Aluška.org: Věděním ke svobodě

Ovládací panel

Zhruba o 15 metrů dál je uprostřed místnosti něco na způsob ovládacího panelu, celkově ne moc velký, ale opět dost vysoký. Podobně jako ke stolům, musely být i tady přistaveny přenosné schody aby bylo možné prozkoumat horní desku. Tam byla znovu řada různých geometrických symbolů, provedených v různých barvách, které měly zřejmě funkci ovládacích tlačítek. Kromě toho byly na panelu ještě dva podlouhlé potenciometry a uprostřed velký červený „knoflík“, kolem kterého byl kruh tvořený složitými znaky.

Pohyb rozevřené dlaně nad oblastí červeného „knoflíku“ (Caesar trval neoblomně na tom, aby se knoflík nestlačil ani, aby se ho dotkli) okamžitě spustil velkou holografickou projekci, která ukazovala Zemi z výšky asi 25 kilometrů. Byly vidět Karpaty a vedle nich obrovská vodní plocha. Voda proudila níže položenými oblastmi, pak začala mizet, až vystoupil zemský povrch. Potom se promítaly obrazy, kde se valily mocné proudy vody, ohromné řeky, prýštící z nitra země na územích, která obklopovala Rumunsko, včetně velkých oblastí Maďarska a Ukrajiny.

Později bylo ukázáno časové období, kdy bylo prakticky celé Rumunsko zaplavené a nad hladinu vystupovaly pouze ty nejvyšší vrcholy hor. Poté se objevila vyobrazení potenciometrů, na kterých se ovládací jezdci posouvali směrem dolů, a následně začala mizet voda z povrchu; k velkému překvapení odtékala zpátky do země v jednom jediném místě na území Rumunska. Východně od oblouku Karpat se objevila velmi tmavá oblast, kterou si neuměli přihlížející vysvětlit. Delta Dunaje najednou nebyla a v místech Černého moře se začala vytvářet planina směrem ke Střednímu východu. Poté ale byla holografická projekce naprosto neočekávaně ukončena.

Promítnuté mohlo být pochopeno jako návod k obsluze nebo také jako varování, protože bylo možná poukázáno na to, co se stane, pokud bude stlačen červený „knoflík“, jaká katastrofa by mohla nastoupit.

Záhadná amfora

Po straně sálu, za stoly ve formě T, byly kovové objekty, které se podobaly anténám. Byly to soustavy kovových ramen složitých tvarů. Nikdo netušil, k čemu by mohly být.

Dále v místnosti, asi 10 metrů od ovládacího panelu, byl krychlový podstavec (3 x 3 m) s vyhlazeným povrchem zlatavé barvy. Na něm se uprostřed nacházela malá, 15 cm na výšku, kupole se štěrbinou nahoře.

Nádoba, která připomínala antické amfory, vysoká 50 centimetrů, byla umístěná před kopulí.

„Obsah amfory byl jedním z nejdůležitějších objevů“, řekl Caesar. „Osobně si myslím, že to bylo právě to, co se snažil získat vážený Signore Massini a jeho zednářská elita.“

Amfora byla bez ozdob a nápisů, zhotovená z načervenalého kovu a neměla ucha. Caesar z ní sundal elegantní víko a nahlédl do nádoby. Uvnitř byl třpytivý bílý prášek.

„Odebrali jsme vzorek a předali americkým vědcům k analýze“, vyprávěl Caesar. „Odborníci byli velmi zaskočeni, protože zjistili, že se jedná o neznámou krystalickou strukturu monoatomického zlata. Derivát zlata, který je zářivě bílý a jehož atomy jsou uspořádány ve dvourozměrné mřížce na rozdíl od obyčejného zlata, které je žluté, a atomy jsou rozmístěny v trojdimenzionální mřížce. Vyrobit takový monoatomický zlatý prášek je velmi obtížené, obzvlášť pokud musí být dosaženo vysoké čistoty.

Je velmi málo informačních zdrojů ohledně technologie jeho výroby. Popisy procesu je možné najít v některých starých textech a v několika málo alchymistických pojednáních ze Středního východu. Vědcům se dodnes nepodařilo získat monoatomické zlato tak neobyčejně vysokého stupně čistoty. Má mít neuvěřitelné terapeutické účinky a regenerativní možnosti. Jeden americký vědec mi vyprávěl, že NASA se o monoatomické zlato velmi zajímá a věnuje nemalé prostředky na jeho výzkum.“

Zjevně měl Massini informace o amfoře ještě předtím, než se vydal do Rumunska. Caesar byl hodně překvapen jeho velkým zájmem a snažil se zjistit více informací:

„Bylo mi řečeno, že látka ve své nejčistší formě silně stimuluje určité energetické toky a má pozitivní vliv na obnovení buněk, speciálně neuronů. Jinými slovy, umožňuje vlastně omládnutí. Teoreticky by mohl člověk v jednom fyzickém těle žít po staletí, pokud by pravidelně a v určitých dávkách užíval tento prášek.“

Tím by se ovšem dala také vysvětlit dlouhověkost některých historických postav.

Skutečné dějiny naší planety

Na Radua čekala další překvapení.

Štěrbina na vršku malé kupole za amforou sloužila k promítání hologramů, které se vztahovaly k různým důležitým a do té doby neznámým skutečnostem z velmi dávné historie lidstva, od úplného začátku. Brzy se v průběhu projekce ukázalo, že Darwinova evoluční teorie je nesprávná.

Země se začínala vyvíjet neobyčejně inteligentními „kroky“ a pomocí velmi hluboké intuitivní syntézy. Radu měl možnost poznat ucelenou verzi událostí, které se odehrály před statisíci lety. Ovšem Caesar ho upozornil, že vzhledem k dohodě s USA není povoleno tyto informace zveřejnit.

Podle Raduova odhadu je 90% našich dějin, které jsou popsané v knihách, lživé. Ale mýty a legendy, považované za výtvory fantazie, odpovídají pravdě daleko více. Toto „otočení“ pravdy způsobilo mnohé problémy a konflikty mezi národy.

Většina teorií archeologů je také chybná. Není pravdou, že dinosauři vyhynuli pře 65 miliony lety a dávné kontinenty Atlantida a Lemurie neexistovaly.

Místy, když se objevovaly důležité události, byly na pozadí projekce promítány ještě hvězdné mapy, kde byly zvýrazněné určité hvězdy a jejich konstelace. Pokud to člověk porovná se současnou hvězdnou oblohou, může lehce zjistit, kdy se co odehrávalo. Ačkoliv se ukázalo, že časové údobí, ukázané hologramem, bylo velmi dlouhé – statisíce let, násobky cyklů precese zemské osy (zhruba 26 000 let), bylo možné odečtem ukázaného počtu cyklů datovat zaznamenané děje. Takovým způsobem se podařilo i určit, kdy byl vybudovaný komplex v Bucegi, před 50 000 – 55 000 lety.

Nečekaná odhalení

Lekce, poskytnuté holografickými projekcemi byly dobře srozumitelné, ale současně také „zničující“, protože předkládaly úplně jiný obraz dějin než to, co známe. Ukázaly pravdu o egyptské civilizaci a i jakým způsobem byly stavěny pyramidy. To se ovšem velmi lišilo od toho, co nám vyprávěli egyptologové. Bylo najednou jasné, co se opravdu odehrávalo během potopy, vysvětleno jak byla pak lidská civilizace znovu vybudována a jak byly později osídleny Evropa, Asie i Afrika. Všechny tyto skutečnosti byly příliš šokující, aby mohly být sděleny současnému lidstvu s jeho zdánlivými znalostmi, vírou a převládajícím způsobem myšlení.

Hologramy ukázaly vývoj a události až do 5. století n.l. Buď byli stavitelé sálu schopni již před 50 000 lety nahlédnout do budoucnosti, anebo, což je pravděpodobnější, měli možnost až do 5. století n.l. aktualizovat databázi. Proč je časovou hranicí 5. století se zjistit nepodařilo.

V dramatickém sledu obrazů byl promítnut i život Ježíše Krista a jeho ukřižování, které je dodnes mnohými popíráno. Tenkrát se přihodila spousta dalších velmi pozoruhodných událostí, které jsou ještě podivuhodnější, než to, co se píše v evangeliu. Projekce také odhalily, že při ukřižování byly přítomny osoby z jiných historických časových období.

Hologramy také ukázaly úseky ze života zvláštních mimořádných bytostí a jejich spirituální misi na Zemi, které měly „božské“ schopnosti. Tyto bytosti tu žily zhruba před 18 – 20 000 lety a pracovaly na zlepšení podmínek. V té době se sociální systém a rozložení lidstva na planetě velmi lišilo od toho, co známe dnes. Archeologové, antropologové a historici by museli zásadním způsobem změnit svá celková pojetí a přístupy k dějinám.

Během krátké doby se Radu dozvěděl tolik důležitých informací o naší minulosti, že by jejich zaznamenání a popis zabraly stovky stran.

Tři záhadné tunely

Brzy poté, co skončila poslední projekce a Radu se trochu vzpamatoval z přívalu zážitků a informací, upozornil ho Caesar, že je potřeba návštěvu podzemí ukončit a vydat se zpátky.

Byly tam ale ještě ty obrovské, tajemně působící vchody do tří záhadných chodeb a byly od nich vzdálené asi 20 metrů. Před každým ze vstupů stál řídící panel, podobný tomu, co se nacházel ve středu sálu, jenom menší. Z holografických projekcí, které vyvolali z jednotlivých panelů, se dozvěděli, že ohromné tunely vedou do tří různých oblastí Země a jsou dlouhé tisíce kilometrů.

Levá chodba vedla k utajenému místu pod písky pouště v Egyptě. Do zvláštního objektu mezi Sfingou a Velkou pyramidou, který ještě nebyl objeven.

Další, po pravé straně, pokračuje k podobnému místu jako je Bucegi v nitru jedné z hor v Tibetu. Podzemní komplex je tam o trochu menší a jednodušší.

Tento tunel má odbočku, jejíž rameno vede pod rumunskou župou Buzau, u jihovýchodního výběžku Karpat, a pak do zařízení v Iráku poblíž Bagdádu. Další chodba, která z tunelu odbočuje, spojuje Bucegi s oblastí pouště Gobi v Mongolsku.

Třetí, prostřední tunel, ukrývá – podle Caesara, velmi zásadní tajemství a Američané trvali důrazně na tom, aby i utajené zůstalo. Jediné, co mohl Caesar říct, že vede skrze zemskou kůru do nitra planety. (pozn. Alue: Haha.. to znamená na povrch. Složíme se na autobus a pojedeme na výlet, přátelé moji! :D)

Při bilaterálních jednáních mezi Rumunskem a USA bylo rozhodnuto vypravit expedici a tunely prozkoumat. Výprava sestávala z vysoce kvalifikovaných odborníků, šesti Američanů a deseti Rumunů. Vedení bylo svěřeno Caesarovi a začátek expedice byl naplánován na konec září 2003. Více se tenkrát na toto téma Radu již nedozvěděl.

V knihách Radua Cinamara jsou ještě další doplňující informace o těchto tunelech. Ty mu mohly být předány, protože ve vysokých politických kruzích Rumunska byli lidé, kteří nesouhlasili s dohodou s USA, za kterou očividně stáli Svobodní zednáři. Rumuni se snažili tímto způsobem elitu zastavit.

Varování a výhrůžky

V roce 2009 uvedla soukromá rumunská televize, Antena 1, pořad na toto téma. Po skončení vysílání obdržel reportér anonymní výhrůžný telefonát:

Reportér: „Haló, dobrý den.“

Anonym: „Varujeme Vás, buďte velmi opatrný! Přestaňte se zabývat pohořím Bucegi a podávat o něm informace!“

Reportér: „Kdo jste?“

Anonym: „Tyto informace musí zůstat utajené a nesmí být zveřejněny. Zapletl jste se do nebezpečné hry, jste mladý a máte rodinu… V této zemi je spousta jiných věcí a událostí, o kterých můžete hovořit.

Reportér: „Kdo jste?“

Anonym: „Nepřejte si nás poznat nebo být od nás vyslýchán! To je vše, co jsem chtěl říci.“

Na pořad se ještě pořád můžete podívat na Youtube, bohužel, pouze v rumunštině (možná by se mezi čtenáři našel někdo, kdo by video dokázal přeložit). Nemalá část pořadu je věnována nálezu koster obrů.

https://www.youtube.com/watch?v=PF0yep0llF4

Doslov

Koncem září 2003 byla Raduovi zvláštním kurýrem doručena zpráva, že může zabezpečeným telefonem mluvit s Caesarem. To byl tehdy jejich poslední rozhovor. Z telefonátu se Radu dozvěděl některé další podrobnosti, hlavně o určitých částech rumunsko-americké dohody. Caesar mu také sdělil, že se brzy vydává na plánovanou expedici, o které neví, jak dlouho bude trvat. Na závěr se ještě zmínil, že Radu má nyní už dostatek informací, aby mohl o Bucegi napsat knihu. Caesar byl přesvědčen, že veřejnost má právo dozvědět se pravdu. Kniha byla vydána koncem roku 2004 pod názvem „Viitor cu cap de mort“ (anglický překlad „Transylvanian Sunrise“ byl publikován 2009). Okamžitě po vydání byl nakladatel zaplaven a bombardován emaily a telefonáty, ve kterých bylo požadováno více informací o Raduovi. Některé pocházely od bývalých vysoce postavených příslušníků tajných služeb a ti určité události popsané v knize potvrdili. Pravá identita Radua nikdy najevo nevyšla, ačkoliv se kolem něj vyrojila řada spekulací.

V říjnu 2004 měl Radu možnost se ještě jednou s Caesarem setkat a obdržel informace o výpravě do tunelů, která trvala 9 měsíců. Caesar mu také sdělil, jaké pozdvižení způsobila Zpráva z expedice v nejvyšších kruzích elit.

„Caesar mi také řekl, že bylo vytvořeno několik skupin, které mají za úkol sestavit databázi informací a praktických pokynů, aby byl lidstvu usnadněn přístup k neuvěřitelným objevům, odhalených v průběhu expedice. Zároveň mi sdělil, že stejně tak existují i další skupiny, které se velmi snaží získat veškeré informace o nálezech a hlavně kontrolu nad nimi. Massiniho Caesar již nikdy nepotkal, zjistil ale, že Massini a další dva členové světové zednářské elity měli několik důležitých rozhovorů s jistými rumunskými a americkými politiky. Díky tomu byli následně jak generál Obadea, tak i Caesar, vystaveni velmi silnému nátlaku. Nehledě tedy na pozitivní efekty objevů expedice, „bitva mezi dobrem a zlem“ se značně vyostřila. Celý příběh se stal daleko komplexnějším a obsahoval i prvky, podléhající nejvyššímu stupni utajení. Sice jsem některé informace od Caesara obdržel, nemohu je ale ještě zveřejnit. Jsem ovšem přesvědčen, že přijde doba „velkého odhalení“ a jak některé náznaky napovídají, nebude to trvat již dlouho.“

https://www.youtube.com/watch?v=IaNOjSR0E4A

originální zdroj: http://transinformation.net/das-grosse-geheimnis-der-bucegi-berge-ii/

překlad: http://www.suenee.cz/velke-tajemstvi-pohori-bucegi-iv/

http://www.suenee.cz/velke-tajemstvi-pohori-bucegi-v/