Aluška.org: Věděním ke svobodě

Zraňujete neustále sami sebe, aniž byste si to uvědomovali? Kolikrát jste sami sobě řekli ošklivé věci a poranili jste tak své sebevědomí?
Určitá míra sebekritiky je důležitá pro rozvoj sebeuvědomění a udržení si pokory, ale když to přeženete, může se to podepsat na vašem emocionálním a duševním zdraví. Může to způsobit, že o sobě budete neustále pochybovat. Když se pořád kritizujete, dáváte si tak najevo, že si tuto bolest zasloužíte.

Vaším největším kritikem jste obvykle vy. Je v pořádku být na sebe někdy trochu přísný, ale pokud se z toho stane zvyk a vy o sobě neustále pochybujete a shazujete se, je to problém. Pokud je váš vnitřní kritik obzvlášť přísný a neustále vás tlačí k tomu, abyste se citově sebepoškozovali a sebedestruovali, pak za tím může být několik hluboce zakořeněných důvodů.

Jak se emocionálně týráte
Když mluvíte sami se sebou, máte někdy tendenci se shazovat, aniž byste si to uvědomovali. Možná si myslíte, že se jen snažíte být silní a odolnější, ale může to skončit tím, že se začnete nenávidět. Pokud se to bude opakovat často, je jen otázka času, kdy se vaše sebedůvěra zhroutí.

Zde jsou některé z nejčastějších věcí, které si lidé obvykle říkají a které svědčí o tom, že sami sebe citově týráte:

„Nejsem pro něj dost dobrá!“
„Zkazila jsem to. Zase!“
„Jsem tlustá a ošklivá!“
„Nikdy nebudu v životě úspěšná!“
„Nejsem hodna lásky a zemřu sama!“
„Jsem příliš citlivá. Musím přitvrdit.“
„Své názory si nechám pro sebe, protože nemají žádnou cenu.“
„Neumím nic udělat správně!“
„Jsem bezcenný a je mě škoda.“
„Jsem hloupý a všichni mě nenávidí.“
„Mám ošklivé tělo a nenávidím ho. Není divu, že se mnou nikdo nechce chodit.“
„Já jsem důvod, proč jsou moji blízcí nešťastní.“
„Jsem přítěží pro všechny, které miluji.“
„Nemám právo očekávat od ostatních nic dobrého.“
„Neměl/a bych mít žádné sny, protože nejsem dost chytrý/á ani talentovaný/á na to, abych si je mohl/a splnit.“
„Vždycky se zmýlím!“
„Jsem vlezlý člověk, takže bych měl držet jazyk za zuby a starat se radši o své věci!“

Proč to děláte?
Všechno, co děláme, má nějaký důvod. Pokud se neustále citově týráte, může za tím být celá řada důvodů. Toto by mohly být některé pravděpodobné příčiny, které stojí za tím, že se citově týráte:

Traumatické dětství.
Emocionální a psychické týrání ze strany vašich rodičů.
Jeden nebo oba rodiče vás opustili.
Opakované podvádění ve vztazích.
Setrvání v toxických, zneužívajících a nefunkčních vztazích.
Příliš kritičtí rodiče nebo partner.
Zkušenosti s traumatizujícími událostmi, jako je šikana, sexuální obtěžování a jiné formy zneužívání.
Destruktivní mluvení o sobě.
Nedostatek uznání a vřelosti ze strany blízkých.
Zkušenost se zanedbáváním a častým trestáním.
Řešení problémů a stresu vašich rodičů během dětství.

Pochopení toho, odkud vše pramení, je dobrým prvním krokem k nápravě. Když zjistíte příčinu a pochopíte svůj zlozvyk, můžete se ho pak odnaučit. Mozek je plastický a mysl je tvárná. To, co vás teď drtí, je zlozvyk a postupem času, silou vůle, se ho dokážete odnaučit. Přeorientujte svou mysl na dobré věci, změňte svůj mentální program.

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2022