Aluška.org: Věděním ke svobodě

Milí čtenáři,

Velice vám děkuji za vaši přízeň, kterou mi dlouhodobě v takové veliké míře projevujete. Opravdu si toho vážím. Někdy přichází hodně těžké chvíle – které jsem si tento měsíc užila ve zvýšené míře, ale během nich si také člověk o to více uvědomuje zájem a podporu vás, stálých.

Vím, že aktuální rekord vznikl na popud mého zájmu o 21.12.2012, ale nikdy by nebyl, kdybyste ho nenasdíleli v takové míře všemi směry (hlavně přes facebook, co si budeme povídat).

Bylo to zvláštní: Článek se mi dostal do rukou v době mého odjezdu do zahraničí, odkud jsem se už málem nevrátila. Naštěstí konstruktivní síly vesmíru stály při mě, takže jsem po návratu a dvou prospaných dnech nakonec osudný článek stvořila.. a poté se strhla lavina.

Po pravdě řečeno, ten osudný text se mnou tehdy hodně pohnul. Jakoby mi něco s konečnou platností docvaklo a byla jsem pevně rozhodnutá, že vám ho taky předám. Takže při představě, že jsem tu možnost už nemusela dostat, se mi úplně ježí chlupy… Tehdy jsem si uvědomila, jak je všechno křehké. I život sám o sobě. A někdy si tak říkám, že možná někdo nechtěl, abych se po návratu rozepsala… Zkrátka nic není náhoda, ale nechci zbytečně zabíhat do podrobností, když už je to minulost a všechno je v pořádku.

Prakticky od 5.11. jsem permanentně na roztrhání. Postupně si zvykám na obrovský příliv nových návštěvníků a s nimi i na haldy dopisů, kterými se člověk chtě nechtě musí prokousat.

Tento statistický článek bude asi nejzajímavější ze všech za dobu existence této stránky, protože čísla za měsíc listopad jsou obrovská:

Tento graf ukazuje měsíční počet unikátních návštěvníků. Jak vidíte, předchozí dva měsíce jsou cca 61-69 000 měsíčně, to bylo velice dobré. Denní průměr se pohyboval okolo 2 500 návštěvníků. Aktuálně tato čísla ani trochu neplatí.

,,Radioaktivní“ článek o prosinci 2012 (který tohle všechno způsobil) vyšel už 2. listopadu a od té chvíle čísla vystřelila nahoru.

5. listopadu dosáhla na strop a teď pomaličku sleduji, kde se návštěvnost zastaví. Aktuálně se to dá těžko říct.

Toto číslo ukazuje, kolik lidí sdílelo první článek o 21.12.2012 přes facebook:

Více než 13 000 lidí!!! – A číslo se stále zvyšuje. Vždy když se k němu vracím, nepřestávám se divit.

Když se podívám na rozpis podle dnů:

Tak od 6. jsme pomalu klesali až k 11.

12. přišlo malé zvýšení a opět pomaličku klesáme. – Aktuálně se tedy pohybujeme na návštěvnosti cca 5000 lidí denně, což je samo o sobě hodně drtivé. Tolik dopisů jsem ještě v životě nedostávala. Chtěla jsem tento obrovský návštěvnostní úspěch oznámit přes video, ale jelikož je to časově hodně náročná záležitost a chybí mi čas, nakonec jsem se rozhodla pro článek. Navíc jsem čekala, kde se asi návštěvnost zarazí a co tedy bude nově můj standard.

Nepředpokládám, že bysme se vrátili zpět na 2500 denně, ale asi nezůstaneme na 5000. – Necháme se překvapit. Předevčírem to totiž zase začalo mírně stoupat, takže je to napínavé jako kšandy. Navíc zhledem k tomu kolik mi chodí dopisů a co je v nich napsané, to vypadá na mnoho lidí, kteří už zde zůstanou jako stálí. – Což je velmi dobré.

Budu k vám upřímná

Já z té návštěvnosti zezačátku neměla ani trošku radost. Opravdu, ani kapičku.

