Aluška.org: Věděním ke svobodě

Již před několika tisíci let si moudří jogíni uvědomili, jak důležitá je pro zdraví lakto-vegetariánská strava. Také si povšimli jejích četných účinků jak na vitalitu a regeneraci těla, tak na sféru duševní.

Jóga učí, že vyvážená lakto-vegetariánská strava (tedy strava, ze které zcela vyloučíme maso) časem skvěle upevňuje zdraví a zároveň v psychické sféře naší osobnosti vytváří jakýsi „vnitřní reflex“ mající podobu komplexního euforického, velmi harmonického prožívání, daného blahodárným souzněním se subtilními kosmickými energiemi, jež se nacházejí v naší bezprostřední blízkosti i na místech velmi vzdálených. Dalším účinkem lakto-vegetariánské stravy je dosažení naprosté rovnováhy naší bytosti a její začlenění do harmonie všehomíru, což v niterném světě vyvolává nevýslovné duchovní prožitky.

V souladu s tisíce let starou jogínskou moudrostí jsme do značné míry právě tím, co jíme. Chutná sousta, jež s potěšením polykáme, posléze doznávají větších či menších přeměn a po nějakou dobu dále existují v každé naší buňce a ovlivňují nejen vitalitu a tělesné zdraví, ale také myšlení a duchovní prožitky.

Nedávné vědecké výzkumy poměrně jasně ukázaly, jak mohou některé potraviny přímo ovlivňovat mozkovou činnost a chemickou cestou působit na neurony zajišťující přenosy v mozku. Ty bezprostředně souvisejí s duševními i tělesnými funkcemi – pamětí, spánkem, koordinací pohybů, bolestí, depresí, schopností učit se a dokonce i vnímáním reality.

Například lecitin (obsahují ho sójové boby nebo žloutek syrových vajec) může významně přispět k růstu kapacity paměti, zatímco pokrm bohatý na uhlohydráty a chudý na proteiny způsobuje, že mozek je po několik hodin ospalý, což vede k soustavným následkům, které se dají rozpoznat u mnoha lidí. Navíc je známo, že uhlohydráty stimulují vylučování inzulínu. Ten přispívá k růstu úrovně serotoninu v mozku, v důsledku čehož déle spíme.

Soustavné výzkumy prokázaly, že vhodnou alimentární terapií lze postupně odstranit i hyperaktivitu, příznaky schizofrenie, ale i další psychické poruchy.

Při pozorném zkoumání je zjevné, že člověk není svým založením masožravec. Jeho celková anatomická struktura i trávicí ústrojí ukazují, že se po miliony let skvěle vyvíjel, živě se pouze ovocem, olejnatými rostlinami, obilím a zeleninou. Podobně jako střeva lidoopů dosahují i střeva člověka vícenásobku délky těla. Je tedy zřejmé, že mají sloužit k pomalému trávení ovoce a zeleniny.

V článku nedávno uveřejněném americkým lékařským časopisem Medical Counter Point napsal William S. Collius: „Člověk je zjevně vybaven chrupem, který se spíše podobá chrupu býložravců než chrupu masožravců. Býložravci mají ostré řezáky sloužící k ukusování rostlin. Jejich stoličky na povrchu ploché, aby mohli rozmělnit zeleninu a ovoce. Špičáky jsou krátké a zaoblené, takže je nelze efektivně použít k trhání a drcení masa.“

Collius se rovněž zmiňuje o studiích, které vážně zpochybňují teorii, podle níž je fyziologie člověka fyziologií masožravce. Masožravci totiž mají téměř neomezenou schopnost vstřebávat tuky obsahující velké množství cholesterolu. Například psi mohou požít 250 g másla spolu s obvyklou porcí masa, aniž jejich tepny doznají sebemenších změn. (Toto množství cholesterolu je zhruba stokrát větší nežli množství, které se vyskytuje v naší běžné stravě.) Kdežto u králíků pozorujeme překvapivé změny na stěnách tepen již při překročení denní dávky cholesterolu o pouhé 2 gramy.

Při pozorné analýze snadno zjistíme, že náš vrozený instinkt netíhne k potravě, v níž rozhodující složku představuje maso. Zamysleme se nad tím, co je pro každého z nás za obvyklých okolností lákavější, zdali procházka v sadu či zelinářské zahradě, nebo pach čerstvé krve a smrtelné výkřiky dobytka na jatkách.

