Aluška.org: Věděním ke svobodě

Jirka H: dvojčata by, pokud chápu správně, měla mít aplitudu stejnou.
jinak váš životní příběh je síla… představa dvojčete, které je ve všem lepší než já, když vlastně pocházíme z jednoho, jsme jedna osoba rozdělená na dva… to je na houby.

ale má to i světlé stránky: Jste na Aluščině webu, tak to teď můžete vzít do svých rukou. doporučuju její knížky. nasměrovaly mě a koukám do nich vždy, když nemám nikoho, kdo by mi pomohl(buď jde vždy o osobní problém nebo o něco, co lidé „normálně“ neřeší). vždy je tam pomoc a odpověď na moje otázky. tenhle web a ty knížky mi byli „maminkou“, když jsem jako dítě nenacházela oporu doma… no a když náhodou odpověď není v nich, tak díky tomu vím, že si mám říct vyššímu vedení/andělům a ona odpověď přijde sama:))

zní mi v mysli dědeček z továrny na čokoládu: „….. hochu, tenhle tiket, toho je na celém světě všeho všudy pět. tak si ho važ.“
– něco takového by se dalo aplikovat i na CHÁPAJÍCÍ čtenáře tohoto webu. ať si říká kdo chce co chce, jsme velice vzácní a pouze zde, v české republice. vždyť je to vyloženě kouzelné a otevírají se nám díky tomu poměrně jedinečné příležitosti a možnosti, tak si toho važte:) taky jsem si prošla hnusem a zlem a vím díky tomu, že i přes to všechno z vás může vzejít konstruktivní a krásná bytost s krásným posláním, když si nenecháte zničit budoucnost vzpomínkami na špatnou minulost a vezmete vše do vlastních rukou. seberozvoj je také nutný. je dobré vědět, co bylo na minulosti špatně, pak podle toho můžete budovat kvalitní budoucnost – berte to jako plus, že si uvědomujete, co bylo blbě.

ps: vaše dvojče možná bylo „lepší“, ale od jedné moudré ženy vím, že každý má v tomhle světě své poslání, jedinečný úkol, určený jenom pro něj. tím pádem nejsme nikdo lepší ani horší, pouze jsou ke každému úkolu potřeba jiné nástroje. nakonec je stejně člověk nejšťastnější „v tom svém“, cizí úkol by nikomu nesedl, každý potřebuje svůj vlastní:) stěžejní však je se nepustit toho co chci a jít si za tím jako bagr, přes všechny udičky(a že jsou chvílema zatraceně lákavý) a nepochopení.

nelynčujte se, prosím, za minulost, za to co bylo a co jste kde udělal nebo řekl… vím, že vás to trápí a že máte traumata, že určitých věcí litujete – to každý. ale nesmíte tím ničit přítomnost – budoucnost. vše, co jste v minulosti udělal nebo řekl, bylo zcela správné. jakto?? jednoduše! Protože v té chvíli jste jednal podle svého nejlepšího uvážení a zdálo se vám to jako nejlepší možnost, choval jste se nejlépe, jak jste v dané chvíli mohl. Takže jste vlastně neudělal nic špatně a tečka. Je dobré se z toho poučit, když už jste zjistil, jak taková situace končí, ale už se to stalo…. nechte to být, nic s tím nejde dělat. Podstatné je pouze to, co je teď. Co chcete a cítíte teď, to je jediné platné.

jo a: v pozdějším věku už sice člověk třeba svůj úkol nenajde, ale VŽDY lze svůj život vylepšit a aspoň trochu uspořádat podle vlastních představ. důležité je se hlavně nesebetrestat za minulost a naopak se učit mít sám sebe rád a přijmout se, to je ten způsob, jak to celé spravit.

na mail? hmm, to si asi i něco vzpomínám, jestli jsem neodpovídala, tak je to hlavně proto, že toho mam chvílemi fakt moc:/
každopádně mě těší, že někdo čte moje komentáře:D:D jinak jestli nějaké, aspoň základní, znalosti mám, tak je to tím, že už čtu roky Alušku:)