, které jsou vytvářeny střevními bakteriemi, a pak vstupují do krevního řečiště. Tyto molekuly jsou natolik silné, že při pokusech dokázaly změnit chování myší. Krev uvolňuje neuroaktivní složky a hormony, které vstupují do krevního řečiště a jdou do mozku.
Lidské tělo obsahuje zhruba dvě kila střevních bakterií. Když tyto bakterie začnou být v nerovnováze, může to vést k následujícím nežádoucím symptomům:
plynatost
nadýmání
průjem
bolest kloubů
přibírání nebo úbytek hmotnosti
bolesti hlavy
vyrážky
problém s pamětí
bolestivá menstruace
únava
špatný spánek
Co způsobuje nerovnováha zdraví prospěšných, nebo naopak škodlivých střevních bakterií?
Nerovnováha prospěšných a škodlivých střevních bakterií, známá jako „dysbióza“, se spojuje s celou řadou psychiatrických a neurologických poruch, jako jsou:
autismus
úzkost
deprese
stres
a mnohé další
Může to hrát dokonce roli při neurodegenerativních onemocněních, jako jsou Alzheimerova či Parkinsonova choroba.
Naznačuje to, že žaludeční nebo střevní potíže mohou být u člověka příčinou nebo produktem úzkosti, stresu či deprese. Toto se potenciálně týká prozánětlivých stavů, vyvolaných bakteriální nerovnováhou na povrchu nebo uvnitř těla. Navíc existuje výzkum, který naznačuje, že manipulování střevními bakteriemi může jistým způsobem vytvářet modely chování, vztahující se k úzkosti a depresi.
Jedna studie z roku 2013 zjistila, že nahrazení střevních bakterií úzkostlivých myší bakteriemi myší nebojácných, vedlo k tomu, že myši začaly být méně úzkostlivé a více společenské.
Fungovalo to i obráceně – smělé myši se staly plachými, když dostaly bakterie bázlivé myší a agresivní myši se uklidnily, když vědci změnou stravy pozměnili jejich střevní bakterie. Krmili je probiotiky, nebo jim podávali antibiotika.
Toto propojení střeva s mozkem má několik důsledků, jako například možnost prevence a zároveň léčby neurologických a neuropsychiatrických onemocnění prostřednictvím střevního zdraví. Ukazuje nám to, že mít zdravé střevo může být totéž, jako mít zdravou mysl.
do češtiny Alue
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová Je to stejné jako s dýcháním, musíte se…
-není Jsi blázen. I kdyby ti tu psal nějaký…
-***** Všechno funguje jako obvykle, žádné změny v tomto…
-Alue K. Loskotová Chápu. Jinak poradna funguje i nadále? Chtěl bych…
-Ivo