Čí jsou to nohy?! (1. díl)

26.12.2013 v Zážitky 6

1. díl

Aneb z lucidního snění rovnou do astrálu

Byl víkend, takže jsem se proležela až do dvanácti v poledne, aniž by mě kdokoliv rušil. Šla jsem předtím spát až neslušně pozdě, tak jsem si to hezky vynahradila a s ranním poležením a popřemýšlením se mi vstávání poměrně dost protáhlo.

Tak jsem si v klidu udělala čaj a všechno bylo v pohodě, jen do té doby, než jsem sedla k internetu a něco si přečetla. – Nehorázně mě to naštvalo. Jak by si člověk myslel, že už ho nic nevykulí, tak jsem se tentokrát šeredně spletla. Tak mě to šíleně nakrklo, že jsem chvíli na to vyběhla ven z domu a rovnou do lesa se uklidnit.

Tak jsem byla naštvaná, že mi v tenké bundičce ani trochu nebyla zima a ještě jsem většinu cesty běžela, abych tu svoji energii nějak vybila.

Běh mi trochu pomohl, venkovní vzduch mě trochu zchladil, ale ke svému oblíbenému stromu jsem přesto dorazila pořád poměrně dost nakrknutá.

Měla jsem trochu obavy, že se mnou už nebude mluvit, protože to už byla půlka prosince. Kupodivu jsem ale zaznamenala reakce. Zezačátku trošku slabší, ale potom se déva normálně objevila a začala se mnou povídat.

Což je trochu divné, moje původní zkušenost byla, že stromy v zimě spí a nemluví. Někdy se podaří někoho přemluvit k nějaké mírné aktivitě, ale jde to ztuha. M. (znáte ji z předchozích článků) se ale ukázala bez problémů. Velice hezky, jemně se mnou rozebrala, co mě naštvalo.

Původně jsem se k ní chystala už asi týden či dva, protože jsem měla dvě ryze praktické otázky, na které jsem se potřebovala zeptat někoho moudřejšího. Ale spousta práce, povinností a nával objednávek knih před Vánoci, mi neposkytly tu možnost.

Tohle mě ale ,,dokopalo” si k ní zajít… Tedy spíš zaběhnout.


Většinu všeho jsme spolu vyřešily. Až na jednu věc. M. sice řešení znala na všechno, ale jedno je pro mne už několik měsíců neuskutečnitelné. Tak jsme to nechaly být, že to chce ještě uzrát, že je to celé v procesu.

Zeptala jsem se M., proč vlastně nespí, když je prosinec? – Bylo mi odpovězeno, že sice stromy a dévové v zimě spí, to ano, ale hloubka toho spánku je závislá na venkovní teplotě. A když je venku 7 stupňů jako dnes, že stromy nespí tak hluboce, ale spíš podřimují. Čili neupadají to toho stavu, kdy s nimi není možné mluvit vůbec. – To mi celkem rozhodilo koncept, protože moje původní znalost se musela trochu přeorientovat. Teď už vím, že to souvisí i s aktuální venkovní teplotou. Vlastně mi to ale dává smysl, když nad tím tak přemýšlím:

Když jsou mrazy, stromy stáhnou všechnu energii a sílu do sebe a usnou. Když se oteplí, stromy se proberou, začnou jim vyrážet pupeny atd. a s tím je samozřejmě spojená i aktivita stromových duchů. – Logické!

Příště se prostě kouknu na teploměr a budu vědět, jestli se mnou budou mluvit, nebo ne.

Šla jsem od M. úplně klidná, čistá od vší zloby a říkala jsem si, že některé věci je prostě lepší hodit za hlavu.

Zbytek dne jsem strávila příjemnými aktivitami a šla sem spát asi v 11 hodin… Celkem vzorná jsem byla, hodinu před spaním jsem ještě dělala úkoly do němčiny, aby mi to hezky šprechtilo a navíc teď dostáváme úkolů tolik, že je na jeden zátah nezvládám všechny splnit. Musím to dělat nadvakrát. Takže čím dřív se to rozpracuje, tím líp. A němčina před spaním celkem hezky ,,utahá” a unaví mozek.

