8 Projevů potlačeného traumatu z dětství

6.1.2021 v Psychologie 23

Zažili jste něco traumatického, když jste byli dětmi? Něco zlého, co si dodnes vybírá daň na vašem psychickém zdraví? Nepříznivé zkušenosti z dětství mohou ovlivňovat naše duševní zdraví i mnoho let poté, co už jsme dávno dospělí. Jsou to zážitky jako zneužívání, zanedbání, těžká nemoc, úraz, šikana, nebo vzájemná viktimizace*.

*Viktimizace je proces poškozování a způsobování újmy jedinci, který se stává obětí trestné činnosti.

Protože nepříznivé zkušenosti z dětství působí i mnoho let poté a mají vliv na naše zdraví a psychickou pohodu, je důležité tato traumata umět rozeznat a pracovat s nimi. V opačném případě nás obírají o naše právo na životní štěstí které si zasloužíme a odrazují nás od dosahování svých životních cílů.

8 projevů, podle kterých poznáte, že stále bojujete s nevyřešeným dětským traumatem:

1. Jste zatíženi pocitem viny
Zážitky z vašeho raného dětství určují, jak vnímáte sami sebe. Pokud za sebou máte traumatické zkušenosti, jako je zneužívání, zanedbání, nebo domácí násilí, má to vliv na váš úsudek a destruktivně to ovlivňuje způsob, jak sami sebe vnímáte. Vaše nevyřešené dětské trauma se pak projevuje jako nevysvětlitelné a bezdůvodné pocity intenzivní viny, hanby a lítosti.

2. Jste bezdůvodně úzkostní
Jste neustále napjatí a nervozní a přitom nevíte proč? Jste rozrušení a neklidní? Často zažíváte návaly v podobě bušení srdce, silného pocení, svalového napětí, nebo se třesete? To jsou všechno projevy úzkosti.
Obvykle se to však děje v reakci na specifický podnět, nebo situaci. Pokud nevíte, odkud vaše silná úzkost pramení, je to možná z dětského traumatu, který jste v sobě dlouhodobě potlačili.

3. Jste emočně vzdálení
Máte potřebu se chránit a dávat si pozor na to, koho si pustíte do svého života? Poté, co vám někdo, koho jste moc milovali, zlomil srdce?
Zatímco jiní lidé se postupem času naučí zotavit se z rozpadů vztahu a jdou dál a zkusí to znova, lidé kteří mají za sebou těžké tragédie a velkou bolest, považují za snadnější, se prostě distancovat.
Možná máte obavu z navázání hlubšího, vážnějšího vztahu a nechcete se ocitnout v situaci, kdy budete vůči někomu zranitelní.

4. Dělá vám problém být šťastný
Máte problém vidět dobrou stránku života? Možná jste zažili těžké období, kdy jste měli problém nechat za sebou svou minulost, z důvodu vašeho traumatického zážitku. Odoláváte konstruktivním změnám a upadáte do pasti pesimismu, popření a sabotáže sebe sama. Dokonce můžete mít pocit, že štěstí je děsivé a cizí pro někoho, kdo trpěl tak strašně jako vy.

5. Nenávidíte se
Pro některé lidi není snadné mít sám sebe rád a přijmout se. Nejvíce pro ty, kteří zažili silné trauma v dětském věku. Vaše minulé zkušenosti vás možná přesvědčily o tom, že si nezasloužíte být šťastní. Takže nasloucháte temnotě uvnitř vás a sabotujete vaše vlastní šance na úspěch.

5+1. Ponižujete sami sebe
Vyrostli jste v toxickém prostředí? Obviňujete se úplně za všechno, co se vám v životě nepovede? I když jste nad tím neměli žádnou moc?
Dětské trauma destruktivně ovlivňuje vaše sebevědomí. Oběti nevyřešeného dětského traumatu mají hodně velké problémy se sebepoškozujícími myšlenkami a jednáním.
Můžete na sebe být extrémě tvrdí a velmi kritičtí. Nebo se často cítíte být bezcenní a neschopní.

7. Nedokážete ovládat své emoce
Stává se vám, že se často cítíte být naprosto zavalení silou vašich vlastních emocí, které nedokážete udržet na uzdě? Vybíjíte si vztek a frustraci na lidech okolo vás?
Problém se zvládáním svých emocí a nízká tolerance ke stresu jsou oba jasné příznaky toho, že bojujete s dětským traumatem. Ve výsledku jste více defenzivní, snadno se naštvete a často kvůli něčemu ztrácíte hlavu.

8. Přitahujete špatné lidi
Máte chorobnou tendenci navazovat nezdravé vztahy s lidmi, kteří vám pak ubližují?
Vaše vztahy s rodiči totiž fungují jako vzor, podle kterého se orientujete ve všech vašich příštích vztazích. Rodiče vás naučili, jak vypadá láska a jak by se k vám ostatní lidé měli chovat.
Bez ohledu na to, jak otřesní vaši rodiče byli, je zkrátka lidské znovuvytvářet své dětské trauma, protože je vám to známé a dává vám to smysl. Nic lepšího jste zkrátka nepoznali.

Poznáváte se v některých projevech, které jsou zde zmíněny?

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2021

Tento článek neslouží jako náhrada za péči odborníka, je určen pouze pro vzdělávací účely. Pokud máte duševní potíže, obraťte se na odborníka a nebojte se požádat o pomoc.

Komentáře

standa 2021-01-06 01:41:43 Odpovědět

Všech traumat i těch nejtěžších je možno se zbavit úplným přijetím lásky a odpuštění ve svém srdci. Jiná cesta eliminace bolestí a traumat není. Na tomto světě má totiž smysl pouze láska a všechno ostatní jsou naprosté zbytečnosti…

Kuník 2021-01-06 13:57:34

Nj, Stando, když to jsou taková, řekl bych, prvomájová hesla. Kdyby to bylo takto jednoznačně jednoduché, jsme tu happy dozajista všici 🙂

Nirvana 2021-01-06 17:10:57

tož tohle řekni psychiatrům a jejich pacientům 😀

standa 2021-01-07 01:08:21

Jestli je to jednoduché ? Někdy i štreka na celý život, ale stojí za to.

Nanu 2021-01-19 19:48:48

Dobrý den , nechci tady s nikým polemizovat , ale když jsem si přečetla komentáře , tak dle mého nikdo nezažil opravdové trauma , léčím se již 10let u psychiatra , jenže žáden tento lékař ani psycholog se vás nesnaží léčit , nezkoumají proč máte tyto příznaky , prostě vám dají nějakou nálepku (pojmenují nemoc) , léky na uklidnění a toť vše . Jednou jsem byla i u nějakého senzibila , teprve ten mi řekl , že mám trauma z dětství . Jenže já si žádné trauma nepamatuji a nejhorší je , že si skoro nepamatuji své dětství až do 15ti let , nějak jsem proplouvala životem , až mne vše dostihlo asi v 17ti letech . Nebudu zde rozepisovat jak jsem prožívala zbytek života , až jsem se konečně rozhodla najít odborníka . Ale stále mám problém , nic nezmizelo , někdy jsem na tom hůř , někdy líp , ale bez léků nedokážu existovat. Děkuji a přeji všem krásný a zdravý život.

Alue K. Loskotová 2021-01-19 20:07:15

Skutečné pořádné trauma si člověk pamatuje a nezapomene ho. Vidí ho živě před sebou i desítky let poté, i když by zapomenout velice chtěl. Každý se ale k traumatům jinak staví a má jinou schopnost je snášet nebo řešit. Jinak by se ale dalo téma shrnout tak, že nikdo nežije v ideálním světě a každý člověk někdy zažije něco hrozného, dřív nebo později. Všichni mají svůj příběh a i když může mít člověk dojem, že nikdo netrpěl tak jako on, po letech zjistí, že to tak není. Akorát se tím lidé nechlubí na první potkání.

Joe 2021-01-25 18:48:03

Dovolím, si lehce nesouhlasit Alue, a je to i zpráva pro Nanu, potkal jsem lidi v dospělém věku, kteří i velmi silné trauma z dětství v sobě uzamčeli jako v trezoru, nedokázali se k němu vrátit ale zároveň jim každodenně dělaly ze života peklo. Naštěstí existují metody, jak se vlídným pohovorem s dotyčným k těch traumatům dostat, otevřít je a jednou provždy zlikvidovat. Ten člověk vlastně pracuje sám, je pouze veden, ale uvolňující emoce s tím zážitkem spojené jsou někdy tak silné, že dotyčný zcela kolabuje.

mariankosmac 2021-01-06 15:13:55 Odpovědět

Niekedy ked sa (nalačno) najem tak mám taký neprijemny stav ze je mi na omdletie ale po chvili to prejde. Stalo sa mi to uz kedysi v skole mali sme maso s ryžou to som mal celkom rád tak som to zjedol a to je prvá spomienka čo som zažil ten neprijemny stav. Tak neviem či je to trauma zo školskej jedálne, sice varili pomerne dobre ale chodil som tam nerád pretože tam bolo vela deciek stálo sa v dlhom rade plus nájsť stôl kde sa dá sadnúť… Niekedy som tam ani nešiel a nechal obed prepadnúť chudáci rodičia čo to platili.

Alue K. Loskotová 2021-01-06 16:04:49

spíš ti to nesedlo a měl jsi problém to strávit.. často taky je problém jíst a trávit, když jsi ve stresu

claudie 2021-01-06 18:18:51 Odpovědět

Já už vím, proč jsem si vybrala tak těžké dětství. Protože bych nebyla tam, kde jsem dneska. Tím myslím duchovně. Nebylo to lehké a není to lehké ani dnes, přesto jsem snad pochopila co mi to mělo dát. Ale už bych to nikdy znovu prožít nechtěla. Hrnou se mi slzy do očí, když si vzpomenu na sebe, na tu malou vystrašenou holčičku, která utíkala do lesa, aby se skryla do lesa před despotickým otcem a hnusnými hádkami mezi dospělími. A v duchu ji objímám a říkám jí, že už se nemusí bá, že ji ochráním. Snad se to někde ve vesmíru srovná.

Alue K. Loskotová 2021-01-06 18:36:29

Já jsem takhle utíkala taky. Ale na jižní moravě nejsou lesy, tak to jistil meruňkový sad. Povídala jsem si tam se stromy.

varvara 2021-01-19 13:40:39

claudie,

ešte stále si v okovách a bez-mocná – to vypovedáš sama tým, čo píšeš: „Hrnou se mi slzy do očí …“ – tie slzy v očiach tlačiace sa zo srdca, stiahnuté hrdlo, ťažoba a zvieranie na hrudi a podobné ukazovaltele sú znakom toho, že okovy strachu, ktoré Ti boli nasadené v rannom detstve, sú stále Tvojou súčasťou. Ak tieto znaky odídu, tak to znamená, že aj keď si na to spomenieš, aj keď budeš o tom rozprávať, tak bez týchto ťaživých príznakov – stačí prijať skutočnosť, že Tvoji najbližší Ti mohli dať len toľko ľúbosti a v takej podobe, ako najlepšie dokázali – v podstate Ti dali len to najlepšie zo seba – ONI sú tiež len OBETE odovzdávajúce len to, čo bolo do nich po celé generácie násilim vnútené, systémom toxicky udržiavané, … – KORENE toho ZLA sú v absolútne krutom, beštiálnom, psychopatickom násilí pri tzv. POKRESŤANČOVANÍ a následnými beštiálnymi krutosťami psychopatických beštií na svojich OBETIACH. Odstúp od samej seba – pozri sa na celé dianie z dostatočnej vzdialenosti (ako pozorovateľ) – pretože aj Tvoji najbližší si zaslúžia Tvoj súcit, porozumenie a ľúbosť – aj keď len z veľkej diaľky – ak od nich fyzicky odídeš do pre Teba bezpečnejšej vzdialenosti – aj keď sa s nimi odmietaš akokoľvek stretávať (kontaktovať) – aj ONI sú len a len OBETE a ich okovy sú ťažšie, ako tie Tvoje – tak odlož aj tie zvyšné obruče, ktoré Ti bránia v svobode – ktoré Ti blránia DÝCHAŤ.

Alue K. Loskotová 2021-01-19 18:14:34

Vědomý člověk ví, že nese odpovědnost za to jak se chová a nemají ji jeho rodiče. Nikdo se nemůže vymlouvat na to, že ho doma zprasili. Vždycky máš na výběr ten program nenásledovat a odmítnout, prostě tím že si uvědomíš jaká je to odpornost.

Na druhou stranu, pokud má někdo ještě po mnoha letech trauma, ze kterého se mu bude chtít brečet, nemyslím si, že je vhodné někoho takového soudit a vysvělovat mu že je nemocný. Životní příběhy některých lidí jsou extrémě kruté a jsou mezi námi lidé, kteří překonali něco, kvůli čemu by jiný skočil pod vlak. Jiný se zase sesype z věci, nad kterou by jiný mávnul rukou. Naše schopnost zvládat stres je také úplně jiná.

MARTINA 2022-11-17 07:10:43

NAPROSTO SOUCÍTÍM JÁ UTÍKALA DO PARKU A V 15 LETECH UTEKLA K BABIČCE A DĚDOVI

claudie 2021-01-06 19:28:25 Odpovědět

Já jsem taky z jižní moravy, les jsme neměly hluboký, ale dalo se tam schovat. A objevila jsem tam tolik kytek, ptáčků, lezla jsem na stromy, prostě kouzelný ráj. Cítila jsem se tam vítaná. V meruňkovém sadu muselo být taky dobře. Stromy dodávají odvahu, naději, mír a klid.

Alue K. Loskotová 2021-01-06 20:06:50

To jo, nedaleko byl taky vinohrad a jabloně, takže jsem sezonně docela i měla co jíst 🙂

claudie 2021-01-06 20:33:27 Odpovědět

Já jsem zkusila i hloh, lesní trnku, nebo zmrzlý šípek. To byly taky mňamky :-).

kiana 2021-01-08 20:08:06 Odpovědět

Právě jsem u konce poslechu série youtube videí o narcisistickém chování a doporučuji shlédnout (některá videa jsou hodně zajímavá, pokud jste se s takovým chováním někdy setkali):
https://www.youtube.com/watch?v=yPc7UxIfMfY&list=PL3QtnfcMTMhEfRXN-Kk2vndn89nBZxKUj&ab_channel=DoctorRamani

Marie Anna Eva 2021-01-20 19:51:31 Odpovědět

Nevím, či se jedná o potlačený traumat z dětství, ale šok to byl. Bylo mi 8 let a nejmladšímu bratrovi 12, když jsme našli v kůlně na dvoře oběšeného našeho otce. Bylo to 13. února 1954. To datum bude rozhodující. Moje matka zůstala s kupou dětí, byla v domácnosti a bez příjmu. Neměli jsme vůbec ponětí, že si v roce 1947 na domek otec vzal půjčku se splatností 15 let. Dlouho jsme si vyčítali, že to udělal kvůli nám, nebo kvůli matce, ale pravda byla někde jinde. Po dlouhých desetiletích, jsem uspořádávala rodinné dokumenty a tam jsem narazila na strohý dopis od notáře, že v souvisolosti s měnovou reformou (byla v r. 1953) se zkracuje doba půjčky a ta je splatna do března 1954. Kvůli tomu šibeničnímu termínu a neskutečné aroganci státní moci si můj otec vzal život. O domek jsme nepřišli. Moje sestra se svým snoubence veškeré jejich společné úspory dala na umoření dluhu. Čímž si jednou a provždy uzavřela cestu k rodičům snoubence, protože co jim dvěma bylo do nás dětí.
Od té doby jsem se naučila pevně stát na zemi, všechno rozmýšlet a posuzovat ze všech stran. Protože najednou mi to bezstarostné dětství někam zmizelo a zůstala jen syrová skutečnost.

Marie Anna Eva 2021-01-20 20:05:35 Odpovědět

Vzkaz pro NANU – Někdy jsem si připadala, že mám eseroočko na doslovné zachraňování lidí Celkem pět zachráněných životů by mohlo stačit. Vždycky jsem se nachomítla do mezní situace, kdy záleželo na rychlosti. První tři těsně před autem vražedkyně Hepnarové na Letné, jeden voják s propíchnutou plící a nakonec moje kamarádka po spolykání psychofarmaka ve velkém. Ona skončila v Bohnicích a já jsem opsala názvy všech voblbováků, které měla doma a že jich bylo! Můj manžel je pečlivě podle lékopisů prostudoval a došel k závěru, že minimálně jeden ne-li rovnou dva měli jako vedlejší účinky nutkání k sebevraždě. Pro felčary, co toto předepisují, nemám slovo uznání. Proto NANU, dejte si pozor, co do sebe cpete, ať neskončíte jako ona. Držím Vám všechny palce a hlavu vzhůru i pro Vás svítí slunce a zpívají ptáci.

Alue K. Loskotová 2021-01-20 20:32:38

Tak to jsem ráda že tu jste na světě 🙂 Zkušenost je to hrozná, ale zároveň je to úžasný takhle někoho zachránit 🙂

Stano 2021-01-24 13:57:06 Odpovědět

Pre Nanu
Ja som od 15-tich rokov vyvolával duchov intenzívne 3 roky. Po počiatočnej euforii že mám nadprirodzené schopnosti a vedomosti mi to postupne začalo rozbíjať dušu, ničiť život až ma to chcelo fyzicky zlikvidovať. Ten čo to nezažil si nevie predstaviť aké je to utrpenie. Záchranu som našiel jedine u Ježiša Krista a môj život sa OKAMŽITE zmenil o 180 stupňou k lepšiemu. Nie som teoretik..vidím auru a rôzne energie v priestore a predmetoch aj feng shui, viem merať auru v cm a energie ako silu pyramíd, vyžarovanie predmetov napr či je vhodné usporiadanie spálni, geopatogénne zóny atď. , viem merať intenzitu energie vitalitu v Bowisoch ludí zvierat aj priestorov na dialku a to aj spätne v čase, viem prijímať odpovede z “Hora” atď. Za 19 rokov som pomohol stovkám ludí z rôznymi problémamy či zdravotnými neraz čo nepomohli ani lekári ani liečitelia, rôzne psychické poruchy aj takým čo boli hospitalizovaný na psychiatrii, pokusy o samovraždu, preberanie z kómy, závislosti alkohol drogy cigarety, kliatby prekliatia, problémy v medziludských vzťahoch , problémy v práci podnikaní atď. Aj keď to znie neuveritelne je to jednoduché..stačí pochopiť, že všetky problémy vznikajú odklonom z Božej cesty podla zákona čo zaseješ to zožneš a zákona príťažlivosti , nesprávne programy vzorce, negácie, temné entity atď a to všetko v nás vytvára nízke vibrácie čím nás to zväzuje a ničí.Logicky sa to dá odstrániť vysokou vybráciou a najvyššia vibrácia je svetlo láska Ježiša Krista. Preto pomáham exorcizmom (vyháňaním všetkého temného) v moci Ježiša Krista a dá sa aj na dialku. Tí čo vedia merať energie si to vedia lahko overiť, a tí čo nevedia merať energie nech sa prosím k tomuto posmešne nevyjadrujú, na prázdne reči nemám čas. Mám známeho psychiatra čo napísal odborné publikácie a prednášal aj v USA, viackrát využil moje služby a povedal že nepochybuje že aj takto sa dá pomáhať.

Jaroslava 2022-03-20 13:55:54

Pane Stano, máte prosím webovou stránku nebo nějaký kontakt, email kam vám můžu napsat?

Nový komentář Zrušit odpověď na komentář

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek

Aluška.org: Věděním ke svobodě

Aktuálně

Poslední komentáře

Archiv