Věty, které jsou pro vaši maminku jako nůž do srdce. Nikdy je neříkejte.

19.5.2023 v Psychologie 18

Ačkoli všichni většinou své maminky milujeme a nikdy bychom je nechtěli naštvat, nedáváme si často pozor na to, co říkáme. Vaše máma je bytost, která vás přivedla na tento svět a za to si jí velice vážíte. Přesto si pravděpodobně, nejste vědomi některých věcí, které jí mohou snadno ublížit. Níže jsou popsány některé věci, které někdy děti svým rodičům říkají a které mohou vaši mámu rozrušit, aniž by vám to dala najevo. Možná vám na to neřekne nic a možná to smetete ze stolu, ale bodne ji to. Pokud chcete, aby byla vaše máma co nejšťastnější, měli byste si na ni udělat více času a rozhodně se snažit vyvarovat se následujících slov.



Na slovech, která pronesete, záleží, i když o nich moc nepřemýšlíte. Některá mohou vážně ovlivnit lidi okolo vás a hluboce je zranit, přestože vám v mysli zraňující nemusí připadat.

„Nechceš tam jít, budeš se tam akorát nudit.“
Když s vámi chce vaše máma někam jít, je to proto, že vám chce být nablízku, nebo že chce prostě vypadnout z domu. Nejde o to, zda to, co budete dělat, bude nebo nebude nudné. Chce se prostě cítit začleněná. Když je vyloučená, cítí se odstrčená a jako byste nechtěli být v její blízkosti.

„Nemůžu přijít na návštěvu, mám jiné plány s přáteli.“
Když vás matka požádá, abyste ji navštívili, a vy odmítnete, protože máte jiné plány, dává jí to pocit, že je nedůležitá. Jistě, jsi dospělý a máš našlápnuto k velkým věcem, ale ona chce být ve tvém životě a chce tě vídat co nejčastěji. Ví, že nežijeme věčně, a i když nechce mít pocit, že se vám plete do života, chce, abyste se zastavili a trávili s ní čas. Takže jí alespoň musíte nabídnout jiný, pokud možno co nejbližší, termín.

„Stárneš.“
I když vaše máma stárne, nechce vědět, že si toho ostatní lidé všímají. Nechce mít pocit, že vidíte, jak se na ní podpeisují ubíhající léta. Chce být stále stejnou osobou, jakou byla, když jste vyrůstali. Nikdo nemá rád, když mu někdo připomíná jeho věk. Je to velmi neslušné. Jednou, pokud budete mít dost štěstí abyste se toho dožili, v tom věku budete také a také budete na podobné poznámky citliví.

„Přestaň se opakovat, to už jsi mi říkala tisíckrát.“
Vaše matka se možná často opakuje a možná říká něco, co už řekla doslova tisíckrát, ale nechte ji. Má na mysli pouze vaše nejlepší zájmy a snaží se ujistit, že jste ji správně pochopili. Například může osmkrát opakovat „buď opatrný“, ale to proto, že opravdu chce, abyste byli co nejopatrnější. Vy jste v jejím světě to nejdůležitější. A mnohdy příběhy, které vaše máma vypráví pořád dokola, bývají důležité, poučné. Jednou, až tu nebude, budete rádi, že vám to vyprávěla tolikrát, protože jste ty příběhy díky tomu nezapomněli a máte na ní ve své mysli trvalou památku.

„Nikdy jsi mi nevěnovala dost pozornosti.“
Vaše máma s vámi možná nemohla trávit každou vteřinu každého dne, ale dělala, co mohla. Nechce teď slyšet, že vám dostatečně nenaslouchala. Když jste vyrůstali, měla toho na starosti opravdu hodně a možná ještě nejste ve věku, abyste to skutečně pochopili.

„Lezeš mi na nervy.“
Vaše máma vám nechce lézt na nervy. Má na srdci vaše nejlepší zájmy a chce, abyste byli tou nejlepší možnou verzí sebe sama, jakou můžete být. Cítí se být částečně odpovědná za to, jakým člověkem se stanete, nebo jakým člověkem jste se stali, protože vás mnoho let vedla. I když vás to možná trochu dráždí, protože jste přece individualita a chcete si dělat věci po svém, nedělá to proto, aby vám lezla na nervy, mějte to na paměti.

„Omlouvám se, že jsem nezavolal, měl jsem moc práce.“
Vaše máma chce, abyste se jí ozvali, když slíbíte, že zavoláte. Divili byste se, kolikrát se podívá na telefon a čeká, až se jí ozvete. Možná vám zavolá jednou nebo dvakrát, ale nechce vám telefon vyhodit do povětří. Dělá si starosti mnohem víc, než si dokážete představit. Jistě, jste zaneprázdnění, ale udělejte si na maminku čas, pár minut má každý.

„Už nejsem dítě.“
Vaše máma ví, že už nejste dítě, ale to nic nemění na tom, že jste její dítě. Chce se o vás starat a být tu pro vás, jak to jde. Jste jedním z nejdůležitějších lidí v jejím životě.

„Když jsem byl malý, udělala jsi XY špatně.“
Ví, že vás v minulosti jako máma různými způsoby zklamala. Ví, že dělala, co mohla, ale bez ohledu na to, jak skvělá máma byla, bude mít vždycky pocit, že někde na cestě něco pokazila. Netrapte ji, klíčové věci si často sama vyčítá, i když to nikdy nevidíte a nepotřebuje, abyste ji na to upozorňovali.

Vaše maminka vám dala to nejlepší ze sebe a opravdu vás miluje vším, co má. Nezklamte ji a buďte tu pro ni.

© aluska.org 2023

 



Komentáře

Ikona diskutujiciho Reny 2023-05-19 11:01:31 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Je to hezký článek. Matkám, které mají ohleduplné, milé a laskavé potomky, tiše závidím. I když, aby to bylo spravedlivé, musím přiznat, že tak zhruba do 10-12 let syna i dcery byli moc fajn, i když od jejich 6 a 4 roků jsem na ně byla sama, tedy samoživitelka. Tolik jsem se snažila vytvořit láskyplné, pohodové prostředí, zázemí, které potomci přijímali a jevilo se, že je dokážu zabavit tak, že nějak drasticky (navenek) po nezdárném otci se netrápili a… byli, doufám, šťastní a spokojení. Malovali mi obrázky, nosili kytičky, snažili se i pomáhat, neřekli mi jinak než maminko, mamuško, maminečko… Později ale, jak když je někdo vymění, jak když je snad i napadli nějací přivtělenci, neumím si to vysvětlit. Začali se radikálně zajímat o vše zlé, o vše nejhorší, samozřejmě jako první drogy a chlast, o vše co nevedlo k jejich růstu, ale k propadu a začali se chovat tak nějak divně, destruktivně, pomateně, žijí ve lži, přetvářce, bez lásky, tedy v hrubosti, jen v povrchním klišé, osobní vztahy mají na cucky, a ke mě – k matce, vztah žádný, už se to jeví tak, že j sem pro ně na světě ta nejhorší. Je pravda, že jsem musela pracovat za dva, abych tu naši bandu uživila, bylo tedy méně času na kontrolorskou činnost, ale určitě potomci nevyrůstali na ulici nebo jako dříví v lese, to bych ani nedopustila. Už jsem své potomstvo opět několik let ani neviděla, ale vždycky když o nich nějaký informační střípek po dlouhé době odněkud zachytím, je mi z toho akorát zle. Nu což, už dlouho si zvykám na myšlenku, na stav, že jsem krom těch pár snad pěkných let ani žádné děti neměla. Jakoby mi je někdo vzal.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2023-05-19 14:47:47
Ikona diskutujiciho
sipka

To mě fakt mrzí Reny 🙁 nevím, jestli ti to v něčem uleví, ale člověk který sem přijde, je narozením hotová osobnost. V podstatě mu výchovou jenom vysvětlíš jak funguje lidská společnost a co se jak dělá, ale jeho povahu tím neurčíš. V pubertě se prostě projeví to, jaký skutečně je. Je to ale bouřlivé období, rodič je najednou pitomec, ničemu nerozumí a dělá akorát potomkovi ostudu, potomek všemu rozumí nejlépe a rodiče jsou trapní, dělají věci postaru… Je to taková doba vymezení se, uspořádání si vlastních pravidel, priorit a do jisté míry je to taky období egocentrismu a sobectví, které mu pomáhají zjistit, kým je. V ideálním případě puberta přejde, potomek pochopí že nadělal seky, nějak se to urovná a jede se dál. V tom horším případě se prostě potomek odtrhne. Je ale otázka, jestli chceš zavazovat a obnovovat vztahy s člověkem, jehož život tě znepokojuje. Někdy si myslím, že je fakt lepší některé věci nevědět a že je někdy lepší netrvat za každou cenu na vztahu, který tě stresuje, s někým s kým ti vlastně není dobře. To už je potom lepší zaměřit se na někoho/něco jiného… hlídat někomu děti, pořídit si zvířátka, prdět na to.

Ikona diskutujiciho Karel 2023-05-19 14:49:35
Ikona diskutujiciho
sipka

Ještě není všem dnům konec. Některým děckám trvá dýl než pochopí co v rodičích mají. Pak dojdou.

Ikona diskutujiciho astrei swingař 2023-05-19 14:59:39
Ikona diskutujiciho
sipka

S tou vrozenou povahou to mám trochu pomotané. Dříve jsem si myslel, že duše je čistá a oproštěná od všeho zla a dítě se rodí také jako čisté, že vše zlé „nasaje“ postupně z matrixu. Jelikož jsem měl možnost pozorovat vývoj mé dnes už náctileté sestřenky a také jsem si čuchnul k pedagogické praxi ve škole, přestává mi to úplně sedět.

Dá se tedy říct, že i samotný zdroj (duše) může již před narozením obsahovat nějakou rezonanci zla, které se po narození manifestuje v životě?

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2023-05-20 08:30:50
Ikona diskutujiciho
sipka

Já bych se v této věci nebavila o zlu jako takovém, ale o povaze jako celku. Člověk je prostě nějaký odmalička a postupně se to jenom projevuje. Z malého prevíta ti vyroste velký prevít a z hodného kluka ti vyroste hodný muž. A oba odolají tvé výchově 🙂 protože charakter nepředěláš.

Ikona diskutujiciho pavel-)) 2023-05-19 22:25:51
Ikona diskutujiciho
sipka

reny myslím že nastal čas konfrontovat s realitou a říct jim jak to tady funguje na světě že nás ovládaj zlé elity že alkohol, cigára, drogy,politici,školský systém že sou to všechno nástroje na ovládaní mysly když ti řekne děcko že škola stojí za nic řekni mu že má pravdu 90 procent věcí nebude potřebovat že z něho vychovávaj otroka který bude dřít u pasů řekni mu že ho chápeš a uvidiš že se vaše vztahy zlepší JE NA ČASE DAT MU ČERVENOU PILULKU-)))

Ikona diskutujiciho Reny 2023-05-20 13:26:55
Ikona diskutujiciho
sipka

pavel-)) Pavle, já moc děkuju za každý dobře míněný názor, každé dobré, vlídné slovo. To, co uvádíš ve svém příspěvku, tak přesně to jsem svým potomkům dávno a dávno tomu nazad sdělovala tak 1000x ? 10000? Ještě k tomu přidám – jsem znamení Rak, nemíním se samozřejmě jako rodič povyšovat nad druhé, to ani omylem, obzvlášť já se svým „příběhem“, ale pravda je, že mi Raci jsme tak nějak z těch rodin nejvíc zblblí, jim oddaní, pro rodinu bychom dýchali, je pro nás vším. Hlavně teda ty děti. Rak je nesmírně pečující ochranář. Věř mi tedy, prosím, že jsem se i syna i dceru snažila všemožně pro život nejen chránit, ale i připravit. Navíc se sama o sebe starám od 16-ti let, kdy jsem z domu. Mám tolik zkušeností a poznatků, že bych je mohla rozdávat. Zaučovala jsem je i o věcech mezi nebem a zemí. Nějaké minimum se jim snad díky tolikému opakování do podvědomí dostalo. Jenže pak se na nějaký čas oba spolčili (pod vlivem, jak mi pak došlo) a začali vykládat o tom, co slyší za zvuky a různé rezonance z Vesmíru a později to dcera završila tím, že mě dokonce v nějaké vidině viděla jako hroznou př.šeru a vůbec, že vídá hrozné sa.any, zrů.y, no prostě p.klo. A nepřála bych ti v těchto jejich stavech vidět, zejména u dcery, jejich oči. To nebyly jejich oči, to bylo šílené a zlé, tolik nenávisti, jak když to z ní leze ven, na mě … bylo mi z toho hodně úzko a fakt i zle . Otázka tedy je, zda se neotevřeli ve své hlouposti, resp. neznalosti, něčemu jinému… Po pravdě, mě už to tak dlouho připadá. Konec konců už před dlouhými roky dcera naznačila, že pomocí drog se – krom jiného, hlavně zábavy – pokoušela rychleji dostat „někam jinam“. Tím samozřejmě už vůbec dnes neomlouvám jejich chování, podle mě ztratili kontrolu nad sebou samými.

Ikona diskutujiciho Reny 2023-05-20 15:01:39
Ikona diskutujiciho
sipka

Děkuji moc i Alue za „léčivá slova“ :), ty taky pomáhají :), odlehčují. V základu si ale musím poradit a pomoc jen já sama, já si musím rozhodnout, kterou cestou jít. Jsem teď ve fázi uvědomění, že už bych si s nimi ani neměla co říct. Potíž je v tom, že nemám ráda povrchní jalové tlachání, jen aby řeč nestála, takže pokud ten užší vztah s blízkými není opravdový, naplněný, prožívaný, je to o ničem. Dlouho vydržím být trpělivá, ale pak to přijde, jeden den – a jak když všechno uschne, obloha se zatáhne, všechno je pryč, necítím nic, jen lhostejnost. Zjistila jsem na sobě, že bez rovnováhy nemůžu plnohodnotně sdílet jakýkoli vztah. I když dřív ve slepé a falešné víře pokusy byly, říká se tomu prý tzv. kompromis, z kterého ale plynou stále jen další a další ústupky a ve skutečnosti jsou to obavy z opuštění, ztráty blízkého člověka a takového vnitřního strachu, že už nic nebude. A ještě, co se týká mého potomstva. To je také tak – až po jejich narození jsem se dozvěděla hodně šokující informace o rodové linii jejich otce. Ve zkratce – 3 generace zpět po mužské linii převážně jeden malér za druhým, šílenství, předčasná úmrtí kolem věku 46 let, způsobená stylem života, sebezničením se – zejména těžký alkoholismus, drogy a zkrátka vše to ostatní mizerné, co se k tomu tak nějak váže, cirhóza jater, rak.hrtanu atd. Varovala jsem už kdysi dávno své potomky, opatrně – abych je příliš nevyděsila, ale přitom se vší vážností, na co si musí zkrátka dávat pozor a hlídat preventivně sami sebe. Házení hrachu na zeď, bohužel. Oba jsou věrné kopie svých předků z otcovy strany a oba naplňují jejich odkaz, nebojují, nechali se zlomit. Ani snad nebudu psát, kolikrát jsem jim podala pomocnou ruku, že jí mám teď sama málem ohlodanou na kost. Nepomohlo nic. Naposledy jsem u sebe nechala dceru bydlet (ocitla se ze dne na den v bytové a finanční tísni), nebyla jsem schopna ani po to všem, co mi dřív již provedla, kolik špatných zkušeností jsem s ní měla, ji vyhnat, přece nenechám „své dítě“ pod mostem. Dobře. Namísto 2 měsíců u mě zůstala přes 2 roky. Jednoho dne, když jsem byla od rána venku a sekala trávu a přišla si do domu krátce odpočinout, zjistila jsem, že dcera má spakováno. Bez předchozího avíza, jakéhokoli sdělení. Do hodiny přijeli stěhováci. A místo třeba nějakého vysvětlení, poděkování? úsečné sdělení, že to mám „za trest“! Přiznám, že se mi nahrbil mozek, spadla čelist a oči vylezly z důlků. Jen jsem ze sebe vysoukala – to myslíš vážně? Myslím! byla její odpověď. Dodnes – 3 roky od této události, nevím kde se „dcera“ nachází, kde bydlí, co dělá, nevím o ní nic. Z její strany bez kontaktu, mé číslo si zablokovala (samozřejmě pokoušela jsem se s ní už před delším časem spojit). Snad už je z mého kusého vyprávění nedobrého příběhu jedné ustarané mámy a jejích potomků zřejmější, proč jsem reagovala na článek o maminkách, jak moc já jim v tichosti jejich hodné a laskavé dětičky závidím. Keep smiling a hezký den všem 🙂

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2023-05-21 07:55:25
Ikona diskutujiciho
sipka

Je to moc smutný Reny když si lidi, co by si měli být nejblíž, nerozumí a ještě si vrážejí kudly. Bohužel je to tady zřejmě běžná lidská povaha.

Ikona diskutujiciho astrei swingař 2023-05-20 16:32:37
Ikona diskutujiciho
sipka

Díky za vysvětlení :). I tak je pro mě oblast předurčení duše člověka a jeho povahy ještě plná otazníků. Nejraději bych si o tom přečetl nějakou literaturu.

Ikona diskutujiciho sirren 2023-05-23 13:47:59
Ikona diskutujiciho
sipka

Reny: Možná sem tvé děti přišly rozbít rodovou karmu svého otce. Možná právě proto se narodily tobě, aby měly dostatek sil vypořádat se s tou temnotou. Odrazit se ode dna jim může trvat dlouho, ale nebyl by to zdaleka první případ, kdy člověk prozře a zjistí, že takto už dál žít opravdu nechce. Chce to silný náraz hlavou do zdi. A to jako matka vidět nechceš. Buď ráda, že jsi tomu z větší části ušetřena. Ony si to takto před narozením vybraly. A určitě si to nevybraly proto, že to nejsou schopné nezvládnout. Určitě jsou dost silné. Nejsou pouze potomci svého otce, ale také své matky.
Já bych si je na tvém místě představoval v pozitivně laděném vesmíru a vše zlé bych se pokusil ignorovat. Zároveň ale buď obezřetná. Nenech se z jejich strany využít, ani zneužít a už vůbec ne strhnout. Tím jim zaručeně nepomůžeš.

Ikona diskutujiciho Stelluška 2023-05-19 14:39:47 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Reny: Tak by som Vám chcela napísať niečo milé, povzbudivé a dodať Vám radosť do života aj vieru v dobro. Nie kvôli všetkému ale napriek všetkému…ale to sú iba slová…žite naplno aj za týchto okolností…ja verím že aj Vaše deti“dozrejú“ a príde čas keď aj Vám povedia: „mami prepáč“! Život je plný takýchto krásnych dozrievaní…a nielen okolo mňa ♥

Ikona diskutujiciho Reny 2023-05-20 08:51:14
Ikona diskutujiciho
sipka

Stelluško, moc děkuju za projev dobré vůle, moc si toho vážím :). Už mám ale vyloženě obavy, že ta kouzelná slůvka: „mami, promiň..“, nikdy nepřijdou. Je to moc dlouhá doba a nemají na to jednak charakter, a pak také – objektivně si musím přiznat, že to jsou zbabělci, nehledající řešení, ale jen výmluvy a já už je nechci omlouvat jen proto, že to jsou „moje děti“, za které nesu celoživotně zodpovědnost jen proto, že jsem je přivedla na svět…, to by byl asi pěkný nesmysl a z takového napojení jsem už vyléčená.

Ikona diskutujiciho mariankosmac 2023-05-19 20:13:36 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jo s tými dětmi je to zaujímavý fenomén, jak sa im niekedy zmení osobnosť o 180 stupňov. Malé deti, ktoré sú až moc milé a dobré, používajú pekné oslovenia, nosia mame kytičky, zrazu akoby im preskočilo a otočia na deštrukciu, povrchnosť a aroganciu. Akoby sa z nich stali bioroboti. Ale stáva sa to aj naopak, napríklad problematická dcéra (nie moja), ktorá užíva marihuanu, má rada vulgárnu literatúru a pod, rodičia ju pošlú na liečenie, prestane huliť a stane sa z nej vegetariánka (čo tiež nie je výhra ale nevadí) a má možno aj normálny vzťah s rodičmi.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2023-05-20 08:31:39
Ikona diskutujiciho
sipka

Protože puberta je o průzkumu sebe a okolního světa. Jak chceš pochopit, že je něco špatně, když to nezažiješ?

Ikona diskutujiciho klara 2023-05-19 22:04:14 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tak nejako s tým počítame, že ak sme sa snažili vychovať deti čo najlepšie, tak budeme s nimi mať pekný vzťah až do smrti. Ale ono to tak vždy nefunguje, dôvodov je veľa a niekedy ani presne nevieme, čo sa stalo. Som veľmi vďačná za svoju mamu, aj v práci som si to tak zariadila, aby som s ňou mohla stráviť 5-8 týždňov v roku, keďže nás delia stovky km a nikdy nevieme, ako dlho to ešte potrvá. Som s ňou rada.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2023-05-20 08:27:44
Ikona diskutujiciho
sipka

Je to o tom, jestli si spolu lidi sednou. A na to zkrátka nemá krev vliv. Buď jsi na stejné vlně, nebo nejsi.

Ikona diskutujiciho Lada 2023-05-22 20:04:02 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tak jsme s manželem vychovaly čtyři děti. Všechny opustily domov ve věku hledání samostatnosti . Jedno po druhém. A nakonec se všichni navrátily domů i s partnery . Naštěstí máme dost prostoru pro všechny, včetně tří vnoučat a také spoustu lásky a tolerance. Kde je láska je i tolerance a kde je tolerance , vše se dá vyřešit.

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek