Aluška.org: Věděním ke svobodě

Milí čtenáři,

vítejte u prvního článku zcela nové rubriky s názvem ,,Záhady“. V této rubrice bude počínajícím dnem občasně vycházet zajímavý článek na toto téma. Pevně věřím že vás Záhady chytnou, nepustí a budete se na ně těšit 🙂

Voynichův rukopis

Tato záhadná kniha obsahuje 240 stran dochovaného pergamenu, odhaduje se že původně bylo stran 272. Datum vzniku Voynichova rukopisu se datuje dle radiologické datace C14 na roky 1404-1438. Rukopis je pokryt bohatými ilustracemi zvěrokruhu, podivných rostlin z nichž většinu dodnes nebylo možné identifikovat, astronomických výjevů a nahých žen, koupajících se v nádobách se záhadnou tekutinou.

Aby toho nebylo málo, rukopis je psán v jazyce, který dodnes odolává překladu!

Text je psán písmem o 20 až 30 znacích s jednoduchou interpunkcí. Celá kniha má asi 35 000 slov a jazyk použitý ve Voynichově manuskriptu je zcela odlišný od evropských jazyků. Některé znaky však svědčí o podobnosti se semitskými jazyky. Několik slov v rukopise je také psáno latinkou, a to jazykem, připomínajícím středověké jazyky oblastí kolem Středozemního moře. Je ale možné, že latinkou psané pasáže byly dopsány až později.

Podle ilustrací se kniha dělí na několik částí

Botanická část obsahuje nákresy běžně vypadajících evropských rostlin, většinu z nich se však stále nepodařilo identifikovat. Následuje astronomická část, obsahující astronomické a astrologické diagramy a náčrty zvěrokruhu. V některých diagramech jsou dokonce připsány názvy měsíců v latince. Jako další je zde biologická část, zajímavá tím, že zobrazuje malé obrázky žen koupající se ve zvláštních nádobách. Některé z žen mají koruny, nádoby občas připomínají svým tvarem orgány a obsahují jakousi tekutinu. Další je kosmologická část, která obsahuje náčrtky a mapy neznámých míst, občas i jakýchsi hradů, nebo sopek. Farmakologická část obsahuje nákresy částí rostlin. Odhaduje se, že jde o recepty. Tomu nahrává i fakt, že je zde text dělený na krátké odstavce.

O překlad Voynichova rukopisu se snažil celý zástup odborníků i laiků, ale dodnes nikdo neuspěl, tyto neúspěchy vedly až k domněnce, že rukopis ve skutečnosti žádný konkrétní jazyk neobsahuje. Celé je to pouze náhodná změt znaků bez významu, a že rukopis je podvod.

Nové studie ale ukázaly, že se text řídí určitými pravidly a uspořádání jednotlivých slov není náhodné. Zjevně byl sepsán tak, aby skryl nějakou závažnou informaci. Co to ale bylo, že se skrývá pod tak nedobytnou šifrou? – O tom se dodnes spekuluje.

Kdo ho sepsal?

Stejně tak jako jazyk ve kterém je manuskript sepsaný, je záhadný i jeho autor. Prvním doloženým vlastníkem byl v Praze žijící alchymista Georgius Barschius, žijící na počátku 17. století. Tento alchymista ale očividně nevěděl, jak knihu rozluštit, protože o ní prohlásil, že mu ,,jen neužitečně zabírá prostor v knihovně“.

Jméno tento rukopis získal po americkém obchodníkovi polsko-litevského původu Wilfridu Voynichovi, který žil mezi lety 1865-1930. Ten knihu v roce 1912 objevil v Itálii a rukopis byl nějakou dobu údajně uložen na dvoře českého krále Rudolfa II (1552-1612). To některé badatele vede k myšlence, že pochází od některého ze známých anglických alchymistů Johna Dee (1527-1609), nebo Edwarda Kelleyho (1555-1597), kteří právě zde nějakou dobu působili. V současné době je text ve vlastnictví Univerzity v Yale pod označením MS 408.

Další teorie dokonce tvrdí, že autorem Voynichova rukopisu je toskánský umělec a vizionář Leonardo da Vinci (1452-1519). Každého ze jmenovaných pánů však vylučuje datum vzniku rukopisu a Leonarda da Vinciho i fakt, že byl levák, kdežto rukopis je psaný pravou rukou.

Existuje i teorie, že je rukopis prací právníka Rafaela Soběhrd-Mnišovského (1518-1644), který v roce 1618 prohlásil, že objevil nerozluštitelnou šifru. Týkalo se toto prohlášení snad rukopisu?

Vědec Marcelo Montemurro z univerzity v Manchesteru a jeho kolega Damian Zanette zvazek znovu prozkoumali pomocí pokročilé počítačové analýzy a v červnu roku 2013 publikovali závěry své práce. Ty potvrzují, že pro jazyk ve kterém je Voynichův rukopis sepsán existují lingvistická pravidla, jako u jiných existujících jazyků.

Platí u něj i tzv. Zipfův zákon, který říká, že v každém přirozeném jazyce se různá slova vyskytují s různou četností. Po seřazení slov podle výskytu v libovolném textu pak dostaneme pravidelnou klesající křivku.

,,Voynichův rukopis představuje komplexní rozložení slov, která jsou kompatibilní s těmi, jež se nacházejí v sekvencích existujících jazyků,“ potvrzuje Montemurro. Pokud ale pro text platí Zipfův zákon, je vyloučeno, že se jedná o šifru.

Rukopis tedy nese znaky opravdového jazyka. Je psaný neznámou, ale přirozenou řečí, kterou doposud nikdo nedokázal přeložit. Průměrná délka slov je podobná latině a angličtině a latinsky jsou do ní dokonce připsány jednotlivé pasáže. – Je právě toto vodítko?

Zvláštní ilustrace

Bylo tedy již definitivně vyloučeno, že by byl rukopis podvod bez významu. Naopak v sobě nese určitou zprávu. Ale co je jejím obsahem?

Stránky zdobí podivné ilustrace rostlin, jejich částí, astronomických záznamů a dalších obrázků, které na první pohled nedávají smysl. Jen asi ve dvou případech se podařilo identifikovat vyobrazenou rostlinu, byla to kopřiva a slunečnice. Měřítko udávající velikost kresby však není jasné, stejně tak může jít o kopretinu, heřmánek či téměř jakoukoli jinou rostlinu z čeledi hvězdnicovitých.

Zbytek zůstává stále záhadou. Buď takové rostliny neexistují, nebo se jejich podoba silně vzdaluje realitě. Avšak i nerozluštěné kresby podle Montemurra mají svůj význam, mohou totiž být jistou nápovědou pro rozluštění textu.

Jak už prokázala analýza, některá slova se vyskytují se stejnou četností v celé knize, jiná zase pouze v určitých shlucích v konkrétních pasážích. To ukazuje na možnost, že jsou záhadné ilustrace vodítkem k překladu klíčových slov.

Tajné poselství?

Dvojice vědců kteří manuskript zkoumali se domnívá, že důvod pro použití neznámého jazyka je záměr skrýt nějakou velmi závažnou zprávu. – Ale jakou?

Odborníci tvrdí, že ve své době rozhodně rukopis představuje nepříliš vydařené dílo, se kterým autor nemohl očekávat nějaký úspěch. A možná dané rostliny ani na vlastní oči neviděl?

Na vzniku spisu se podíleli dva různí lidé a zdá se, že nejdříve byla vypracována jakási kostra a zbylá část už nebyla tolik korigována. To může znamenat, že pracovali ve spěchu.

Český záhadolog Arnošt Vašíček (narozen 1953) upozorňuje, že i přes nepřesnosti ilustrací musí být autorem někdo, kdo měl úžasné znalosti botaniky a vyznal se v astronomii a astrologii. Pravděpodobně šlo o lékaře, či lékárníka. Podle dalších vodítek dochází i k závěru, že Voynichův rukopis sepsal dvorní lékárník Karla IV. (1316-1378) a Václava IV. (1361-1419), italský učenec Angelo z Florencie. Známé stopy skutečně vedou do Česka, které je známé díky působení některých významných alchymistů.

Domněnka Arnošta Vašíčka, že spis vytvořil lékař či lékárník, podporuje další existující teorii. Rukopis prý představuje seznam zakázaných drog a lékařských postupů. Rostliny jsou ve středověku nedílnou součástí nedicíny a je jim přikládán obrovský význam. Lékaři mají vynikající znalosti jak o léčivkách, tak o drogách, které mohou škodit. Staré herbáře mnohdy obsahují pasáže o zapovězených léčivech a postupně se objevují snahy tyto druhy rostlin utajovat. Zakázané praktiky a přípravky se poté nesmějí lidem ani ukázat. Často jsou mezi drogami uváděny i rostliny tajemné, neznámé, které jsou asi produktem různých mýtů, než reality.

Vzhledem k těmto skutečnostem je jasné, že kdokoliv se rozhodl vytvořit přehled zakázaného lékařství, musel zajistit, že vědomosti nepadnou do rukou nesprávným lidem. Za skvělou znalost jedovatých rostlin a nebezpečných elixírů mohl člověk v té době skončit na hranici! V tomto kontextu nejsou zvláštní ani astronomické části rukopisu, protože středověcí léčitelé rádi sestavovali příslušnou medicínu právě podle horoskopu.

Postupně vydává své tajemství

Vypadá to, že od roku 2014 přestává být postupně Voynichův manuskript takovou velikou a neprolomitelnou záhadou. Roku 2014 profesor Stephen Bax pravděpodobně dekódoval 14 symbolů písma (přepis: k, y, d, r, m, n, sh, s, o, a, in, iin, e, ee). A už i na internetu se dokonce objevují jeho přeložené části, hlavně na zahraničních serverech. Do Česka, jak je známo, všechno chodí pozdě…

Například zde je jedna z již přeložených stran (v němčině):

Voynich Manuskript Karte entschlüsselt …

https://www.youtube.com/watch?v=4VU4Jb1KS_k

Pokud byste si rádi Voynichův rukopis prohlédli pořádně zblízka, doporučuji určitě navštívit následující webovou stránku:

http://archive.org/stream/TheVoynichManuscript/Voynich_Manuscript#page/n1/mode/2up

Obsahuje totiž kompletně naskenovanou celou knihu! Šipky pro listování knihou najdete vpravo dole. Pokud vás téma zaujalo, zaručuji, že se od něj nebudete moct odtrhnout. Během listování si všimněte, že občas už v první botanické části je u některých rostlin poblíž kořenů namalovaná postavička, nebo lidská hlava!

Kam dál:

• Kontakt: [email protected]

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/

• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihy! – Podrobnosti ZDE

• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!

• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE

http://alueshop.webnode.cz/