Za prvé jsem byla ještě roztřesená ze svého návratu do ČR, za druhé mě přivítalo asi 20 výhružkých dopisů za sebou, za třetí mi trvalo asi týden, než jsem konečně pochopila, o co všem těm lidem jde a proč tam pořád chodí, za čtvrté jsem vůbec nevěděla, co od toho mám čekat a co si o tom mám myslet.

První den, když jsem viděla u sebe 6000 lidí, jsem se zhrozila a můj šok dostoupil vrcholu právě na 5.listopadu.

Nebylo to vůbec jednoduché. Kromě výhružek, hrozných nadávek a nepředstavitelné haldy dopisů (komentáře nepočítám, ty už jsem pak vlastně ani nečetla, protože se to v takovém množství nedalo), jsem si připadala jako štvané zvíře. Chodí mi totiž ještě pořád maily s odkazy, kde o mně někdo něco píše na internetových stránkách. Často tam nadává, protože se bojí. – Nečtu to, většinou mi stačí vidět název odkazu a už vím co tam bude, takže ani neklikám.

Nechápu, proč mi to někdo vůbec posílá a nevím, co z toho kdo má… Jenomže POČET všech těch ,,článků“ byl další šok. A pak tu v diskuzi prosáklo, že se o tom mluvilo v televizi – další šok.

Nemám televizi, protože je to skříňka pro blbce, ale umím si docela představit, co tam asi zaznělo.

Takže než tohle všechno člověk promotal hlavou, než to všechno ustál, proklikal a rozdýchal, zabralo to hodně času a pak až jsem se konečně mohla radovat.

Po tom všem mi nakonec došlo, že to je vlastně úžasné. Takový husarský kousek, kdy člověk něco udělá a ono se to naprosto bláznivě vyvrbí, zatímco dotyčný jenom stojí, čučí, kroutí hlavou a neví co s tím má dělat.

Ještě jednou děkuji za přízeň, děkuji za sdílení článků, děkuji za váš zájem, i za některé velmi hodnotné dopisy.

Zdůrazňuji slovo NĚKTERÉ, nejsou to úplně všechny. Protože byli i tací, kteří se mě například ptali, jak mají připravit sunar pro svoje dítě … (nedělám si srandu)

Taky jsem dostala spoustu velmi krásných milostných dopisů. Sice elektronických, což není tak hezké jako na papíře, ale v dnešní moderní uspěchané době, odkud se vytracuje čas na romantiku, to opravdu potěší i mailem a je úplně jedno, že dotyčný člověk vás vůbec nezná (na web rozhodně ani jeden z nich nepůjde).

Chlapi, pište ženám víc romantické dopisy…

Je to krásné a je obrovská škoda, že už se to moc nedělá, protože nám to chybí.

Další veselý vedlejší projev tohoto návštěvnostního rekordu je zvýšený prodej knih, takže každý týden táhnu na poštu nacpané igelitky, mám pusu od ucha k uchu a ruce až na zem.

A to vlastně ještě vyčkávám, než vám ukážu to jedno veliké překvapení…. Už ho před vámi tajím několik měsíců a chystám ho 🙂 Chci to překvapení stihnout představit do konce tohoto měsíce, abych si to ještě trochu užila, než nastane ten diskutabilní konec prosince.

Já se na něho sice těším a jsem moc zvědavá, ale na druhou stranu mi to hrozně leze do nápadů…. Asi jako každému z nás. Prostě se mi to nehodí do mého časového harmonogramu, což je naprosto šílený paradox. Na jednu stranu se připravovat na prosinec, těšit se a na druhou stranu mrčet, že by se to mělo ještě o něco posunout.

Se seriálem budu pokračovat, mám toho ještě hodně a vyčkáme, co bude počítadlo dělat dál…

Kam dál:

– Otevřít rubriku: ,,Aluška.org: web a novinky“ – ZDE

– Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

– Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/

• Na Aluška.org najdete také interaktivní chat – Vstoupit do Chatu – ZDE

• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! – Podrobnosti ZDE

• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!

• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE

http://www.simira.cz/happy-sunshine