Člověk postrádající empatii: Jak se pozná, příčiny a co s ním dělat

6.10.2023 v Psychologie 21

Nedostatek empatie má naprosto zásadní dopad na lidské vztahy. Není to stejný problém jako narcismus, ale je základem řady narcistických rysů, jako je arogance, činění si nároku a vykořisťovatelství.
Nedostatek empatie může být také spojen s hraniční poruchou osobnosti, autismem, bipolární poruchou a sociopatií, stejně jako s benignějšími problémy, jako je nízká emoční inteligence, stres a alexithymie. Alexithymie (omezená schopnost identifikovat a popsat emoce) je často způsobena nedostatkem vhodného emočního modelování během dětství a může souviset s depresí, úzkostí, zneužíváním návykových látek a některými zdravotními problémy.



Když je rodič sebestředný kvůli závislosti, depresi nebo poruše osobnosti a nedokázal se vhodně naladit na emoce svého dítěte, může se tím zhoršit schopnost dítěte emoce identifikovat. Pokud nedostatek empatie není projevem plnohodnotné narcistické poruchy osobnosti, může být daná osoba ještě schopna se empatii naučit.

Definice empatie
Empatie je schopnost chápat pocity a potřeby druhých lidí. Existuje kognitivní a emocionální empatie.
Kognitivní empatie je schopnost rozumově pochopit a zaujmout perspektivu z pozice druhého člověka.
Emoční empatie je schopnost ztotožnit se s tím, co cítí druhý člověk prostřednictvím sdílených prožitků emocionálních situací.

Člověk, který má nedostatek empatie, může mít problémy s regulací svých vlastních pocitů. Mnoho narcistů má kognitivní empatii a dokáže využít své dovednosti k manipulaci s ostatními lidmi, ale často už nejsou ochotní rozpoznat, nebo se ztotožnit, s pocity a potřebami druhých lidí.

Změny v mozku
Existuje několik oblastí v mozku, které regulují soucit. Tyto oblasti ovlivňují vstřícné emoce a chování vůči druhým lidem, jako jsou výčitky svědomí, empatie, uznání a vděčnost.
Někteří lidé, v důsledku atypické činnosti v těchto oblastech, zpracovávají interakce s jinými lidmi odlišně, což vede k problémům se sociálními podněty a empatií. To platí například u narcistické poruchy osobnosti.

Podle neuropsycholožky Rondy Freemanové mají narcisté vzorec mozku, který odráží přecitlivělost vůči sobě a necitlivost vůči ostatním. To vysvětluje jejich sebestředný chlad vůči ostatním, narcistické zneužívání a jejich vynikající citlivost vůči jakékoli vnímané nedbalosti nebo kritice.

Následky chybějící empatie
Když váš rodič nebo partner postrádá empatii, můžete se cítit nedůležití, přehlížení a nemilovaní. Máte z toho pocit, že na vašich potřebách, pocitech, v podstatě na všem co se týká Vás, nezáleží.

Konverzace jsou frustrující, protože se necítíte být pochopeni nebo vnímáni.

Naše emoce jsou tak základní součástí nás samých, že když na nás naši milovaní nejsou naladěni, cítíme se osamělí a odpojení. V dětství tyto pocity vedou k hanbě a deformují naše sebepojetí, když náš rodič postrádá empatii. Je to trauma z emocionálního opuštění, které v budoucnosti může vést ke vztahům, kde se cítíme stejně.
Protože nemáte pocit, že byste si zasloužili lepší zacházení, je pravděpodobnější, že budete popírat ošklivou realitu a tolerovat partnera, který postrádá empatii. Můžete racionalizovat jeho chování tím, že se budete obviňovat, nebo se ho budete snažit více potěšit a získat tak jeho lásku. Může to vytvořit nejisté a úzkostlivé připoutání.

Projevy nedostatku empatie
Projevy by měly být vyhodnoceny společně, aby bylo možné vykreslit profil jednotlivce.
Jeden naplněný znak může být nedostatečný k označení neempatického člověka, zvláště pokud se objevuje jen příležitostně. Například, mnoho lidí, jinak schopných empatie, není schopno vcítit se nebo zaujmout váš pohled, když jsou v defenzivní pozici, nebo v prudké hádce.

Ve většině případů má neschopnost empatie příčinu v mozku, je nevědomá a ne svévolná. Ačkoli člověk může intelektuálně rozumět tomu, co je dobré a co je špatné, jeho mozek ho činí více zaměřeným na sebe a necitlivým k pocitům a potřebám druhých.

Sebestřednost
Osoba nebere ohled na ostatní a nezajímá se ani o vaše potřeby a pocity.
Vztah vám připadá jednostranný a všechno se točí kolem této osoby.

Lhostejnost k utrpení druhých nebo zvířat
To ukazuje určitý stupeň emočního chladu. N
ěkteří lidé jsou však dojati pouze utrpením svých blízkých, zatímco jiní lidé umí soucítit i s rostlinami.

Lhostejný vůči úspěchům a dobrým zprávám 
Je to známka toho, že se  starají pouze o sebe a vaše úspěchy jsou zajímavé jenom tehdy, pokud jste realizovali jejich nápady na což mohou být hrdí, nebo jim z toho něco kápne.

Konverzace najakékoli téma vypadají pořád stejně
Jsou špatnými posluchači. Nejistý člověk, nebo narcista, vám může závidět, soutěžit s vámi a cíleně zadržovat jakoukoli chválu a povzbuzení směrem k vám.

Ignoruje vaše hranice
Protože tomu člověku chybí empatie, vaše potřeby a pocity jsou nedůležité. Narcisté nevidí ostatní lidi jako samostatné jednotky, takže pro ně neexistují žádné hranice.

Nezná kompromis
Osoba, která ignoruje vaše potřeby a pocity, nebude motivována ke kompromisu. Narcisté upřednostňují své zájmy, navzdory vašemu jasnému protestu. Kladou své zájmy před vaše a před blaho společného vztahu.

Chybí jim zodpovědnost a necítí lítost za to, že ublížili druhým lidem
Člověk bez empatie si neuvědomuje svůj dopad na ostatní lidi. Narcisté téměř nikdy nepřebírají odpovědnost za své činy kvůli riziku studu a jen zřídka přiznají chybu. Když jim to vysvětlíte, je jim to jedno, zejména pokud jste o narcistu.

Nikdy se neomluví
Někteří narcisté se sice omlouvají, ale může to být jen vědomá manipulace, abyste uspokojili jejich potřeby. Všimněte si, zda poté opakují stejné nevhodné chování. Pokud ano, znamená to, že omluva nebyla upřímná.

Nevědomost svého sociálního dopadu na ostatní
Bez potřebné empatie se může člověk chovat nevhodně, protože se odpozorováním nenaučil, jak se k sobě lidé chovají. Učíme se například říkat prosím a děkuji.
Vyvolávají tak prapodivné situace, které jsou nepříjemné a dost nevhodné. Například žádat o laskavost čerstvou vdovu na pohřbu jejího manžela.

Netrpělivost vůčí ostatním lidem, jejich emocím a jejich problémům
Protože nerozumí pocitům jiných lidí a nezajímají je, pocity a neštěstí jiných lidí jsou často považovány za irelevantní a pouhou nepříjemnost. Vaše pocity a problémy nemají žádný význam… pokud jejich život přímo neovlivní.

Je ostře kritický k ostatním lidem
Někdo bez empatie, kdo upřednostňuje své potřeby a pocity před ostatními lidmi, se snaží ovládat své prostředí tak, aby mu vyhovovalo. Chce, aby se ostatní lidé chovali způsobem, který odpovídá jeho potřebám. Místo toho, aby převzal odpovědnost za své vlastní nepohodlí, obviňuje a očekává, že ostatní lidé uklidní jeho vnitřní neklid.

Neumí odpouštět
Narcisté a další agresivní jedinci bez empatie, často přechovávají dlouhodobou zášť a nedokážou druhým lidem odpustit jejich chyby nebo slabosti. Jsou na sebe stejně tvrdí kvůli vnitřnímu studu, ale málokdy to dají najevo.
V jejich očích dává odpuštění sílu i tomu druhému provinilci. Chtějí si uchovat moc a kontrolu, aby se cítili bezpečně.

Bere od vás, ale nedělí se ani nevrací laskavost
Sebestředný člověk, zvláště narcista, má právo na to, aby věci šly podle něj. Je to také projev síly a dominance, díky kterému se cítí bezpečně. Mohou mít nekonečné požadavky, ale neodvděčí se… pokud by z toho neměli zase nějaký prospěch.

Zachází se zaměstnanci ve službách jako s osobními otroky
Lidé bez empatie si neuvědomují, že druzí lidé mají stejné pocity jako oni. Narcisté vnímají ostatní lidi jako předměty, které slouží jejich potřebám. Jsou proto arogantní a cítí se v právu. Dívají se svrchu na lidi s nižším postavením a na ty, kteří jsou placeni za službu.

Cítí se oprávněně k vykořisťování druhých lidí
Ne každý, kdo postrádá empatii, vykořisťuje druhé lidi, ale nedostatek empatie to usnadňuje. Protože narcistům chybí empatie a cítí se oprávněni, je jim to jedno do té doby, dokud nebudou trpět následky svého vlastního vykořisťovatelského chování.

Házení viny na oběti
Místo toho, aby převzali odpovědnost za své chování a prohřešky vůči jiným lidem, obviňují lidi, kterým ublížili, že si za to můžou sami.

Potíže s porozuměním a regulací svých emocí
Protože mají potíže s pochopením emocí jiných lidí, nemohou regulovat ani své vlastní. Obviňují ostatní ze svých pocitů a snaží se ovládat jiné lidi místo sebe.

Věří, že jim jejich děti něco dluží
To platí zejména o narcisech, kteří vidí své děti jako předměty a očekávají, že se o jejich potřeby postarají.

Jak pomoct člověku s nedostatkem empatie
Vaše možnosti se budou lišit v závislosti na příčině neschopnosti tohoto člověka vcítit se. Lidé s poruchou osobnosti mohou být motivováni k tomu, aby vám porozuměli kognitivně a věnovali pozornost vašim potřebám, ale nemusí být schopni cítit to, co cítíte vy na emoční úrovni.

1. Popište jasně své pocity, když vám tato osoba evidentně nerozumí.
2. Odpoutejte se od nedostatku empatie této osoby a přestaňte si její chování brát osobně. Nikdy se to nenaučil/a, jeho/její mozek tuto schopnost postrádá. Problém není u vás, neobviňujte se za to.
3. Modelujte empatii cíleně. Identifikujte a pojmenovávjete pocity a emoce, sdělujte jejich dopad na chování. Toto učí druhou stranu empatii a je to zvláště důležité u dětí.
4. O problému veďte klidnou, empatickou a neodsuzující konverzaci. Buďte asertivní. Dejte dotyčné osobě vědět, jaký to má vliv na vás, na vztah, co vám chybí a co by se zlepšilo, kdyby se vám druhý člověk snažil lépe porozumět.
Buďte trpěliví. Většina lidí nerada slyší o svých nedostatcích a mohou je v sebeobraně popírat. Nesnažte se problém vyřešit v prvním rozhovoru. Zeptejte se dotyčné osoby, zda by popřemýšlela o vašich obavách. Nechte osobě čas, aby mohla vaše slova vstřebat.
5. Pokud daná osoba nemá zájem o tom diskutovat, nebo odmítá vaše pocity, pak jí nemáte jak pomoci a nejlepší bude se od této osoby odpoutat, pokud poškozuje vaše duševní zdraví a vztah nefunguje.
6. Cvičte soucit k sobě i k druhé osobě, abyste přijali její psychické omezení. Najděte si jiné empatické lidi, se kterými si můžete popovídat.
7. Vyhledejte odborné poradenství, abyste vyléčili své minulé a současné trauma z emocionálního opuštění a zanedbávání, pokud cítíte, že vás tento vztah a kontakt poškodil a nesete si z něj emoční jizvy.
8. Motivujte druhého člověka, aby vyhledal odbornou terapii. Tento problém s největší pravděpodobností brzdí i jeho další vztahy, nebo mu způsobuje neúspěchy v práci.

