Autorizované povídání známého herce Jaroslava Duška o narození, životě a smrti. Příběhy protkané přítomností, volné asociace a rozmanitá setkání se Skutečností. Knihu provázejí zdařilé ilustrace Zbyňka Zenkla, zaměstnance chráněné dílny Rolnička v Soběslavi.
Kniha ZE MĚ je velice příjemné čtení na pohodové večery. Je zajímavé, jak jsem okolo této knihy kroužila, než se mi dostala do rukou. Stálí čtenáři vědí, že jsem v dubnu tohoto roku (článek ZDE) navštívila autogramiádu této knihy, ale v nastalém zmatku jsem se ke koupi nedostala. Avšak o pár měsíců později mi zprostředkovaně přišla jako dar, takže jsem se do ní zabrala.
Tato kniha je hodně na zamyšlení. Prozkoumává vnitřní svět neobyčejného člověka a je velmi příjemná, inspirativní. Mně osobně se nejvíc líbil začátek, kde Jarda mluví o svém dětství. Líbila se mi tam ta veliká upřímnost… A pak část knihy, kde mluví o práci s neslyšícími lidmi. O tom jak to mají v dnešním světě složité, a že jsou občas tak trošku diskriminovaní předsudky jiných lidí, kteří mají pocit, že když člověk místo souvislé řeči používá znakovou, u toho trochu huhlá a koulí očima, tak že musí být hloupý, ale je tomu právě naopak!
Lidé, kteří neslyší nebo nevidí, jen potřebují jiný přístup. Například když si se mnou píší slepí lidé, je nutné změnit způsob psaní. Nepoužívat žádné smajlíky, nepoužívat trojtečky a nedělat nové odstavce, všechno dát dohromady. – Jakmile tam někdo naseká hodně mezerníků, smajlíků a trojteček, je to pro slepého veliký problém. Dodneška jsem ale nepochopila, jak slepí čtenáři čtou moje stránky, které mají tolik různých částí. Jak se v tom orientují? – To mi zůstává záhadou, každopádně asi o 3-4 lidech tu vím. Podobně je potřeba umět se přizpůsobit i hluchému člověku. Potom to není žádný problém.
Co mě trošku mrzí je, že knihu nenapsal přímo Jarda. Sepsala ji Pavla Brzáková podle jejich rozhovorů, která sice není žádná amatérka, napsala již spoustu knih a dokonce napsala i něco životopisného o Květe Fialové. To jde na kvalitě obsahu a na formě knihy hodně vidět, ale přesto…. Zároveň si ale uvědomuji, že kdyby měl knihu napsat Jarda sám, tak by ji klidně nemusel nikdy dokončit.
V jedné části knihy jsem se opravdu hodně divila, protože tam Jarda úplně klidně nechal napsané, kde bydlí. Po nedávném incidentu se Stanleym Bradleym, kterého surově napadl nějaký chlap přímo před jeho domem, si dvojnásobně nemyslím, že to byl dobrý nápad… Každý rozumný člověk sice přeje Standovi jenom to nejlepší a zamiluje si ho, ale nejsme všichni lidé stejní, se stejnou povahou. Také si umím celkem dobře představit, jak se mu tam houfují fanouškové. Standa je člověk s velkým srdcem, ten by si určitě pozval domů kdekoho, ale jsou s tím spojená i nemalá rizika. Tohle zkrátka byla část, nad kterou jsem nejvíc koulela očima a přečetla jsem si tu větu hned několikrát, abych se ujistila, že to tam doopravdy je napsané. – Asi nemá špatné zkušenosti, nebo netrpí podobnými obavami. Ať to tak jde dál.
Taky se mi hodně líbila část o jeho cestě za Gorilami, když popisoval mítní život vesničanů. – Bylo to jako popis z nějaké jiné planety.
Pokud sháníte příjemnou pěknou milou knihu, u které se můžete zamyslet, zasmát, i se něco zajímavého dozvědět, tato kniha se vám určitě bude líbit.
(Přes internet ji nejlevněji koupíte na librum.cz)
Kam dál:
• Otevřít rubriku ,,Knihy“ pro další doporučenou četbu – Zde
• Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄
• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/
• Na Aluška.org najdete také interaktivní chat – Vstoupit do Chatu – ZDE
• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! – Podrobnosti ZDE
• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!
• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE
Poslední komentáře
-není Když to chodí jako kachna, kváká to jako…
-Ivet To byl moc pěkný článek, takový jemný a…
-Reny Skleník je vskutku ideál, ale voda nemusí být…
-***** Psala jsem to v článku před několika měsíci.…
-Alue K. Loskotová