Bytosti přírody, setkání s přáteli člověka / napsala Margot Ruis

10.12.2010 v Doporučení 11

Aluška.org - malé logo

Už je to dlouho, co mi jednoho dne došel dárkový balík od  jednoho z čtenářů. Je to zvláštní otvírat dárky od někoho neznámého, ale je to opravdu krásný pocit. Měla jsem takové své vánoce… tolik dárků jsem nedostala ani na narozeniny, krom Morrissta mi nikdo nic nenadělil, leda sama sobě kalhoty.

Dostala jsem toho opravdu hodně, od vítečného medu a mýdel po knihy. Jednou z nich byla právě knížka, o které je dnešní článek a kterou jsem si mohla přečíst právě díky tomuto pánovi. Přijde mi to úplně vtipné, protože tato byla z přiložených knížek nejmenší, přesto byla nejhodnotnější.

Také bych ráda znovu touto cestou za ni poděkovala, opravdu byla úžasná a jsem moc ráda, že se mi dostala do ruky. Je to přesně to, co si ráda počtu.

Na první pohled nenápadná knížečka, ale skrývá v sobě úžasné řádky a krásný příběh. Margot Ruis, která knihu napsala, popisuje své zážitky velmi věrně a citlivě, že čtenáři úplně běhá mráz po zádech a krásné představy se honí hlavou. Umí neuvěřitelně vtáhnout do děje.

Vypráví jednoduchým jazykem o tom, jak se setkává s přírodními bytostmi. Vypráví jaké jsou, jak vypadají, jaké mají názory. Zprostředkovává různá poselsví, zapisuje rozhovory. Vše je velmi autentické a čtivé. Nemůžu říct, že knížka je pravdivá na sto procent. Jsou některé detaily, které úplně nesedí, ale jsou to skutečně jen nějaké věty, které jsou spíše nešikovně řečené a bylo by vhodné je doplnit, popřípadě lépe vysvětlit. Vyloženě lživé není nic, což mě naprosto šokovalo. Kdybyste to potřebovali v číslech, odhaduji její pravdivost na úctyhodných 98%.

S jistotou také můžu prohlásit, že tato kniha je mnohem bohatější a pravdivější, než knihy od D. Virtue. Každý hledající, kterého zajímají přírodní bytosti by měl spíše číst tuto tenkou knížečku za pár korun od Rakouské autorky, než světoznámou D. Virtue. Poskytuje velmi jednoduchý, pravdivý, roztomilý a nezmatený pohled na tyto bytosti.

O knize se píše:

Bytosti přírody

Margot Ruis patří k těm nemnohým lidem, kteří mohou vidět přírodní bytosti a hovořit s nimi. Obrací se k nim s láskou a pochopením a díky tomu může pronikat do jemného světa, který prozařuje stromy, louku, potok, les, zahradu i hory. .

Elfové, dévové stromů, skřítci a další obyvatelé přírody byli člověku kdysi důvěrnými přáteli, mohl je vnímat. Od té doby uplynulo mnoho času, přírodní bytosti však nezmizely a i dnes stále žijí v našem okolí.

 Autorka věří, že v budoucnu bude čím dál více lidí tyto neviditelné síly života poznávat, změní své myšlení i jednání a v bytostech přírody uvidí své bratry a sestry, kteří společně s nimi obývají a oživují naši planetu.

Bez problému bych tuto knihu doporučila i mladším čtenářům. Knihy jako Radikální odpuštění, Anastasia, nebo Čtyři dohody jsou sice krásné, ale nejsou pro všechny a ne každý je chápe. Často je potřeba mít na ně věk, nebo alespoň částečné znalosti, aby člověk dobře pochytil, co kniha míní. U této knížečky to není potřeba. Vše zní jako hezká pohádka a hluboké myšlenky jsou řečeny velmi jasně. Počítám, že jí budou rozumět i čtenáři okolo 12 let. V tomto věku často vzniká právě zájem o podobná témara. Člověk rozšiřuje obzor a hledá. Tady by mohl hodně objevit. Rodiče, zbystřete, tohle byste mohli vnímavým dětem nadělit.

K dispozici je tu i ukázka knihy. Není stažená z internetu, ale je to mnou pořízený opis (přiznávám se dobrovolně), který jsem přiložila k jednomu ze svých předešlých článků. Jednalo se o ten, kde varuji před tvrzením a vírou týkající se vtělených pozemských andělů. Pokud vás její obsah zajímá, tady je:

,,… Mezi vodní vílou a mnou existovala vnitřní výměna, slovní i beze slov. Jednou mi poskytla hluboký vzhled do elfího a lidského vědomí i do rozdílů, které jsou mezi nimi: ,,Naše vědomí je jiné než lidské. Nevnímáme se jako něco od světa odděleného. Cítíme a žijeme vědomím, že jsme částí všeho a jsme se vším v jednotě. Odloučení přináší utrpení, a proto my se neoddělujeme, netrpíme tak jako vy. Ne že bychom neznali bolest. Utrpení vzniká i z tělesné sounáležitosti, poněvadž cítíme bolest těch, kteří nám byli svěřeni do ochrany. To však pro nás není tak těžké, jak se na první pohled může zdát. Ale přímo na vlastním těle cítíme, když znečišťujete moře odpadem, protože tím špiníte i nás! My jsme moře…

Jsme se svou bytostí v jednotě. Nepřísluší nám soudit ani hodnotit. Musíme ale činit rozhodnutí, která jsou pro naši práci nutná. Naším cílem je přitom podporování bytostí, které nám byly svěřeny. Co nelze podporovat, to se pokoušíme odstranit, aniž bychom soudili, jak to rádi děláte vy lidé, nehledě na to, že vaším cílem je často něco, co není prospěšné.

Vaše vědomí však přesto vidíme jako něco, co stojí výše. Potřásáš hlavou? Ano, to je náš názor. Vaše vědomí je pohyblivější, mnohostrannější a má schopnosti, které my nemáme. Naše vědomí je velmi rovnoměrné. Vyvíjí se pomalu a plynule vstříc svému cíli. Vaše vědomí může dělat skoky, a tomu je radost přihlížet – alespoň u některých lidí. Vychyluje se však velmi často špatným směrem, a to je něco, co není hodno podpory. Je to něco, co my nemůžeme. Nemůžeme ničit nebo bořit, to je úloha jiných bytostí.”

Vyjádřila jsem úžas nad tím, že elfí víla obdivuje lidské vědomí, přestože se může vydat nesprávným směrem a ničit! Usmála se. ,,Neobdivujeme je kvůli tomu, co vy s ním provádíte. Je to sama schopnost svobodné volby, kterou my nemáme a kterou vysoko hodnotíme. Vy máte možnost svobodně se rozhodnout pro to, co je prospěšné. My nemůžeme jinak, než tomu sloužit.”

A tu se dítě v člověku schoulí do sebe a ptá se, proč této možnosti nevyužíváme ve větší míře? Proč naše vědomí, ten velkolepý nástroj často používáme tak, jak to elfí víla ve své dobrotě opsala slovy ,,neobdivujeme je kvůli tomu, co vy s ním provádíte”? Jak by asi vypadal svět, kdyby na něm žily jen bytosti, které by podobně jako elfové nemohly jinak, než sloužit tomu, co prospívá životu? Stop, tak takhle to nejde. To by už nebyl svět polarity, ve kterém má i to ničivé své místo. Jak řekla vodní víla, jsou bytosti, jejich úlohou je ztělesňovat destruktivní pól. Nebylo však nutné, aby tuto roli převzali lidé. Přesto si ji člověk od pradávných časů přisvojil a v čase techniky ji hraje s obzvláštní vituozitou.

Svobodná volba a naše pohyblivé a silné vědomí… mocné nástroje na této zemi, vlastní jen člověku, které byly odevždy předmětem obdivu přírodních bytostí. Ty si ostatně, jak ještě uslyšíme, slibovaly od příchodu tohoto zázračného tvora na zemi něco jiného. K čemu však člověk používá tyto nádherné dary? Většinu z nich promarní v nicotnostech. Někde jsem vyčetla výstižná slova: ,,Způsob, jakým většina lidí zachází se svým duchem, je obdobou toho, jako kdyby se kouzelného meče používalo k otevírání konzerv.”

Další dílka od Ding Lin – ZDE

Komentáře

Ikona diskutujiciho X-cat 2010-12-10 07:51:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Zní to úžasně, tak zajímavě a krásně. Nejspíš si tu knížku pořídím. Děkuji ti Děkuji za tip Alue

Ikona diskutujiciho Babe 2010-12-10 14:38:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

S tímto obalem jsem se setkalo už někde jinde, až budu mít dočtenou povinnou četbu, jdu to sehnat :).

Ikona diskutujiciho Rue 2010-12-10 14:45:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Vypadá to zajímavě. Ten kousek se dobře četl, asi si ji pořídím :).

Ikona diskutujiciho nobia 2010-12-10 14:52:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

ano ta kniha je naozaj uzasna..ako si napisala,aj ja som ju citala okolo 12 rokov,teraz mam 18 a zanechala vo mne krasny zazitok..odporucam kazdemu 🙂

Ikona diskutujiciho Monika 2010-12-10 15:34:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

taky jsem ji četla když jsem byla ještě dítě, a prožívala jsem jsem ji až do konečků prstů, je to napsané tak jak to opravdu je a vycítí to i ten , kdo bytosti nevidí..otevře mu to oči a posílí vztah k přírodě 🙂 moc doporučuji 🙂

Ikona diskutujiciho Alue 2010-12-10 15:46:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jojo, méně známý autor ne vždy znamená horší autor. Jestli ještě něco od ní objevím, asi po tom půjdu, protože mi fakt sedla 🙂

Ikona diskutujiciho Ivana 2010-12-10 19:39:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

krásný, ten poslední citát budu šířit dál, jen by mě alue, zajímal tvůj osobní názor na tvorbu doreen virtue a její osobu, děkuji :-)

Ikona diskutujiciho Alue 2010-12-11 10:16:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[7]: Tím se dostávám k jedné věci, v tom článku je chyba. Citát z knížky jsem použila do článků o vtělených andělech, ale ty jsem posunula na uveřejnění na později, takže ještě nevyšly, nejsou tím pádem ,,předešlé". Taky jsem tam do nich napsala co si o Virtue myslím, takže plnohodnotné odpovědi se dočkáš 20. prosince 🙂

Ikona diskutujiciho Verča 2010-12-12 21:39:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Knížka vypadá fakt úžasně. Jestli se mi ji podaří sehnat, ráda si ji přečtu. Mimochodem, ten citát o kouzleném meči mě fakt pobavil. Je to pravdivý, ale za nějakou tu dobu už nebude.:-)

Ikona diskutujiciho Gauri 2011-01-08 21:09:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Taky sem jí četla a dokonce sem měla i možnost setkat se s Margot Ruis osobně na jednom semináři a poté na rozhovoru, který s ní dělal jeden časopic, mama je fotografka, takže sem se také mohla zůčastnit. Už jen ten semninář byl super a bombovej ale rozhovor ještě lepší. Z Margot vyřazuje hodně optimismu a dobroty. Jsem si jistá, že nelže! :-)

Ikona diskutujiciho Radosť 2012-08-20 19:44:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Krásna kniha, bytostiach prírody, ktorých ľudia poslali do rozprávok a báji, hoci oni sú stále tu, pracujú v zmysle zákonov Boha. Vrelo každému ju odporúčam :O)

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek