Černooké děti: Démoni, které nesmíte pozvat dovnitř

28.4.2021 v Paranormální jevy 7

Jsou černooké děti pouhá legenda? Ve světě se objevila svědectví, která poukazují na to, že na příbězích o těchto bytostech bude něco pravdy. Černooké děti jsou známé jako bytosti, které vypadají jako normální děti a chodí ve dvojicích. Podle svědectví k vám přijdou a zeptají se, jestli je pustíte dovnitř… a to nikdy nesmíte udělat.



Poznáte je tak, že mají černé oči, včetně bělma. Jejich zrádnost tkví právě v jejich nevinném vzhledu. Kdo by očekával něco špatného od dvou malých dětí a proč by je nemohl pustit do domu, nebo do auta, že?

Tyto ,,děti” mají bledou tvář, černé oči a mohou přijít a zaklepat vám na okno u domu, nebo na okno auta. Mohou říct, že se ztratily, neznají cestu domů a potřebují vaši pomoc. Doporučený postup, pokud by se vám to stalo, je neotevírat jim a nezvat je dovnitř. Říct jim, že zde nejsou vítány. Pokud je to mezi dveřma, zavřít co nejdřív dveře, nezvat je dovnitř a říct jim, aby hned odešly.
Když černé děti úspěšně odmítnete, mohou se naštvat a dramaticky změnit své vzezření.

Nikdo neví, odkud se přesně vzaly příběhy o černookých dětem, ale zprávy o nich se začaly objevovat okolo roku 1990, kdy se ozvali svědkové, kteří se s nimi údajně setkali osobně.

Obvykle chodí v době, kdy už je pozdě večer, nebo noc a okolo nejsou svědci. Ani lidé, kteří říkají, že je potkali, netuší co to je za bytosti.

Černooké děti k vám nemůžou, pokud je nepustíte dovnitř. Žádají a prosí o povolení do vašeho prostoru vejít, což je zajímavé, protože podobná věc je známá i o upírech a je znázorněna i v populárních filmech a seriálech. I démoni potřebují povolení, aby na vás mohli… Jsou tedy černooké děti nějaký druh démona?

Svědectví
Toto je zkušenost ženy, která tvrdí, že se s nimi skutečně setkala:

Byl rok 2015, spala v ložnici vedle svého manžela a najednou uslyšela hlasité klepání na vstupní dveře. Byly asi dvě hodiny ráno. Tu noc byla silná sněhová vánice, proto se žena domnívala, že jde o někoho, kdo uvíznul a potřebuje pomoc.
Podívala se z okna a videla otisky nohou ve sněhu, bylo aktivované světlo na pohybové čidlo, ale nikde žádné auto. Probudila manžela a šli se spolu podívat ke vchodu.
Když otevřeli dveře, uviděli dvě děti v odhadovaném věku 9 let. Chlapec a dívka stáli ve sněhu, neměli oblečení vhodné do zimy, měli staromódní účesy a oba se upřeně dívali do země.

Zvláštní je, že manželský pár v tu chvíli jímala nepopsatelná hrůza. Bylo to zvláštní, proč by se báli dvou malých dětí? S obtížemi se jich zeptali, kde mají rodiče.
Děti odpověděly: ,,Brzy tu budou.”
Manželský pár se domníval, že se děti nějak ztratily v blízkém lese a přestože z nich cítili zlo a měli tušení, že to nemají dělat, pozvali obě děti dovnitř, protože venku byla obrovská zima a děti byly oděny dost nalehko.
Nabídli jim jídlo a pití  a zeptali se jich, co se jim stalo, odkud jsou. Ale každá odpověď na všechny otázky byla: ,,Naši rodiče tu brzy budou.”
Manželé si všimli, že mají děti až podezřele klidný tón hlasu, který vůbec neodpovídá situaci, kdy se malé dítě ztratí venku a jsou u cizích lidí. To ještě více zesilovalo jejich hrůzu z těchto dětí.
Dokonce i jejich kočka, která byla jinak velmi přátelská a přítulná, se začala chovat divně. Schovávala se a když si ji žena chtěla pohladit, začala na ni syčet.

Žena dále pokračuje ve výpovědi následovně: ,,Vrátila jsem se do obyváku. Děti seděly na gauči a byly neuvěřitelně klidné a tiché. Můj muž tam seděl s obličejem v dlaních.
Zeptala jsem se ho, co se děje. Řekl mi, že náhle pocítil závrať a slabost.
Pak jsem se otočila na ty dvě děti a to, co jsem uviděla, mě tak vyděsilo, že jsem měla co dělat, abych v hrůze neutekla z domu. Jejich oči byly kompletně celé černé. Neměly žádné bělmo.