Lehla jsem si na záda, chvilku jsem ještě povídala ,,těm nahoře”, poděkovala jim, a začala usínat… Trochu mě ale pak probral pocit doteku, někdo mě hladil po čele.

,,Laureji?” Zašeptala jsem jeho jméno a ozvalo se zvonění.

Byl to on… Tak jsme chvilku ještě povídali, ale k tomu co mě ten den nakrklo, jsme se už nevraceli. To bylo uzavřené, to už jsem dořešila s M.

Řekla jsem Laurejovi, že jestli by nemohl dneska v noci u mne zůstat, že se mi nechce usínat samotné. Že bych ráda společnost. – Souhlasil.

– Tak jsem se odšoupla na bok postele a udělala mu trochu místo.

Je to hezký pocit, když se vedle vás položí energie vaší ochranné bytosti. Úplně jinak potom spíte.

,,A taky bych ještě chtěla dneska v noci astrálně cestovat. Anebo mít alespoň lucidní sen,” vymýšlela jsem si speciální servis. Já vím, že nic není na objednávku, ani instatntní…. ale někdy, když člověk hezky slušně poprosí, andělé pomůžou.

,,To by šlo, jak si to ale prakticky představuješ?”

,,Jestli bys mi třeba mohl dohodit nějaký sen o tom, že jsem ve škole. To by bylo fajn. Zbytek už určitě zvládnu sama, protože ve škole se proberu vždycky do lucidního, tedy po nějaké době. To by šlo zařídit?”

,,Jo, to půjde. Tak hezky spi, něco vymodelujem.” Řekl Laurej a bylo ticho….

Hezky spím, sny běží celkem normálně…

Pak se ale objevím v nějaké učebně. Jsem na střední škole. Ve vyučujícím rozpoznávám svého tehdejšího ředitele. Přišlo mi to jako blbost, protože on nás z matiky neměl, ale asi suploval…. Nebo tak nějak.

,,Vytáhněte si uhloměr.” Říká ředitel.

Hrabu se ve svém batohu a vytáhnu z něj celkem čtyři druhy pravítek. Z toho tři bylo možné použít jako uhloměr. To čtvrté bylo nějak podivně tvarované, že vlastně kromě pravého úhlu, nebylo použitelné k ničemu jinému.

Říkám si, jaká jsem ,,vzorná děvčica”, že s sebou poctivě tahám tolik pravítek. 🙂

Ředitel namaloval na tabuli čtvereček a pak nějak šíleně zrychleně ,,vysvětlil” matematickou funkci, díky které ten čtvereček přemaloval na úplně jiný symbol, poměrně nepravidelný. Do něj napsal jenom ,,a – 82.”, ale dál už nic.

Říká: ,,Přepište si to.”

Čumím na tabuli jako zjara a vůbec nechápu, kde to vzal, a k čemu mi to bude, obkreslit si něco, když o tom nic nevím?

Pak namaloval na tabuli ještě dva symboly, zase úplně nepochopitelně, že jsem ani nestíhala tu jeho rychlost. Najednou to tam prostě bylo. Na ten poslední symbol jsem potřebovala kružítko, ale na to už nějak v tom ,,snu” nedošlo.

A skoro žádný zápis, podle kterého by se dal pochopit princip.

Ještě jsem neměla hotový ani první nesmysl a tu se ozvalo od tabule: ,,Hele ale na tabuli koukáme, nešourejte se s tím přepisem tak, já to kvůli vám nebudu vysvětlovat 10x.”

Chci otočit list, najednou vidím, že mám celý ten velký sešit do matematiky už hustě popsaný a pokreslený, přitom jsem byla z jeho polovině.. Ale celý jeho zbytek už byl plný vzorečků. – Listuju postupně až na jeho konec a vidím, že nemám už žádný prostor, kam bych kreslila.

Spolusedící na mě: ,,Jé, došel ti sešit, co? No to je pech.”

