Milí čtenáři, dnes vám nabízím mimořádné trefný a věcný dopis čtenářky, která má perfektní postřehy ohledně svého průvodce. Některé z nejzajímavějších faktů, na které sama přišla, jsem v textu zvýraznila. Klobouk dolů.
Dotaz:
Drahá Alue,
dlouho jsem se rozmýšlela, jestli tě kontaktovat či nikoli. Mám takový jeden menší problém týkající se mého… totemového zvířete?
Když mi bylo 17 let, začal se mnou v mysli promlouvat mužský hlas. Byl vlídný a říkal mi, že je můj rádce, ochránce a přítel… Prozradil mi svoje jméno a komunikoval se mnou. Nejdříve jen před spaním, později jsem s ním byla v kontaktu vlastně bez přestání. Pak se mi začal v mysli vybavovat ve vlčí podobě, ale nejsem si tak úplně jistá, jestli jsem si to nevyfantazírovala a zda to tak vážně bylo.
Tak nějak automaticky jsem ho začala považovat za své totemové zvíře, ani nevím proč.
Neustále mi říkal věci jako že jsem výjimečná a mám na světě nějaký úkol, ale nikdy jsem se nedozvěděla, co by to vlastně mělo být.
Když jsem se ptala jedné osoby, která se tím také zabývá, dozvěděla jsem se jen, že to má co dělat s mou indigovou aurou, ačkoli já sama moc nevěřím na to, že indigoví lidé by měli být něco víc než ostatní.
Asi bych měla upřesnit, jak přesně jsem se ke kontaktu s ním dostala. Jsem od malička vedena k tomu, abych vnímala svět jinak než ostatní lidé a měla oči a mysl otevřenou všemu, co je kolem mě, protože moje máma se o všechny tyto věci, stejně jako ty, zajímá už od mládí… Vlastně jsem tedy byla vychována tak, abych takové věci brala vážně a nezahrávala si, s čím nemám.
S ním jsem začala komunikovat v době, kdy veškeré podivné věci, které se mi děly, začaly vrcholit.
Už od malička se mi stávalo, že jsem se uprostřed noci probudila, jakoby do snu, ale vím jistě, že to nebyl sen. Seděla jsem na své posteli a mluvila s lidmi, které jsem nikdy neviděla, oni mi vyprávěli o svých životech a ze všeho, co mi říkali jsem vyrozuměla, že už jsou po smrti.
Každou noc se mi stávalo, že jsem měla někoho v pokoji, občas jen tak seděl na židli, jindy se procházel kolem, někdy stál nade mnou, ale pokaždé, když jsem rozsvítila, zmizel.
Tehdy jsem se s tím špatně vyrovnávala a doteď kvůli tomu hodně špatně spím, jelikož vím, že tu neustále někdo je. Ale narozdíl od těch, se kterými jsem si kdysi povídala, tady jsem měla pocit, že je to něco špatného a bála jsem se toho.
Později už ty osoby jen nechodili nebo nestáli opodál. Když jsem byla v pokoji sama (občas se sem tam stalo něco, i když jsem byla se sestrou nebo kamarádkou, ale většinou to byly třeba jen kroky nebo tak, nic velkého), ale pokaždé, když jsem byla úplně sama, všechno se to začalo stupňovat. Ležela jsem v posteli a četla si, když v tom se servala celá záclona i s garnýží nebo se mi na hlavu sesypal obsah celé police nade mnou.
On se mnou začal komunikovat právě v této době a prozradil mi, že údajně všechny tyto bytosti přitahuju a že mě bude ochraňovat, abych se nebála… Od té doby se to lehce umírnilo, ale i tak se mi občas děly nepříjemné události, avšak on tu vždycky byl, aby mi pomohl a neustále mi opakoval, že se nemám čeho bát, protože je vždycky se mnou, ale jen do té doby, dokud ho budu brát na vědomí, že pokud bych na něj náhodou zapomněla nebo přestala věřit tomu, že tu opravdu je, nebude mi už moct dál pomáhat.
