Co je to ,,být dospělý?“

5.9.2012 v Poselství 19

Víte, proč se děti nejvíc zlobí urážkou ,,Chováš se jako děcko?“ – Protože za pravdu se každý nejvíc zlobí 🙂

Někdy mám trošku pocit, jakoby slovo ,,dospělost“ znamenalo ,,jsem něco víc“. Protože se tím lidé hodně ohánějí. ,,Já už jsem dospělý a ty nejsi.“ A nemluvím tu vyloženě o stáří fyzického těla.

Vždyť máme šedesátileté občany, kteří se neumí vůbec chovat slušně, skáčou do řeči, nerespektují ničí názor, případně si neosvojili základní hygienické návyky. A máme tady čtrnáctileté dívky, které čtou odbornou literaturu, doma vám klidně udělají kuře, vyperou prádlo a u toho si s vámi povídají o pestrých tématech, kterým třeba ani sami nerozumíte.

Tedy dospělost jako taková se nemůže brát ,,do 18ti – dítě“, ,,od 18ti – dospělý“. Vždyť každý z nás se stává ,,dospělým“ v jinou chvíli, a zatímco někteří to stihnou ještě před dokončením puberty, jiní to neumí ani za celý život.


Někteří z nás byli k rychlému dospění i dohnáni okolnostmi, třeba neměli takové štěstí na milující rodinu, která mu vše zajistí. A mladý člověk se musí rychle stavět na vlastní nohy a hodně kmitat, aby dobře bylo.

Jak poznám, že jsem dospělý?

To se pozná právě v tu chvíli, kdy nás někdo označí ,,za děcko“. ,,Za nevyzrálého puberťáka“. Přitom nejde vůbec o to, jestli nás tak někdo označí bez ohledu na věk. Jde pouze o to, jak na to zareagujeme, tedy jestli se za takové označení naštveme, nebo mávneme rukou.

Případně, ten kdo sám není vyspělý, má potřebu ostatní označovat ,,za děti“, aby se mohl poté nad ně povýšit a vypadat sám před sebou lepší. Tedy může to pramenit i z komplexu méněcennosti.

Znám lidi, kteří to pojali jako vyslovenou chorobnou potřebu. Kdykoliv kamkoliv jdou, ukazují sebe v tom nejlepším světle, naparují se, vychvalují sebe a své ,,schopnosti“ do nebes, křečovitě se pořád usmívají…. A přitom víte, že ten člověk je ve skutečnosti úplně v háji, sám, nemocný, nešťastný, zadlužený a nitro má utýrané.

A tak mu to naparování raději trpíte, protože víte, že to poslední co od vás potřebuje je, abyste přihřívali polívčičku. Přesto vás to chování otravuje a vaše okolí zrovna tak, kolikrát dojde i na šuškandu.

Přerostlé dítě

Znám jednu ženu (a nechtějte po mně, abych přesně řekla, která to je) a té už pomalu může dneska táhnout na sedmdesátku. Vykazuje typické dětské chování: Nedodržuje základní pravidla hygieny, páchne, skáče do řeči, nikoho a nic nerespektuje a není taktní. Rozhodně to není jejím věkem, protože byla taková celý život, prakticky si ji jinou ani nepamatuji.

Naposledy když jsme se viděly, otrávila mě tím, že se před návštěvou (námi) u stolu opila a pak do mě celý večer rýpala a hulákala, ať svého kamaráda tak zaujatě neposlouchám, že je to divné. Já na ni po hodině sykla, ať se začne chovat slušně a dá mi pokoj, protože mě to zajímá a ona vyřvávala dál. Byl to děs běs, navíc když si představím ten obrovský věkový rozdíl mezi námi… Ale místo aby poučila ona mne o tom jak se mám chovat, tak na to upozorňuji já ji. Bylo mi to nesmírně trapné.

Laďa

Když jsem byla malá, znala jsem jakéhosi chlápka, kterému se říkalo ,,Strejda Laďa.“ Byl to zvláštní tvor. Byl hodně hubený, měl holou hlavu a pěknou přítelkyni, se kterou ale nevydržel moc dlouho. Proč?

Laďa byl přerostlý puberťák (a to už mu bylo cca přes 30let). Na návštěvách byla jeho oblíbená činnost hrabání se v mobilu, kde měl postahované desítky hýbajících se obrázků se sexuální tématikou.

Dusící se smíchem šermoval kolem sebe mobilem, na kterém poskakoval zpívající penis a přišlo mu to ohromně vtipné, ale byl jediný, kdo se v místnosti bavil.

Já s ním nikdy žádný problém neměla. Byla jsem malá a jeho úchylnou libůstku jsem považovala za zpestření mého jinak celkem nezajímavého života, také proto, že s tím mobilem šermoval všem před nosem, ale přede mnou to schovával, takže mě to bavilo a ze všech obrázků jsem viděla jenom ten zpívající úd, na který jsem čučela a nechápala ho… Ovšem ostatní už tak shovívaví nebyli a jen co se za Laďou zaklaply dveře, začali drbat jeden přes druhého.

Kdo je tedy dospělý?

Za mne je dospělý člověk, který dodržuje sliby, umí chodit včas, váží si lidských hodnot, má dobré srdce, umí si se mnou povídat na úrovni a ne jenom ,,helevolečumvole“, nebydlí s maminkou, umí používat pračku, nemá do kapsy příliš hluboko, nesmrdí, umí diskutovat, aniž by se do někoho navážel, umí respektovat jiný názor, má přiměřený smysl pro humor…. a pokud je to můj partner, umí být romantik, protože občas pochopí co žena chce, když už mu to dvacetkrát vysvětlím.

Jak vidíte otázku dospělosti vy?

(Tento článek vznikl jako zamyšlení na téma týdne: „Jsem šíleně dospělý/á!“. Jedno z mála témat, které mě zaujalo.)




Kam dál:

Otevřít rubriku: ,,Zamyšlení“ – Zde

Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/

• Na Aluška.org najdete také interaktivní chat Vstoupit do Chatu – ZDE

• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! – Podrobnosti ZDE

• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!

• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE


Komentáře

Ikona diskutujiciho Adelaine 2012-09-05 18:22:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Podle mého ani nic jako "dospělost" neexistuje. Je to takovej moc abstraktní pojem.

Ikona diskutujiciho Anub 2012-09-05 18:31:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Kdyby byla dospělost hýbající formou Vesmíru, tak už by tu žádný Vesmír nebyl. Dospělost není. Jsou jen zkušenosti a úcta ke zkušenějším resp. starším duším 🙂 Protože i dospělý může naslouchat malému, ale moudrému dítěti 🙂

Ikona diskutujiciho černobílá. 2012-09-05 18:54:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Pro mě je dospělý člověk, co se umí postarat sám o sebe, vykazuje alespoň nepatrnou známku inteligence, má ujasněné životní hodnoty, priority a cíle, umí respektovat názory ostatních a diskutovat i bez ječení a pištění, zato ale s pádnými argumenty. Což někteří (včetně jistých pro jistotu nejmenovaných členů mé rodiny) neumí ani v těch šedesáti, sedmdesáti letech.

Ikona diskutujiciho Niks 2012-09-05 18:57:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Pěkný článek 😉

Ikona diskutujiciho Knihofil18 2012-09-05 19:30:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ja neberiem "si ako decko" za urážku. Ja chcem byť dieťa. Chcem prestať starnúť a zaseknúť sa aspoň v 15-tke (menej už mať nikdy nebudem), kedy sa ešte nemusím o seba starať úplne, nemusím chodiť do práce a zarábať peniaze. Občas by som sa vrátila do obdobia škôlky, kedy bolo to najpodstatnejšie s akou hračkou sa chcem baviť.

Ikona diskutujiciho Kerria 2012-09-05 19:55:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Podle mě se dospělý pozná podle toho, že alespoň sám sobě dokáže přiznat své chyby a že ti "donedávna hloupí" dospělí měli alespoň občas v něčem pravdu.

Ikona diskutujiciho Pepa 2012-09-05 20:00:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Moc hezký článek dle mého názoru. V dnešní době, jak říkáš, hodně lidí říká, jak jsou dospělí v osmnáctém věku, avšak to je pouze hranice vymezená zákony, která o ničem nesvědčí, což by si měl asi každý uvědomit. Jinak souhlasím, že dospělý je člověk tehdy, až se dokáže zcela osamostatnit, či se stará o chod domácnosti nebo podobných věcí. Nadruhou stranu si také myslím, že to tak zcela nesouvisí s umem starat se o tyto věci, ale je to také o duševním pokroku, když to tak řeknu nastávajícím individuálně u každého jedince. No, možná některým se nedostává. hehe 🙂

Ikona diskutujiciho Vepřík 2012-09-05 20:11:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

No a nechtěla by si Aluško mít i strejdu vepříka?

Ikona diskutujiciho Jochi 2012-09-05 20:21:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

"…. a pokud je to můj partner, umí být romantik, protože občas pochopí co žena chce, když už mu to dvacetkrát vysvětlím."

Ikona diskutujiciho Alue 2012-09-05 21:23:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[5]: A kdo je víc dospělý? – Ten kdo říká, že je dospělý, nebo ten kdo říká, že bude navždy dítětem?

Ikona diskutujiciho Lenka 2012-09-06 10:30:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Podle mě je dospělost nepříjemný stav, který si raději nechám ujít. Protože když tak sleduju, co že to vlastně dospělost je, nechce se mi do toho. Táta mě neustále opravuje a snaží se mě vést správně, ale jak? Podle mého pozorování jeho chování jsem dospěla ve svých 24 letech, že dospělost znamená: nemít skoro žádný volný čas a upřednostňovat pouze práci, koníčky  a zájmy musí jít stranou povinnostem, pokud jste dospělí, často musíte dělat co nechcete a nesnášíte, jen proto, že si myslíte že musíte. Musíte se umět přetvařovat a tvářit se vesele, i když jste smutní a pracovat dokud nepadnete. Musíte se chovat tak, jak po vás chce společnost, i když je to třeba praktický nesmysl, ale musíte se chovat dospěle, ne? Takže musíte dělat zbytečné věci, které dělat nechcete.. A takhle bych mohla pokračovat do aleluja. Takže díky, ale nechci být dospělá…

Ikona diskutujiciho Dominique 2012-09-06 17:06:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jééé to je úplně přesné!Pro mojí mámu jsou všichni malí nevyzrálí pubertáci jen ona sama ne…takže se nemůžu s nikým bavit natožpak chodit…

Ikona diskutujiciho ... 2012-09-06 18:19:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Podle mě se stáváme dospělými, když nás přestane bavit odsuzovat a porovnávat, kdo je víc dospělý a hlavně přijímáme naprostou odpovědnost za náš život. A to poznáme sami. Mluvíme o tom, jakko by být dítě bylo něco méně, ale děti jsou úžasné. Dospělost je zkrátka úhel pohledu, stejně jako dualita, za což mne autorka blogu jistě zkritizuje, když napsala článek typu kdo nevěří v dualitu, jen si hraje na chytrolína. Ale já si za tím stojím. Promiň Alue, ale tak na mě skutečně působil a věřím, že jsi to jen napsala jinak, než jak jsi to myslela.

Ikona diskutujiciho bobek 2012-09-06 20:34:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

já myslím že dospělý je člověk, který je sám sebou..

Ikona diskutujiciho Lalith 2012-09-07 11:47:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Pro mě osobně je dospělý ten člověk, který vědomě převzal odpovědnost za všechno, co dělá, neschovává se za jiné, za systém nebo já nevím za co, ale ví – ano JÁ jsem to zpackal, musím to napravit. JÁ jsem přišel pozdě, musím se omluvit a příště si dát bacha. Je to moje sarost, JÁ to musím udělat do tohohle termínu, nikdo jiný to za mě neudělá. JÁ se choval jako sebestředný pitomec, měl bych se omluvit a už to nedělat….

Ikona diskutujiciho C. 2012-09-08 20:09:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Skvělý blog. Máš skvělé názory. Skoro nevěřím, že to vše jsi napsala sama :))

Ikona diskutujiciho Ilíriel 2012-09-17 14:02:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[11]: Lenko, docela bych si dovolila nesouhlasit s tvou definicí dospělosti. Měla jsem období, kdy jsem to vnímala podobně. Být dospělá = být zodpovědná = pracovat až do úmoru, pečlivě skrývat své emoce a chyby a tvářit se, že je všechno v pořádku. Dostala jsem za vyučenou od svého těla i duše. Práce do úmoru mi přinesla zdravotní problémy a psychické vyhoření. Uvědomila jsem si, že tělo i duše potřebují vedle práce také odpočinek, bez kterého prostě nebudou fungovat. Uvědomila jsem si, že slaboch skrývá své chyby a pocity, ale skutečná síla spočívá ve schopnosti je otevřeně přiznat sobě i druhým. Každé skrývání s sebou nese strach z odhalení a každý strach nás zbytečně oslabuje. A pokud ukážeme smutek nebo slabost, někdo nás může podpořit, potěšit, a nemusíme na to být zbytečně sami. Souhlasím s tím, že dospělost s sebou nese určité činnosti, které jsou nutné k životu, ačkoliv na první pohled nejsou zrovna zábavné. Ale i ty je možné dělat s láskou a radostí. Bezvýhradné podřizování očekáváním společnosti a dělání toho, co "musím", pro mě zase není známkou dospělosti, ale spíš nedostatku důvěry ve vlastní úsudek a schopnosti zařídit si svůj život tak, jak je dobré pro mě, rozlišit, co je opravdu nutné a bez čeho se klidně obejdu. Najít rovnováhu mezi tím, co je únosné pro společnost, a tím, co je únosné pro mě. A nakonec, kdo tvrdí, že dospělý člověk nemůže být vůbec v ničem dítětem? Bylo by škoda připravit se o schopnost hrát si, vnímat krásu a radovat se z maličkostí. Vlastně, když nad tím tak přemýšlím, člověk, který tohle neumí, je pro mě vnitřně mrtvý.

Ikona diskutujiciho Natka2001 2013-04-16 20:59:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Dlouho jsem hledala někoho se stejným názorem jako mám já! A to je mi teprve 12 a netrápím se posměváčky ve třídě :

Ikona diskutujiciho Fox 2014-02-05 23:14:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Máš zase pravdu Alue 🙂 Já jsem třeba přerostlej praštěnej puberťák, ale občas ta dospělost jak jí popisuješ Ty, taky vystrčí růžky.

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek