Aluška.org: Věděním ke svobodě

Ve vaječnících každé ženy se nachází zásoba, kterou můžeme pravdivě nazvat zlatou rezervou lidstva: Množství vaječných buněk. Na rozdíl od mužských buněk, se ženské vaječné buňky formují ve vaječnících ještě před narozením ženy. Vaječné buňky jsou nejdéle žijící buňky v organismu.

Obal na vaječnících chrání tyto buňky před téměř všemi škodlivými faktory, kromě etylalkoholu. Tento alkohol působí jako rozpouštědlo, proniká do vaječníků a ničí část buněk, ze kterých se mohou narodit děti.

S každou sklenicí alkoholu počet zničených buněk narůstá. A může se stát to, že se za několik let oplodní právě ta poškozená buňka, která byla otrávená sklenkou šampaňského na Nový rok. Tento pohár alkoholu může způsobit hned na počátku vývoje dítěti choroby na mentální nebo fyzické úrovni.

Podle ministerstva zdravotnictví se v Rusku s anomálními poruchami vývoje rodí každý rok více než 100 tisíc děti. 14 až 20 procent z nich zemře v první týden života. 25% ze sto tisíc dětí se narodí s poruchami srdce. 35 procent z nich musí absolvovat kardiochirurgické operace v první hodinu svého života. 200 tisíc těhotenství skončí potraty.

Pravděpodobnost narození nemocného dítěte je přímo úměrná tomu, kolik žena vypila od svého prvního poháru alkoholu až do momentu otěhotnění.

Co skrývají před ženami: Alkohol jako cesta k trvalému něštěstí

https://www.youtube.com/watch?time_continue=105&v=88FtVaIfYVI

Mnoho lidí brání svoji závislost na alkoholu tvrzením, že oni nebo jejich známí už vypili mnoho alkoholu a jejich děti jsou zdravé. Pozor, poškození plodu alkoholem nemusí být zřetelné na pohled, může se odhalit až v průběhu života. Studie ukázaly, že plod poškozený alkoholem může trpět i poruchami duševními, mezi ně patří i chronická deprese a nechuť k životu. Dle statistik se množství osob trpících depresí rok od roku zvyšuje. Mluví o tom například následující článek z roku 2017:

Podle posledních odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) se od roku 2005 zvýšil počet osob trpících depresemi o 18 %. V roce 2015 deprese trápily více než 4 % světové populace, tedy více než 300 mil. osob všech věkových skupin.

Zkušenost s depresí má každý 25. obyvatel naší planety.
Za stoupající počet osob s depresivními poruchami může podle Světové zdravotnické organizace nejen celkový růst populace, ale také stárnutí obyvatelstva, neboť u vyšších věkových skupin jsou deprese rozšířenější.

V současnosti patří poměrně široká skupina různých typů depresivních poruch mezi deset nejčastějších důvodů, proč jsou lidé ve špatném zdravotním stavu.

Deprese je přitom jedním z největších rizikových faktorů, které vedou k sebevraždám, avšak nikoli jediným. To se týká zejména dospívajících a žen v reprodukčním věku. Každých 40 sekund někde na světě jeden člověk spáchá sebevraždu. Každoročně tak v důsledku sebevraždy zemře více než 800 tis. osob.

Sebevraždy jsou druhou hlavní příčinou úmrtí mezi lidmi ve věku 15-29 let.

Depresemi trpí více ženy

Deprese je duševní onemocnění způsobené nerovnováhou mozkových neurotransmiterů, především nedostatkem hormonů serotoninu či dopaminu. Postihuje více žen než mužů a projevuje se jedinec od jedince různě. Příznaky deprese jsou smutek, nedostatek energie, ztráta zájmu nebo radosti, pocity viny, nízké sebevědomí, narušený spánek a chuť a slabé soustředění. Mezi další znaky patří ztráta smyslu života, nespavost či nadměrná ospalost a malátnost, kdy i jednoduché činnosti vyžadují velkou námahu, přetrvávající smutná či úzkostná nálada, neklid, nadměrná podrážděnost, nezájem o sexuální život, bolesti hlavy, poruchy trávení, nadměrné přejídání či naopak nechutenství, myšlenky na smrt a pokusy o sebevraždu.

Riziko vzniku deprese zvyšuje chudoba, nezaměstnanost, užívání drog nebo bolestné životní události jako ztráta blízké osoby. V řadě případů ale deprese nemá žádný konkrétní externí spouštěč. Takto postižení lidé, kteří by podle svého okolí měli vést spokojený život, jsou pak často považováni za slabochy bez snahy překonávat překážky, které jim život klade.

Rozvinutá deprese se obvykle projevuje dlouhodobou sklíčeností, úzkostí, apatií, psychickým strádáním a narušením sociálního života postižených, kteří často nezvládají pracovní a rodinné povinnosti.

Nejvíc lidí s depresemi žije v jihovýchodní Asii (27 %) a v regionu západního Tichého oceánu (21 %), což je dáno i velkým počtem obyvatel v těchto částech světa zahrnujících Čínu a Indii.

Podíl Evropanů ve skupině depresivních osob zahrnuje přibližně 12 %. Nejméně zastoupeni jsou Afričané s pouhými 9 %. V České republice se podle WHO potýká s diagnostikovanými depresivními poruchami zhruba každý 20. obyvatel.

zdroje:

https://www.youtube.com/watch?time_continue=105&v=88FtVaIfYVI

https://www.biosferaklub.info/co-skryvaju-pred-zenami-alebo-alkohol-ako-cesta-k-trvalemu-nestastiu/

http://www.statistikaamy.cz/2017/03/pocet-lidi-s-depresi-stoupl-o-petinu/