Aluška.org: Věděním ke svobodě

Základní kroky k udržení si mladého, zdravého mozku známe: zdravě jíst, cvičit a v noci se dobře vyspat. Zdraví našeho mozku však může být ovlivněno i naším druhým – střevním – mozkem.
V hradbách našeho trávicího systému se nachází střevo neboli také „druhý mozek“, obsahující bakterie, které dokáží pomáhat s vytvářením struktury našeho mozku. Kromě toho, jak ukázaly poslední studie, tyto bakterie ovlivňují i naši náladu, chování a duševní zdraví, například pravděpodobnost vzniku Alzheimerovy choroby.

Jak naše střeva komunikují s mozkem
Webová stránka LabRoots zdůrazňuje digitální inovace ve vědecké spolupráci a učení. Ve své infografice „Mohou bakterie komunikovat s vaším mozkem? Vaše mikroby a duševní zdraví“ ukazuje, jak komplikovaně je mozek propojen s trávicím systémem.

Střevo je schopné komunikovat s mozkem prostřednictvím bloudivého nervu – lebečního nervu, který se táhne od mozku, přechází přes srdce, jícen a plíce a pokračuje až k břišní dutině – známého jako osa střevo-mozek.
90 % vláken v bloudivém nervu (nervus vagus) přenáší informace ze střeva do mozku. Tato komunikace se děje prostřednictvím molekul, které jsou vytvářeny střevními bakteriemi, a pak vstupují do krevního řečiště. Tyto molekuly jsou natolik silné, že během experimentů dokázaly změnit chování myší.
Krev uvolňuje neuroaktivní složky a hormony, které vstupují do krevního řečiště a pokračují do mozku.

Lidské tělo obsahuje zhruba dvě kila střevních bakterií. Když tyto bakterie začnou být v nerovnováze, může to vést k následujícím nežádoucím symptomům:

• plynatost
• nadýmání
• průjem
• bolest kloubů
• přibírání nebo úbytek hmotnosti
• bolesti hlavy
• vyrážky
• problém s pamětí
• bolestivá menstruace
• únava
• špatný spánek

Co způsobuje nerovnováha prospěšných a škodlivých střevních bakterií?
Nerovnováha prospěšných a škodlivých střevních bakterií, známá jako „dysbióza“, se spojuje s celou řadou psychiatrických a neurologických poruch, jako jsou:

• autizmus
• úzkost
• deprese
• stres
• mnohé další

Dokonce může hrát roli při neurodegenerativních onemocněních, jako jsou Alzheimerova či Parkinsonova choroba.

To naznačuje, že žaludeční nebo střevní potíže mohou být u člověka příčinou nebo výsledkem úzkosti, stresu či deprese. To se potenciálně týká prozánětlivých stavů vyvolaných bakteriální nerovnováhou na povrchu nebo uvnitř těla.

Kromě toho existuje výzkum, který naznačuje, že manipulování se střevními bakteriemi může jistým způsobem vytvářet modely chování vztahující se k úzkosti a depresi.
Jedna studie z roku 2013 zjistila, že nahrazení střevních bakterií úzkostlivých myší bakteriemi odvážných myší, vedlo k tomu, že myši začaly být méně úzkostlivé a více společenské.
Fungovalo to i obráceně – odvážné myši se staly plachými, když dostaly bakterie úzkostlivých myší a agresivní myši se uklidnily, když vědci pomocí změny stravy pozměnili jejich střevní bakterie. Podávali jim probiotika nebo antibiotika.

Závěr
Toto propojení střeva s mozkem má několik důsledků, jako například možnost prevence a zároveň léčby neurologických a neuropsychiatrických onemocnění prostřednictvím střevního zdraví. Ukazuje nám to, že mít zdravé střevo může být totéž, jako mít zdravou mysl.

podle zdroje: https://www.medicaldaily.com/food-thought-gut-bacteria-mood-behavior-379915