Osobnostní vady jsou jedním z hlavních důvodů, proč jsme nešťastní. Pro ty, kdo skutečně usilují o duchovní růst, je však ještě důležitější, že osobnostní vady mohou vážně omezit schopnost růstu bez ohledu na to, jakou duchovní cestou se člověk vydá. Jakmile jedinec zažije lepší duševní zdraví a stabilitu, tedy sníží své osobnostní defekty, je pro něj snazší dělat rychlé duchovní pokroky a dosáhnout své ideální osobnosti skrze praktikování duchovnosti.
Každý, kdo se věnuje sebezdokonalování, osobnímu rozvoji nebo vyššímu cíli duchovního růstu, se musí aktivně snažit porozumět sám sobě. Je to proto, že teprve když člověk pochopí, v čem má nedostatky, může zaměřit své úsilí na to, co je potřeba zlepšit.
Sebeuvědomění je schopnost, kterou člověk používá pro svou introspekci. Zahrnuje porozumění a vhled do svých silných stránek, vlastností, slabostí, nedostatků, myšlenek, představ, přesvědčení, ideálů, reakcí, postojů, emocí a motivací. Introspekce tedy zahrnuje také posuzování toho, jak je člověk vnímán druhými a jak na druhé působí na základě svého chování a reakcí.
Psychologové často rozdělují sebepozorování na dva různé typy, buď veřejné, nebo soukromé.
Sebeuvědomění veřejné: Člověk si uvědomuje, jak se jeví ostatním. Veřejné sebeuvědomění se často objevuje v situacích, kdy jsou lidé středem pozornosti, například při prezentaci nebo rozhovoru se skupinou přátel. Tento typ sebeuvědomění často nutí lidi dodržovat společenské normy. Když si uvědomujeme, že jsme sledováni a hodnoceni, často se snažíme chovat způsobem, který je společensky přijatelný a žádoucí. Zkrátka předvádíme své nejlepší chování, které nemusí odrážet naši skutečnou osobnost.
Veřejné sebeuvědomění může také vést k „hodnotící úzkosti“, kdy se lidé trápí, jsou úzkostní nebo se obávají toho, jak je vnímají ostatní, jestli udělali dobrý nebo špatný dojem.
Soukromé sebeuvědomění: Lidé si uvědomují některé aspekty sebe sama, ale pouze v soukromí. Například pohled na svou tvář v zrcadle je typem soukromého sebeuvědomění. Dobrým příkladem soukromého sebeuvědomění je také pocit, že se vám zvedne žaludek, když si uvědomíte, že jste se zapomněli naučit na důležitý test, nebo pocit, že se vám rozbuší srdce, když vidíte někoho, kdo vás přitahuje. Blízcí členové rodiny a přátelé jsou zasvěceni do některých aspektů našeho soukromí, protože před nimi polevíme v ostražitosti. Proto se stávají neocenitelnými pomocníky, kteří nám pomáhají zhodnotit sebe sama.
Když se cvičíme v uvědomování si sebe sama a toho, jak nás vnímají druzí, poznáváme mnohem více odstínů svých vlastností na subtilnější úrovni. Proto jsme v lepší pozici při snaze překonat své osobnostní nedostatky a pochopit, v čem spočívají naše silné stránky. V následujících odstavcích se dále budeme zabývat některými způsoby, jak lze zvýšit své sebeuvědomění.
Pozorováním sebe sama
Abychom porozuměli své osobnosti, musíme pochopit podstatu své mysli. Mysl se skládá ze tří částí – vědomé, nadvědomí a podvědomé. Podvědomá mysl je rozsáhlá a dojmy, které jsou ukryty hluboko uvnitř ní, není snadné odhalit a analyzovat. Stále častěji však během dne mysl člověka vybuchuje a odmítavě reaguje na některé události a situace. V důsledku toho člověk pociťuje určitý neklid a emoce, jako je nejistota, strach nebo hněv. Většina z nás se plahočí každodenním životem, aniž by se na chvíli zastavila a zamyslela se nad tím, proč danou emoci vůbec prožívá. Ve skutečnosti se nám díky takovým situacím v každodenním životě otevírá okno, které nám dává možnost nahlédnout do své podstaty. Pokud je člověk bdělý a objektivní ve svém pohledu, může sledovat toto pomyslné okno. Díky tomuto procesu začne člověk získávat větší sebeuvědomění o tom, jak jeho mysl funguje a jak reaguje na různé podněty. Tomu se říká metakognice, což znamená uvědomění si a pochopení vlastních myšlenkových procesů. Tento konkrétní typ seberozvoje se týká uvědomování si vlastního těla a duševního stavu včetně myšlenek, činů, nápadů, pocitů a interakcí s ostatními. Je to tedy první krok k překonání destruktivních emocí a reakcí.
Člověk obvykle reaguje na situace a události destruktivně v důsledku uložených dojmů z osobnostních vad ve svém podvědomí.
Sebepoznání pozorováním sebe sama
Podívejme se na příklad. Aneta se cítila neklidná, když její šéf pochválil jejího kolegu. Celý den na tuto událost myslela, což její neklid jen zvyšovalo. Sžírala ji totiž myšlenka: „Ať se tady snažím sebevíc, nikdy si mě nikdo nevšimne.“
Její den se zkrátka nevyvíjel dobře. Po vydatném spánku na to další den zapomněla a žila prostě dál.
Kdyby Aneta zpozorněla a provedla introspekci proč se tak cítila, mohla získat vhled do své mysli a pochopit, která její osobnostní vada se projevuje tak, že v ní způsobuje neklid. V souladu s tím by se v budoucnu mohla více orientovat na řešení, aby se vyhnula vnitřnímu neklidu způsobenému takovými událostmi a získala by větší stabilitu.
Když bude Aneta v takových situacích pozornější a skutečně provede introspekci svých pocitů a emocí, budou následovat další etapy jejího sebeuvědomování. Zjistí třeba:
Jak dlouho trvá její neklid, než si ho opravdu začne vědomě všímat?
Je schopna ho zbrzdit a pocit neklidu vědomě ovládnout?
Pokusí se jít do svého nitra a dozvědět se více o sobě a svých osobnostních vadách?
Kde jinde se tento typ neklidu vyskytuje? Koho dalšího se ještě týká?
Jak zvýšit sebeuvědomění
Někdo nám poskytne zpětnou vazbu nebo nám řekne, kde jsme udělali chybu. Příklad:
„Ztlum tu hudbu, Pepo,“ zakřičel jeho otec. „V tomto domě není ani chvilka klidu, když neustále pouštíš tak hlasitou hudbu.“ Pepa si pod nosem zaklel a mrzutě ztlumil hlasitost hudby.
Nikdy není snadné přijímat takovou zpětnou vazbu od druhých na naše jednání nebo život. V takových chvílích nás často napadají myšlenky jako „proč mě nechápou“, „tak špatný přece nejsem“ a „nechci o tom slyšet“.
Předpokládejme, že by se Pepa na chvíli zastavil a podíval se na situaci objektivně; pravděpodobně by se dozvěděl jednu nebo dvě věci o tom, jak ho ostatní vnímají. Když nám druzí lidé poskytnou nějakou zpětnou vazbu, ať už je jakkoli strohá, poskytne nám to vodítko k tomu, jak nás ostatní vnímají. Pokud někdo kvůli našemu jednání zažil bolest, je to většinou způsobeno nějakou naší osobnostní vadou, která způsobuje, že naše jednání má na ostatní nepříznivý dopad.
Pozorování chyby někoho jiného a následná introspekce
Například: Hynek a Jarmila se hádali o domácí práce. Jarmila trvala na tom, že Hynek doma nedělá dost, zatímco Hynek se stále chabě vymlouval, proč není schopen udělat domácí práce včas.
Když jejich hádku zaslechl kamarád Marek, uvědomil si, že je na tom stejně jako Hynek. Nyní jako třetí osoba, bez citové zainteresovanosti, mohl Marek objektivně vidět, že Hynkovy chabé výmluvy jsou dětinské, nelogické a jeho ženu Jarmilu jenom víc rozčilují. Když Marek viděl, jaký to má dopad na jejich vztah, v duchu si předsevzal, že překoná vlastní lenost a bude doma pomáhat vlastní ženě bez podobných výmluv.
Když člověk pozoruje situaci, která se týká druhých lidí, může získat větší porozumění pro sebe sama. Protože člověk nemusí být do situace emocionálně zapojen, je díky tomu objektivnější, a proto je jeho schopnost učit se větší.
Naše sny také mohou vypovídat
Někdy se ve snech vynořují silnější dojmy z našeho podvědomí do té míry, že jsme schopni si sen zapamatovat a dokonce se dozvědět něco o své mysli. Sledujte děj snu, jaký příběh vypráví, své pocity, jednání a symboly, které se ve snu vyskytují. Ve spánku prožíváme často scénáře, které vnitřně cítíme a prožíváme, ale vědomě si je přes den nepřipustíme, nebo neuvědomíme. Ve snech můžeme vidět pravdu, které se bojíme a kterou nechceme přijmout.
Když se naučíte pozorně sledovat své sny, můžete díky nim zjistit, jak se skutečně cítíte, bez toho že byste byli zatíženi nebo ovlivněni jakoukoli obavou, nebo zastíráním, protože sny jsou naprosto upřímné a ukazují věci tak jak se v nás dějí, bez příkras.
Kdykoli se člověk stane emočně nestabilním, neklidným nebo rozrušeným, měl by zpozornět, protože při hlubší introspekci obvykle získá náhled na nějakou osobnostní vadu, která byla aktivována.
Měli bychom být otevření poznávání sebe sama a mít odvahu přijímat zpětnou vazbu od druhých. Díky tomu můžeme objektivně analyzovat své chyby a najít praktická řešení, jak se změnit k lepšímu.
© aluska.org 2023
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová No, pripomenulo mi to hudobný klip od Priessnitz…
-mariankosnac Teda ja neviem jak je to s tými…
-mariankosnac Otázka zda pomoci a nebo nechat chcípnout, tvrdě,…
-není Tak já jsem znal osobu, co měla takového…
-*****