Měla jsem takový zvláštně živý sen… Děj se odehrával úplně normálně, ale najednou jsem se objevila v potemnělé podlouhlé místnosti, kde po mé levici bylo hodně veliké staré zrcadlo v dřevěném vyřezávaném rámu. Vypadalo hodně staře, protože jeho sklo zmatnělo a byly na něm vidět různě fleky. Asi jako když se podíváte do zrcadla, které má na půdě uskladněné vaše prababička.
Koukám na něj a najednou mi došlo, že jsem ve snu. Chvilku jsem jen stála, prohlížela si tuto místnost i zrcadlo a přemýšlela, jaký udělám svůj další krok.
,,Zrcadlo je přece chodba do jiné dimenze… Třeba když jím projdu, něco zajímavého uvidím.“ Zmocnila se mě veliká zvědavost. Zajímalo mě, co se asi stane… Mohlo to být přece cokoliv, ale hlavně bych mohla spadnout do něčeho mnohem zajímavějšího, než je tato místnost.
Přišla jsem k zrcadlu a najednou se mi obraz celý zrnitě rozpadl. Vůbec nic jsem neviděla, jakobych oslepla. Ale byla jsem pořád v té samé místnosti a zrcadlo bylo přímo přede mnou, takže jsem šla v klidu dál dopředu.
Cítila jsem u toho, jak se pomaličku do půli těla protahuji přímo sklem zrcadla. Nebylo to nepříjemné. Tento pocit někdy máte úplně stejný, když při astrálním cestování projdete dveřmi, nebo zdí.
Pak byla chvilku tma, pocit protahování se přes zrcadlo zmizel a mně došlo, že mám asi zavřené oči. – Tak jsem je otevřela a opravdu jsem viděla něco velmi zvláštního.
Otevřel se mi pohled na moji ložnici, přesně tak jak ji vidím, když se probudím. Až na to, že všude bylo nádherné světlo. Všechno neuvěřitelně krásně zářilo. Dokonce jak byla okna zatažená, tak v částech kde bylo vidět přes sklo, byla venku obloha úplně zalitá zlatým světlem. Ve ,,skutečném“ životě není možné, aby obloha měla takovou barvu a aby takto svítila. I když je někdy nádherný slunečný den, je obloha přece modrá… Tahle byla úžasně zlatá.
Užasle jsem na to hleděla, obdivovala tu nádheru a nechápala, kde se to světlo vzalo… ,,Ale počkat,“ zarazila jsem se ,,Je noc… takto přece ve skutečnosti nic nemůžu vidět. Měla by tu všude být tma, nebo prosvítat trochu měsíčního světla. Takhle to tu nezáří ani v létě.“
No jasně, navíc byl únor a letos v zimě, nevím jak u vás, ale já mám pořád pod mrakem i několik týdnů po sobě.
Znejistěla jsem, protože jsem nechápala, kde tedy vlastně jsem a co vidím. Rozhodla jsem se raději odejít….
Dneska si říkám, že to byl nesmysl. Měla jsem tam zůstat, zkusit vstát z postele, podívat se ven z okna a prozkoumat to. Nebo jsem mohla zkusit zavolat nějakého anděla, nebo zemřelého přítele… Třeba by se mi v této zvláštní ,,vizi?“ ukázal…
Vždyť realita, kde je všude nádherné zlaté světlo, nemůže být nijak špatná ani nebezpečná. A když jsem se do ní mohla dostat takto ,,náhodou“, tak byla přece otevřená, čili jsem měla ,,povolení“ se podívat. Tak proč ne?
Ale ovládla mě nejistota. – Zavřela jsem zase oči, přála si odejít a skutečně všechno zmizelo… Pak se mi zase začaly přehrávat normální sny a moje uvědomění, že jde o sny, zmizelo.
Další den ráno jsem si na to hned vzpomněla, jen co jsem otevřela oči a viděla, jak je všude šero, slunce nikde. – To zlaté světlo mi úplně chybělo.
Ten den večer jsem oslovila anděly, jestli by mi mohli říct, co jsem to vlastně viděla.
Vysvětlili mi, že jsem viděla dimenzi, která je o něco výš než tato kde jsem teď. Všechno je tam velmi světlé, bez tmy a destrukce. Bohužel jim nestačila ta správná slova, aby mi to mohli hlouběji vysvětlit přímo. Dokonce mi řekli, že v mém jazyce nejsou ideální pojmy, kterými by se to dalo vysvětlit. Dá se to zkrátka jen prožít, ale popis je možný jen minimálně. Ale pochopila jsem z jejich vysvětlení, že v této dimenzi všechno vypadá jako u nás, čili že náš svět dokonale kopíruje, ale na rozdíl od nás, tady je vše krásné, zářivé. Mluvili o tom, že všechna hmota v této dimenzi demonstruje jen svoji základní prapodstatu, což je čistá energie. A energie je světlo, proto vše tak nádherně září, včetně nebe, kde je energie samozřejmě strašně moc…
Čili to asi není místo, kde existují například bytosti z jiných úrovní, ale musí to být nějaký druh reality, která je přímou součástí této naší, akorát ji většinou nevidíme. Musí to být tedy určitá složka, nebo vrstva našeho světa, ale ta energetická….
Hm… Tak pokud tento 3D svět v sobě obsahuje ještě takové nádherné reality, jak myslíte, že asi vypadá 5D?
Až zase ve snu potkám zrcadlo, hned jím projdu a budu se modlit, že se sem dostanu znovu… Nepsala jsem přece sama o světu za oponou? – Jen to nebyla opona, ale zrcadlo 🙂
Kam dál:
• Otevřít rubriku ,,Zážitky: Astrální cestování“ – Zde
• Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄
• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org
• Na Aluška.org najdete také interaktivní chat – Vstoupit do Chatu – ZDE
• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! – Podrobnosti ZDE
• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!
• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE
.
Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue
Poslední komentáře
-dodo Jo, ale když se rozhodnu, že to dělat…
-Alue K. Loskotová ❤ dík
-Alue K. Loskotová Perfektní analýza a dobrý odhad stavu věcí.
-standa Vesmírov je údajne viac a konkrétne tento náš…
-Ondrej