© aluska.org 2023

 



Komentáře

Ikona diskutujiciho Pavel 2023-10-06 07:39:42 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nádherný článek. Děkuji

Ikona diskutujiciho Petr 2023-10-06 10:57:50 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Super obrázek, ukažte démonům jak silní jste.. 8D

Ikona diskutujiciho Ilíriel 2023-10-06 17:02:04
Ikona diskutujiciho
sipka

taky se mi ten obrázek zalíbil. 🙂

Ikona diskutujiciho Franta Nebojsa 2023-10-06 17:05:21 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Znám a ne jednoho. Zajímavý na nich je že zásadně všechno je špatně na jiných lidech a zásadně vždycky ostatní lidé dělají něco jim. A nevysvětlíte jim to, protože se okamžitě začnou vztekat, seknou se a řvou jací jsou chudáci a jak jim ostatní udělali to či ono. Neuhnou ani o milimetr. Zbytečná ztráta času snažit se něco takovýho spravit.

Ikona diskutujiciho Trabant 2023-10-06 17:09:50 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já bych tam připsal že je všechno o nich. Ty se začneš například bavit o výrobě nákupních vozíků a proč je těžký je svářet a oni si to vezmou osobně a urazí se. Když se zeptáš co je urazilo, nedostaneš inteligentní odpověď. Když se znova zeptáš co je citlivého na tématu konstrukce nákupního vozíku, naserou se. Pak jsem zjistil že je úplně jedno jaký je to téma. Výsledek je vždycky stejnej. Nevím proč. Tihle lidi se neumí bavit o ničem aniž by se to v jejich divné hlavě automaticky týkalo jich osobně. Jakoby na světě fakt byli jenom oni a pak už nic. Jak ale funguje ten obvod kterým všechno vztahují na svou osobní urážku, se mi rozklíčovat nepodařilo. A fakt jsem se hodně snažil.

Ikona diskutujiciho Karel 2023-10-06 17:12:35
Ikona diskutujiciho
sipka

To jsou takzvané samonasírací typy. To se nesnaž pochopit. Jenom tě bude bolet hlava.

Ikona diskutujiciho Q 2023-10-06 17:17:52
Ikona diskutujiciho
sipka

Tak poznáš vnitřní zabordelenost. Témata jsou spouštěcí body. Čím víc bordelu má člověk v hlavě, čím víc je tam komplexů, bloků a hnisu, tím víc je reaktivní. Už nevidí to téma ale ve všem vidí sebe a ten svůj mentální bordel. Automaticky taky předpokládá že ty ten bordel vidíš taky a to ho stresuje. Tak se začne vztekat, obhajovat… klidně i proti výrobě nákupních vozíků. V hodně zabordelené hlavě je pak explozivní naprosto jakékoli obvykle neškodné téma.

Ikona diskutujiciho nina 2023-10-06 17:20:41
Ikona diskutujiciho
sipka

No ty vago. To nechceš. :O

Ikona diskutujiciho Simba 2023-10-06 17:18:56 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Víte kolik let mi trvalo tohle pochopit. Oni to umí uhrát tak že si nakonec připadáte jako ti vadní vy a matoucí je že nevíte proč protože jste jim ani nic vadnýho neřekli.

Ikona diskutujiciho zuzi 2023-10-06 17:21:05 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Perfektní článek jako vždycky. Díky 😍

Ikona diskutujiciho Nika 2023-10-06 17:36:54 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Mám takovouhle kolegyni v práci. Bylo to úplně nejšílenější, než jsem přišla na to, jak se s tímhle nestandartním jednacím stylem těchto osob zachází… Bylo to pro můj nervový systém a komunikační styl něco jako přesednout z formule 1 za bagr 😀

Ikona diskutujiciho Standa 2023-10-06 22:29:03
Ikona diskutujiciho
sipka

Několik alternatívních webů poukazuje na holou, ale smutnou skutečnost, že pouze 20 % populace planety Země jsou skuteční lidé, zbytek 80 % jsou hybridi, křížení s umělou inteligencí. Takže je-li to pravda, pak otázka zní, zdali má smysl řešit lidi…

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2023-10-07 09:21:58
Ikona diskutujiciho
sipka

