Dotaz:
Ahoj Alue,
chtěl bych se zeptat jaký máš názor na nepřetržité vnímání (nebo prostě uvědomování si) svého vnitřního těla, energetického pole. Nevím jak to nazvat, ještě jsem slyšel název cítit život ve svém těle.
Nevím jestli to znáš, ale vnímám to jako pozornost směřovanou dovnitř do těla a následné brnění nebo proudění např. v rukou. Celkem dlouho mi trvalo než jsem se to naučil necítit jen na rukou, ale vpodstatě po celém těle. Teď se to snažím vnímat od probuzení po usnutí, ale ne vždy to jde.
Když to „praktikuji“ (tzn. poslední dobou co nejčastěji), tak mi ubývá myšlenek a nemohu cítit něco jiného než klid. Neklid, hněv, stres, to všechno mě míjí když to vnitřní tělo vnímám a taky mi ubývá myšlenek. Ale jakmile mi to někdy nejde (nevím proč, ale jsou to takový výkyvy, že třeba jednu hodinu to nejde… bez udání nějakýho určitýho důvodu), tak mi přijde, že se ztratím ve světě. Přijdu si nechráněnej. Ještě tohle lze nahradit tím, že vnímám ticho jakoby za všemi zvuky nebo vědomě dýchám… ale není to ono jako vnímání toho vnitřního těla, je to jakoby podpůrnej prostředek, ale na druhou stranu je dost obtížné to vnitřní tělo vnímat při velkym fyzickym pohybu… když nic nedělám, třeba jenom sedím a píšu tenhle email tak mi to jde skvěle 😀
Jen jsem se chtěl zeptat jakej máš na to názor a jestli to znáš. Případně by bylo dobrý tuhle informaci rozšířit mezi lidi, jako preventivní „ochranu“ vůči všem otravům, který by lidem chtěli ublížit. Minimálně proti myšlenkám, protože jsem si uvědomil, že nemyslím já, ale myšlenky prostě vznikají a zanikají a já jím jen věřím anebo ne. (Ostatně nekomunikují i tzv. negativní entity myšlenkama, který se vydávaj za mě a tím mě ovládaj, protože si myslím že to jsou moje myšlenky?) Když nejsem chráněnej (ticho, dech, to tělo aj.) tak je strašně lehký těm myšlenkám věřit. Navíc většina myšlenek, kterým lidé věří jsou stupidní a bezpředmětné. A vzhledem k tomu, že hněv, strach a všechny tyhle emoce jsou prakticky reakce těla na myšlenku, pak rapidně klesne i počet těchto emocí. A jestliže nemyslím „já“ pak proč člověk nedokáže přestat věřit myšlenkám, nedokáže „přestat myslet“ a tím se osvobodit od toho šíleného toku myšlení? 🙂
Snad tohle dalo podnět k nějakýmu zajímavýmu článku.
Hodně štěstí, M.
Odpověď:
Ahoj,
To co jsi popsal je v podstatě praktický příklad pojmu ,,být ve svém středu“. Kdo je ,,uvnitř sebe“, je vyrovnaný a klidný. Vlastně je to druh bdělé meditace, která obrací tvoje myšlenky od okolního shonu a starostí k tobě, do nitra tvé bytosti… a to uklidňuje. Je dobré umět to používat jako druh osobní obrany vůči bytostem nebo stresu, ale nezapomeň během toho také žít a přijímat život, jaký je. Kdo se stane prázdnou nádobou, ztrácí na tomto světě čas, protože jsme tu od toho, abychom jednali a žili. Proto je dobré tento stav znát, ovládat, ale nepřehánět.
Neschopnost ,,přestat myslet“ je typický lidský návyk. Lidé byli odnaučeni tomu, aby se uměli uvolnit a alespoň na chvíli opustit své vnitřní já. Potom totiž nemohou nic vnímat objektivě a nedokáží se odprostit od svých problémů, odstoupit kousek do pozadí a vnímat věc celistvou v pravém světle, jak je. – Jak to dělají, že neumí ,,nemyslet“ ti nepovím, já běžně vypínám takto před spaním, problém mi to nedělá. Většina lidí přesto žije v neustálém kolotoči svého myšlení a mají pocit, že to nedokáží zastavit, ale podle mého názoru se spíše málo snaží a nebo málo chtějí.
Hodně štěstí 🙂
Alue
Kam dál:
• Otevřít rubriku ,,Poradna – Energie“
• Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄
• Otevřít seriál Zákony Vesmíru
• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová No, pripomenulo mi to hudobný klip od Priessnitz…
-mariankosnac Teda ja neviem jak je to s tými…
-mariankosnac Otázka zda pomoci a nebo nechat chcípnout, tvrdě,…
-není Tak já jsem znal osobu, co měla takového…
-*****