Aluška.org: Věděním ke svobodě

Marilyn Monroe našel její psychiatr Ralph Greenson mrtvou v její ložnici. Bylo to 5. srpna 1962. Zatímco její smrt byla klasifikována jako „pravděpodobná sebevražda“ z důvodu „akutní otravy barbituráty“, stále je jednou z nejdiskutovanějších konspiračních teorií všech dob. Existuje totiž mnoho faktů svědčících o vraždě, ale pravda o její smrti nebyla oficiálně uznána. Od Marilyniny smrti za podobných okolností přišlo o život mnoho dalších slavných osobností. Pro ty, kteří si jsou vědomi temné stránky zábavního průmyslu, je způsob práce okultní elity zcela jasný.

V případě Marilyn bylo zničeno tolik důkazů, že je těžké nevěřit v záměrné utajování faktů. Jack Clemmons, první důstojník LAPD který vyšetřoval místo smrti poznamenal, že věří, že byla zavražděna. Mnoho dalších detektivů uvedlo totéž, ale nikdy nebyla vznesena žádná obvinění z vraždy.

V době její smrti s ní byli v domě tři lidé: její hospodyně Eunice Murray, její psychiatr Ralph Greenson a její internista Dr. Hyman Engelberg. Vyšetřování Marilyniny smrti odhalilo, že doktor Greenson zavolal policii až hodinu poté co zemřela, poté co ji Dr. Engelberg prohlásil za mrtvou. Následné chování tří přítomných osob při vyšetřování na místě smrti bylo popsáno jako „nevyrovnané“.

Zde jsou události časové osy z osudné noci:

7–7:15: Joe DiMaggio jí telefonuje a vypráví o svém setkání s dívkou v San Diegu. DiMaggio později uvedl, že Monroe zněla vesele a optimisticky. DiMaggio byl schopen určit čas hovoru. Podle Kalifonského času to bylo pro Monroe v čase 19:00 večer.

7:30–7:45 večer: Jí volá Peter Lawford (švagr prezidenta Kennedyho), aby ji pozval na večeři. Jeho pozvání den předtím už odmítla. Podle Lawforda, mluvila Marilyn nezřetelně a nejasně. Poté, co se s ní rozloučil, konverzace náhle skončila. Lawford se jí snažil znovu zavolat, ale nikdo to už nezvedl. Telefonní záznamy ukazují, že se jedná o poslední telefonní hovor, který tu noc její pevná linka přijala.

20:00: Lawford telefonuje Eunice Murray, která spí v domě pro hosty s dotazem, zda by se na ni služka šla podívat. Po několika sekundách se Murray vrátí k telefonu a řekne Lawfordovi, že je Marilyn v pořádku. Lawforda to nepřesvědčilo a zkoušel celou noc kontaktovat Monroe znovu. Lawford poté telefonuje svému příteli a právníkovi Miltonovi A. „Mickey“ Rudinovi, ale je mu doporučeno se držet dál od domu Monroe, aby nedošlo k rozpakům, které by mohly vyplynout z toho, že by Monroe mohla být pod vlivem omamných látek.

22:00: Hospodyně Eunice Murray prochází kolem dveří Marilyniny ložnice. Později řekla, že pod dveřmi uviděla že bylo rozsvíceno, ale rozhodla se ji nerušit.

3:00 ráno: Eunice Murray volá Marilynina osobního psychiatra Dr. Greensona přes druhou telefonní linku, že nemůže Monroe probudit. Je si jistá, že se stalo něco špatného, poté co zvenku nahlédla do její zamřížované ložnice.

3:40 ráno: Dr. Greenson dorazí a snaží se otevřít dveře násilím, ale nepovede se mu to. Zvenku se podívá skrz francouzské okno a vidí, jak Monroe leží na posteli, drží telefon a je zjevně mrtvá. Rozbije sklo, aby otevřel zamčené dveře a zkontroluje ji. Volá doktora Hymana Engelberga. Existuje spekulace, že mohli v tuto chvíli volat sanitku a později požadavek vzali zpátky.

4:30 ráno: Dorazila zavolaná policie. Oba lékaři i služka Murray jsou vyslýcháni a označují dobu smrti kolem půl jedné ráno. Policie si všimla, že místnost je velmi uklizená a zdá se, že je postel čerstvě převlečená. Murray údajně zrovna pral ložní prádlo, když do domu dorazili. Policie poznamenala, že na nočním stolku sice bylo několik lahviček s léky, ale nikde v místnosti nebyly stopy po skleničce na jejich zapíjení, voda byla zavřená. O Monroe bylo známo, že se práškama dusila, i když se je snažila hodně zapíjet. Později se sice našla pod postelí ležící sklenice, ale policie tvrdí, že tam určitě nebyla při prvním prohledávání místa činu.

5:40 ráno: Zřízenec Guy Hockett přichází a konstatuje, že smrt nastala mezi 9:30 az 11:30 v noci. Čas se později změnil tak, aby odpovídal výpovědím svědků.

6:00: Služka Murray změnila výpověď a tvrdila, že šla do postele o půlnoci a doktorovi Greensonovi volala ve tři ráno, když se probudila a všimla si, že světlo v ložnici Marilyn stále svítí. Oba lékaři také mění své příběhy a nyní tvrdí, že Monroe zemřela kolem 3:50 ráno. Policejní zpráva z výpovědi služky Murray vypadá docela vyhýbavě a nejasně. Nakonec svůj příběh změnila několikrát. Přestože je Murray klíčová svědkyně, odcestuje do Evropy a není již znovu vyslýchána. (Wikipedia, „Smrt Marilyn Monroe“)

Abychom shrnuli některé podivné události, které se staly té noci: Policie byla povolána více než hodinu poté, co byla Monroe nalezena mrtvá, místnost byla uklizena služebnou a ložní prádlo bylo převlečeno až poté, co byla Marilyn mrtvá. V jejím pokoji bylo několik lahviček s prášky, ale žádná voda a sklenice byla později nalezena na podlaze, kde předtím nebyla. Doba smrti poskytnutá svědky se několikrát změnila. Nakonec Eunice Murray, hlavní svědkyně (a možná podezřelá), opouští zemi a už nikdy není znovu vyslýchána.

Prášky nalezené u těla Marilyn.

Okolnosti kolem její pitvy jsou také velmi podezřelé, protože závěr zprávy jasně ukazuje, že předávkování prášky nebylo příčinou její smrti. Také to vypadá, že proběhlo jasné úsilí potlačit všechny důkazy, které by mohly vést ke skutečné příčině smrti Marilyn.

Patolog, Dr. Thomas Noguchi, nemohl v jejím žaludku ani ve střevech najít žádnou stopu kapslí, prášků ani typické zabarvení způsobené Nembutalem, což naznačuje že drogy, které ji údajně zabily, nepozřela. Kdyby je Monroe brala po etapách delší dobu (což by mohlo vysvětlit absenci zbytků prášků v těle), zemřela by před jejich strávením.
Monroe byla nalezena jak leží tváří dolů. Existovaly také důkazy o cyanóze (Při cyanóze se nedostatečně okysličuje krev a některá místa na těle se zabarvují do fialova až do modra. ), což svědčí o tom, že její smrt byla velmi rychlá.
Noguchi požádal toxikologa o vyšetření krve, jater, ledvin, žaludku, moči a střev, což by odhalilo, jak se drogy dostaly do jejího těla. Toxikolog však po prověření krve myslel, že už nepotřebuje zkontrolovat jiné orgány, takže mnoho orgánů bylo zničeno, aniž by byly vyšetřeny.
Noguchi později požádal o vzorky, ale lékařské fotografie, sklíčka s orgány které byly vyšetřeny, a vyšetřovací formulář zobrazující modřiny na jejím těle zmizely, což znemožnilo správně vyšetřit příčinu smrti.

Marilyn údajně zemřela nahá, ozdobená pouze diamanty. Je v tom symbolika.

Zpráva z toxikologie ukazuje na vysoké hladiny Nembutalu (38–66 tobolek) a hydrátu chloru (14–23 tablet) v krvi Marilyn. Nalezená úroveň by stačila k zabití více než deseti lidí. Vyšetření jejího těla vyloučilo intravenózní injekci jako zdroj těchto léků. Koroner Dr. Theodore Curphey dohlížel na celou pitvu. Kromě příčiny smrti uvedené na úmrtním listu nebyly výsledky nikdy zveřejněny a nebyly o nich vedeny žádné záznamy.

V roce 1985 britský novinář Anthony Summers vyšetřoval okolnosti kolem smrti Marilyn Monroe. Podařilo se mu získat rozhovor se služkou Eunice Murray pro reportáž BBC. Neúmyslně připustila některé jednoznačné důkazy: ,,Eunice Murray zpočátku opakovala stejný příběh, který vyprávěla Robertovi Slatzerovi v roce 1973 a policii v roce 1962. Když si všimla, že už se reportéři začali balit, tak řekla: ,,Proč mám se svém věku tuhle věc pořád ještě krýt?“
Nevěděla ale, že mikrofon byl stále zapnutý. Murray pokračovala v přiznání a řekla, že se Monroe znala s Kennedyovými. Pak se zmínila o osudné noci, kdy Marilyn zemřela: „Když dorazil doktor, tak ještě nebyla mrtvá.“
Murray pak zemřela v roce 1994 za nejasných okolností. Jaká ,,náhoda“.

Přes všechna tato fakta, pravda o Marilynině smrti stále není venku. Stejně jako v případě mnoha dalších úmrtí celebrit je kolem ní aura tajemství a spousta nezodpovězených otázek. Jinými slovy to zapadá do profilu typického okultního atentátu elity, která má moc zabránit vymáhání práva a odhalit pravdu.

Většina lidí v životě Monroe byla součástí stejného systému. Nebyla to jedna osoba, která by se ji rozhodla zabít. Marilyn byla otrok MK Ultra, který byl ,,vyhozen ze slavného vlaku“. Stejně jako mnoho dalších po ní i ona byla celebritou, která byla vykořisťována a když přestala být užitečná a její programování se začalo hroutit, byla zavražděna.

„Je v tom hlubší význam. Všichni otroci programu Monarch jsou postradatelní, pokud překročí určitou hranici. Mnoho z těchto obětí je odstraněno právě takovým způsobem poté, co dosáhnou určitého věku a už nejsou žádoucí jako prostitutky, otroci, nebo pokud se nějakým způsobem uvolní ze svého naprogramování a začnou představovat riziko.“ (Op. Cit. Gorightly.)

pokračování příště

připravila © Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2020, podle zahraničního zdroje