Ta otázka je hrozně radioaktivní. Zrovna včera jsem vzpomínala na učitele hudby, se kterým jsem řešila noty, takty, improvizaci. Ten mi vysvětloval, že má žáky, kteří nedokážou bez not zahrát lautr nic. Samozřejmě, taky mě napadlo co když… co když je tohle odpověď. Protože jinak je to nepochopitelné. Speciálně u méně komplexních nástrojů kde současně můžeš zahrát jenom jeden tón. Takže máš člověka co má hudební sluch, cítí takt, chápe hudbu… ale nezahraje ti bez not nic, když má svůj nástroj naposlouchaný a přesně ví která klapka co hraje? A když hrává oblíbené pořád dokola, tak má přece svalovou paměť, na které se staví rychlé melodie. Takže jak, nezahraje bez not? Divné.

Ikona diskutujiciho Jarka 2023-10-06 20:16:12 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Znám moc dobře. Familie mého manžela. Oni jsou chudáci jim se pořád ubližuje nikdo nic pro ně neudělá nebo spíše za ně, tak jak si to oni představují . Při rozhovoru vždy na prvním místě já, já, já dlouho nic a pak možná ti druzí.

Ikona diskutujiciho Hanka 2023-10-08 10:38:31 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj Aluško, díky za článek. Tohle téma cítí v životě víc a víc lidí, jak pozoruji. Ve vlastni rodině jsem musela v ramci pudu sebezachovy udělat komunikační zmeny a distanc, jinak by me to semlelo.
A jsem ráda za sdílení zkušeností s hudbou. Pripadala jsem si v LŠU jako mimozemšťan, protoze oproti ostatním mi výrazně nesla hra z listu, z not. Kdejakou písničku nebo melodii jsem byla schopna na piano i na kytaru zahrat. A klasiku – Bacha, Mozarta atd. jsem na klavir buď uměla hrát zpaměti, nebo vůbec. Jak mi dali pred oci noty ( jakoze pomucku, na koncerte, na soutěži…., kdybych náááhodou mela výpadek), tak bylo vymalováno. Stacilo kouknout do not – a uplne me to vykolejilo a delala jsem chyby. Ale hrát pocitově, to šlo samo.
Znáte to někdo taky?

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2023-10-08 11:06:46
Ikona diskutujiciho
sipka

Mě na hudební škole kritizovali, že si upravuju rychlost a hraju si podle sebe. Musela jsem se opravdu hlídat, abych to nedělala a neutíkala ostatním hudebníkům do nějakého svého zrychleného taktu. Dělám to ale pořád. Jednu skladbu jedu podle nálady, tak jak mi padne do ucha. Dá se měnit rychlost, hlasitost, nálada, důraz, styl. Všechno jedním nástrojem. Jedna melodie jde pojmout mnoha způsoby. Pak jsem si odposlechem profesionálů všimla, že se při solové hře někdy zrychlí a zpomalí podle pocitu hudebníka, aby něco víc vyniklo, takže to prakticky ani není chyba.
Pak mě kritizovali, že nečtu noty, ale hraju si zpaměti. Ve výsledku mám dneska notový zápis na to, abych si to dostala do ruky, do hlavy. U složitých skladeb, kde se hodně lítá a jsou dlouhé, zpaměti nehraju, ale používám noty jako pomůcku. Kontroluju si to hlavou, co očekávám že bych měla slyšet, má to přednost před tím, co mám napsáno. U nových skladeb si musím hudbu první naposlouchat, protože má hlava přednost před zápisem. Dokonce jsem si všimla, že když najdu blbý zápis, tak objevuju chyby a pak to tam spravuju. Třeba přepisuju noty když jsou v jiné výšce než originál, nebo se automaticky zarazím, když tam není dodržený takt, protože mám pocit, že je tam něco blbě. Tak spočítám noty a zjistím, že tam třeba chybí půlka doby a hledám kde je chyba. Takhle se člověk víc naučí a víc si zahraje.
Ve skupině hrát umím a je to super. Ale to, za co mě kritizovali, mám dneska jako přednost. Sednu venku pod strom a z hlavy dám jednodušší melodie úplně v klidu, protože mozek má spojený tón s hmatem a nepotřebuje to mít nakreslený. Ten učitel hudby, co mi o tomto říkal, takhle rozlišuje tuponě a skutečného hudebníka.
Improvizace je součástí hry na hudební nástroj a pokud někdo improvizovat nedokáže, pak nemá opravdové vlohy, ale jenom se jako cvičená opička učil mačkat podle zápisu. Mimochodem by mě teda zajímalo, jak tihle lidi stíhají číst šestnáctiny. Osminy stíhám, šestnáctiny podle mě nejde číst a interpretovat v reálném čase. Já si rychlou část skladby musím nahmatat, zapamatovat, pak vidím ten úsek, ten sjedu zvětšiny svalovou pamětí a v pomalejších částech už zase noty čtu.
Jsem si ale jistá, že to s tebou a s notama až tak zlé nebude, protože upřímně nevěřím – pokud nejsi naprostý hudební génius požehnaný nebem – že bys byla schopná osvojit si něco z klasické hudby pouhým odposlechem. První sis to musela načíst. Nevykládej mi, že slyšíš skladbu a pak ji od hlavy hraješ, nebo že si pamatuješ v každém taktu, co přesně tam má zaznít. Čtení not je skill, je potřeba tomu dát čas a opravdu trénovat. Nespoléhat jenom na svaly a hlavu, protože pak když jsi solo a chceš se něco naučit samostatně, prostě musíš umět číst. Bez toho složité kusy nedáš, ani nemůžeš samostatně ve hře pokročit.

