Co se stane se šišinkou (epifýzou) při kouření marihuany

28.3.2020 v Psychologie 14

Podle aktuální vědecké víry nemá epifýza mystické nebo nadpřirozené vlastnosti. Mnoho lidí s tímto nesouhlasí a našlo se i mnoho významných osobností, které šišinku vnímaly jako centrum duchovní složky člověka. Jsou mezi nim i renomovaní myslitelé, jako vědec a filozof Descartes, který popsal epifýzu jako „sídlo duše“.



Ofificálně je to jen jedna z mnoha žláz, která tvoří endokrinní systém u druhů obratlovců, jejíž funkce je silně zapojena do regulace cirkadiánního (denního) rytmu a produkce hormonů – z nichž nejdůležitější je melatonin, „hormon spánku“. Existuje však faktů, díky kterým je epifýza jedinečná.

Proč je šišinka tak neobvyklá
Šišinka se považuje za „třetí oko“ a má některé vlastnosti jednoduchého zrakového orgánu.


Myšlenka, že šišinka je prvotním „třetím okem“, má základ ve faktech. Žláza je tvořena buňkami známými jako pinealocyty, které u některých druhů obratlovců přímo reagují na světlo. Tato schopnost je velmi podobá buňkám sítnice, jejíž hlavní funkcí je snímání a předzpracování světelných signálů přicházejících skrze čočku.

U některých fosílií vědci dokonce našli vyhloubeniny jako oční důlky v zadní části lebky, což mohlo umožnit přímé přijímání světla, stejně jako klasické oko. Dokonce i dnes si několik současných druhů plazů a ryb stále udržuje funkční „třetí oko“, jako je například novozélandský plaz Hatérie, jehož zvláštní třetí oko má skutečnou čočku, sítnici a vlastní rohovku! Předpokládá se, že tyto funkční třetí oči se podílejí na udržování denních a sezónních cyklů produkce hormonů.

Hatérie má v lebce funkční třetí oko s čočkou i sítnicí. Přesně tam, kde my lidé máme šišinku – epifýzu.

U savců není vědě známo, že by pinealocyty přímo přijímaly světlo, a nemá důkazy o existenci funkčních „třetích očí“. O pinealocytech savců je však známo, že jsou přímo spojeny se sítnicí v oku, která vysílá do mozku signály v reakci na změny světla, aby regulovala cirkadiánní rytmy. Takže v některých ohledech, pokud člověk dotáhne definici toho, co tvoří oko až do limitu, lze v podstatě říci, že šišinka funguje jako základní třetí oko i u savců.

Jeden zajímavý aspekt epifýzy, který se týká všech savců včetně lidí: Na rozdíl od většiny mozku není epifýza oddělena od zbytku těla hematoencefalickou bariérou. Je hojně zásobena krví přímo ze zadní mozkové tepny, což může mít něco společného s její citlivostí na psychoaktivní látky.

Proč psychoaktivní látky často ovlivňují epifýzu
Kromě toho, že je v perfektní poloze pro přijímání všech druhů látek, které nejsou filtrovány hematoencefalickou bariérou, je epifýza také srdcem „kaskády“ reakcí, které se rozjedou, když se norepinefrin (známý neurotransmiter odpovědný pro regulaci spánku a bdělosti) váže na receptory v epifýze. Když se norepinefrin váže na receptory (známé jako adrenergní receptory), řetězec hormonálních a enzymatických interakcí, který vede k výsledkům, je zodpovědný za signalizaci, kdy je čas spát a kdy je čas, aby se jednotlivci probudili a stali se aktivními. Tato kaskáda je tedy hluboce zapojena do vytváření „nálady“ a toho, jak člověk vnímá a reaguje na výzvy nadcházejícího dne, a zajišťuje pravidelné dosahování spánku v dostatečné kvalitě a délce.

