Vzpomínky na maminku a její setkání s Nebeským Otcem 1.

31.3.2025 v Paranormální jevy 8

Už před mnoha lety jsem se rozhodla, že si tyto zkušenosti nechám raději do jedné ze svých příštích knih o duchovnu, protože je odmalička opatruju jako oko v hlavě a považuji je za velice cenné. Ale jak postupně sbírám vlastní zkušenosti a zážitky, říkám si, proč ne. Proč nenechat lidi, které tato otázka zajímá, nahlédnout do těchto duchovních zážitků. Než dám dohromady svou příští knihu, bůhví kolik vody mezitím uplyne a stejně by to byla jenom jedna kapitola. Tyto zážitky jsou v podstatě přímou odpovědí na otázku, jestli existuje bůh, nebo obecně něco vyššího nad námi.

Maminka
Byla hodně citlivá. Na mé poměry až moc. Třeba když pršelo, učila mě odnášet žížaly a šneky ze silnice, aby je někdo nezašlapal, nebo aby je nesežrali kosáci. (Slimáci tehdy skoro nebyli, představte si to!) Jednou, když nám před domem odešel smrk a musel se pokácet, z toho byla snad dva týdny špatná. Špatná byla i z řezaných stromků na vánoce, ze zabíjení kaprů. Pořád jsme odněkud zachraňovali nějaká zvířátka. Pejsky, kačera, ježky, želvu, džungaráky, morčátka… Nikdy mě nevyhodila s ničím, hlavně pokud to bylo zraněné.
Byla to velice jemná duše. A na to jak byla jemná, se s ní život bohužel moc nepomazlil. Čelila moc těžkým zkouškám, které byly nad síly člověka, takže už tu není od roku 2010.
Pamatuju si, jak mi vyprávěla, že si jako malá uměla nahmatat rukama čakry a cítila, kde je energie málo. Jenomže to bylo kolem roku 1980, takže k tomu nevěděla hlavu patu. Proto tuto schopnost neměla pořádně jak rozvíjet. I když máte vlohy a talent, tak to samo o sobě nestačí a musíte se vzdělávat, potřebujete trénink, nebo učitele, nebo literaturu. Takže tyto dary zůstávaly ve formě spontánních zážitků. Později, když už možnosti byly, se stala detoxikační poradkyní. Úspěch její ordinace ležel zejména v tom, že měla trpělivost a empatii vyslechnout si všechny lidi, kteří k ní přišli a opravdu se jim individuálně věnovat. Takže se s ní klienti cítili dobře a vraceli se. Léčitelkou v podstatě byla, ale pracovala s přírodními preparáty a s homeopatiky, ne rukama.

Setkání s bohem skrze krizi
Klasicky to tak bývá, že člověka k prohloubení duchovních zážitků většinou přivede nějaká krize. Podobně jako v pověsti o Blanických rytířích, vyjedou tyto zážitky na pomoc většinou tehdy, kdy je nám nejhůř.
Když byla máma ještě hodně mladá, nebylo jí ani 30, hledala dva roky obíháním lékařů odpověď na otázku, proč je jí pořád tak blbě. Odpověď, kterou se následně dozvěděla, tvrdě zasáhla nejenom ji, ale také celou rodinu, včetně mě.
Protože už měla v té době děti, rozhodla se, že se bude chovat zodpovědně a podstoupila léčbu, která byla velice drastická. V té době se odehrál jeden z nejstarších zážitků, o kterém mi vyprávěla.
Důvod, proč se mi tento zážitek uchoval v paměti, byla naštěstí její specifická vlastnost, vykládat silné zážitky pořád dokola. Jedno, jestli dobré nebo blbé, hlavně když byly intenzivní. Takže některé příběhy jsem slyšela třeba 40x a dobře mi tak, alespoň je nezapomenu.

Mamka mi vyprávěla, že když dostala první chemoterapii a ležela v nemocnici, bylo jí v noci tak extrémě zle, že cítila, že už umírá. Barvitějšího popisu schopná nejsem.
Prý to dlouho přemáhala, ale krize spíše vrcholila, než aby ustupovala. Říkala tehdy, že to byly nejhorší stavy v jejím životě.
Když už cítila, že nemůže dál, uviděla světlo. Nad její postelí se otevřelo nebe a v něm se zjevil obrovský trojúhelník s okem. Říkala, že ta scéna byla bílo zlatá a oko bylo modré.


Neviděla tam jiné postavy. Když jsem se jí ptala na podrobnosti tohoto zjevení, popsala ho stejně jako symbol vševidoucího božího oka, který můžeme potkat třeba ve vykládaných oknech v kostelech, nebo když to zadáme do googlu, začnou vám vyskakovat symboly svobodných zednářů. To oko je i na americké bankovce.
Akorát že to co viděla moje máma, bylo jednodušší. Zářivá bílá scéna, v pozadí nebe, veliké krásné modré oko a trojúhelník byl jednoduchý, měl zlatou barvu a zářil.

Tento symbol je velice starý. Možná nejstarší verze tohoto symbolu je egyptské Horovo oko, které někdy také bývá v trojúhelníku. Pravděpodobně tento nápad jak zpodobnit boha pochází právě z vizí lidí, kteří se s tímto okem setkali.
Zároveň pak dává smysl, proč si tento symbol vypůjčují různé skupiny a organizace, patrně se chtějí připodobnit k bohu.
Nechci tady zacházet do hlubších okultních témat a symbolismů, spíš to zmiňuji jako zajímavou paralelu s lidskou historií. Že se máma setkala s něčím, co viděli už stavitelé pyramid, mi připadá úžasné a ani po letech to neztrácí své kouzlo. Připadá mi to moc zajímavé a moc vzácné.
V době, kdy se tohle mámě stalo, samozřejmě neměla internet a nemohla si googlit symboliku božího oka. Prostě to spontánně uviděla.

Oko se jí představilo mužským hlasem jako „Bůh“ a vysvětlilo jí důvod své návštěvy. Řekl jí, že přichází, aby se jí zeptal, jestli už chce odejít, nebo ne. Řekl jí „Můžeš si vybrat. Pokud už chceš odejít, vezmu tě zpět k sobě. Ale pokud tu chceš ještě zůstat, nechám tě tu a budeš žít dál.“

Máma se moc dlouho nerozmýšlela. Říkala sice, že boží oko bylo nesmírně krásné a láska která z něj šla, byla naprosto úžasná. Velmi za ním chtěla jít, zbavit se utrpení a bolesti, jenomže měla děti. Děti, za které měla odpovědnost. Pomyslela na nás všechny a na to co s námi bude, pokud teď umře. Proto měla rychle jasno.
Řekla mu: „Otče, prosím nech mě tady, nemůžu za tebou jít. Musím se postarat o své děti. Prosím nech mě tu, než dorostou. Nemůžu je opustit.“

Poté se oko zavřelo a celá nebeská scéna zmizela. Najednou se mámě ulevilo. Smrtelná krize pominula a byla tu. Byla tu ještě dalších 12 let. Věřím, že to byla i jeho vůle, nechat nás vyrůst s mamkou. Pokud ji nemohl vyléčit, alespoň nám ji nechal.

Moje vyprávění má pokračování, sepíšu ho v dalším článku. Asi mě takto citlivé vyprávění dojalo víc než jsem čekala, protože mi při sepisování došlo, že bych měla děkovat za další velkou věc kterou pro mě udělal už dávno.

pokračování příště

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2025

O autorce

Alue K. Loskotová je holistická léčitelka a spisovatelka. Zabývá se duchovním rozvojem, psychospiritualitou, mimosmyslovým vnímáním a poradenstvím. Pomáhá klientům v nalezení duchovní a energetické harmonie prostřednictvím terapií na duchovniterapie.cz a článků na aluska.org. – více

Komentáře

Ikona diskutujiciho Eva 2025-03-31 09:28:16 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alusko, to je úžasně krásný.Taky zachranuji ze silnice, cesty co se dá.Miluji vše živé, ptáčky, ještěrky, žáby, veverky, prostě vše. Krmim, co se dá. Já mám ráda i myšky, už od dětství. A kytky, a stromy , a slunce a obdivuji Boží dílo na zemi.
I ty čakry cítím, ale poslední dobou jsem se ještě nedala úplně do pohody po úmrtí mého přítele.Jsem šťastná, že mám tak hodné dětí a že za mnou přijedou.A nejvíc ze všeho mi pomáhají Baruška s Pidou, fenka a kocourek, mohu se smát celý den . Stále cítím lechtání ve vlasech, někdy obzvlášť silné.
Děkuji za krásné povídání.

Ikona diskutujiciho astrei swingař 2025-03-31 14:09:32 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

To je nádhera. Jestli někdy budeš psát další knihu, určitě tam tuto zkušenost zahrň. Je neuvěřitelné, jak Bůh dokáže pomoci, když je člověku nejhůř, a dát mu na výběr.

Ikona diskutujiciho armag 2025-03-31 16:33:18 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

po smrti i té jen klinické je každému ukázáno to, co si myslí, že uvidí, aby měl pocit, že existuje bůj (nebe, peklo, ráj).
jen málokomu dojde, že to je jen lákadlo od parazita, aby tady nadále pokračoval v tom pozemském hnusu popřípadě, aby byl po tom ochotný jít do dalšího života, aby se udržel v chodu naustálý karmický cyklus

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2025-04-01 09:54:59
Ikona diskutujiciho
sipka

Vidíš co chceš vidět. Chceš tady mít parazita a hnus, tak máš hnus. Funguje to i naopak. Je to jenom psycho představa která sedí lidem kteří nejsou rádi na světě.

Ikona diskutujiciho armag 2025-04-01 14:53:29
Ikona diskutujiciho
sipka

vidím to, že někdo chce udržet duše v neustálém koloběhu a to vnímám jako obrovský hnus.
A ještě to posiluje tím, že každému sdělí něco jiného, jen aby to běželo stále dokolečka…

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2025-04-01 15:40:49
Ikona diskutujiciho
sipka

To je těžká deprese. Nikoli nějaká „duchovní pravda“.

Ikona diskutujiciho Dalibor 2025-03-31 22:14:03 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Moc zajímavý a silný článek, plný lásky. Už opravdu dlouho se mi nestalo, že jsem si ráno něco přečetl a pak na to myslel celý den.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2025-04-01 09:53:28
Ikona diskutujiciho
sipka

Jsou to jedny z nejcennějších rodinných příběhů co mám. Je jich víc ale jsou spíš pro knihu. Na toxickém internetu se musí s takovými věcmi opatrně.

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek