Léčivá místa ve Sloupu, kde můžete načerpat spoustu energie

21.7.2020 v Doporučení 2

Občas jsem jako spolujezdec jela přes Sloup, kde je hned u cesty vidět překrásná veliká skála. Nemůžu si pomoct, něco mě na skálách fascinuje a když jsou v nich navíc i jeskyně, tak mám obrovskou touhu je prolézat. Jelikož byl Sloup daleko, nějak jsem si netroufla sama na výlet a byl z toho takový restík, který možná jednou bude. Ale s vlastním autem je to hned jiná situace, takže jsem zverbovala partu a vyrazila směr sloupsko-šošůvská jeskyně. Těšila jsem se opravdu moc a výsledek předčil moje představy. Teprve až když jsem zlezla dovnitř mi došlo, proč jsem se na to místo tak dlouho chtěla jít podívat. Ta skála na mě zdálky vždycky úplně volala…



Jděte na dlouhý okruh!
Když dojedete do Sloupu a chcete prolézat jeskynní komplex, máte na výběr dvě možnosti, dlouhý a krátký okruh. My jsme si zaplatili dlouhý. Respektive než stihl někdo něco namítnout, zahlásila jsem DLOUHÝ a bez diskuze. Dobře jsem udělala, protože pouze na dlouhém okruhu jsou vidět ty nejkrásnější krápníky, zejména mám na mysli krápník co se jmenuje Svícen. Přesně tak i vypadá.


Sloupsko-šošůvské jeskyně leží v severní části CHKO Moravský kras severně od města Brna, nedaleko od okresního města Blansko a na jižním okraji městečka Sloup.
Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou rozsáhlým komplexem dómů, chodeb a obrovských podzemních propastí vytvořených ve dvou patrech. Nejznámější Eliščina jeskyně má vynikající akustiku, a proto je příležitostně využívána pro koncerty komorní hudby. Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou také charakteristické křehkou a barevnou krápníkovou výzdobou.
Jeskyně jsou podzemním tokem Sloupského potoka spojeny s největší českou jeskyní – Amatérskou. Spolu s ní pak tvoří jeskyní systém o celkové délce téměř 35 km.

https://www.instagram.com/p/CCRjK0DnAlw/?utm_source=ig_web_button_share_sheet

Na krátkém okruhu nás bylo hodně, i plno dětí. Asi v půlce velká skupina odešla a zbylo nás jenom sedm. Předpokládám, že skupina co odešla netušila o co přišla, jinak by v životě dřív pryč nešli. Krátký okruh je opravdu nádherný a průvodci umí hrát na city. Když nás vpustili do první velké ,,haly“ bohatě zbodené krápníky, z reproduktorů hrála Enya. To umocní wow efekt. Jste ohromení nádherou a do toho vám jede hudba. Potom už během prohlídky hudbu nepouští, taky abyste slyšeli výklad, ale zorganizované to mají moc pěkně.
Ty nejkrásnější skvosty a hlavně vzácný Svícen uvidíte jenom když půjdete na dlouhý okruh a tato část jeskyně pro nadšence které baví dvě hodiny prolízat jeskyni, se mi líbila úplně nejvíc. Výzdoba je bohatější, pestřejší, útvary pozoruhodnější…
Celkem nám prohlídka v jeskyni zabrala dvě hodiny a kdyby mě nebolely nohy, šla bych si rovnou stoupnout ke vchodu a celé bych to prolezla znova.

https://www.instagram.com/p/CCRjcPmH3cl/?utm_source=ig_web_button_share_sheet

Uvnitř sloupské jeskyně je úžasná energie
Máte pocit, že na vás ze všech stran koukají skřítci permoníčci a v mnoha částech jeskyně voda vyrobila jezírka a roztomilé hráze, které vypadají jakoby je uplácaly víly. Naprosto kouzelné místo.

V jedné části jeskyně (krátký okruh) je dokonce připravený plácek na míčové hry. Bylo nám vysvětleno, že si zde můžou astmatické děti zaplatit 2 hodiny pobytu během kterých si můžou na plácku hrát a mezitím se léčí. Vzduch uvnitř skal je totiž velmi zdravý, naprosto čistý, hodně vlhký a astmatikům dělá moc dobře.

Je to také proto, že jakékoliv jeskynní prostory, kde je voda, mají silně záporně nabitý vzduch. A uvnitř sloupsko-šošůvské jeskyně dokonce protéká potok, také v ní kape voda zeshora a vytváří slavné krápníky.

Původně jsem si říkala, že by bylo fajn zaplatit si pár hodin pro sebe a mít možnost se tam někde rozplácnout na karimatce, ale nakonec jsme díky dlouhému okruhu v podstatě ty dvě doporučené ozdravné hodinky absolvovali. Nebyl sice čas na nějaké hlubší rozjímání, ale aspoň jsme se snažili dýchat zhluboka, aby se nám roztáhl hrudní košíček.

V jeskyni jsem nabrala tolik úžasné energie, že jsem ještě pár dnů poté krásně v noci spala a bylo mi fakt moc dobře. Chci se tam vrátit, je to něco neuvěřitelného. A možná se zkusit s horou spojit, asi by to bylo dost zajímavé.

https://www.instagram.com/p/CCRjudZHgJF/?utm_source=ig_web_copy_link

Kostel, který fakt stojí za to
Ani mi nevadilo na chvilku kouknout dovnitř sloupského kostela, který je od jeskyně kousíček a je velmi krásně spravený, i zevnitř mistrovsky vymalovaný. Byla jsem zvědavá, jestli pod kostelem vede léčivá žíla a jestli ji najdu (podrobně píšu o těchto léčivých proudech u kostelů v knize Anděl strážný).

Když přijdete ke kostelu zepředu, tak léčivý proud je po jeho levé straně, hned před vystupujícím přístavkem. Je to takový koutek, na pohled nezajímavý, ale ta síla…
Pokud máte Sloup blízko, běžte si to vyzkoušet, je tam opravdu silná energie. Je jí tolik, že na daném místě úplně zhoustne vzduch a v rukách krásně brní. I člověk který na to nemusí mít vyloženě silný talent, by to mohl poznat.

Levá strana kostela s léčivým proudem

V podstatě na místě, kde je uvnitř kostela kazatelna, je hned zvenku za zdí (v rožku budovy) velmi silné energetické místo. I na kostel je to hodně, ne vždy je žíla až takto silná. Má průměr asi dva metry, neměli byste to minout, i kdyby v průběhu času trochu cestovala. Možná je ta energetická žíla tak silná, protože ji napájí ta obrovská jeskyně. Kdoví…

Cítila jsem, že mě ta jeskyně úplně vyladila. Bylo to úžasné. V životě jsem takhle silnou jeskyni nepotkala.

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2020



Komentáře

Ikona diskutujiciho .lak 2020-07-23 23:54:48 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Byl jsem tam také a u té skály byl ve spacáku „turista, asi věděl. A přitažen jak můra za světlem. Má to tam něco energizujícího. Ale mám na to čich a mám místo kde můžu prospat jako mimino den i noc.

Ikona diskutujiciho Kounovský 2020-07-25 07:54:21 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

O Moravském krasu píše Pavel Kozák v knížce „Tajemná místa Brna a okolí“, vydal Archet 2002. Zmiňuje se o něm občas i v jiných svých knihách. V jedné bezejmenné jeskyňce prožil iniciaci Eduard Tomáš coby kluk na školním výletě. Já jezdil občas služebně do Blanska, vždy brzo ráno, do oběda jsem byl hotov a pak jsem prozkoumával okolí. Trochu ten Moravský kras autorce závidím. U nás v Českém ráji jsou taky zajímavá místa, ale kromě toho i spousta vesniček, samot, chalup a mraky turistů. Ti se naštěstí drží značených cest a když člověk položí na nějakou zarostlou bývalou vyhlídku pětikorunu, za týden ji tam najde. Ale spacák bych neriskoval, v noci by nemuselo být bezpečno, skalám vládne od nepaměti duch jménem Pelíšek a bývá dost náladový. V Moravském krasu jsem byl vždy ve všední den a jak si vybavuju, vždy bylo nějak chladno a pošmourno, léto to jistě nebylo, zato člověk veškerý nikde žádný. A kde není člověk, tam promlouvá příroda a její bytosti. To mám vyčtené, ale stačí, že z člověka spadnou všechna ta napětí a stresy. Rád bych se tam ještě někdy podíval. Zkusil jsem otevřít instagram, vše je někdy v životě poprvé, a stáhnul, veden zájmem spíše technickým, pár fotek. Jsou v nízkém rozlišení, ale i tak autorka vypadá mnohem víc uvolněně než na svých videích. Otázka takřka zásadní: Proč autorka tak jedinečné místo, které má většinu života víceméně za rohem, objevila až teď, proč ji tam už dávno někdo nevzal?
„Ta skála na mě zdálky vždycky úplně volala…“. Přesně. I méně intuitivní a citliví se to mohou postupně naučit. Být sám, vnímat, splynout s prostředím a najednou člověk ví a vidí, kde na Prachově byl třeba strážní menhir, kde na Hruboskalsku stály dávno zaniklé vesnice, kterou skálu pohladit a které se vyhnout. Díky za článek, určitě nabíjející víc než povídání o nešťastné Marylin Monroe.

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek