Indický kmen Sentinelců, který žije v absolutní izolaci na odlehlém ostrově v Bengálském zálivu, zabil minulý týden amerického misionáře Johna Allena Chaua. Sentinelci odmítají veškerý kontakt s okolním světem a na Chaua, který chtěl jejich místo navštívit, zaútočili šípy.
„Kmeny mají svoje zákony, které musíme respektovat. Když vstoupím někam, kam nemám, tak musím počítat s tím, že mě zabijí,“ říká v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz etnolog Mnislav Zelený, odborník na domorodé kmeny, který dříve žil mezi indiány.
Mnislav Zelený
Může si Američan za svou smrt sám? Neměl se za izolovaným kmenem vůbec vydávat?
Pochopitelně. On si za to může sám. Kmeny mají svoje zákony, které musíme respektovat.
Zvědavost ho neomlouvá?
Jaká zvědavost? Naše zvědavost je vždycky touhou něco získat. Takový je můj postoj. Je to stejné jako s Amazonií. Vždyť se na to podívejte: kamkoliv běloch přijde v Amazonii, tak tam to likviduje – kácí, ničí.
Když tedy chce nějaký cestovatel takové území navštívit třeba pro expediční, vědecké účely, tak nemá šanci?
Ne. Je potřeba je nechat na pokoji. My pořád chceme něco zkoumat. A proč chceme zkoumat? Protože chceme dobývat a chceme z toho něco mít. To je zásadní bělošský postoj – něco vykořisťovat, jinak bychom se na taková místa necpali. To je zásadní rozpor mezi původními kulturami a bělošskou kulturou.
Kamkoliv běloši přišli, tam tisíc let tráva neroste. Celý svět zničili běloši. Oni ty kultury střílí, likvidují, zabíjí, protože z toho chtějí něco mít, jinak by tam nelezli. My jsme predátoři a tak se také chováme.
Předpokládám, že podle vás je tedy správně, že indická vláda považuje ostrov za svrchované území Sentinelců, na které se nevztahují zákony země, čili ani vraždu Američana nebude vyšetřovat.
Já jim fandím, že tohle (Sentinelci) dělají a indická vláda je díky bohu nechává na pokoji. Je správně, že se to nebude nijak vyšetřovat. Když vstoupím někam, kam nemám, musím počítat s tím, že mě zabijí. To je přece normální, ne?
Andamany jsou území, které by se dalo krásně využít pro turistiku, pro byznys. My jsme zkrátka byznysmeni a to oni nejsou. V tom je ten zásadní rozpor.
Sentinelci
Sentinelci jsou příslušníci indického kmene, který žije na odlehlém ostrově v souostroví Andamany a Nikobary v Bengálském zálivu.
Jde o jedny z posledních lidí ve světě nedotčených moderní civilizací, živí se jako lovci a sběrači.
Vůči cizincům jsou velmi agresivní, například po nich střílí z luků.
Jejich přesný počet není znám, hovoří se o několika desítkách až pěti stovkách. Jsou černé pleti a malého vzrůstu.
V roce 2006 například usmrtili dvojici rybářů, před několika dny amerického misionáře.
Sentinelci jsou příslušníci indického kmene, který žije na odlehlém ostrově v souostroví Andamany a Nikobary v Bengálském zálivu.
Jde o jedny z posledních lidí ve světě nedotčených moderní civilizací, živí se jako lovci a sběrači.
Vůči cizincům jsou velmi agresivní, například po nich střílí z luků.
Jejich přesný počet není znám, hovoří se o několika desítkách až pěti stovkách. Jsou černé pleti a malého vzrůstu.
V roce 2006 například usmrtili dvojici rybářů, před několika dny amerického misionáře.
A neměly by se tyto kmeny pokusit přizpůsobit naší civilizaci?
Ne, ne a ne. V čem přizpůsobovat? Oni mají svoji kulturu a my ji máme respektovat, a ne aby se oni přizpůsobovali nám. Z jakého důvodu by se oni měli přizpůsobovat nám? To je naše bělošská nadřazenost.
Jsou nějaké podobné případy kmenů, jako jsou Sentinelci, kteří žijí v totální izolaci?
Určitě, v Amazonii jich je celá řada. Například Janomamové.
Sentinelci jsou černé pleti. Zareagovali by třeba jinak, kdyby na ostrov vstoupil černoch, nikoliv běloch?
Ne, to není důležité. Je to zkrátka cizinec, kterým tam nepatří. Je to jejich území. Když my jdeme na cizí území, musíme přece žádat třeba o vízum nebo něco podobného. Nemůžeme vstoupit na cizí území jen tak, ač třeba s dobrým úmyslem. Ten dobrý úmysl je pouze náš dobrý úmysl, ale jde zkrátka o invazi.
Je běžné, že i jiné kmeny reagují na „vetřelce“ tak agresivně jako v případě Sentinelců, kteří po muži začali střílet šípy?
Vidíte, sama to nazýváte agresí, ale oni se nechovají agresivně, oni se brání. My se tam cpeme, tak oni vytahují luky a šípy. To je i v Amazonii na některých územích časté. Není to agresivita, je to strach. Zkrátka nás tam nechtějí, k čemuž mají tisíce důvodů. Chtějí si uchovat svoji kulturu lovců, sběračů a rybářů. Stejně jako každý jiný národ bojuje za svou kulturu a existenci.
Dostat se k takovým kmenům trvá a nemusí se to povést třeba vůbec. I proto v minulosti kolikrát došlo k tomu, že kmeny takové lidi zabili. Já jsem například jednu dobu žil u kmene Eseche v Peru, kam pár let přede mnou přišli Švýcar a Holanďan. Nabubřele tam vtrhli, šli pralesem, aby ukázali, jak jsou silní. Nebyli si ale schopni obstarat žádné jídlo ani pití, takže vtrhli na jejich políčka a začali jíst jejich ananasy, papáju. Okolo bylo pár domorodých žen, které vykřikly a utekly. Pak přišli chlapi a dvojici cizinců zabili, což bylo správné. Ta políčka patří ženám a žádní muži na ně – podle zákonů kmene Eseche – nemají přístup, pouze chtějí-li s těmi ženami sexuálně žít. Proto ani tehdy peruánská vláda nezasáhla, protože neznalost zákonů neomlouvá. I ten případ se Sentinelci byl tedy něco podobného – ten člověk tam prostě přišel proti jejich vůli, i když měl třeba v ruce Bibli.
Chtěl Sentinelce seznámit s křesťanskými hodnotami.
Já jsem taky křesťan, ale nikdy bych nešel k indiánům převracet jejich tisíciletou víru, která vychází z jejich životního prostředí.
S kmeny žijícími v Amazonii máte bohatou zkušenost. Jaký postoj k nim mají jihoamerické vlády? Chrání je?
Ten jejich postoj je trochu falešný. Vlády se chovají tak, aby je nikdo nemohl napadnout. Současně ale mají zájem indiány kulturně zlikvidovat, aby se stali „normálními“ obyvateli země a levnou pracovní sílou.
Nedávno jsem navštívil například indiánský kmen v Ekvádoru, kde se stát snaží pomáhat, jenže je to opět likvidace. Stát tam nechal postavit 180 domků. Pro nás to jsou sice krásné domky, pro ně a
le nikoliv – nejsou jejich, nejsou součástí jejich kultury. Stát se je snaží přestěhovat z pralesů do těch 180 chýší. A to především z důvodu, aby opustili své původní území, na kterém by se pak mohlo dolovat, kácet, pěstovat plantáže a tak dále. Je to ale falešná pomoc, která vede k jejich záhubě, a falešná hra pro veřejnost.
le nikoliv – nejsou jejich, nejsou součástí jejich kultury. Stát se je snaží přestěhovat z pralesů do těch 180 chýší. A to především z důvodu, aby opustili své původní území, na kterém by se pak mohlo dolovat, kácet, pěstovat plantáže a tak dále. Je to ale falešná pomoc, která vede k jejich záhubě, a falešná hra pro veřejnost.
Ekvádorská vláda také třeba dětem indiánských kmenů postavila hřiště se skluzavkami, houpačkami a dalšími věcmi. V pralese jim prostě postaví houpačky – to je přece úplně směšné! Ty děti lezou po stromech, houpají se na liánách, skáčou do řeky a v životě si na skluzavkách, z nichž některé tam byly postaveny už tak před deseti lety, nikdy nehrály. To jsou naše výmysly. Staví to indiánům, aby si jejich děti hrály jako ty naše. To je opravdu úplně k smíchu.
Domorodci nejsou ani schopni pochopit, že nás zajímají? Že je pro nás lákavé zjistit, jak žijí?
Je nezajímá, že nás to zajímá. Oni mají svůj život a nepotřebují se někde prezentovat. Nepotřebují nás. Žili tisíce let bez nás a byli šťastní. Jsou to nejšťastnější lidi na světě, protože nemají žádný majetek. A kdo nemá žádný majetek a žije z ruky do huby, tak je prostě šťastný, protože není zatížený materialismem.
Jak na tom mohou být domorodé kmeny za několik desítek let? Budou nakonec nuceni se asimilovat?
Podíváme-li se do minulosti, tak k tomu bohužel celý vývoj spěje. Historie ukazuje, že se menšiny likvidují ve prospěch „většiny“.
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová To je roztomilý, hezký, milý článek, děkuju. :)…
-Nirvana Takže jste nakonec přecejen odvezli ježky do záchranné…
-astrei swingař "Na moji výzvu, aby tady nečuměl a šel…
-astrei swingař Skvělý článek, ale pětistovka a stovka díru nemají.
-Klarisa Van Kotrcka