Je zřejmé, že šišinka je nezbytná pro udržení zdravého, optimistického stavu mysli a je velice propojena s emočními stavy.
Když lidé konzumují psychiatrická léčiva, ovlivňují tuto komplexní kaskádu aktivity v epifýze, ve spojení s různými dalšími částmi mozku, aby subjektivně změnili stav svého vnímání.
Jedním z příkladů důležitosti epifýzy z hlediska psychiatrického zdraví, je její vztah k onemocnění zvaného „Winter Blues“, což je sezónně afektivní porucha (často zkrácená na SAD).
Skutečnost, že je jasné světlo běžnou léčbou při SAD, naznačuje, že se jedná o epifýzu a související hormon citlivý na světlo, melatonin. Skutečnost, že nízké úrovně osvětlení mohou způsobit tak dramatický soubor psychologických symptomů, naznačuje že šišinka je v zásadě spojena s dobrým psychiatrickým zdravím obecně a že její dysfunkce může být skryta i za jinými duševními poruchami.

Jak konopí působí na epifýzu
Výzkum na potkanech ukázal, že šišinka obsahuje funkční endokanabinoidní systém, v němž jsou přítomny kanabinoidní receptory typu 1 a 2 a endogenní ligandy, které se na ně vážou, anandamid a 2-AG. Studie ukázala, že aktivita CBa-receptorů se měnila v závislosti na denním cyklu, s nejnižšími hladinami aktivity, ke kterým došlo na konci denního světla. Ukázalo se také, že hladiny enzymu zodpovědného za syntézu nových endokanabinoidních molekul, NAPE-PLD, byly sníženy během tmy.
Studie dále ukázala, že přítomnost THC snižuje aktivitu enzymu známého jako AANAT, a tím snižuje syntézu samotného melatoninu. Předchozí studie na potkanech také ukázala, že THC snížila aktivitu AANAT, a navrhla, že mechanismus, který nastal, byl následující: Neurotransmiter norepinefrin začíná kaskádu reakcí, jejímž konečným výsledkem je produkce melatoninu. THC naruší tuto norepinefrinovou kaskádu a tím snižuje produkci melatoninu.
Je pravděpodobné, že endogenní analog anandamidu THC provádí stejný účinek snižováním uvolňování melatoninu indukovaného norepinefrinem, a proto se zásadně podílí na funkci epifýzy. Zdá se tedy, že pro zvýšení produkce melatoninu jsou zapotřebí nízké hladiny anandamidu nebo THC. Jak se hladiny melatoninu zvyšují, což by se mělo normálně dít na konci denního světla, měly by se vyskytnout pocity ospalosti.

Ale kouření konopí přesto uspává. Proč?
Pokud jsou pro zvýšení produkce melatoninu potřebné nízké hladiny anandamidu a hladiny aktivity kanabinoidního receptoru jsou nejnižší na konci dne, zdá se že používání konopí by způsobilo snížení melatoninu, což by mělo znamenat, že se sníží i ospalost. Mnoho lidí však po užívání konopí naopak usíná. Proč se to děje?
Může to být vysvětleno tím, že mechanismy týkající se kanabinoidů a hormonů epifýzy fungují u potkanů ​​odlišně, než u lidí. I když studie na potkanech jasně ukázaly, že THC snížilo hladinu melatoninu, existují důkazy, které naznačují, že opak je pravdou u lidí.
Studie z roku 1986 ukázala, že u osmi z devíti zdravých dobrovolníků mužského pohlaví způsobilo THC dramatické zvýšení hladiny melatoninu, vrcholící přibližně 120 minut po podání. Je zajímavé, že jeden subjekt vykazoval pokles melatoninu v reakci na THC, stejně jako se to děje u potkanů.

Zda konopí způsobuje, že se člověk cítí ospalý, může záviset na dávce, toleranci a celé řadě dalších faktorů a dokonce může záviset i na denní době, kterou uživatel konzumuje konopí, ve vztahu k typickým cirkadiánním rytmům. Kromě toho může také existovat genetický předpoklad, který řídí individuální reakci na kanabinoidy, protože genetické rozdíly v expresi kanabinoidních receptorů byly zaznamenány ve více studiích.