Ikona diskutujiciho Hanka 2023-10-08 21:55:36 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Aaaaa – tak jsem to nevyjádřila celé. Jasně, ze klasiku jsem cvičila podle not😊. Jen pak, když uz jsem to uměla zpaměti, tak jsem musela dat noty pryč. Mluvím ted o klavíru. Jeste tak jednoduchá melodická lunka v pravé i levé ruce, tak ok. To mohly byt nory přede mnou. Ale jak tam byly akordické pasáže, nebo třeba polyfonní vedeni melodie ( milovala jsem jednu čtyřhlasou Bachovu fugu), tak kouknout do not, to me vzdycky vykolejilo. Tohle jsem mohla zahrat – jak říkáš – jen svalovou pamětí ( to je pro mne objev, díky).
A u kytary, když se me někdo ptal, co tam hraju za akordy nebo “od čeho to hraju” ( v jaké tónině), tak jsem si musela vzít kytaru do ruky. Ruka to věděla dříve než hlava.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2023-10-09 10:58:18
Ikona diskutujiciho
sipka

Tak to dává smysl, protože když je toho v zápisu moc, tak dáváš mozku další úkol navíc a on to prostě nestihne. Jednodušší je projet to svalem a soustředit se na hudbu, než do toho ještě něco číst. Já jsem vysmátá, protože na dechy můžeš hrát naráz jenom jeden tón. Když chceš být hustá, přidáváš si do toho ozdoby. Hraješ sice oběma, ale řádek čteš jeden. A s takovým nástrojem nemáš problém číst noty i rychleji, protože dech není tak komplexní.

Ikona diskutujiciho Hanka 2023-10-09 15:43:41 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Dík:-)

Ikona diskutujiciho CEO 2023-10-10 11:34:22 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Zaujímavejšia otázka je, či môže v kapitalizme (americkej forme demokracie) prežiť jedinec s telesnou vadou, zvanou empatia.
Bohužiaľ iba ak túto schopnosť využije na zistenie slabín svojich protivníkov (zvyšné ľudstvo), obranu proti nim a ich ovládanie. Osobne neverím, že žena je schopná empatie – lebo aj keby chcela, pohlavie jej to nedovolí – keďže jej biologickou úlohou je (okrem rozmnožovania) aj starostlivosť o dorast (a v úlohe starej mamy aj o dorast dorastu). Nie to nie je nejaká „láska“ k deťom – to je proste rovnaký reflex, ako keď pavúčica síce zožerie svojho inseminátora, ale následne je zožraná svojimi pavúčiatkami – ktoré zrejme miluje tak bezbreho, že sa ani nebráni 😉

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2023-10-10 11:55:54
Ikona diskutujiciho
sipka

😀 😀 !! tak uvidíš, co ti tahle filozofie přinese. spoiler alert, nic dobrého to není.

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek