Aluška.org: Věděním ke svobodě

Když někdo zemře, ať už to byl člověk, nebo milovaný domácí mazlíček, opravdu to bolí. Někdy se dokonce stane, že je pro nás těžší unést smrt domácího mazlíčka. Pokud jste to někdy zažili a mysleli jste si, že jste kvůli tomu možná špatný člověk, je tento článek určen právě vám.

Ztráta psa, nebo jiného milovaného domácího zvířete, někdy opravdu může být horší, než ztráta některých příbuzných nebo dokonce přátel. Jeden z hlavních důvodů je, že to co vám pes nebo jiné milující domácí zvíře dává, člověk dát nedokáže. Bezpodmínečná láska, kterou vaši mazlíčci oplývají, není něco, čeho je běžně schopen i druhý člověk, když se nad tím skutečně zamyslíte.

Smrt domácího mazlíčka může bolet stejně jako ztráta blízkého příbuzného nebo přítele. Je běžné, že lidé mají s rodinnými příslušníky konflikty, zejména kvůli rozdílným názorům na svět, na život, kvůli náboženství, penězům, politice a podobně. Tyto neshody mezi nimi mohou vytvářet citový odstup, někdy dokonce i nepřekonatelnou propast.
Lidé a jejich domácí zvířata tyto typy konfliktů nemají. Ano, můžete se sice na svého psa zlobit, že vám rozkousal tkaničky nebo vám nechal „překvapení“ na koberci, ale tyto pocity frustrace a zlosti se rychle rozplynou poté, co se na vás podívá svýma upřímnýma bezelstnýma očima.

Víceré studie prokázaly, že úmrtí drahého zvířecího společníka může být opravdu drtivé. Když vám zemře pes, nekoná se kvůli němu pohřeb a nedostanete volno v práci. S procesem truchlení se musíte vypořádat sami a jen někdo, kdo to zažil sám na vlastní kůži, vaši bolest pochopí. Díky tomu je celá situace horší.
Většina lidí vám na to řekne, abyste se s tím prostě vyrovnali a pořídili si co nejdřív nového psa. To víte i sami. Ale nemůžete  jen tak přejít od každodenního vídání tohoto drahého tvora k situaci, kdy ho nevídáte vůbec, aniž byste cítili tu hroznou prázdnotu, která po něm zůstala.

Není nic špatného na tom, že vám váš chlupatý kamarád a kumpán pro každou špatnost chybí. Když přijdete o někoho z rodiny, koho jste třeba ani moc nevídali, může to sice bolet, ale váš život to téměř neovlivní. Právem vás proto bolí víc, když vám odejde mazlíček, o které jste se starali každý den po celá léta. A když odejde, náhle se mění celá vaše rutina.

Psi na naši pochvalu a přízeň reagují způsobem, který bychom si u jiných lidí mohli jenom přát. Vycházejí nám co nejvíce vstříc. Když vidí, že je nám mizerně, snaží se nás povzbudit, i když vůbec nechápou, co je špatně.

Když přijdete o domácího mazlíčka, nepřicházíte jen o něj, ale i o jeho citovou podporu a vřelé přátelství. Musíte se vzdát někoho, kdo je pro vás jako dítě. Na tom, že vám váš pes moc chybí, není nic špatného a nejste špatný člověk, když vám chybí víc, než zesnulá prateta Miluše. Dovolte si prožít smutek a truchlete, jak dlouho potřebujete, abyste se s touto ztrátou vyrovnali. A nic si nevyčítejte.

© aluska.org 2022