Aluška.org: Věděním ke svobodě

Podle aktuální vědecké víry nemá epifýza mystické nebo nadpřirozené vlastnosti. Mnoho lidí s tímto nesouhlasí a našlo se i mnoho významných osobností, které šišinku vnímaly jako centrum duchovní složky člověka. Jsou mezi nim i renomovaní myslitelé, jako vědec a filozof Descartes, který popsal epifýzu jako „sídlo duše“.

Ofificálně je to jen jedna z mnoha žláz, která tvoří endokrinní systém u druhů obratlovců, jejíž funkce je silně zapojena do regulace cirkadiánního (denního) rytmu a produkce hormonů – z nichž nejdůležitější je melatonin, „hormon spánku“. Existuje však faktů, díky kterým je epifýza jedinečná.

Proč je šišinka tak neobvyklá
Šišinka se považuje za „třetí oko“ a má některé vlastnosti jednoduchého zrakového orgánu.

Myšlenka, že šišinka je prvotním „třetím okem“, má základ ve faktech. Žláza je tvořena buňkami známými jako pinealocyty, které u některých druhů obratlovců přímo reagují na světlo. Tato schopnost je velmi podobá buňkám sítnice, jejíž hlavní funkcí je snímání a předzpracování světelných signálů přicházejících skrze čočku.

U některých fosílií vědci dokonce našli vyhloubeniny jako oční důlky v zadní části lebky, což mohlo umožnit přímé přijímání světla, stejně jako klasické oko. Dokonce i dnes si několik současných druhů plazů a ryb stále udržuje funkční „třetí oko“, jako je například novozélandský plaz Hatérie, jehož zvláštní třetí oko má skutečnou čočku, sítnici a vlastní rohovku! Předpokládá se, že tyto funkční třetí oči se podílejí na udržování denních a sezónních cyklů produkce hormonů.

Hatérie má v lebce funkční třetí oko s čočkou i sítnicí. Přesně tam, kde my lidé máme šišinku – epifýzu.

U savců není vědě známo, že by pinealocyty přímo přijímaly světlo, a nemá důkazy o existenci funkčních „třetích očí“. O pinealocytech savců je však známo, že jsou přímo spojeny se sítnicí v oku, která vysílá do mozku signály v reakci na změny světla, aby regulovala cirkadiánní rytmy. Takže v některých ohledech, pokud člověk dotáhne definici toho, co tvoří oko až do limitu, lze v podstatě říci, že šišinka funguje jako základní třetí oko i u savců.

Jeden zajímavý aspekt epifýzy, který se týká všech savců včetně lidí: Na rozdíl od většiny mozku není epifýza oddělena od zbytku těla hematoencefalickou bariérou. Je hojně zásobena krví přímo ze zadní mozkové tepny, což může mít něco společného s její citlivostí na psychoaktivní látky.

Proč psychoaktivní látky často ovlivňují epifýzu
Kromě toho, že je v perfektní poloze pro přijímání všech druhů látek, které nejsou filtrovány hematoencefalickou bariérou, je epifýza také srdcem „kaskády“ reakcí, které se rozjedou, když se norepinefrin (známý neurotransmiter odpovědný pro regulaci spánku a bdělosti) váže na receptory v epifýze. Když se norepinefrin váže na receptory (známé jako adrenergní receptory), řetězec hormonálních a enzymatických interakcí, který vede k výsledkům, je zodpovědný za signalizaci, kdy je čas spát a kdy je čas, aby se jednotlivci probudili a stali se aktivními. Tato kaskáda je tedy hluboce zapojena do vytváření „nálady“ a toho, jak člověk vnímá a reaguje na výzvy nadcházejícího dne, a zajišťuje pravidelné dosahování spánku v dostatečné kvalitě a délce.

Je zřejmé, že šišinka je nezbytná pro udržení zdravého, optimistického stavu mysli a je velice propojena s emočními stavy.
Když lidé konzumují psychiatrická léčiva, ovlivňují tuto komplexní kaskádu aktivity v epifýze, ve spojení s různými dalšími částmi mozku, aby subjektivně změnili stav svého vnímání.
Jedním z příkladů důležitosti epifýzy z hlediska psychiatrického zdraví, je její vztah k onemocnění zvaného „Winter Blues“, což je sezónně afektivní porucha (často zkrácená na SAD).
Skutečnost, že je jasné světlo běžnou léčbou při SAD, naznačuje, že se jedná o epifýzu a související hormon citlivý na světlo, melatonin. Skutečnost, že nízké úrovně osvětlení mohou způsobit tak dramatický soubor psychologických symptomů, naznačuje že šišinka je v zásadě spojena s dobrým psychiatrickým zdravím obecně a že její dysfunkce může být skryta i za jinými duševními poruchami.

Jak konopí působí na epifýzu
Výzkum na potkanech ukázal, že šišinka obsahuje funkční endokanabinoidní systém, v němž jsou přítomny kanabinoidní receptory typu 1 a 2 a endogenní ligandy, které se na ně vážou, anandamid a 2-AG. Studie ukázala, že aktivita CBa-receptorů se měnila v závislosti na denním cyklu, s nejnižšími hladinami aktivity, ke kterým došlo na konci denního světla. Ukázalo se také, že hladiny enzymu zodpovědného za syntézu nových endokanabinoidních molekul, NAPE-PLD, byly sníženy během tmy.
Studie dále ukázala, že přítomnost THC snižuje aktivitu enzymu známého jako AANAT, a tím snižuje syntézu samotného melatoninu. Předchozí studie na potkanech také ukázala, že THC snížila aktivitu AANAT, a navrhla, že mechanismus, který nastal, byl následující: Neurotransmiter norepinefrin začíná kaskádu reakcí, jejímž konečným výsledkem je produkce melatoninu. THC naruší tuto norepinefrinovou kaskádu a tím snižuje produkci melatoninu.
Je pravděpodobné, že endogenní analog anandamidu THC provádí stejný účinek snižováním uvolňování melatoninu indukovaného norepinefrinem, a proto se zásadně podílí na funkci epifýzy. Zdá se tedy, že pro zvýšení produkce melatoninu jsou zapotřebí nízké hladiny anandamidu nebo THC. Jak se hladiny melatoninu zvyšují, což by se mělo normálně dít na konci denního světla, měly by se vyskytnout pocity ospalosti.

Ale kouření konopí přesto uspává. Proč?
Pokud jsou pro zvýšení produkce melatoninu potřebné nízké hladiny anandamidu a hladiny aktivity kanabinoidního receptoru jsou nejnižší na konci dne, zdá se že používání konopí by způsobilo snížení melatoninu, což by mělo znamenat, že se sníží i ospalost. Mnoho lidí však po užívání konopí naopak usíná. Proč se to děje?
Může to být vysvětleno tím, že mechanismy týkající se kanabinoidů a hormonů epifýzy fungují u potkanů ​​odlišně, než u lidí. I když studie na potkanech jasně ukázaly, že THC snížilo hladinu melatoninu, existují důkazy, které naznačují, že opak je pravdou u lidí.
Studie z roku 1986 ukázala, že u osmi z devíti zdravých dobrovolníků mužského pohlaví způsobilo THC dramatické zvýšení hladiny melatoninu, vrcholící přibližně 120 minut po podání. Je zajímavé, že jeden subjekt vykazoval pokles melatoninu v reakci na THC, stejně jako se to děje u potkanů.

Zda konopí způsobuje, že se člověk cítí ospalý, může záviset na dávce, toleranci a celé řadě dalších faktorů a dokonce může záviset i na denní době, kterou uživatel konzumuje konopí, ve vztahu k typickým cirkadiánním rytmům. Kromě toho může také existovat genetický předpoklad, který řídí individuální reakci na kanabinoidy, protože genetické rozdíly v expresi kanabinoidních receptorů byly zaznamenány ve více studiích.

Nyní se také předpokládá, že mnoho subjektivních účinků konopí není odvozeno od THC jako takového, ale spíše od THC v kombinaci s různými dalšími kanabinoidy a terpeny. Například se nyní předpokládá, že myrcen ovlivňuje sílu zážitku z THC, který uživateli přináší uvolnění. Kromě toho bylo v řadě případů prokázáno, že čisté THC má v závislosti na dávce sedativní nebo naopak stimulační účinek.

Jak epifýza ovlivňuje prožitek zhulenosti
To vědě dodnes není zcela jasné, ale ví se, že do subjektivního prožívání zhulenosti je zapojeno více různých oblastí mozku. Šišinka je jen jedním článkem v extrémně dlouhém a komplikovaném řetězci, který se táhne mezi některými nejzákladnějšími částmi mozku a některými z nejpokročilejších, jako je neokortex, který existuje pouze u savců.

Šišinka byla však opakovaně spojována s biosyntézou důležitých přírodních látek souvisejících se spánkem, sněním a vytvářením snů. Přítomnost těchto sloučenin v epifýze je jedním z nejdůležitějších důvodů, proč ji mnozí označují jako „sídlo duše“, nebo klíč k „duchovnímu osvícení“. Nejznámější z těchto sloučenin je bezpochyby N, N-dimethyltryptamin, běžně známý jako DMT.
Je to trochu kontroverzní, pokud se bavíme o tom, zda je za syntézu DMT u lidí odpovědná šišinka, ale existují významné důkazy o tom, že tomu tak skutečně je. DMT a příbuzné sloučeniny tryptaminu a bufoteninu byly nalezeny v lidské moči a ukázalo se, že samotné DMT je syntetizováno v epifýze mozku potkana. Bylo zjištěno, že úzce příbuzná sloučenina, 5-MeO-DMT je syntetizována v lidské epifýze, ale dosud nebylo prokázáno, že se syntetizuje také samotné DMT.

V každém případě to vypadá, že šišinka je do značné míry zapojena do výroby a / nebo zpracování látek, o nichž je známo, že se podílejí na vytváření snů, když spíme. Existuje tedy mnoho teorií, že subjektivní zkušenosti s konopím, halucinogeny a jinými psychoaktivními drogami také zahrnují toto subjektivní vytvoření snové, nebo jinak pozměněné reality.

Šišinka je součástí komplexního a fascinujícího systému
I když nemáme zdaleka úplnou představu o komplexní síti chemických sloučenin, které interagují v mozku, začínáme vytvářet jednoduchou mapu toho, jak spolu všechny tyto procesy souvisejí. Je stále jasnější, že endokanabinoidní systém je zásadně důležitý systém v předávání zpráv, který pomáhá propojit různé části mozku, z nichž mnohé spolupracují tak, že vytváří subjektivní zkušenost zhulenosti.

Epifýza sama o sobě je pro tento proces zásadní a má nepopiratelný význam jako zdroj sloučenin měnících vědomí. Funguje ve spolupráci s endokanabinoidním systémem a různými dalšími regulačními systémy, které řídí naši subjektivní každodenní náladu, bdělost i ospalost. A když připojíme externí psychoaktivní sloučeniny, může být tento proces změněn zásadními způsoby, z nichž některé mohou vyústit do změněného stavu vědomí.

připravila Aluška.org © www.aluska.org 2020
jmenované studie: 1, 2, 3, 4