Aluška.org: Věděním ke svobodě

,,To nejlepší, co můžete ze vztahu získat, je, že jste s někým, kdo vás každý den povzbuzuje, abyste byli tou nejlepší verzí sebe sama.“ ~Nishan Panwar
Dovolte mi položit vám otázku. Kdy jste se naposledy cítili být podporováni? Kdy jste se naposledy cítili v bezpečí, doma, povzbuzováni a mohli jste být stoprocentně sami sebou? Pokud vám k tomu váš partner vytváří bezpečný prostor, pak je to skutečné požehnání. Pokud ne, přemýšleli jste někdy o tom, proč se necítíte být v bezpečí, podporováni a milováni?

Před dvěma lety mi můj nejlepší přítel řekl, že mě miluje už mnoho let. Byl to nezapomenutelný den, jakmile jsem překonala počáteční šok, protože jsem k němu po mnoho let cítila totéž. Chvíli mi trvalo, než jsem si srovnala v hlavě, jak je možné, že nejkrásnější muž, kterého jsem znala, nemluvě o tom že to zároveň byl jeden z mých nejlepších přátel, chtěl raději mě, než kohokoli jiného.

Na začátku našeho vztahu jsem ho zbožňovala. V hlavě jsem si ho představovala jako svého kamaráda a byl to obraz nerealistické dokonalosti, nonstop humoru a štěstí a milujícího přítele, který by pro mě chodil po žhavých uhlících, stejně jako jsem ho to viděla dělat pro jiné dívky.
Chtěla jsem ho podporovat, jak jen to šlo a udělala bych pro něj cokoli, ale když jsme se dali dohromady – což pro mě bylo z mnoha důvodů těžké a matoucí období -, byla jsem to nakonec já, kdo potřeboval podporu.
Když jsem nedostala to, co jsem si myslela, že si zasloužím, začalo to vypadat úplně jinak, než jsem si původně představovala. Možná nebyl takovým partnerem, jak jsem si představovala. Možná, že jsem jeho piedestal postavila příliš vysoko.

Byl přechod od přátel k milencům špatný nápad? Ve skutečnosti se tehdy dělo to, že jsem se o něj až příliš moc opírala, a ani jsem se nepozastavila nad tím, že člověk, který potřeboval srovnat a podpořit nejvíc, jsem byla především já.
Víte, když jsme ztracení a zmatení, často hledáme vnější vlivy, které by nás učinily šťastnými. Všichni jsme z toho vinni. Mé pokusy o to, jak najít štěstí, byly v průběhu let různé – nakupování bot, pití, drogy, jóga, meditace a další lidé.

Nemůžeme se však spoléhat výhradně na to, že nás něco nebo někdo učiní šťastnými. Tu část štěstí si musíme vytvořit sami v sobě.
Na začátku našeho vztahu jsem si uvědomila jednu zásadní věc: že jsem po muži, na kterého jsem kladla příliš mnoho očekávání a předpokladů, chtěla celý svět. Předpokládala jsem, že jen proto, že se mu konečně začalo dařit v jeho kariéře, to znamená, že náš vztah je odsouzen k zániku a že mě zavrhne ve prospěch nové práce. Taky jsem předpokládala, že když za mnou pořád neběhá a neutrácí za mě každou korunu, jako to dělal s předchozími příliš náročnými přítelkyněmi, že pro něj znamenám míň, než kterákoli jiná, která přišla předtím.
Kdyby se však choval tak, jak jsem od něj očekávala, když jsem byla na dně, rychle bych ho označila za vlezlého, přetěžujícího a otravného, a tím by to skončilo.

Pravda byla taková, že se choval tak, jak jsem potřebovala, vzhledem k situaci, ve které jsem se v té době nacházela. Nepotřebovala jsem někoho, kdo by se se mnou utápěl v sebelítosti a destruktivitě, jak to dělali moji předchozí partneři. Potřebovala jsem někoho, kdo by mě inspiroval k tomu, abych byla tím nejlepším člověkem, jakým můžu být, a ukázal mi, že když se vzchopím, všechno bude v pořádku.

Vzpomínám si, jak mi jednou večer, když jsem se rozplakala, řekl: ,,Vím, že toho teď hodně prožíváš, ale spíš se těš na budoucnost a na to, co bude dál, než aby ses toho bála, protože všechno bude v pořádku.“ A tak jsem se rozhodla, že se budu snažit, aby se mi dařilo. Pokaždé, když si na ta slova vzpomenu, znamenají pro mě víc.

Dovolte mi, abych vám řekla něco, co jsem se naučila o tom, co to znamená mít skutečně podporujícího partnera.

Podpůrná druhá polovička není někdo, kdo bude viset na každém vašem slově, dělat co chcete, a následovat vás až na konec světa. Takové lpění není ta ,,pravá láska“, kterou hledáte.
Když vás někdo skutečně miluje a podporuje, je pro vás výzvou, stojí při vás, když ho potřebujete, a dává vám prostor, který potřebujete, abyste se mohli svobodně pohybovat a osobnostně růst. Nikdy vás nebude soudit ani omezovat vaši mysl, vaše fyzické tělo nebo jakékoli vaše sny. Bude vám fandit, aniž by se choval jako fanoušek. Půjde pro vás na druhý konec světa, když to budete potřebovat, ale nebude vás dusit.
Možná nebude nablízku pořád, ale pro věci, na kterých opravdu záleží, nebo pro chvíle, kdy budete nemocní či v nesnázích, vám bude stát po boku, aniž byste o to museli žádat. Možná vám někdy připadá jako nejzaneprázdněnější člověk na světě, nebo nedostatečně láskyplný, ale když na tom záleží, nechá pro vás všeho.

A hlavně vás uvidí. Tento člověk uvidí to, co ostatní lidé neuvidí. Uvidí vás v celé vaší kráse a půvabu, stejně jako ve vaší temnotě a chybách. Uvidí vás takové, jací jste teď, a takové, jakými se jednou můžete stát, i když to vy sami ještě tak docela nevidíte. A bude vás milovat. Bezpodmínečně. A to je opravdu to jediné, na čem v životě záleží.

Přestaňte od svého partnera očekávat věci, které vám nemá jak dát. Budete se spolu učit a růst, pokud budete i nadále asertivně komunikovat a nebudete na sebe klást nepřiměřené nároky.
Je však také na vás, abyste se stali zodpovědnými za své vlastní pocity a své vlastní štěstí. Dejte to na první místo a stanete se pro svou druhou polovičku láskyplnějšími, aniž byste se o to snažili.
Vzájemně se podporujte. Přestaňte se bát, že vás vaše druhá polovička opustí, že vám křivdí, nebo že vás zklame. Mějte důvěru a na oplátku ona bude mít důvěru ve vás.

Buďte k sobě pravdiví a partner vám tuto krásnou pravdu bude vracet zpátky. A nepřestávejte mu ukazovat všechny své barvy – své světlo i temnotu. Protože pokud vás opravdu miluje a váží si vás, nikam neodejde.

překlad © Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2021 / podle Zdroje