Aluška.org: Věděním ke svobodě

Milí čtenáři,
Ráda bych vás pro zajímavost seznámila s grafem, který vypracoval Marko Pogačnik pro svoji knihu Elementární bytosti. Konkrétně je to graf znázorňující úrovně skupin bytostí v různých živlech a jejich pojmenování, což by se vám mohlo hodit v případě, že byste rádi v této sféře hlouběji bádali na vlastní pěst, anebo byste si potřebovali své znalosti lépe utřídit.
Marko pojímá svět jemnohmotna skoro vědecky. Každá bytost, se kterou se setká, má v jeho očích přesné zařazení a místo. Velice konkrétně a trefně tento svět popisuje. Jazykem, který běžně lidé, kteří se v těchto sférách pohybují, nepoužívají. Poskytuje tak velmi originální pohled na věc, přestože popisuje takřka to samé, co ostatní badatelé a šikovní autoři. Jeho již výše zmíněná kniha je velmi dobrá, určitě stojí za přečtení. Obsahuje grafů, které jsou podle mě velmi praktické, hned několik, takže do budoucna se můžete těšit na další zajímavé rozbory.
Výsledek bádání člověka, který se tak skvěle vyzná v tomto oboru, by vás neměl nechat chladnými, proto hurá na to…

Prohlédněte si pozorně celou tabulku. – Je jasné, že většinou to zezačátku připomíná spíš Španělskou vesnici, ale celý graf spolu projdem a vysvětlíme si ho. Nejde mi o to, abyste se ho učili. Měla by to pro vás být spíše vítaná pomůcka k vlastní inspiraci a bádání.

Práce s tabulkou:
Jak vidíte, různé bytostí jsou zde rozřazené do čtyř skupin podle živlů. Každý živel má tři úrovně, ohnivý má čtyři. Spodní část první úrovně pojmenovává bytosti na nižším stupni, horní část třetí či čtvrté úrovně vám ukazuje nejvyšší.
Je dost možné, že mnoho názvů, které použil Marko, ani neznáte. Je potřeba si zde uvědomit, že každý člověk, který se hlouběji zabývá nehmotným světem, používá trochu odlišné názvosloví, speciálně v případě, že objeví něco nového, pro co zatím lidé neznají žádné označení. – Přírodní bytosti umí samy říct, kdo jsou, nemusíte jim vymýšlet jména. Potíž však může nastat v interakci s ostatními lidmi.
Aby vám tabulka byla k užitku, stručně si každou skupinu vysvětlíme a najdeme přirovnání, které znáte, nebo snadněji pochopíte.

Zemní živel:
Jak vidíte, nejnižší stupeň elementárních bytostí, spadajících do živlu země, jsou Elfové, skřítkové a gnómové.
Marko Pogačnik označuje za ,,Elfy“ malé bytosti, které bývají na květinách. Já jim říkám ,,Víly“, pro Marka jsou to ,,Elfové“. Zdůrazňuji to proto, abyste si nemysleli, že když potkáte velkého elfa, který měří dva metry, že snad patří do této skupiny. – Ne, pro něj má totiž Marko jiné označení. Do této skupiny patří malé ochranné bytůstky květin. Skřítkové sem spadají samozřejmě také, ale najdete je spíše v mechu a kapradí. Vypadají krapítek jinak, ale velikostí a úlohou jsou na tom skoro stejně jako malé květinové bytosti.
Gnómové jsou v podstatě skřítci, kteří bývají ve svrchních částech půdy. Moc často je nepotkáte, protože o lidi nemají zájem, ale patří do této skupiny.
Všechny tyto bytosti jsou veliké maximálně10-15cm, víc ne.

O něco výš vidíte domácí skřítky. – Domácí skřítkové vznikli jako dodatečná skupina v době, kdy lidé začali přetvářet přírodní materiály a stěhovat se do domů. Ve vesmíru je vše chráněno a proto nás následovaly i elementární bytosti. Malí domácí skřítkové tak obývají naše domy, aniž bychom to tušili. Často se ,,zabydlí“ na nějakém pro ně speciálním a zajímavém místě, ze kterého udělají svůj domov a kde je poté nejčastěji najdete. Bývají komunikativní, velicí do 40cm.
Můžete je doma mít u krbu, domácí fontánky, v květinách, či na jiném místě, kde jste dali větší prostor přírodě před technikou.
Dá se s nimi v mnohém spolupracovat. Pokud vás mají rádi, mohou být pro vás užiteční při hlídání majetku, odpuzování nezvaných návštěv, spojka mezi vámi a dalšími bytostmi, jsou i docela inteligentní, můžete se jich na mnoho věcí zeptat a jsou to také ty bytosti, které vám mohou odpovídat křupnutím v nábytku.
Pokud jsou to škádlivky, nebo jste provedli něco, co se jim nelíbí, můžou vám i zavařit. Mizí klíče, padá nádobí, chcípají květiny, nejde odemknout zámek ve dveřích, nebo zlobí žárovky. Domácí skřítky není dobré podceňovat, ani zlobit, protože jsou to oni, kdo spoluvytváří duši vašeho domova.

O něco výš jsou uvedené Elementární bytosti zvířete a člověka. U zvířat je to jasné. Jedná se o ochranné bytosti. Člověk má anděly, zvířata zase mají tyto malé strážné bytosti zemního živlu.Vypadají jako 5-10cm veliké bílé zářivé koule. Pokud nabydou konkrétní podobu, vypadají skoro stejně, jako malí květinoví elfové a víly.
Co to ale je, elementární bytost člověka? – Marko to ve své knize sáhodlouze vysvětluje, jedná se o něco, na co přišel sám a co je pro zbytek světa neznámé. Nejde o ochranného anděla, Marko mluví o jakési vědomé součásti našeho vlastního éterického já, spojeného se zemí. Není to druhá bytost v nás, ale spíše elementární energetická složka nás samých. – Velmi špatně se to vysvětluje, ale pokud jste to z mého výkladu nepochytili, můžete si za A přečíst celou knihu, či za B na to zapomenout. Je ale dobré být si vědom toho, že v nás samých je éterická zemská složka, čili spojení s matkou Zemí, která plní vlastní funkci v našem energetickém systému.

Výš máme Fauny. Tady došlo právě k velké záměně pojmů, Marko takto označuje bytosti, kterým já říkám ,,Velcí elfové“, nebo ,,Velké víly“. To jsou již výše zmínění dvoumetroví zelení muži, kteří se dají potkat v lese. Ale moc si s nimi člověk nepopovídá, přestože občas se jdou na člověka zvědavě podívat. Marko viděl jejich zhmotněnou formu takovou, jak ji vyobrazují legendy. Pro mě se zjevují v lidstější podobě, ale podstata celé věci je pořád stejná. Akorát pro ni máme jiné názvy.
Tato skupina bytostí je k nalezení většinou jen ve volné přírodě, ale znám výjimky.

Tím se uzavřela první skupina a dostáváme se do druhé, vyšší.
Pod pojmy Starý mudrc i Milující stařena, přestože se to tak na první pohled nezdá, najdete bytosti známé. Marko pro ně akorát vynašel speciální označení. Jedná se o bytosti, které stráží významné místo. Může to být krajinný chrám, tedy posvátné místo. Nebo místo kde je speciální výskyt léčivé energie. Jde v podstatě o strážce, kteří bývají velice moudří, sdílní a vzhledově se jeví jako hodně staří, proto je teoreticky Marko nazývá jako Stařeny a Mudrce.

Ve třetí úrovni je Pan. – Možná vám to hned tak nic neřekne, ale ve skutečnosti ho znáte. Jde o nejvyšší strážnou bytost a já se s nimi setkala už mnohokrát. Pokud jste četli moji knihu, tak Zarfan by podle zkušeností Marko Pogačnika byl zařazen právě jako Pan ve třetí skupině. Nebo pokud čtete moji rubriku ,,Nehmotné bytosti osobně“, najdete tam článek ,,Maleus“. Minulý rok jsem pro něj plnila pár úkolů, jistě si na to ještě někteří z vás vzpomenou.
Jde tedy o bytost vysokou cca 2,5 – 3 metry. Většinou sídlí na vyvýšeném místě (kopec,skála, hora) a stráží vždy určitou lokalitu, průměrně pokrývající asi 1-2 km od místa, kde sídlí. Jejich lokalita má tedy v průměru 2-4km do tvaru kruhu či elipsy. Mě se tito strážci vždy představují jako ,,Pán lesa“, což krásně koresponduje s Markovým označením ,,Pan“. – Tak vidíte, zas až tak neznámé to není.

Vzdušný živel:
V první skupině vidíme Vily a Sylfy. Jde tedy o malé bytůstky, velké jako jejich příbuzní zemního živlu, též z první skupiny. Akorát mají úkoly v rámci vzdušného živlu a vypadají odlišně. Bývají to světle modré či bílé rozčepýřené bytůstky, které chvilku neposedí.

Ve druhé úrovni máme Lesní vílu. – Jde tedy o bytost podobnou Faunovi, ale má nižší postavení a stále se drží dílčích úkolů. ,,Nešéfuje“.

Nad ní vidíte Rostlinnou dévu. – Také to znáte, jde o dévy stromů, se kterými někteří z vás tak rádi rozmlouvají.

Prostorové víly už bývají tak trochu stážkyně, opět podobné Faunům, ale s jinými úkoly. Zatímco Faun je spjat se zemí a zelení, prostorová víla je spojena s místem. Pár už jsem jich poznala, nedaleko Šternberka existuje les, kde slouží dvě prostorové víly jako průvodkyně lidských návštěvníků, kteří si to zaslouží. Jsou velice přátelské a sdílné, daly by se zařadit právě sem.

Obřadní déva, déva místa a déva mistryně jsou velice specifické Markovy pojmy, jde v podstatě o několik úrovní elementárních (či zde spíše ,,duchovních“) strážců. Osobně jsem je ještě nepotkala, ale Marko popisuje své setkání s nimi ve své knize na velice zvláštních místech, jako je třeba Muzeum. Nerada bych do jeho konceptu pletla něco svého, pokud byste to rádi z první ruky, kupte si knihu.

Vodní živel:
Duchové rovnováhy jsou velice drobní, většinou o nich nikdo neví a nikdo nepíše, Marko byl holt ve svém bádání obzvláště pečlivý, protože zde už se dostáváme do jakéhosi elementárního základu, chránícího samotné principy.

Jak vidíte, undiny, vodníci, vodní žíňky a mořské panny spadají všichni do první úrovně a tady jde o bytosti, se kterými se setkáváme zcela běžně, jsou nám hodně na očích a není těžké je spatřit, nebo se s nimi spojit. Osobně si myslím, že ani vám není třeba je vysvětlovat, protože je povětšinou zhruba znáte. Kdybych měla tuto skupinu popsat podle vlastního pozorování, potom jsou to menší bytosti, které obývají všechna místa, kde je voda a je jich všude plno. Jsou hojně ve všech rybnících, říčkách, řekách a samozřejmě rozptýlené v moři.

O něco zajímavější jsou Rusalky, spadající zde do druhé (vyšší) kategorie. Osobně totiž pár rusalek znám a vy je jistě znáte minimálně z mých vyprávění a právě z již zmíněné rubriky ,,Elementární bytosti osobně“. Geladra, Gaurien a také Galeara sem všechny patří a jde o Rusalky strážící pramen. První dvě jsem poznala na skále, pod kterou byl podle jejich vytrávění silný spodní pramen a Galeara chrání studánku, kam se chodí lidé běžně napít.
Rusalka Lužní lokality je mi bohužel zatím neznámá bytost, snad ji někdy také potkám.

Krajinná rusalka je něco podobného jako Pan ze zemního živlu. – Chrání vodstvo určitého místa všeobecně a královna rusalek, to už jsme velmi vysoko. – Naši předkové dávaji svým bohům jména, sem spadají právě bohové strážící vodu.
Nenechte se ošálit, naši předkové nebyli blbí a dobře věděli, že elementární bytosti zaslouží úctu a je třeba na ně pamatovat, či je v pokoře prosit o pomoc v případě potřeby. Zato dnes? Dnes si o jakýchsi božstvech možná počteme v Dějepise… Královny rusalek tu však stále jsou i bez našeho vědomí, bohužel setkání s nimi bude pravděpodobně něco velice vzácného, Marko je jediný, o kom vím, že tohle popsal. Já se zatím dostala pouze k pramenným rusalkám, ale uvidíme do budoucna.

Ohnivý živel:
Tohle je hodně zajímavé.
V první skupině Marko popsal jakési ,,Duchy zemského středu“. Ti co mají trochu fištrona a už pochytili teorii ,,dutozemě“, ví, že je to blbost. – Tedy ten název je blbost, ale pravdou zůstává, že skutečně existují ohniví duchové, které můžeme najít v zemi a spadají právě sem. Jsou to právě ti skřítkové, co vypadají jako plamínky a rejdí v ohni. Když v jejich blízkosti není oheň, čekají v zemi, ale dovedou ho na dálku vycítit a pak se v ohni shromažďují. Kdepak, duchové zemského středu, ale Skřítek ,,plamínek“, kterého jsem popsala ve své (dneska tolik natřásané) rubrice.

O úroveň výše jsou Duchové zrání a proměny. – Co je to zrání je nám jasné, ale co ta proměna? Markova originální teorie spočívá na logickém základu, tedy že i proces hniloby a rozkladu chrání bytosti. On je akorát zařadil pod ohnivý živel a tuto úroveň. Kdybyste rádi poznali duchy rozkladu, najdete je v kompostu, u tlejícího ovoce, nebo na místech, kde roste podhoubí. Vypadají prapodivně, ale mají zde svůj důležitý úkol. – Vrátit živiny zpět zemi, aby se mohly použít znovu. Jsou to takoví ,,recyklátoři“.

Duchové světla jsou nejvyšší bytostí, v podstatě skoro božstvo a strážci svého živlu. Jejich velikost jsem zaznamenala do cca dvou metrů. Běžně je nepotkáte, ale dají se zavolat.

Marko dal ohnivému živlu čtvrtou úroveň a zařadil sem Múzy. Tušíte správně, že jde o Múzu inspirativní. Podle něj přichází poselství a vnuknutí v podobě inspirace právě od nejvyšší úrovně ohnivého živlu. Člověk kreativní by tedy měl být podle něj hodně obklopen těmito bytostmi.
Osobně si o tom myslím něco trochu jiného.Vím totiž, že inspiraci, pokud přichází odjinud jako pomoc, vnuknutí, vedení či spásný nápad, přináší určitá skupina bytostí, které spadají pod univerzální konstruktivní síly Vesmíru. To se s Markovou teorií nikterak nebije, ale ani ji to netvrzuje. Nehledě na fakt, že já jako člověk velmi kreativní, necítím ve spolupráci s Múzami, či ,,Vesmírnou studnou nápadů“, ohnivý živel a když došlo na lámání chleba, trvalo mi cca dva roky, než jsem se naučila správně zatápět v krbu. Pokud bych byla tak provázána s ohněm, měla bych mu snad také intuitivně rozumět, což přirozeně dané nemám. – O tom, jestli tedy Múzy skutečně patří pod ohnivý živel, a jestli jde skutečně o elementární bytosti a ne o anděly, můžeme tedy živě spekulovat.

Přesto Marko odvedl pořádný kus práce a poskytl obrovské pole působnosti pro individuální zkoumání.

Kam dál:

• Otevřít rubriku ,,Nehmotný svět“ – ZDE

• Další obrázky na téma Fantazie – ZDE

• Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

• Otevřít seriál Zákony Vesmíru

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/