Když viděly, že mě vyděsily, vstaly a zeptaly se, jestli mohou použít koupelnu. Snažila jsem se být co nejvíc v klidu a ukázala jsem jim, kde to je. Do koupelny vešly obě společně.
Pak jsem spěchala zpátky za manželem a zeptala jsem se ho, jestli viděl ty jejich černé oči. Viděl je taky a přirovnal je k očím, které měl kdysi jeho bratr po autonehodě, když je měl úplně zalité krví.
Pak jsme diskutovali o tom, čím děti to jsou a náhle můj manžel začal krvácet z nosu. Nikdy neměl tyhle problémy a já jsem prostě věděla, že je to kvůli těm dětem. Začala jsem brečet a spěchala jsem pro papírové kapesníčky pro manžela.”

Žena pak vypověděla, že v tu chvíli vypadl proud a celý dům se ponořil do tmy. Uslyšela manžela v obyváku, jak zakřičel leknutím. Spěchala zpět do obyváku a potkala děti, jak nehnutě stojí v hlavní hale. Nastalo ticho.
Poté jedno z dětí řeklo: ,,Naši rodiče jsou tady.”
Poté se obě děti vydaly k hlavním dveřím, otevřely si a vyšly ven do zimy, aniž by za sebou zavřely.

Žena se podívala ven za nimi a v tu chvíli viděla, že je na silnici před domem zaparkované černé auto, u kterého stojí dva vysocí muži oblečení celí v černém a zírali na ně. Pak všichni sedli do auta a odjeli.

Po tomto hrozném zážitku se manželskému páru dařilo velmi špatně. V průběhu příštích několika měsíců se jim beze stopy ztratily tři kočky. Čtvrtou kočku našli mrtvou v louži krve uprostřed obyváku. Její zranění vypadala, jakoby ji napadlo nějaké obrovské zvíře.
Manžel neustále krvácel z nosu, navíc byl diagnostikován se vzácnou a agresivní rakovinou kůže.
Z nosu často nevysvětlitelně krvácela i manželka, rovněž trpěla na častou slabost a závratě. Od setkání s dětmi se jí prudce zhoršilo zdraví.

Svoji zkušenost uzavírá takto: ,,Vím, že se to všechno stalo, protože jsem ty černooké děti vpustila do domu. Všem lidem jsme řekli o těchto divných dětech, ale nikdo jiný je nepotkal a někdo se nám dokonce i vysmál, že jsme se báli malých dětí. Ale my víme, co jsme viděli. Přála bych si, aby manžel nikdy nevzal za kliku a ty dveře nikdy neotevřel.
Chci ostatní lidi varovat. Moje rada je, pokud by se vám to stalo, mít zamčené dveře, zavolat policii a počkat do rána. Neudělejte stejnou chybu, jako my.”

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2021



Komentáře

Ikona diskutujiciho stenly919 2021-04-28 08:58:01 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Zdravím tě aluško, zajímavý článek, ale chci se zeptat, nevím jestli se pletu, ale nebyl tu už někdy v minulosti podobný článek ?

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2021-04-28 08:59:17
Ikona diskutujiciho
sipka

na toto téma byly asi tři

Ikona diskutujiciho stenly919 2021-04-28 16:40:29
Ikona diskutujiciho
sipka

A můžeš prosím aluško, je – li to možné semka hodit odkazy na ty tři další články, rád bych se na to zpětně podíval.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2021-04-28 21:35:08
Ikona diskutujiciho
sipka

vpravo nahoře je vyhledávání

Ikona diskutujiciho adri 2021-04-28 13:01:41 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

uuuáááá ….. fuuujj … úplně mě zamrazilo z toho článku, jsem se otřepala

Ikona diskutujiciho Nini 2021-04-28 13:58:11 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

No fuj, tohle potkat někde v noci tak dělám, že tam nejsem 😅 nejhorší je, jestli ty oči umí maskovat, tak si člověk myslí, že to jsou normální děti, kteří potřebují pomoc. Nebo si toho ti manželé nejdřív prostě nevšimli…že je měly celé černé.

Ikona diskutujiciho mif 2021-04-29 19:39:58 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj Alu. Ti lidi nejsou z tohoto světa. A nejsou to lidi. To je třeba pochopit: ani z našeho astrálního světa. Občas se otevřou dveře, osobně nevím kam, a proudí k nám, osobně nevím odkud, hodně podivné entity. Třeba zrovna černookáči. Doporučuju vyhnout se jakémukoliv kontaku – fyzickému, verbálnímu a /když umíš/ i nonverbálnímu. Nezveš je do bytu, zveš je do sebe. Fakt bacha!

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek