Aluška.org: Věděním ke svobodě

Lesní a luční rosa byla vždycky pokládána za jakýsi předobraz zázračné živé vody. Často byla používána v léčitelství, v alchymii i kosmetické výrobě. Tato ryzí voda vstřebávala nejenom sílu rostlin, na kterých se objevovala a ze kterých byla se vší opatrností sbírána, ale také sílu nebeských těles, působících v konkrétních chvílích na ty či ony události.

Rosa sbíraná na polním kvítí se pila při stavech melancholie a při poklesu a nedostatku životních sil, přičemž sbírána musela být za ranního rozbřesku.

Rosu, kterou za dávných dob lidé při východu slunce sbírali z listů kopřivy, používali na vlasy, a to nejenom jako posilující prostředek. Odedávna byly totiž ženské vlasy pokládány za cosi tajemného. Kopřivová rosa nanesená na vlasy byla pokládána za spolehlivý prostředek k ochraně dívčí poctivosti a nedotčené pověsti, uměla ji ochránit před pomluvami a klevetou.

Rosa z jetele byla zase pokládána za výborný prostředek na svárlivou povahu. Stávalo se, že muž tajně, aby žena nevěděla, jí přimíchával jetelovou rosu do pití, do jídla nebo i do vody na mytí, aby tak zlepšil její povahu.

Rosa sebraná po noci vrcholného úplňku za východu slunce z chmele byla uznávaným prostředkem přičarování objektu lásky. Bylo třeba dát svému vyvolenému napít vody, do které byla chmelová rosa přimíchána, nebo mu skrytě touto rosou postříkat oblečení.

Rosa setřesená do východu slunce z pelyňku nebo bodláku dokázala zbavit uhranutí a také zaháněla zlé duchy. Nemocné touto rosou omývali a pronášeli přitom zaklínadla.

Rosa sbíraná na voňavých květech sloužila k umývání, aby se zachovala krása. V Japonsku dokonce existuje zvláštní svátek zasvěcený chryzantémě. Během něj se na květy chryzantém kladou speciální kousky vaty, která kouzelnou rosu nasákne Potom se s ní umývá obličej.

S rosou je spojen i starodávný obřad spojený s novoluním a uctíváním plodnosti. V noci novoluní na zapadlých loukách zarostlých vysokou travou, daleko od lidských očí, se mladé ženy koupaly v rose, když probíhaly travou, která jí byla pokryta. Bylo to pokládáno za spolehlivý prostředek k brzkému otěhotnění, snadnému porodu a mužské věrnosti.

Za dávných časů existoval také obyčej umývání rosou z rozkvetlých stromů. Tato neobyčejně příjemná procedura je v dnešním chaotické době prakticky zapomenuta. Což je veliká škoda, protože nejenom napomáhá udržení dokonalého stavu pleti, ale má celkový ozdravující účinek na celý organismus.

Ve středověké Evropě se kromě dalších zvláštních obřadů musely dívky na 1. máje umývat rosou sebranou z vykvetlých květů hlohu. Hloh byl pokládán za magickou rostlinu. Panovala víra, že dívka, která tento obřad podstoupí, se bude po celý rok těšit pevnému zdraví, a ženy získají zpět krásu a svěžest, které ztratily s věkem.

Avšak množství ostrých, dosti dlouhých trnů na větvičkách a velmi nepříjemný odér květů hlohu měnily tento užitečný obřad v těžkou zkoušku.
S květy střemchy, višně, jabloně, hrušně, šeříku nebo jasmínu to bylo něco docela jiného. Když květ těchto stromů či keřů teprve začíná a poupata jsou jenom napůl otevřená, zajděte k některé z těchto rostlin ráno při východu slunce, ponořte obličej do nadýchané, kapičkami rosy smáčené bílorůžové záplavy a vydržte tak několik minut. Vdechujte nádhernou vůni. Pocítíte, jak se pleť napájí chladnou a svěží květovou rosou. Potom, aniž byste si utřeli tvář, pomalu odejděte od stromu nebo keře, nastavte tvář prvním ranním paprskům a nechte blahodárnou léčivou vláhu vyschnout přirozenou cestou.

Za dávných dob tak postupovali všichni, kdo si přáli získat a udržet pevné zdraví, dlouhé mládí a krásu. Nemocným, nemohoucím a starým lidem přinášeli jejich blízcí šátky smočené v ranní květové rose, aby si je přiložili na obličej.

Toto jsou lidové znalosti přírodních léčivých vlastností rostlin. Rosa, která se po celou noc drží na lístcích a květech rostlin, je vlastně svého druhu studeným nálevem z rostlin, který obsahuje nejenom biologicky aktivní látky včetně vzácných iontů manganu, molybdenu a zinku, na které je bohatý pyl květů, ale také energoinformační, tedy vlnovou složku, které se sice nejde dotknout rukama, zato však lze v plné míře pocítit důsledek působení těchto součástí rosy na organismus.
(pozn. Alue: Dalo by se říct, že je to něco jako přírodní květové homeopatikum, nebo přírodní Bachova esence)

Článek je převzatý ze Zdroje