Aluška.org: Věděním ke svobodě

A naše děti o nich vědí tak málo. A kdyby ano, lidé by je nepochybně milovali podobně jako kočky, psy, koně, delfíny… Dovolte mi, abych vám je trochu přiblížil! Ne, dnes nebudu psát o tom, že umí milovat, umí komunikovat a navazovat přátelství, umí se rozhodovat a nenechat své příbuzné v nesnázích, umí žít v rodinách a kmenech (a to rozhodně umí). Dnes jednoduše. Stromy plní naše řeky více než déšť! A poskytují nám životadárné deště, více než světové oceány s větrem.

Chcete vědět jak? Představte si: Vítr vane do lesa od oceánu nebo od moře. Tento vzduch obsahuje vodu ve formě vodní páry. Odkud pochází? Z mořské hladiny se vypařuje pod vlivem slunečního záření. Obsahuje částečky soli, ale jen velmi málo, a tato voda je obecně „čistá“.
Kolik z této vody ve vzduchu může spadnout jako déšť? Pouze 15-20 %. A co bude s tou většinou? Při kontaktu s chladným povrchem listů stromů kondenzuje z čistého nočního vzduchu, nebo mlhy! To znamená, že stromy a rostliny přemění 80-85 % vlhkosti ze vzduchu na kondenzaci.

Když během dne dochází k odpařování ze stromů, vzduch se v horkém počasí ochlazuje, a když v noci dochází ke kondenzaci, kondenzát ohřívá okolní vzduch. Stromy tak vzduch přes den ochlazují a v noci ohřívají. Zpět ke kondenzátu. Kam tedy odchází?
15 % se během dne odpaří. Strom 50 % vrací zpět do ovzduší ve formě vodní páry. Zbylých 35 % končí v podzemních vodách.

Co se stane, když prší? Z deště, který spadne, se 25 % vody vypaří z listů koruny stromu a 50 % je stromem odvedeno zpět do ovzduší. Tato vlhkost se přidá do mraků, které nyní budou z 50 % tvořeny „vodou ze stromů“. Tyto mraky budou plout do vnitrozemí a bude z nich opět pršet, ale na jiném místě. Pryč od moře. Stromy přenesou ze svých zelených dlaní na dlaně nás všech, kteří nežijeme u moře, životodárný, čistý déšť!

A to není všechno! Víte, co ještě mohou udělat? Samy mohou srážky zdvojnásobit nebo znásobit a poslat je tam, kde je sucho. Atmosféra totiž potřebuje vlhkost, která se snaží dostat tam, kde není. Atmosféra žádá a stromy dávají.
A nyní se vzduch přesouvá do vnitrozemí (ve skutečnosti postupně stoupá stále výš a výš nad hladinu moře) a srážek přibývá, stejně jako kondenzace. Díky stromům. A všude tam, kde vítr proniká korunami stromů, v lesích vysokých více než 12 metrů, vznikají Ekmanovy spirály. A přinášejí dalších 40 % deště. Takové deště padají v pásmech rovnoběžných s linií stromů.

Je čas položit si otázku: Co se stane, když vítr přinese vzduch, který nepochází od moře?
Přibližně 40% těchto vzdušných mas, které se dostanou do lesa, do něj buď přidá vlhkost, pokud je jí ve vzduchu dostatek, nebo se naopak lesem zvlhčí.

Co bychom si bez nich počali, bez stromů, které nám přinášejí déšť? Bez stromů, které v letních vedrech ochlazují vzduch? A v noci ohřívají vzduch? Samozřejmě je možné žít i na Sahaře. Ale na Sahaře o velikosti planety se žít nedá.

Řecko přišlo o své lesy a planeta se udržuje při životě díky lesům v Rusku, Kanadě atd. Lesy na planetě podporují ta místa, kde už lesy nejsou. Stromy vychovávají své syny a dcery a posílají je, aby nám pomáhali. A my se k nim často chováme hůř než k nábytku. Nulová pozornost. A díky stromům jsme přitom naživu.

překlad www.aluska.org 2021 / podle Zdroje