Taky ví hromadu věcí, které bych nikdy sama od sebe neměla šanci vědět. Stává se mi, když si tak spolu povídáme, že mi prozradí, co se následující den nebo v jakékoli jiné době stane a že kdybych to chtěla vidět, ukáže mi to ve snu… a je to vážně pravda, už jsem se o tom několikrát přesvědčila.
Mockrát mě varoval, abych nechodila tam či onam nebo mi poradil správné řešení problémů. Říká, že ví o budoucnosti vše, ale jen něco z toho mi může říct.
Teď už jsou to tři roky od doby, kdy se objevil poprvé a já ho tak nějak začala brát jako součást sebe sama, ačkoli vím, že to tak není. Sám říkal, že je mnohem starší než jsem já, že si nikdo není schopen ani představit, jak moc, a když jsem se ho snažila vyptávat na to, kým vlastně je, odpověděl mi jen, že je věčný, bude tu vždycky a ve všech mých životech, minulých i budoucích, byl a bude se mnou, protože si to tak kdysi vybral, ať si ho uvědomuji nebo ne – ale že pokud na něj nebudu brát zřetel, nebude mít vůbec žádný vliv na můj život, tudíž mi nebude moci ani pomáhat.
Proto mě to všechno trochu mate. Tehdy se mi vybavil jako vlk a sám mi přiznal, že zrovna teď opravdu je vlkem, ale že ačkoli se po všechny životy jmenuje stále stejně, jeho podoba není stále stejná.
Kvůli tomu vlastně nevím, jak se k tomu mám stavět. Je to moje totemové zvíře nebo co to vlastně je?
Mohu s ním řešit prakticky jakékoli otázky, ale jakmile se dostanu k tomuhle, většinou je jen ticho a nedozvím se ohledně toho vůbec nic. Řekla jsem si tedy, že to zjistím tak, že zkusím objevit své totemové zvíře, jak jsi myslím i ty sama někde popisovala, že se to dá zjistit.
Ale něco, jakoby mě blokovalo a nikdy se nikam nedostanu. Navíc, od té doby, co jsem se o to začala pokoušet, začínám pociťovat i jakési nepříjemné změny ve vztahu s ním… Vůbec nevím, jak se k tomu mám postavit, jak to brát a co tedy vůbec dělat.
Omlouvám se, že jsem toho napsala tolik a že je to tak hrozně neuspořádané a chaotické, doufám, že se v tom neztratíš a nepošleš mě s tím někam 😀
Díky moc a budu ti neskonale vděčná za jakoukoli odpověď.
Odpověď:
Ahoj,
Chápu že jsi z toho trošku zmatená a že to při povrchním pohledu tak trochu nedává dohromady smysl, ale přesto… To co popisuješ krásně zapadá do toho, co vím o jejich říši já a jakým způsobem s námi mluví. A protože popisuješ věci, které skutečně takto fungují, přestože přiznáváš, že tě to trochu mate a nevíš co si myslet, je mi jasné, že si rozhodně nemůžeš vymýšlet.
Abych to vzala od začátku:
Když se ti začnou zjevovat duchové a začnou s tebou komunkovat, začnou k tobě později přicházet i jiné destruktivní bytosti, za předpokladu, že máš nějaký destruktivní vzorec myšlení, který je k tobě přitáhne, anebo jsou bytosti, které se ti snaží nahnat strach a tím z tebe brát energii. Jednoduše zneužívají tvé citlivosti a proto tě obtěžují.
– Jsou někteří démoni, kteří vyloženě ,,čují“ senzibila na dálku a jdou po něm. Nemůžou mu nijak ublížit, ale naschvál se zjevují a otravují, aby se bál. Z toho mají prospěch a to je právě to, co jim nesmíš nikdy dovolit. Když od tebe nezískají žádnou energii, přestanou k tobě chodit!! – Důležité znát.
Když deaktivuješ svůj program strachu, přestanou tě vidět, protože povýšíš energií někam, kde na tebe nedošáhnou. Těžké vysvětlovat, ale ty si to asi stejně zažiješ na vlastní kůží, takže nemá moc smysl dělat ti teď spoilera přirozeného vývoje, který tě asi čeká.
Já to znám, dělo se mi to nejvíc když mi bylo od 12 do 14 … Pak jsem se s tím poprala po svém a od té doby mám svatý klid.
Tím chci říct, že těchto bytostí se člověk nesmí bát, musí je ignorovat a pokud otravují opravdu hodně, pořešit si své vnitřní psychické problémy a používat nějaké ochranné rituály, i kdyby to bylo obyčejné bílé vajíčko kolem celého těla a prosba k andělům. Ta funguje taky dobře.
Teď k tomu, kdo je ten tvůj kamarád. Shrneme si to: Zná budoucnost – občas ti část řekne ale ne všechno, radí ti správně, pomáhá ti, do určité míry tě chrání přes destruktivními bytostmi, říká ti že jsi výjimečná, máš poslání, že se nemusíš ničeho bát a na otázku ,,kdo je“, odpovídá tichem.
Takže je to jasné: Bude to tvůj duchovní průvodce, můžeš tomu klidně říkat anděl, to je úplně jedno.
Každý člověk má nad sebou duchovní vedení. Toto vedení se skládá z mnoha aspektů. Máš tam anděly, máš tam duchovní průvodce – v podstatě plní stejnou roli, akorát trošičku jinak vypadají a mají k tobě prošičku jiný přístup. (Můžeš je ale nazývat stejně, je to jedno.)
Někdy se do tvého vyššího duchovního vedení připojují třeba i zemřelí členové rodiny, kteří přišli do nebe a přejí si na tebe dohlédnout za tvého života. Nejsou z nich andělé, ale je to opět jiná forma duchovního průvodce. Ti přicházejí většinou v těžkých chvílích a pak zase mizí. Nejsou u tebe pořád, jako klasický anděl.
Patří tam i tvé vyšší já a ještě je tam hlavní napojení na konstruktivní sílu Vesmíru, která tohle všechno má pod sebou. A celé tohle spektrum je ti k dispozici, se vším tímhle můžeš komunikovat a můžeš tomu říkat jak chceš.
Tento tvůj průvodce je od nich. – Uvědom si, že pokud ti na něco odpovídá tichem, buď to může být znamení, že pokládáš hloupou otázku, protože tvůj průvodce ví, že to stejně někde uvnitř svého srdce víš, jenom si to nechceš připustit, nebo tvůj průvodce ví, že si na to umíš přijít sama, anebo to může být ta odpověď. V tichu je vše…. Je-li ticho, může to být odpověď ve stylu ,,Jsem který jsem“. – A to ti může říct i tvůj anděl.
Já taky odpovídám tichem, když mi někdo pokládá hloupou otázku, o které navíc vím, že odpověď sám zná. A stejně reagují andělé.
Když mlčí a ty řekneš: ,,Aha, já to stejně vím, tak proč se ptám, že? Tahle otázka byla ode mne hloupá?“ – Oni ti přikývnou. Vsaď se.
Když ti průvodce říká, že máš poslání a jsi výjimečná, ale neřekne ti co přesně, je to jasné.
VŠICHNI máme poslání. Jedno mají všichni lidé společné, ta ostatní se individuálně liší.
O vedlejších se mluvit smí v rámci možností, o tom hlavním se nesmí mluvit nikdy a platí to jak pro lidi, tak pro průvodce. On ti to nesmí říct, protože jinak by ti tu cestu uzavřel a znehodnotil. Každý si na to musí přijít sám. – To je právě to, proč ti to neřekl.
Andělé a průvodci tu jsou od toho, aby ti to občas připomenuli, aby sis uvědomovala, kdo jsi a že máš nějaký cíl, protože 95% lidí na to zapomene už v pubertě a pak se celý život motá jako kačena v čepici a vůbec neví, co vlastně od sebe a od života chtějí.
Na stará kolena si říkají ,,No tak jsem celej život dřel, kopu dětí nadělal a to je teda už jako všechno? Už nic víc nebude? Nepřišel jsem o něco důležitého při všech těch povinnostech a starostech?“
To je to, co se ti nesmí stát, co se nemá stát nikdy nikomu.
Důvod, proč ti opakuje, že v něj máš mít důvěru a že ho máš přijímat ve svém životě, aby ti mohl pomáhat, také sedí perfektně na základní principy. – Totiž člověk je svůj vlastní architekt. Čemu věří, to vidí a to se děje.
Pokud nevěříš na anděly ani na vyšší sílu, nepustíš to do svého života a nežádáš od nich vedení, oni ti nesmí do života zasahovat. Vždy musí mít tvé povolení.
Například jeden z důvodů, proč já jsem tak hodně vedená je ten, že skoro každý večer před spaním o vedení žádám a děkuji za všechno, o čem vím, že pro mne ti nahoře zařídili. Pořád dokola. A když cítím vedení, jdu za ním, protože vím, že to je to co chci…. A tím se vedení posiluje…. Pokud přestaneš věřit, přestáváš mít vedení a na tomto velkém světě se ztratíš. Průvodci tu sice budou, ale budou mlčet, protože od tebe nedostanou možnost, aby ti pomohli.
Všichni lidé na tomto světě začali zažívat zázraky ve svém životě, až když se obrátili na vyšší sílu. Proto je tolik příběhů ve stylu:
,,A pak už jsem toho měl plné zuby, všechno stálo za starou bačkoru. V návalu zoufalosti jsem vyběhl ven a zařval na Boha, že jestli tam sakra teda někde je, tak ať mi teda pomůže.. Noa druhej den se začaly dít neuvěřitelné věci! …. „
Takových příběhů je kopa, protože takhle to prostě funguje. Stačí zavolat někam nahoru a chtít spojení s něčím nahoře, ani nemusíš znát správný název. Stačí když CHCEŠ pomoc.
Když o pomoc nepožádáš a když ji nechceš, tak ji nedostaneš. Je to tvoje svobodná volba rozhodnutí a andělé, nebo vyšší síla je to poslední na celém světě, kdo by ti násilím do něčeho zasahoval. To oni nikdy neudělají.
Pokud ses snažila o meditaci na totemové zvíře a cítila že to není ono, vůbec nemá smysl zkoušet to znova na sílu. – Už to nedělej. Stejně to nebude fungovat. A pokud se změnil přístup tvého průvodce k tobě, dává ti znamení, že sis nevybrala správně a že mu nesprávně nasloucháš, nerozumíš dobře poselstvím která ti dává.
Měj víc důvěru ke svému vedení, žádej o ně a děkuj za ně. Protože máš dar a spousta lidí by dala všechno za to, aby měla to co ty.
Uvědom si, že je to vzácnost, že je to požehnání, žádná samozřejmost. Takže k tomu i tak přistupuj. Když něčemu nerozumíš, prostě pátrej tak dlouho, dokud nenajdeš odpověď. Nemusíš hned všemu okamžitě rozumět, ale hlavně to nezahazuj a poslouchej znamení, která k tobě chodí.
Bylo by dobré se průvodci i omluvit. On se na tebe sice nezlobí, ale je to slušnost. Představ si, že jsi o 100 levelů výš než ten koho učíš a on pořád nějak zmatkuje, neposlouchá a dělá nesmysly, nevidí znamení. V této pozici si zasloužíš, aby se ti občas za svoji chybu omluvil.
A nezapomeň děkovat. Za všechno, i za úplné maličkosti.
Hodně štěstí 🙂
Alue
Kam dál:
• Otevřít rubriku: Poradna: Nehmotné bytosti“ – ZDE
• Máte otázku, se kterou vám mohu pomoci? Ptejte se do ►mailu◄
• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/
• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! – Podrobnosti ZDE
• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!
• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE
.
Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová ....A neublíží to spíš takové slevy tvým křišťálům?
-Aaenn Tak toto asi máme väčšina, pokiaľ nie všetci.…
-Zuzi Pokud nevěříš googlu, je možné zavolat i do…
-Alue K. Loskotová No, pripomenulo mi to hudobný klip od Priessnitz…
-mariankosnac