Nyní se také předpokládá, že mnoho subjektivních účinků konopí není odvozeno od THC jako takového, ale spíše od THC v kombinaci s různými dalšími kanabinoidy a terpeny. Například se nyní předpokládá, že myrcen ovlivňuje sílu zážitku z THC, který uživateli přináší uvolnění. Kromě toho bylo v řadě případů prokázáno, že čisté THC má v závislosti na dávce sedativní nebo naopak stimulační účinek.

Jak epifýza ovlivňuje prožitek zhulenosti
To vědě dodnes není zcela jasné, ale ví se, že do subjektivního prožívání zhulenosti je zapojeno více různých oblastí mozku. Šišinka je jen jedním článkem v extrémně dlouhém a komplikovaném řetězci, který se táhne mezi některými nejzákladnějšími částmi mozku a některými z nejpokročilejších, jako je neokortex, který existuje pouze u savců.

Šišinka byla však opakovaně spojována s biosyntézou důležitých přírodních látek souvisejících se spánkem, sněním a vytvářením snů. Přítomnost těchto sloučenin v epifýze je jedním z nejdůležitějších důvodů, proč ji mnozí označují jako „sídlo duše“, nebo klíč k „duchovnímu osvícení“. Nejznámější z těchto sloučenin je bezpochyby N, N-dimethyltryptamin, běžně známý jako DMT.
Je to trochu kontroverzní, pokud se bavíme o tom, zda je za syntézu DMT u lidí odpovědná šišinka, ale existují významné důkazy o tom, že tomu tak skutečně je. DMT a příbuzné sloučeniny tryptaminu a bufoteninu byly nalezeny v lidské moči a ukázalo se, že samotné DMT je syntetizováno v epifýze mozku potkana. Bylo zjištěno, že úzce příbuzná sloučenina, 5-MeO-DMT je syntetizována v lidské epifýze, ale dosud nebylo prokázáno, že se syntetizuje také samotné DMT.

V každém případě to vypadá, že šišinka je do značné míry zapojena do výroby a / nebo zpracování látek, o nichž je známo, že se podílejí na vytváření snů, když spíme. Existuje tedy mnoho teorií, že subjektivní zkušenosti s konopím, halucinogeny a jinými psychoaktivními drogami také zahrnují toto subjektivní vytvoření snové, nebo jinak pozměněné reality.

Šišinka je součástí komplexního a fascinujícího systému
I když nemáme zdaleka úplnou představu o komplexní síti chemických sloučenin, které interagují v mozku, začínáme vytvářet jednoduchou mapu toho, jak spolu všechny tyto procesy souvisejí. Je stále jasnější, že endokanabinoidní systém je zásadně důležitý systém v předávání zpráv, který pomáhá propojit různé části mozku, z nichž mnohé spolupracují tak, že vytváří subjektivní zkušenost zhulenosti.

Epifýza sama o sobě je pro tento proces zásadní a má nepopiratelný význam jako zdroj sloučenin měnících vědomí. Funguje ve spolupráci s endokanabinoidním systémem a různými dalšími regulačními systémy, které řídí naši subjektivní každodenní náladu, bdělost i ospalost. A když připojíme externí psychoaktivní sloučeniny, může být tento proces změněn zásadními způsoby, z nichž některé mohou vyústit do změněného stavu vědomí.

připravila Aluška.org © www.aluska.org 2020
jmenované studie: 1, 2, 3, 4



Komentáře

Ikona diskutujiciho Nirvana 2020-03-28 02:53:20 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

a to mě do toho tak přemlouvali a já SKORO řekla jo…..

Ikona diskutujiciho pavel-)) 2020-03-28 08:25:48 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

konopí to je akorát další léčka systému když člověk vidí co to děla s lidma nad tím zůstene rozum stát znám jednoho co to skusil prvně pak začal zvracet a uplně mu doslova hrabalo že vidí duchy pak vytuhnul na trávě až se stoho problém ještě mu bylo zle konopí není nic dobrýho a vůbec nechápu že to někdo předepisuje nemocným lidem kterým pak stoho začne hrabat -))

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2020-03-28 09:34:02
Ikona diskutujiciho
sipka

Mně opakovaně psali do poradny lidi, co jedli buchty s trávou (ani to nemuseli vyloženě vyhulit) a spustilo jim to psychiatrické nemoci typu schizofrenie a paranoia. Zdá se, že u lidí kteří mají predispozice pro tato onemocnění, jsou tyto látky jeden z možných spouštěčů. Další významný spouštěč je stres.

Ikona diskutujiciho Bříza 2020-03-28 15:50:56 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Potvrzuji – u každého 4. člověka může tráva spustit schizofrenii. Zádrhel je i v tom, že to nemusí spustit hned první joint, ale klidně třeba dvacátej – kdy si ten člověk už dávno myslí, jak trávu zvládá a snáší bez problému. Znala jsem osobně kluka, kterej se jednoho dne ze zhulenosti ,,nevrátil” a v realitě začal vidět opravdu děsivý věci, vyloženě se mu život a vnímání světa proměnily v noční můru. Tehdy mě jeho příběh šokoval a vyděsil.. a proto jsem tyto informace začala víc studovat – byť jsem sama ,,hulič” nebyla, nejsem a doufám nikdy nebudu 🙂

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2020-03-28 16:06:25
Ikona diskutujiciho
sipka

Ono se to může stát i na úplně první pokus, psalo mi takhle víc lidí, byla to jejich první zkušenost, stačilo jenom sníst tu buchtu. A jenom jeden kousek. Pravděpodobně se to v těle usadí, předpokládám že v játrech a pak se toho ne a ne zbavit. Šišinka je opravdu zranitelná – jak článek vysvětluje – není chráněna hematoencefalickou bránou jako zbytek mozku a dostává přímou dávku všeho, co sníme, nebo vyhulíme.

Ikona diskutujiciho Lucy 2020-03-28 19:25:01 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Konope samo o sebe je liek, pretože je to jediná droga, ktorá reálne lieči a pomohla mnohým ľuďom. Osobne poznám aj ja vo svojom okolí ľudí, ktorým naozaj pomohla napríklad pri reume, rôznych kožných ochoreniach, pri žalúdočných problémoch, pri silných bolestiach chrbtice, pri rakovine a podobne. Nejdem marihuanu obhajovať, ale pozor treba sa kriticky zamyslieť nad všetkými informáciami, ktoré sa na internete píšu ohľadom marihuany. Samozrejme, že je veľmi nebezpečná pre ľudí, ktorí môžu mať určitú predispozíciu k nejakej psychickej poruche (či už genetickú, alebo získanú počas života), ale s jej užívaním a následnými účinkami sa spája mnoho iných faktorov, ako je napríklad – celkové zmýšľanie človeka, jeho psychický a duševný stav, rozpoloženie, ako vnútorne prežíva veci, či je v živote spokojný a šťastný a podobne.
Marihuana v žiadnom prípade nepatrí do rúk adolescentom, pretože sú vo vývine a ich prefrontálny kortex sa stále vyvíja a užívanie marihuany ho môže priamo ovplyvniť, ďalej nepatrí do rúk ľuďom, ktorí majú akékoľvek psychické poruchy a problémy (tie je najlepšie riešiť so psychológom, ktorý príde na koreň problému a nie tieto problémy zakrývať marihuanou a inými drogami) a ľuďom, ktorí nie sú v normálnom psychickom rozpoložení.
Avšak mnohé fyzické choroby, dokáže konope riešiť. Robilo sa a stále sa robí mnoho výskumov ohľadom konope. Je to kontroverzná a neustále vedecky skúmaná oblasť. Každopádne aj tu platí pravidlo – dobrý sluha, zlý pán, alebo tak ako so všetkým pokiaľ sa to s marihuanou preženie – môže uškodiť, miesto toho aby pomohla.
Samozrejme, že existujú prípady, kedy ľuďom pri prvom vyskúšaní ublížila, ale podľa najnovších výskumov to bolo vo väčšine prípadov u ľudí, ktorí mali nejaké iné problémy najmä psychické, alebo sa u nich objavila genetická predispozícia psychickej poruchy. Každopádne užitie marihuany je vždy na vlastné riziko dotyčnej osoby a pokiaľ si je osoba vedomá, že prežila nejaké psychické problémy, respektíve prežíva mala by si dvakrát rozmyslieť, či konope užije.
A na margo článku je mnoho štúdií, ktoré potvrdili pozitívne účinky marihuany, avšak najzákladnejšie je uvedomiť si na čo človek užitie potrebuje – pokiaľ je psychicky v poriadku a potrebuje konope na fyzické účely, nemalo by mu hroziť nebezpečenstvo.
A nakoniec sa treba zamyslieť nad tým, že v minulosti si ľudia fajčili konope jedna radosť, boli úplne, zdravý a fit, duševne v poriadku a dožívali sa veľmi vysokého veku 😉 a nakoniec všetky drogy na nás subjektívne pôsobia tak, ako im to my ľudia dovolíme – pokiaľ budeme myslieť pozitívne účinky budú len pozitívne a pokiaľ budeme myslieť negatívne a veriť, že nám to ublíži – tak sa aj stane. A to nie je len v prípade drog, ale aj so všetkým ostatným 🙂 Vesmír je predsa jedno veľké zrkadlo, ktoré odráža naše myšlienky, emócie a pocity. Nech sme všetci spokojní a šťastní 🙂

