Aluška.org: Věděním ke svobodě

Ari Kala z Nového Jižního Walesu je prý už odmala senzibilní. Dokáže cítit, když člověk v jejím okolí umírá.

Zvláštní schopnost u sebe čtyřiadvacetiletá žena objevila v pubertě. Tehdy umíral její strýc.

,,Bylo mi dvanáct, když jsem navštívila svého umírajícího strýce. Večer před jeho smrtí jsem v domě cítila divný, odporně nasládlý až shnilý pach. Myslela jsem, že takové aroma má umírající tělo. Nikdo jiný v domě to ale necítil,“ vypráví.

Od té doby cítí podobný zápach také u dalších umírajících lidí. Jak ale přiznává, není to příliš vděčná schopnost a způsobuje jí spíše problémy, protože neví, jak se zjištěním, že někdo umírá, naložit.

„Dřív jsem měla nutkání to druhým říkat. Pak jsem si ale uvědomila, že to není moje povinnost. Co když třeba neví, že brzy zemřou? Kdybych jim to řekla, důsledek by mohl být katastrofický. Nemám právo zasahovat do jejich osudu.“

Dovednost vycítit příchod smrti není jediná „superschopnost“, kterou už jako malá vlastnila. „Jako dítě jsem taky skvěle dokázala číst v lidských emocích a snila jsem o věcech, které se později staly. Lidem kolem mě se to nelíbilo. Když jsem dospívala, měla jsem strach, že mě kvůli tomu budou soudit, tak jsem si tyto schopnosti vypnula.“

V dospělosti nastoupila do právnické firmy v Sydney. Kancelářský život ji však ubíjel a způsoboval deprese. Letos se rozhodla s neuspokojivým zaměstnáním konečně seknout a nastoupila na dráhu senzibilní koučky. Ve svých kurzech radí ženám, jak v sobě objevit skryté paranormální síly a využívat je ve svůj prospěch. Podle jejího názoru v sobě totiž všichni máme předpoklad k podobným schopnostem.

„Každý má přístup k psychickým dovednostem, ale obvykle je v sobě v brzkém věku potlačíme. Dětem se už v raných letech říká, aby vyrostly. Očekává se po nich, že zapadnou do řady, zavřou pusu a budou se chovat co nejvíc normálně. Říká se jim, že jejich představy nejsou skutečné, proto je i přestanou posilovat.“

Senzibilka říká, že umí vycítit smrt

https://www.youtube.com/watch?v=4YSAizUNh60

Ona sama nelituje svého rozhodnutí, i když přiznává, že za něj zaplatila velkou cenu. „Ztratila jsem některé své přátele a rodinu, ale bylo to nejlepší rozhodnutí, které jsem udělala. Učím ostatní, jak v sobě nalézt ztracenou sílu. Díky ní k sobě můžou přitáhnout, cokoliv si přejí – klienty, peníze nebo vysněný život. Na internetu mě kvůli tomu kritizují trollové, ale naučila jsem se, že je v pořádku být jiná, a dnes se tomu už jenom směju,“uzavírá. (zdroj)

Dodatek Alue:

Tato zkušenost Ari mi připadá zajímavá v tom, že vlastně není až tak moc výjimečná. Kolik z nás tu je, co mají sny, které se později stanou? Vím, že je vás mnoho, vždyť mi o tom sami píšete. A řešíte stejné dilema: Říkat, nebo neříkat?

O tom, že se dá dopředu pachem poznat umírající člověk, jsem také slyšela a četla už dříve, mám dojem že mi to dokonce napsal někdo z vás. Takže tato schopnost není záležitost pouze jedné osoby, takových lidí je více, dokonce přímo v Česku.

Člověk, který je opravdu nad hrobem, začne vyluzovat velmi kyselý zápach, taky se mi nejednou stalo, že jsem cítila smrad, který nikdo jiný necítil a to co já ,,musím okamžitě vyvětrat nebo se zalknu“, toho si jiní lidé nevšimnou.

Ari vlastně není příliš výjimečná ve svých schopnostech, ale chtěla jsem na ni upozornit z toho důvodu, že dříve, ještě nějakých dvacet let zpátky, jsme se s těmito dary všichni schovávali, zatímco dneska je můžeme přiznat, rozvíjet a dají se do určité míry i zpeněžit, tak jak to Ari ve videu říká. Takových holek typu Ari je zde na Aluška.org nespočet a mívají i zajímavější dary. Přesto o nich svět neslyší, protože mají obavu je otevřeně ukázat. Většinou to totiž přináší spousty těžkých situací. Toto zamlčování pak podporuje u ostatních pocit, že jsou s tím sami na světě, ale není to tak.

Dejte si ale pozor na vydělávání peněz prostřednictvím senzibilních schopností. Takové vydělávání je sice možné, ale musí být jednak zcela morální a poctivé, jinak byste o své schopnosti mohli přijít, druhak si musíte dávat veliký pozor, abyste nenatahovali destruktivní energii z problémů lidí, kteří vás navštíví. To by vám udělalo problémy v životě a také by vám to mohlo schopnosti zablokovat, případně vás přeorientovat a přepojit na destruktivní kanály. Člověk musí být velmi obezřetný a musí si vždy dobře rozmyslet, co a k jakému účelu použije.

Všeobecně platí, že pokud o své dary nechcete přijít, musíte žít morálně, čestně, nesmíte nikoho nikdy okrást, podvést obelhat a musíte mít vždy dobrý záměr. V opačném případě nashledanou.

Možná by nebylo úplně od věci, pokud máte co říct, zkusit své zážitky a dary popsat. Klidně anonymně. Ráda bych takové čtenářské články vydávala, kdyby mi chodily ty, co jsou určené pro veřejnost. Kdyby se lidé nebáli o nich mluvit. Je o tom totiž málo slyšet a kdybyste toho načetli z příběhů druhých lidí tolik jako já, zjistili byste, jak se to vzájemně podobá a že zkušenosti různých lidí, popsané různými slovy, fungují pořád na stejných principech. Pak vám věci dávají smysl a to nad čím svět kroutí hlavou a říká si ,,co to má být za exotiku“, nad tím vy mávnete rukou a říkáte si ,,na tom přece nic není, o tomhle čtu v mailu každý týden, lidi co chodí na můj web umí i zajímavější věci.“