,,Hm, tvůj soucit je mi fakt prd platný,” říkám si. A už se smiřuji se situací, že to prostě nebudu mít zakreslené, že se kvůli nějakému blbému zápisu přece nepodělám.

,,Celá tahle pochybná hodina matiky stojí úplně za prd,” prohlašuji nahlas.

– Ředitel se trochu urazil a dělá, že to neslyšel.

Najednou mi to došlo: ,,No počkat? Nejsem na střední školu už trochu stará? – No počkat? Kde jsem se tu vzala? – Proč mám nelogicky počmáraný sešit? Proč nás supluje ředitel? Proč s sebou tahám tolik uhloměrů, však stačí jeden. – A proč je to na tabuli taková divná pakárna? – Já spím!”

Vstávám z lavice. – Ředitel na to neříká nic. – Asi už si taky zvykl, že ve snech prostě odcházím z učeben úplně běžně.

Prohlížím si svůj sen, ale najednou trochu vnímám, že se mi ztrácí a že se začínám probírat.

Takže jsem se na chvíli zastavila a vypnula veškeré své přemýšlení… Čekala jsem, dokud se tato snová ,,realita” nestabilizovala a nedostala zase zpátky ,,reálnou” formu.

Když potřebný čas uplynul, vyšla jsem opatrně ze třídy a snažila se myslet tiše a nenápadně, abych nepřilákala zase nějaké agenty, co by mě odtáhli zpátky do spánku, nebo abych sebe samu vzrušením nevykopla úplně. Chtěla jsem si svůj spánek pořádně prohlédnout…

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

Kam dál:

Otevřít rubriku ,,Zážitky: Astrální cestování” – Zde

Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org

• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! – Podrobnosti ZDE

• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí” níže pod reklamou, děkuji!

• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE

.

Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue

Komentáře

Ikona diskutujiciho Terka 2013-12-26 13:30:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue, dneska se mi zdálo, že jsem byla ve škole a nechápala jsem, co tam zase dělám, že školu už jsem přece vyšla. A když se začala vztekat nad sešitem z němčiny, proč zase dřepím ve škole, že svoje jsem si už vystudovala, najednou mi došlo, že spím :-D Tak jsem učitelce řekla pardon a vystřelila jsem ze třídy, pobíhala po chodbě a uviděla jsem okno, otevřela jsem ho s tím, že se proletím, vyskočila jsem z okna a lítala nad krajinou a užívala si to, ale najednou jsem začala zrychlovat, chtěla jsem zpomalit, ale nešlo to. Všude se vynořovaly dráty vysokého napětí a jak jsem letěla už opravdu hodně rychle a chtěla se vyhnout srážce, těsně před tím jsem se bohužel probudila. Ale zábavné to bylo, to teda jo! Tak snad se zase poštěstí :-)

Ikona diskutujiciho B 2013-12-26 19:13:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Niekedy sa pozerám na svoje ruky, nie v spánku, normáľne cez deň, akoby neboli moje, alebo akoby boli trochu oddelené.

Ikona diskutujiciho Khira 2013-12-26 21:03:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Super, tak já dopíšu článek o tom, že jsem v astrálu nejspíš vyděsila svého čerstvě zemřelého dědu a předtím jsem se v lucidňáku chtěla osprchovat s mým "idolem" a pak přijdu k Alušce, a čtu si 1. díl

Ikona diskutujiciho Fox 2014-02-03 02:40:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue, Ty ještě chodíš do školy že jsi psala úkol do Němčiny? Já myslel že školy nesnášíš.

Ikona diskutujiciho Alue 2014-02-03 11:45:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[4]: Nechodím do školy, ale studuji němčinu v kurzu. Často o tom píšu… Ve skutečnosti miluji učení, ale nesmí se mi u toho nikdy šlapat za krk. Pak toho obsáhnu strašně moc.

Ikona diskutujiciho Fox 2014-02-03 11:52:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[5]: Děkuji Ti za odpověď Alue, jj jsem tu tak nějak "nový" sice o Tvých stránkách už vím dlouho, ale teprve asi před 4 dny mě sem intuice zavedla 🙂

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek