Aluška.org: Věděním ke svobodě

Je trochu úsměvné, když lidé, kteří jinak dbají na své zdraví, obhajují tetování a přitom jim uniká fakt, že všechno, co s tímto rostoucím trendem souvisí, tetovací jehlou počínaje a barvami konče, představuje zdravotní riziko.

Z jedné nedávno provedené studie vyplývá, že vážné problémy bezprostředně související s aplikací tetovací barvy, se týkají přibližně deseti procent tetovaných osob – a to nemáme přehled o tom, jaké účinky mají látky, jež se spolu s barvou dostávají trvale do organismu, v dlouhodobém horizontu. Výčet nebezpečných látek obsažených v tetovacích barvách není povzbudivý:

Rtuť je neurotoxin, což znamená, že ničivě působí na nervovou soustavu. Může poškozovat mozek a vést ke vzniku fyzických a duševních onemocnění.

Olovo narušuje průběh mnoha tělesných procesů a pro orgány a tkáně našeho těla je toxické. Poškozuje zejména srdce, kosti, střeva, ledviny, nervovou soustavu a reprodukční systém. Vážná otrava olovem se projevuje nezvladatelnými křečemi, poté postižený upadá do kómatu a nakonec umírá. Při mírné otravě se dostavují bolesti břicha, zmatenost, bolest hlavy, anémie a podrážděnost.

Berylium je podle EPA karcinogen třídy A. Kontakt s beryliem může vést ke vzniku smrtelného onemocnění plic.

Kadmium je další nebezpečný těžký kov. Škodí zejména ledvinám, kostem a plicím.

Arzén je známý karcinogen a podle nových studií vystavení organismu většímu množství arzénu rovněž vede ke genetickým poškozením.

Antimon dráždí oči, pokožku a plíce. Při dlouhodobější expozici se dostavují vážnější problémy, například onemocnění plic a srdce, průjem, silné zvracení a žaludeční vředy.

Ftaláty prokazatelně poškozují reprodukční a endokrinní (hormonální) systém. Při studiích na zvířatech byla zaznamenána i poškození jater, ledvin a plic.

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) – najdeme je zejména v černé barvě, která se vyrábí ze sazí získaných spalováním. K těm nejnebezpečnějším patří benzopyren, podle Úřadu pro ochranu životního prostředí „jeden z nejsilnějších a nejlépe zdokumentovaných karcinogenů vyvolávajících rakovinu kůže“.

Odstraněním tetování nic nevyřešíte, spíš naopak

Určitá část potetovaných jedinců časem dospěje k názoru, že by se své ozdoby raději zbavila. Podle ankety, která roku 2006 vyšla v Journal of the American Academy of Dermatology, je takových osob asi 17% (respondentům bylo mezi 18 a 50 lety). Nicméně odstranění tetování může být ještě nebezpečnější, než jeho pořízení.

Nejobvyklejší takovou metodou je laserové odstraňování, při němž se barva usazená hluboko v kůži při opakovaných sezeních rozpouští pomocí laserového paprsku. Jenže rozpuštěná barva jen tak nemizí. Její složky, včetně těch pro organismus nepříznivých, se dostávají do krevního řečiště. Některé se tělu podaří vyloučit, jiné však organismus nikdy neopustí. A i ty, které z těla nakonec odejdou, v něm často ještě stihnou napáchat škody.

V USA má aspoň jedno tetování odhadem 45 milionů osob, z toho 36% se věkem už blíží čtyřicítce. Nejlepší rada pro ty, kdo už nějaké tetování mají, je ponechat si je – pokud tedy nemáte zájem o chirurgické odstranění, při němž nevyhnutelně vznikají jizvy. A pokud jste se ještě tetovat nenechali, tak úplně nejlepší rada zní: Nic na tom neměňte.

použité zdroje: (1.) (2.) překlad: (3.)

lehce opraveno