Nový výzkum ukazuje, že každodenní stěžování ovlivňuje náš mozek a protože mozek je úžasně tvárný orgán, dokážeme tyto účinky dokonce zvrátit. První krok je, začít si problém uvědomovat. Co vás ráno po probuzení napadne jako první? Obáváte se už ráno dne, který je teprve před vámi? Je pod mrakem a proto máte hned co vstanete blbou náladu?
Pokud je to tak, není pozdě uskutečnit změnu. Ze stěžování se může stát zvyk a čím víc to děláme, tím častěji v tom pokračujeme. Pokud se rozhodneme jednat, s trochou úsilí se můžeme tohoto zlozvyku zbavit a začít svět vidět v neutrálnějším (nebo lepším) světle.
Neuroplasticita
Díky vývoji zobrazovacích metod mozku a neurovědy v posledních několika desetiletích dokážeme nyní jasně vidět, že mozek je skutečně schopen změnit své obvody. Na nás však je provést nezbytné úpravy, aby se tak mohlo stát. Neuroplasticita znamená schopnost mozku měnit se a vytvářet nové nervové dráhy a synapse, což nám umožňuje rušit staré návyky, vytvářet nové, učit se novým dovednostem, růst, měnit se a v podstatě se vyvíjet.
Díky neuroplasticitě máme schopnost:
zvyšovat svou inteligenci
učit se novým, život měnícím dovednostem
zotavit se z určitých typů poškození mozku
zvyšovat svou emocionální inteligenci
odnaučit se škodlivým přesvědčením, zvykům a modelům chování
Důležité je vědět, že mince má dvě strany a že svůj mozek můžeme přeprogramovat také k horšímu, když si zvolíme zvyky a modely chování, které jsou nežádoucí pro naše zdraví. Například stěžování si.
Podle Alexa Korba, PhD., Autora knihy Vzestupná spirála: ,,Při depresi není s mozkem v zásadě nic nesprávně. Jde jen o to, že konkrétní vyladění nervových obvodů vytváří sklon k modelu deprese. Souvisí to se způsobem, jakým se mozek vyrovnává se stresem, plánováním, návyky, rozhodováním a desítkami jiných věcí – s dynamickou interakcí všech těch obvodů. A když se začne vytvářet nějaký model, způsobuje to v mozku desítky drobných změn, vytvářejících sestupnou spirálu.“
Jak stěžování ovlivňuje mozek?
Když upevníme zvyk neustále si stěžovat (ve formě myšlenek nebo nahlas) u všeho a na každého s kým přijdeme do styku, bude to přímo pozměňovat naše myšlenkové procesy. Změněné myšlenky pak vedou k změněným přesvědčením, které nevyhnutelně povedou ke změnám v chování. Mozek se prostřednictvím našeho vnímání má sklon zaměřovat více na to, co je nepříjemné, než na to, co probíhá správně, nebo na dobré události v našem životě. Tyto destruktivní myšlenky mohou časem přehlušit světlejší zkušenosti, takže ani nejste schopni vidět dobré věci, dející se ve vašem životě.
Celkem pěkně shrnuje sklon k destruktivitě neurovědec dr. Rick Hanson: ,,Destruktivní stimuly vytvářejí více nervové činnosti, než ty stejně intenzivně konstruktivní. Také jsou snadněji a rychlejí vnímané. “
Když si soustavně stěžujeme, tak toto chování pořád posilujeme. Prvním krokem k tomu, abychom to změnili, je uvědom si problém.
Jak můžeme změnit náš mozek?
Účelem tohoto článku není říkat, že máme vždy myslet konstruktivně, což je běžné ve směru New Age, ale že bychom měli dělat nezbytné předběžné aktivní kroky pro vyhnutí se účinkům neustálého destruktivního smýšlení.
Jednoduchou a účinnou technikou je nosit po celou dobu ,,náramek stížností“, což je taktika, kterou jsem se před lety naučil při sledování jednoho dílu Oprah show. Nosíte zkrátka jakýkoliv náramek, který se snadno sundává a pokaždé, když se přistihnete při tom, že si na něco stěžujete, ať už v duchu nebo nahlas před někým, přeložíte si ho na druhé zápěstí, abyste si uvědomili, co se děje. Abyste byli k sobě zodpovědní, řekněte o své výzvě rodině, přátelům a spolupracovníkům, ať vás pro případ, že si své stěžování neuvědomíte sami, mohou napomenout i oni.
Cílem je zjistit, jak dlouho dokážete vydržet bez přeložení náramku na druhou ruku. Tato technika je účinná i na to, aby vám ukázala, jak moc si vlastně stěžujete.
Meditace a cvičení všímavosti
Barbara Fedrickson, badatelka v oblasti psychologie se svými kolegy z University of North Carolina dokázali, že lidé, kteří denně meditují, mají konstruktivnější a více povznášející emoce než ti, kteří tak nečiní. Ve tříměsíčním experimentu tým Fredricksonové zjistil, že: ,,Lidé, kteří každodenně meditují, projevovali soustavně zvýšenou všímavost, nacházeli smysl života, společenskou podporu a měli snížené příznaky onemocnění.“ Dokonce jen 15 až 20 minut denně může stačit ke změně vašeho mozku a celého vašeho života k lepšímu.
připravila Aluška.org 2020 podle zdroje
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová ....A neublíží to spíš takové slevy tvým křišťálům?
-Aaenn Tak toto asi máme väčšina, pokiaľ nie všetci.…
-Zuzi Pokud nevěříš googlu, je možné zavolat i do…
-Alue K. Loskotová No, pripomenulo mi to hudobný klip od Priessnitz…
-mariankosnac