Nebezpečí plynoucí z požívání masa

Eskymáci, živící se převážně masem, velmi rychle stárnou – jejich průměrný věk je pouze dvacet sedm a půl roku. (Pozn. Alue: Pozor, tento údaj se podle zdrojů velice liší. 27 let je partně ze zdroje z počátku 20.stol. Aktuálně (1997) se uvádí 69,5 díky zlepšení zdravotní péče, životních podmínek atd. Doba šla prostě kupředu.) Kirgizové, kočovný kmen ve východním Rusku, jejichž stravu v podstatě tvoří výlučně maso, rovněž předčasně stárnou a umírají poměrně brzy – zpravidla nedosahují věku vyššího čtyřiceti let.

Otrava

Těsně před porážkou na jatkách, ale zejména po ní, vede marný boj vyděšených zvířat zápasících o život k velkým biochemickým změnám. V jejich tělech se tak vyskytne značné množství adrenalinu a jedovatých vedlejších produktů tohoto zápasu, vyloučených do celého těla. Tyto látky zaplaví celé tělo natolik, že maso je v důsledku utrpení zvířete otráveno již před smrtí.

Britská encyklopedie uvádí, že v těle poražených zvířat najdeme mnoho toxických látek. Dokonce i kyselinu močovou a další jedovaté zplodiny, a to jak v krvi, tak v tkáních.

Rakovina

Nedávný průzkum provedený mezi 50 000 lakto-vegetariány přinesl mimořádné výsledky, jež otřásly světem vědců zabývajících se výzkumem rakoviny. Zmíněný průzkum jasně ukazuje, že u této skupiny osob se rakovina vyskytuje v neuvěřitelně menší míře nežli u skupiny srovnatelné co do věku a pohlaví, požívající však mnoho masa. Průzkum rovněž ukazuje, že u osob ze skupiny lakto-vegetariánů se lze nadít mnohem delšího života a v mnohem menší míře se u nich vyskytují i veškeré kardiovaskulární choroby.

Proč jsou osoby požívající maso více vystaveny nebezpečí rakoviny?

Jedním z důvodů by mohlo být to, že již několik dní po zabití zvířete nabývá maso nezdravé, šedozelené resp. olivové zabarvení. Aby se tomu zabránilo, používá se v příslušném odvětví potravinářského průmyslu umělých (a ne zrovna zdravých) konzervačních látek, navenek uchovávajících červenou barvu tkáně. Výzkumy provedené v posledních letech rovněž opakovaně prokázaly, že tyto látky jsou silně kancerogenní.

Zvířata jsou také často přecpávána, aby rostla co nejrychleji a přinesla co největší zisk. Podávají se jim ve velkém množství hormony přispívající k rychlému, chaotickému růstu, ale také přípravky nadměrně zvyšující chuť k jídlu, antibiotika, uklidňující prostředky a chemické potravinové směsi.

Statky současné doby se proměnily v bizarní továrny na urychlování růstu zvířat. A tak mnohá zvířata za celý svůj život nikdy nespatří denní světlo. Jejich život se zcela nepřirozeně odehrává v prostředí všestranně omezeném a nepříznivém a zpravidla končí surovou smrtí.

Vezměme si do očí bijící příklad: drůbeží farmy zaměřené na urychlené pěstování kuřat. Vejce se vysedí v horním patře. Kuřata lačně zobou v klecích, aniž se mohou dostatečně hýbat a aniž mají čistý vzduch. Jak rostou, jsou přemisťována do nižších poschodí, a když se dostanou až do dolního patra, jsou zaříznuta. Během tohoto procesu jsou běžně přecpávána a „drogována“. Takové nepřirozené zacházení nejenže způsobuje chemickou nerovnováhu v těle kuřat a ničí jejich přirozené chování, ale vede i ke vzniku zhoubných nádorů a dalších chorobných poruch růstu.

Srdeční choroby

Živočišné látky mastné povahy (například cholesterol) pokrývají stěny cév, a jak osoba požívající maso stárne, průchodnost cév se neustále snižuje. To způsobuje růst tepenného tlaku a větší zranitelnost srdce. V naší společnosti každou druhou osobu požívající maso postihne některá srdeční nebo cévní choroba, zatímco v zemích, kde je spotřeba masa nízká, jsou tyto choroby téměř neznámé. Pitvy těl amerických vojáků padlých v korejské válce prokázaly, že dotyční již ve věku 22 let vykazovali charakteristické příznaky koronární arteriosklerózy. U vojáků korejských, kteří byli převážně lakto-vegetariány, se tyto příznaky vůbec nevyskytovaly.

Hnilobné procesy

Živočišné buňky jsou obecně daleko složitější než buňky rostlinné. A když dojde k zástavě oběhu, mnohem rychleji umírají. Krátce poté, co je život ukončen, se živočišné proteiny začnou okamžitě srážet a dochází k vylučování sebezničujících enzymů. Vzniká tak nová látka, tzv. ptomain.

Maso, ryby a vejce vykazují jednu společnou vlastnost: rychle se rozkládají a hnijí. Většina masa se zpravidla požívá až po jednom či dvou týdnech; v této souvislosti je třeba připomenout, že hnití a růst počtu bakterií začínají téměř okamžitě po smrti. Návyk požívat takové zvířecí maso v příznačném stavu rychlého rozkladu vede k tvorbě prudkých jedů v tračníku a navíc přispívá k předčasnému stárnutí střev.

Vztah mezi duchovnem, morálkou a požíváním masa

Jestliže tedy můžeme žít zdravě bez požívání masa, je přirozené položit si otázku, zdali být masožravcem je morální a lidské. Zvířata zjevně neobětují život z vlastní svobodné vůle, abychom si my mohli dopřát přepychu spočívajícího v požívání jejich masa. Početné náboženské a duchovní skupiny prosazovaly vegetariánství, uznávajíce posvátnou povahu veškerého života a nutnost žít, aniž způsobujeme utrpení. Ke zmíněným skupinám patří jogíni, hinduisté, buddhisté, stoupenci učení Zarathuštrova, taoisté, essejci, členové Teozofické společnosti, příslušníci církve adventistů, unitáři, křížovníci, benediktini, trapisté, stoupenci Světového křesťanského gnostického hnutí, rosikruciáni atd. Také v době počátků křesťanství se četné židovské i křesťanské spiritualistické skupiny houževnatě stavěly proti požívání masa, které považovaly za drahý, barbarský a zdraví škodlivý přepych.

Velký jogínský mudrc Šrí Aurobindo vysvětluje princip ahinsa – nikterak neškodit živým bytostem, což znamená, že za potravu si musíme pokud možno vybírat především ty živé organismy, u nichž projevy vědomí jsou co nejmenší. A každý, kdo navštívil jatka, dobře ví, že zvířata před porážkou i během ní nesmírně trpí. Máme-li tedy po ruce dostatečné množství zeleniny, ovoce, obilnin a různých mléčných výrobků, potravu si nikdy nesmíme opatřovat obětováním (zabíjením) zvířat. Dříve než zabijeme nějaké zvíře, jež má značně nebo i jen nedostatečně rozvinuté vědomí, rozhodně musíme nejprve střízlivě zvážit, zdali bychom nemohli žít ve svém těle mnohem zdravěji, aniž dotyčné zvíře připravíme o život.

Co doopravdy udržuje a regeneruje subtilní životní princip?

Abychom zůstali mladí a plní vitality, musíme místo potravy mrtvé pojídat potravu živou. Důležitost živé potravy uznal už před 2500 lety velký zasvěcenec Pythagoras: „Jen živá a čerstvá strava člověku umožní uchovat si zdraví, být šťasten a vnímat pravdu.„

V přírodě není nic věčné či neměnné. Všechno živé prochází buď procesem růstu a regenerace, nebo procesem rozkladu. Čerstvé ovoce, olejnaté rostliny, výrobky z obilovin jsou schopny klíčit a růst. A právě proto nám mohou dodat jak životní sílu a energii, tak dostatečné množství proteinů. K uchování a plození života je zapotřebí další život a podobně to platí i o naší potravě. Už tisíce let říkají jogínové těm, kdo jsou schopni pochopit, že jen takovou stravu máme požívat.

Jistý velký jogín říkal: „Lidské tělo sestává z nesčetných živých buněk. Ty rostou a rozvíjejí se s pomocí obdobných entit. Povaha subtilních energií našich živých buněk je dána tím, jaké potraviny v našem jídelníčku převažují. To vše posléze do jisté míry určuje vitalitu, sféru psychiky a mysl. Jestliže tedy základ výživy a rozvoje buněk lidského těla tvoří strava téměř mrtvá, shnilá a odpuzující, připravovaná z čerstvého masa zvířat, u nichž převládaly základní instinkty, je naprosto normální, že mysl bude směřovat ‚dolů’…„

Vztah mezi fyzickou energií a vegetariánskou stravou

Vegetariánská strava došla spontánního uznání během blokády Dánska za první světové války. V době zmíněné blokády byli Dánové jaksi nuceni živit se pouze obilovinami, zeleninou, ovocem, medem a mléčnými výrobky. V prvním roce fungování přídělového systému úmrtnost překvapivě klesla o 17% a pozoruhodné důsledky této diety se projevily u veškerého obyvatelstva: jeho zdravotní stav se značně zlepšil a úmrtnost zaznamenala patrný pokles. Norsko učinilo podobnou zkušenost v letech 1940-1945, kdy bylo nezbytné spotřebu masa výrazně omezit. Po téměř okamžitém poklesu počtu úmrtí v důsledku cévních chorob potom následoval rychlý a výrazný návrat k předválečnému stavu, jakmile se obě zmíněné země vrátily k obvyklé stravě, v níž převažovalo maso.

Maso mi chutná. Co mám dělat?

Stará jogínská moudrost praví, že nejlepší cestou ke změně hluboce zakořeněného postoje není „rázem ho vytrhnout z kořenů“, ale spíše „zasadit“, pěstovat a živit návyk vysoce blahodárný, jenž je opakem návyku starého. Tomuto novému návyku pak věnovat pozornost, lásku a značnou pozornost, jako kdybychom pěstovali jakousi duchovní růži.

Poměrně rychle potom shledáme, že nový návyk bude sílit a krásnět. A plevel (zde zvyk pojídat maso) při vynaložení sotva patrného úsilí uschne a sám od sebe zhyne. Zde je několik moudrých podnětů, jež nám umožní pěstovat onu novou růži:

Koupíme si několik knih obsahujících vegetariánské recepty. Tato strategie povede dokonce i k úspoře peněz – rozmanitá, originální a chutná vegetariánská „dieta“ s množstvím proteinů může snížit náklady na stravování skoro o 50%. Přitom můžeme sníst dva nebo tři talíře lehké a vysoce výživné rostlinné potravy namísto jediného jídla, v němž jsme požívali maso.

Nahradit stravu sestávající výlučně z masitých pokrmů stravou lakto-vegetariánskou, spočívající v požívání živé, čerstvé, čisté a výživné potravy, je jednodušší, nežli bychom si představovali. Existuje naopak množství chutných lakto-vegetariánských specialit s bohatým obsahem živin, které jsme – protože o nich zatím nevíme – dosud nikdy neměli příležitost ochutnat. To je dáno nedostatkem informací, tradicemi a předsudky. Pro mnohé je nesmírným překvapením, když objeví jídla bohatá na proteiny a přitom připravovaná pouze z rostlinných přísad.

Když toto všechno nebude mít za následek úspěšné završení vynaloženého úsilí, je velmi užitečné navštívit jatka. To jako povzbuzení bohatě postačí. Zpočátku můžeme mít některé potíže, ale bude jich dozajista méně nežli těch, které se vyskytnou, když přestaneme například kouřit. Mnozí rozhodní jedinci rychle dosáhnou uspokojivých výsledků (mnohem vyšší vitality a většího množství energie, pevnějšího zdraví trávicího ústrojí, bystřejší mysli), takže přeměna způsobu stravování se pro ně stane existenciální etapou přinášející hojnost a čistotu.

Výrazné zdraví, jež bude poměrně brzy výsledkem našeho snažení, nebude pouze zdravím tělesným. Pocítíme zjevnou radost při uplatňování humanitních idejí a zároveň i úžasnou dobrotu vyzařující z našeho permanentního láskyplného rozpoložení, které se přenáší na všechny tvory (lidské i jiné). Vegetariánství má opodstatnění lékařské, biologické, psychické, duševní i duchovní. Je na místě zdůraznit, že proti němu neexistuje žádný rozumný argument.

Několik slavných lakto-vegetariánů

Pythagoras, Platón, Sokrates, Empedoklés, Ovidius, Seneca, Plútarchos, svatý Jan Zlatoústý, Kliment Alexandrijský, Leonardo da Vinci, Isaac Newton, Milton, Isaac Pitman, W. Shakespeare, L. N. Tolstoj, Rousseau, Voltaire, Benjamin Franklin, Charles Darwin, Richard Wagner, William Booth, Henry David Thoreau, Alexander Pope, Rabíndranáth Thákur, H. G. Wells, G. B. Shaw, Bob Dylan, Gándhí, Albert Schweitzer, Albert Einstein.

zdroj: http://www.jogin.cz/blahodarne-ucinky-lakto-vegetarianske-stravy/