Jeden z nejzajímavějších odložených případů na Západě se týká létajícího monstra, umírajícího města a zmizelé fotografie. Již desítky let se lidé snaží vyřešit záhadu fotografie pterodaktyla.
Dne 26. dubna 1890 vyšel v Tombstone Epitaph neuvěřitelný článek o šesti pistolnících, kteří sestřelili pterodaktyla přímo z oblohy. Příběh je v zahraničí znám pod názvem Tombstone Thunderbird. I po 126 letech je tato legenda stále živá.
Joshua Hawley pracuje na místě slavné třicetisekundové přestřelky s pterodaktylem u firmy O.K. Corral. Je také autorem, badatelem a historikem na téma Tombstonského pterodaktyla.
Nejpopulárnější dochovaný podklad je fotografie tvora podobného Pterodaktylovi, který je roztažený před stodolou. Má rozpětí křídel asi 5 a půl metru, před ním stojí kovbojové. Díky tomu máme srovnání, jaká byla skutečná velikost tohoto tvora. Originální fotografii však znalec Joshua nikdy na vlastní oči neviděl.
V Kongresové knihovně je složka pro 26. duben 1890, ale není v ní žádná dochovaná fotografie. V době, kdy byl článek o sestřelení pterodaktyla napsán, byl konec 19. století. Těžba nebyla nic moc, byla na ústupu. Tombstone bylo zaprášené městečko, kde žilo jen velmi málo lidí, takže napsat dobrý zpravodajský článek by byla výzva.
V příběhu je jedna zvláštní nitka, která mu ponechává jistou věrohodnost. Bylo to ve třicátých nebo čtyřicátých letech minulého století. Pořádala se místní oslava, na kterou přišel jeden starý kovboj a ten se rozhodl, že o tom promluví.
Řekl novinářům, že byl jedním z rančerů, kteří stříleli na tu příšeru, ale ostatní pistolníci tu historku strašně zkreslili. On a jeho kamarád skutečně honili tuhle příšeru, když ji viděli, jak letí vzduchem. Ale koně to vyděsilo, splašili se, otočili se na druhhou stranu. Takže se k příšeře nemohli dostat a navíc se jí taky trochu báli. Nikdy toho pterodaktyla prý nesestřelili. Nikdy ho nezabili a prostě odletěl. Tahle legenda je podobně záhadná a nesmrtelná jako Lochnesská příšera, nebo Big Foot.
Příběh začal, když 26. dubna 1890 vyšel v novinách The Tombstone Epitaph tento článek:
Minulý týden v neděli našli dva rančerové, kteří se vraceli domů z Huachucas, na poušti mezi horami Whetstone a Huachuca okřídlenou příšeru připomínající obrovského aligátora s nesmírně protáhlým ocasem a obrovským párem křídel. Tvor byl zřejmě značně vyčerpaný dlouhým letem a při objevení byl schopen uletět jen krátkou vzdálenost.
Poté, co pominul první šok z úžasu, oba muži, kteří byli na koních a vyzbrojeni puškami Winchester, získali dostatek odvahy, aby netvora pronásledovali, a po vzrušující honičce dlouhé několik mil se jim podařilo přiblížit se natolik, že mohli zahájit palbu ze svých pušek a zranit ho.
Tvor se pak obrátil proti mužům, ale ti se mu díky jeho vyčerpání dokázali vyhnout a po několika dobře mířených výstřelech se netvor částečně převalil a zůstal nehybně ležet. Muži se opatrně přiblížili, jejich koně frkali hrůzou, a zjistili, že tvor je mrtvý.
Poté se pustili do prohlídky a zjistili, že na délku měří asi devadesát dva stop (28 metrů). Netvor měl pouze dvě nohy, které se nacházely kousek před místem, kde byla křídla spojena s tělem. Hlava, pokud mohli soudit, byla dlouhá asi osm stop (2,5 metru) a čelisti byly hustě osazeny silnými, ostrými zuby. Oči byly velké jako talíře a vyčnívaly asi do poloviny hlavy.
Měření křídel jim dělalo potíže, protože byla částečně složená pod tělem, ale nakonec se jim podařilo jedno narovnat natolik, že mohli změřit sedmdesát osm stop (23,7 metrů), takže celková délka od špičky ke špičce byla asi 160 stop (48,7 metrů). Křídla byla tvořena silnou a téměř průhlednou blánou a byla bez peří nebo chlupů, stejně jako celé tělo. Kůže na těle byla poměrně hladká a snadno jí pronikla kulka.
Muži odřízli malou část špičky jednoho křídla a vzali si ji s sebou domů. Včera pozdě v noci jeden z nich dorazil do tohoto města pro zásoby a k provedení nezbytných příprav na stažení zvířete z kůže, kdy bude kůže odeslána na východ k prozkoumání významnými vědci současnosti. Nálezce se vrátil dnes brzy ráno v doprovodu několika významných mužů, kteří se budou snažit přivézt podivného tvora do tohoto města dříve, než bude zmrzačen.
Páni, to je ale příběh! Jaké dobrodružství! A jaký možný přínos pro Tombstone, kdysi prosperující hornickou komunitu. V roce 1890 Tombstone zažíval špatné časy a byl městem v problémech. Zemětřesení posunulo zemské desky a zaplavilo stříbrné doly, které kdysi přinášely tolik bohatství. Několik pokusů o odčerpání vody a oživení těžebních zájmů selhalo. Ve městě sice stále fungovalo několik barů, ale počet obyvatel klesal a obchody se nedařily. Všichni se obávali, že rozkvět města je minulostí a už se nikdy nevrátí.
V Tombstone však stále vycházely dva deníky, stejně jako v nedalekém Tucsonu. Není třeba velké představivosti, aby si člověk uvědomil, že létající monstrum by bylo velkou novinkou jak pro zvědavé turisty, tak pro studované vědce. A každý člověk z obchodní komory, který by stál za to, by v takovém tvorovi okamžitě viděl ekonomické možnosti – bylo by to lepší než cirkus, který by přijel do města. Přilákalo by to návštěvníky, určitě z Tucsonu a Bisbee, a lidé by se mohli přijet podívat i z Prescottu nebo Phoenixu. Na turistech se dá vydělat spousta peněz – potřebují se někde ubytovat, denně třikrát jedí a obvykle si rádi odvezou domů jednu nebo dvě drobnosti. Co na tom, že vaše turistická atrakce je obludárium? Peníze jsou peníze.
To se ale nestalo! Neproběhla žádná snaha o komerční využití tohoto úžasného tvora. Do města se v dostavnících ani nehrnuli žádní vědci, aby prozkoumali tohoto prehistoricky znějícího pterodaktyla. Dokonce ani v konkurenčním tombstonském deníku The Nugget o něm nevyšla žádná zmínka. V Tombstonském epitafu se o tomto fantastickém objevu už nikdy nepsalo. V The Tombstone Epitaph nebyla ani otištěna žádná fotografie popsaného létajícího obra. Z přečtení jediného článku, který byl kdy v Tombstone o této události otištěn, je zřejmé, že ještě nebyla pořízena žádná fotografie – pokud vůbec byla pořízena a pokud by existoval obří pterodaktyl, který by se dal vyfotografovat.
Teprve v roce 1963 představu o existenci fotografie rozvinul spisovatel Jack Pearl v časopise Saga. Nejenže tvrdil, že fotografie tvora existuje, ale prohlásil, že byla zveřejněna v The Tombstone Epitaph v roce 1886. Tvrdil, že na snímku je pterodaktyl přibitý ke zdi. V novinách se psalo, že ho zastřelili dva prospektoři a na voze ho odtáhli do města. Před ptákem stálo seřazeno šest dospělých mužů s rukama nataženýma na špičku prstu. Tvor měřil od špičky křídla ke špičce křídla asi 36 stop.
Jiný autor, H. M. Cranmer, tvrdil v časopise Fate na podzim 1963, že obrázek byl zveřejněn v novinách po celé zemi. Ivan T. Sanderson, považovaný za významného badatele v oblasti studia podivných jevů, tvrdil, že fotografii nejen viděl, ale jednou měl i její fotokopii, kterou bohužel půjčil a už nikdy nedostal zpět. Později se někdo přihlásil a vzpomněl si, že viděl Sandersona vystavovat fotografii v kanadské televizi, ačkoli se žádné kopie pořadu nenašly.
Z indiánského folklóru pochází představa obřích ptačích tvorů zvaných Hromoví ptáci (Thunderbirds). Někteří věří, že skutečně existují, jiní jsou přesvědčeni, že jsou mýtičtí, podobně jako jednorožec. Nevíme, zda měl reportér The Tombstone Epitaph na mysli zrovna pterosaura, když v roce 1890 informoval o jeho zabití, ale víme, že noviny v Los Angeles vzaly tuto zprávu vážně, když v květnu 1890 napsaly: „Takového ptáka, plaza nebo netvora viděli asi před třemi lety tři mexičtí rancheři žijící poblíž jezera Elizabeth Lake.“
Povídá se také, že tato létající obojživelná příšera byla v letech 1881 až 1886 několikrát spatřena v oblasti Elizabeth Lake v Kalifornii. Nedlouho poté však byla spatřena, jak odlétá na východ a od té doby ji v jejím rodném údolí nikdo nikdy nespatřil, protože byla později nalezena a zabita osm set mil od jezera Elizabeth, jak dokazuje právě slavný článek, který vyšel v Epitaph Tombstone v Arizoně.
Možná na konci 19. století v arizonském teritoriu skutečně žil obrovský pták a možná ho dva rančerové skutečně vystopovali a zastřelili. Ale ať už se pak stalo cokoli, už o tom nikdo nemluvil. Možná už o tom mluvit a psát nesměli a možná byla originální fotografie zabavena. Když srovnáme udávané rozměry z článku s rozměry tvora na slavné fotografii, zjistíme, že ten fotografovaný je o dost menší, takže by nemohlo jít o stejný úlovek.
Internet však nabízí ještě více fotografií uloveného pterosaura. Která je pravá, to se asi už nedopátráme.
© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2022
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová No, pripomenulo mi to hudobný klip od Priessnitz…
-mariankosnac Teda ja neviem jak je to s tými…
-mariankosnac Otázka zda pomoci a nebo nechat chcípnout, tvrdě,…
-není Tak já jsem znal osobu, co měla takového…
-*****