Ikona diskutujiciho Pavel 2020-03-28 22:31:27
Ikona diskutujiciho
sipka

Lucko, souhlasím s Tebou. Konopí je super rostlina, kterou můžeme použít od a-z. Musíme si položit otázku, proč někdo zakazuje tuto skutečně úžasnou rostlinu s úžasnými vlastnostmi? Tato rostlina odblokuje různé filtry, programy a můžeme se napojit… Pokud někdo, kdo není připraven duchovně ji používá jako drogu, je to pro něj velký problém. Nemá přístup k duchovním informacím a začne strádat, jak duchovně, tak materialisticky.

Ikona diskutujiciho Lucy 2020-03-29 15:01:19 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Presne tak Pavel, ako si napísal, že je to určené hlavne pre ľudí, ktorí sú na to plne pripravení a môže im to v mnohých veciach pomôcť, namiesto toho, aby im to uškodilo. A samozrejme, že v dnešnej dobe všetko, čo je z prírody a má určité liečivé účinky, tak je často lekármi a vedcami zavrhované, lebo by tým nepodporili zdegradovaný farmaceutický priemysel 😉 Všetko sú to úzko prepojené veci, ktoré so sebou súvisia a treba sa nad nimi kriticky zamyslieť 🙂

Ikona diskutujiciho ginze 2020-03-29 15:03:58 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Velmi zajímavý článek se spoustou užitečných dat. Mně trávu nutily spolužačky na základce…normálně šla děcka tajně za školu vykouřit cigaretu, ale byly takové, které tu cigaretu už někdy ve 13 nahradili jointem. Já jsem z toho měla vždy respekt, možná až strach, tušila jsem, že to je něco jiného, než zkoušet cigarety, že to s člověkem zamává. Nakonec mě jednou jedna přemluvila a od té doby už jsem to nikdy neměla. A to byl jeden potah, který mi ani nic nemohl udělat, ale prostě mi něco vnitřně řeklo, že tohle teda ne. Navíc to bylo strašně hnusné.
Jen se divím, kolik mladých o rizících vzniku psychických nemocí neví, popřípadě se tomu vysmívají. Já viděla přednášku jednoho psychologa a ten taky právě říkal,že za ním občas přijde někdo, kdo má psychickou nemoc a když se ho ten psycholog zeptá, kdy a jak to začalo, tak mu někteří často řeknou něco ve smyslu: ,,No, já jsem si dal asi nějakej špatnej joint“…psycholog pak říkal, že to není o tom, že zrovna tento joint by byl špatný, ale prostě se v těle spustil proces, který to vše rozjel.
Tak jsem si říkala, že to radši všude budu za suchara, co kazí zábavu, než riskovat, že tady budu mít halucinace atd. 😀 Celkově drogy neuzávám, ačkoliv někdo tvrdí, že to člověku otevře duchovní světy atd…akorát se mu otevře něco, na co nemusí být připravený. A pokud někdo není schopen zažívat duchovní zážitky bez drog, tak na tom asi moc dobře v této oblasti nebude.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2020-03-29 15:44:37
Ikona diskutujiciho
sipka

To co zažiješ pod drogama není žádné duchovno, ale normální myšky a halucinace. To si ti feťáci jenom myslí.

Ikona diskutujiciho mariankosnac 2020-03-29 17:05:37 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Asi záleží i na tom akú konkrétne trávu kto fajčí. Lebo marihuany je sto druhov a každá pôsobí trochu inak. Niektoré majú vysoký obsah THC tak je jasné že z toho musí ľudom drbať, to dajú len psychycky zdraví jedinci a kto je dnes úplne psychicky i zdravotne v poriadku? Preto je to zakázané. Inak neviem čo je to syntetická marihuana ale vraj tá je najväčšie svinstvo.

Ikona diskutujiciho kiana 2020-04-06 00:13:21 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

fuj marihuana je hnusná (smrdí i je hnusná chuťově), nechápu, proč to někdo dobrovolně užívá

já to zkusila asi 10x, nikdy mi to nic neudělalo (nijak to na mě nepůsobilo), jenom jednou jsem z toho měla asi 2h paranoidní stav – ale stav „zhulenosti“ asi neznám, akorát mi z toho bylo druhý den hodně blbě

a já marihuanu zkusila tolikrát, protože jsem se v pubertě bavila s lidmi, kteří hulili (pravidelně), tak mi to nabízeli (protože si mysleli, že je to super), a když jsem byla opilá, tak mě párkrát přemluvili (vlastně nikdy jsem to nechtěla ani vyzkoušet, ale ve větší opilosti jsem měla sníženou vůli a nebo při velké opilosti mi bylo jedno, co kouřím, jestli cigaretu nebo trávu)

teď už se s lidmi, kteří hulí, nebavím (dřív jsem se s nima bavila proto, že běžný člověk mě moc nechápal ale zhulení lidi celkem jo – postupem času jsem ale zjistila, že já si s nima nerozumím)

Ikona diskutujiciho Václav Janků 2020-04-10 21:09:29 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já Kouřim trávu 10 let a žádné vážně poruchy na sobě nepozoruji. Maximálně když jsem fakt hodně zhulený tak se mi nechce moc chodit na veřejnost takže lehká paranoa. Plus asi dalších deset znamich co kouří stejnou dobu a také žádné poruchy. Je to prostě o člověku. Příklad. Někdo sní tabulku čokolády denně a je celý život fit, zatímco někdo si dá stejné množství sladkého a za pár let je obézní. Mozek, člověk a tělo je prostě složitá věc.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2020-04-10 21:39:59
Ikona diskutujiciho
sipka

Jistě no, ale neuč to prosimtě jiný lidi kolem, ani to nedoporučuj. Oni nemají záruku, že zrovna oni budou ti šťastní blbci, co jsou náhodou vůči tomuto odolní a nijak jim z toho nepřepne. To já ti můžu vyprávět přesně opačné případy. Jedna buchta, jeden potah. A už to jelo do řiti. Kvůli takovým, co mají pocit že to nic nedlěá, že je to bezpečné, že když to nic nedělá jim, tak nebude ani ostatním a že je to vlastně sranda.. hihi haha. No blázinec to pak jistí.

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek