Aluška.org: Věděním ke svobodě

K duchovnímu probuzení dochází tehdy, kdy si jedinec uvědomí svou duši, své schopnosti a své skutečné poslání na tomto světě. Je to okamžik, kdy pochopíme, že naše tělo je nádobou pro naši duši. Nejpravdivější a nejhlubší část naší bytosti je věčná, všemocná božská jiskra z Vesmíru.
Je to život měnící zkušenost, zejména pokud daný člověk nebyl předtím duchovní, nebo si nikdy předtím nepokládal podobné otázky.

Není neobvyklé, že duchovní probuzení je popisováno jako vnitřní znovuzrození, počátek nového života, nebo probuzení zcela nové stránky života jednotlivce. Duchovní probuzení je také velmi osobní zkušenost, která se může projevovat mnoha různými způsoby. Takové pobuzení může zcela zpochybnit předchozí systém víry jednotlivce, jeho vnímání světa a sebe samého, nebo jeho pocity vůči sobě samému a jiným lidem. Je to komplexní proces, kdy se člověk snaží pochopit svět novýma očima a novým, vyšším stupněm vědomí.

Čím více se člověk snaží opřít o předchozí životní vzorce a návyky, tím více s nimi bude bojovat, protože už nebudou mít moc smysl a můžou vypadat prázdné. Místo toho je ten pravý čas podívat se sobě do duše a zjistit, co opravdu chce dělat a stát se osobou, kterou se vždy chtěl stát. Mluvení o svém duchovním probuzení s ostatními nemusí přinést výsledky, protože to ostatní mohou považovat za divné, zlehčovat to, nebo projevit nezájem.

To se může stát z různých důvodů:

• a) neměli podobnou zkušenost
• b) duchovní probuzení je osobní zkušenost, kterou nelze předat slovy
• c) tato zkušenost je tak hluboce osobní, že nemůže dávat smysl nikomu jinému kromě toho, kdo ji také zažil

12 Projevů spirituálního probuzení:

Předchozí způsob života už nedává smysl.
Zvyky, které jsme dříve měli, se zdají být divné a nejsme si jistí, proč jsme je vlastně kdy zařadili do našich životů na prvním místě.
Například: Náš vztah s ostatními lidmi, náš vztah k jídlu, potřeba kouření, neustálé starosti, stresování z dluhů atd.
K tomu dochází, protože zkušenost duchovního probuzení pozvedla naši energetickou frekvenci a předchozí problémy nebo situace se už nezdají být tak silné nebo nezbytné, jako předtím.
Někdy lidé říkají, že jejich předchozí život byl tak mechanický, že většinu času trávili staráním se a bezduchým jednáním místo toho, aby dělali věci, které si skutečně užívají a které jim dávají smysl.

Duchovní probuzení nás otevírá novým způsobům myšlení / cítění / života.
S duchovním probuzením začínáme na jakékoliv problémy, kterým jsme předtím čelili, nacházet řešení. Něco se uvnitř nás pohnulo a díky tomu uvidíme různé situace a vztahy z jiného úhlu pohledu.
To, co se mám předtím zdálo nekonvenční, teď dává dokonalý smysl. To, co bylo předtím obvyklé, se teď stává světským a už to není potřeba.
Zažíváme období hlubokého uvědomění si sebe sama a světa, ve kterém žijeme. Jasně, že jsme vždy měli odpovědi na své otázky uvnitř sebe, ale za starých podmínek jsme je tam nikdy nehledali.
Dospíváme k závěru, že je možné všechno.

Zaznamenáváme náhlý nárůst energie.
Po duchovním probuzení se lidé začnou cítit živější. Mají pocit, že se jejich energie navýšila a jsou schopní toho více vykonat.

Obnovujeme vztah k sobě.
Když dojde k duchovnímu probuzení, podíváme se hluboce do naší duše a jsme schopni zažít hlubokou lásku k tomu, kým skutečně jsme. Zdá se, že se všechny soudící, tvrdé vnitřní hlasy uklidňují a dostáváme příležitost přijmout a léčit se na hluboce emoční úrovni.

Být sám nebo v tichu už není děsivé.
Duchovní probuzení přináší do našeho vědomí spoustu nového. Je normální, že potřebujeme čas to zpracovat a strávit.
Může se také stát, že člověk začne vyhledávat samotu, aby měl prostor na hlubší sebereflexi a reorganizoval si myšlení, nebo jednoduše protože ho to tak těší.

Stará konverzační témata nás nudí.
Předtím jste považovali klábosení na legraci. Mluvili jste o módě/fotbale a chlapech/ženských, a to byl váš svět. Poté co jste však zažili duchovní probuzení zjistíte, že všechny tyto rozhovory jsou trochu nudné, nebo už vám nedávají to, co předtím.
Toužíte mluvit o něčem, co bude dávat smysl. Skutečný smysl.

Cítíme se propojeni se vším, i s Vesmírem.
Zvýšený stav uvědomění z duchovního probuzení nám pomáhá uvědomit si a opravdu cítit, co znamená být součástí světa, ve kterém žijeme. Kde má vše svou roli, kde je vše posvátné a vyznamenané tím, že je jednoduše tím, čím to je.

Cítíme, že všechno je jedno.
Duchovní probuzení nám může přinést rozšířené smysly. Není neobvyklé zažít, že s námi Vesmír mluví, že barva je tak úžasná, že mluví s naší duší, že nás zvuk uklidňuje. Zažíváme svět se zcela novým způsobem vnímání. I ta nejjednodušší věc nám přinese radost. Poučme se z toho.

Ztráta strachu ze smrti.
Duchovní probuzení nám pomáhá uvědomit si nesmrtelnost Ducha. Smrt je jen dalším tajemstvím, které jednou musíme absolvovat, tak jako Zrození. Je to jen změna naší formy, přestup do jiné dimenze.

Nic není náhoda
Vidíme svět jako obrazec, kde každá událost a bytost má své místo a kde se nic neděje jenom tak náhodou. Chápeme, že i nepříjemné zkušenosti jsou součást našeho vývoje, byly potřeba abychom si něco důležitého uvědomili, nebo se naučili.
Chápeme, že každý má svou cestu a proto respektujeme vůli druhých, i když se mýlí. Nepotřebujeme už nikoho ovládat ani zasahovat do jeho rozhodnutí, protože víme, že to stejně není možné.

Vnitřní potřeba pravdy a autenticity.
Duchovní probuzení zpochybňuje současný stav. To, o čem jsme věřili že bylo správné a skutečné, se najednou stalo sporným. Ego je otřeseno a my zjišťujeme, že hrát si na něco stejně nemá smysl. Vážíme si ostatních a vážíme si toho, kdo skutečně jsme. Jsme upřímní k sobě i k druhým. Falešnost nedává smysl, nikam nevede.

Jsme soucitní a snažíme se dávat bezpodmínečnou lásku.
Duchovní probuzení nám pomáhá zbavit se sebestřednosti i egoismu a uvědomit si, že dávání je přijímání. Soucit je nejvyšší dar, který můžeme dát sobě i ostatním, a bezpodmínečná láska je cesta vpřed.

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2020