Aluška.org: Věděním ke svobodě

Dotaz:
Ahoj Alue, chtěla bych se zeptat. A taky říct můj příběh.
Má rodina (z máminý strany) je velmi spojená s hlavně spojením s dušemi, astrálním cestováním a všeobecně čarodějnictvím. Ale je tu problém: já jsem mezi nima ta černá ovce..
Už odmalička se mě matka snaží spojit s anděly, s dušemi, a hlavně se mě snažila naučit čarodějnictví. Jenže nikdy neuspěla.

Teda, jen jednou, ale to byl velmi otřesný zážitek. Bylo mi jedenáct, když mě máma vzala na meditaci. Právě tam jsem si měla probudit své schopnosti.
4 hodiny jsem proseděla, soustředila energii do mého nitra, ale nic. Až cestou zpátky, k nám domů, jsem zažila zážitek, na který jen tak nezapomenu.
Cítila jsem, jak se mé tělo odlepuje od země. Podivila jsem se a zavolala na matku. Jenže ona nic. Z plných plic jsem řvala, ale neozvala se.
Už jsem si myslela, že jsem umřela, když v tom se vedle mě objevila postava.
Byla to žena, kterou jsem nikdy neviděla, ale cítila jsem, že ji znám.
Řekla mi: Tvé poslání není spojovat se s vyšším světem, naslouchej tomu, co tě stvořilo, naslouchej tomu, co tě obklopuje…
A pak jsem se probudila u mě v posteli s teplotou. Od té doby už uběhlo pár let a já neustále nemůžu přijít na to, co tím ta postava myslela.
Je i toto znak čarodějnictví? A co je tedy mé poslání?
Prosím, pomoz mi
Lily

Odpověď:
Ahoj,
Toto je velice unikátní otázka, protože ve většině případů to bývá přesně naopak, kdy se jeden nadaný člověk narodí do rodiny, která tomu nerozumí a ještě se toho i bojí. Je velice zajímavé slyšet ten příběh naopak.
S tebou nic špatně není, ale tvoje rodina, zejména tvoje máma, by si to měla lépe srovnat v hlavě a pochopit, o čem skutečné duchovno, nebo o čem skutečné schopnosti, jsou. Duchovno není o tom, že tě k tomu někdo přivede a někdo tě do toho začne nutit, není to jako náboženství, a není to jako nábor do skautu.

Člověk se narodí s určitou povahou, určitými předpoklady a ty utvářejí jeho osobnost a jeho zájmy. Tyto zájmy může rozvíjet, nebo je nechat zaniknout, zakrnět. Může to být obecně jakýkoliv talent.
Většina malých dětí zažije něco spirituálního, uvidí ducha, skřítka na pískovišti, zjeví se jim babička, cítí energie, nebo mají vize. Ale nerozumí jim, většinou je zapomenou a často potom dál nepátrají, proto schopnosti postupně zakrňují a ztrácí se, ale někdy se během života objeví ve chvíli, kdy jsou zapotřebí, nebo spontánně, když se člověk uvolní.
Je mezi námi spousta lidí, kteří se budou zprvu dušovat že nic neumí, ale když se zamyslí, dokážou si vzpomenout na velice prapodivné zážitky, zejména ze svého dětství, nebo i z nedávné minulosti.
Každopádně, ať už to nadání máme nebo nemáme, je čistě na nás a na naší svobodné vůli, jestli o něj projevíme zájem a chceme ho rozvíjet. Nemá smysl někoho tlačit do věcí, do kterých se mu nechce. Promítat své touhy do dítěte a nutit ho do něčeho, pro co nemá vlohy, nebo co nechce rozvíjet, je ve spirituálním oboru nejenomže zbytečné, ale také nebezpečné.

Tvoje máma by tě měla přijmout takovou, jaká jsi. Nedělat z tebe někoho, koho si představuje ona, ale naslouchat ti a vnímat tě jaká jsi ve skutečnosti.
Je jisté, že když jsi v jedenácti letech musela čtyři hodiny sedět a meditovat, pak žena, která se ti zjevila, byl tvůj anděl strážný. Čtyřhodinová meditace musela být extrémě vyčerpávající a musela způsobit změnu v toku tvých energií, která se mohla projevit ztrátou vědomí, nebo spíš astrálním vycestováním. Horečka je pak další příznak oslabení organismu z přetížení.

Anděl, který se ti zjevil, tě varoval a snažil se ti poradit.

Na jednu stranu to znamená, že vlohy skutečně máš, ale pokud nemáš chuť je rozvíjet, nebo ti to spontánně moc nejde, anděl ti jasně řekl, že to není tvůj životní úděl a že to nemáš dělat na sílu. Sice jsi nakonec zjevení i vycestování dosáhla, ale za jakou cenu? Nemá smysl ze sebe násilím vytlačit ,,hustej zážitek“ a pak z toho odpadnout a onemocnět. To není duchovno, to je sebepoškozování.

,,Naslouchej tomu co tě stvořilo a co tě obklopuje“ je jednoduchý pokyn, abys zaměřila svoji pozornost jinam. Přestala se ptát co chce mamka, ale začala se ptát sama sebe, co od života chceš Ty. Aby ses nesnažila navazovat kontakty se světem duchů, ale žila v přítomnosti, v hmotném světě který tě obklopuje. Abys vnímala co se děje ve tvém životě a sama si zvolila, co chceš v životě dělat, kým chceš být.

,,To co tě stvořilo“, k tobě promlouvá skrze tvoji intuici a tvoje touhy. Znamená to, že se nemáš nechat ovlivňovat a nemáš si nechat od nikoho nic podsouvat, ale máš se orientovat na svůj vlastní pocit a na svoje vlastní přání. Je to tvůj život a nikdo jiný ho za tebe neodžije. Život ti ukáže cestu a zavede tě tam, kam se máš dostat podle tvého vlastního plánu. Ne podle plánu někoho jiného.

Ve spirituální sféře platí pravidlo, nikdy nedělat nic, na co se necítíš, z čeho máš špatný pocit, čeho se bojíš a do čeho se ti nechce. Ten pocit je potřeba poslouchat a podle toho se chovat. Bez ohledu na to, co chce tvoje máti. Bez ohledu na to, že z tebe chce médium. Bez ohledu na to, že jsi jablko, co možná padlo dál od stromu, než rodiče chtěli. To vůbec není tvůj problém a není to ani chyba. Chyba je očekávat od tebe něco, co není tvoje věc a stavět tě do vysněné role, kterou v tomto životě nechceš nebo nemůžeš hrát.
Pokud chce tvoje máti předat vědění nové generaci, měla by si najít žáka z těch kteří projevují sami zájem a vlohy už teď sami od sebe. I mimo vlastní rod. Bude to mít lepší výsledky, než to někomu nutit.

Nemusí to nutně znamenat, že z tebe bude za pár let přízemní shromažďovač majetku, pro kterého je slovo ,,energie“ pomalu nadávka. Ty se můžeš později v životě k nějaké formě spirituality dostat, ale nebude to něco, co souvisí s kontaktováním duchů. Bude to tvůj vlastní způsob a tvoje vlastní individuální cesta. Můžeš své schopnosti najít a uplatnit, ale bude to jinak než chce tvoje máti a bude to jinou formou.
Pokud tě tedy něco z alternativní tématiky zajímá, tak to rozvíjej, ale musí to být skutečně tvůj vlastní pocit, tvoje vlastní chtění, tvůj nápad a mělo by tě to těšit a naplňovat. Pokud nic takového neexistuje, nech to být a jak řekl tvůj anděl, naslouchej tomu co tě obklopuje. Sleduj život, sleduj možnosti a nápady, které k tobě přicházejí a sleduj, co s tebou rezonuje a co ne. Je potřeba najít si svou vlastní cestu v životě a nenechat se do ničeho tlačit.

Kontakt s duchy je nebezpečný. Pokud se s tím někdo narodil, má pro to vlohy, umí s tím zacházet a zvládá to, dobře. Je to jeho život a asi i jeho poslání. Ale je velmi nebezpečné snažit se do toho zasvětit člověka, který potřebné vlohy nemá.
Otevřou se u něj kanály, které nebude umět zavřít a naskáčou na něj nebezpečné energie. Blázince jsou plné lidí, co začali slyšet hlasy a mít halucinace poté, co vyvolávali síly a bytosti, kterým pořádně nerozuměli a neuměli je zvládnout, ani odvolat.
Opravdu se nenech natlačit do nebezpečných praktik a nauč se vnímat svoje limity. Když jsi unavená, nebo se ti nechce, dej si pauzu.
A když ti anděl jasně řekl, že se nemáš spojovat s jinými světy, poslechni ho. Žádný člověk na této planetě tě tak dobře nezná a nikdo ti tak dobře neporadí, jako tvůj strážný anděl, nebo jako tvoje intuice.

Alue

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2020