Aluška.org: Věděním ke svobodě

Přemýšlím ráda o tom, jaká je univerzální pravda (a chtěla jsem vědět všechno – tedy jen o věcech, které mě zajímají) a zastávám svobodu (tedy že když by měl každý svůj replikátor, tak si může dělat co chce, pokud nikomu neubližuje). Pokud jsou lidé různě propojení (myslím duševně – v duševních kamarádských vztazích plus každý má jen jeden vztah s twinflame), tak pokud by se někdo rozhodoval jakože „špatně“; při základním příjmu a replikátorech a svobodě, by na základě této propojenosti = reakcí ostatních dospěl vždycky k pravdě. Nejnověji zkoumám „red pill“ a „black pill“ téma, ze kterého mi vychází výsledek, že současné vztahy (hlavně „dating market“, ale někdy i kamarádské) fungují na principu ubližování. Že nejpřitažlivější lidé nejvícekrát odmítli lásku a spárovali se s podobným levelem, přičemž „aby něco získali, musí něco pustit“, takže vždycky někdo někoho zraní a z té energie vznikne nový vztah (který trvá tak dlouho, kolik energie kdo ztratil – pak zamilovanost ale i partnerská láska..kromě té kamarádské..vyprchá). Někdo si zaručí trvání vztahu tím, že se setkává např. v práci s různými lidmi, z nichž někteří po něm touží, ale on je odmítá (a z takto získané energie udržuje nepravý vztah). Někdo jiný se vůlí na sílu donutí cítit nebo dělat (sex či služba druhému) to, co necítí nebo dělat nechce (a někdy i kvůli lásce, kterou když cítí, tak je to ta přátelská spřízněnost). Já dávám každý vztah testu: kdyby neexistovali ostatní lidé a byli bychom jenom my dva a viděli bychom se často – hodili bychom se k sobě nebo bychom se začali nudit, přitažlivost i láska by vyprchala (či bychom si lezli na nervy a začali bychom se nesnášet)? Podle toho, jak dopadne test kompatibility, se rozhoduju.
Jedině twinflame partnerský vztah a kamarádství mezi spřízněnými dušemi (nikoli partnerský vztah..) nefunguje na základě ubližování a může trvat věčně bez ohledu na cokoli. Ostatní vztahy se stejně nakonec rozpadnou. Jako nejhorší „hřích“ vidím partnerský vztah se spřízněnou duší (sex s kamarádkou/kamarádem), ale kdyby byly replikátory a svoboda, tak by mi to nevadilo (protože by se to přirozeně napravilo = stačí nevytvářet odpor/protitlak a nechat spolu spřízněné duše na věčnost v partnerském vztahu..začnou se nudit/přestane jim to klapat; protože když děláte něco nesprávně a někomu to vadí, odebíráte mu tím energii, kterou používáte na posilování nesprávného chování – no a proč to někomu vadí – protože nemá svobodu zařídit se podle sebe, což by mu replikátory umožnily, takže pak už by nikomu nic na druhých nemělo vadit, i když by dělali něco „špatně“, protože by se každý věnoval svým koníčkům a pocitům/prožívání v hojnosti, takže na co si to kazit rozčilováním se nad volbou druhého, kterou stejně nemohu ovlivnit). Zatímco teď ji sice taky nemohu ovlivnit, ale nemám možnost zařídit se tak (např. mít takovou svobodu a hojnost), aby mi nevadila=aby mi nesprávné jednání neodebíralo energii. Tedy zařídit se vnitřně můžeme v jakémkoli systému, ale v kapitalismu když si něčí twinflame vezme za ženu jinou, tak nemáte ochranu muže a můžete kvůli tomu strádat (to tím myslím – že se vás to může dotknout/že to na vás může mít vliv – ale zase vy si taky můžete vzít jiného a někomu tím z nouze zabrat twinflame a řetězec pokračuje..). Na to, co je správně/špatně se zaměřuju v tomto systému hlavně kvůli zaměstnání pozornosti (abych nemusela vnímat to špatné, co v tomto okamžiku nemůžu změnit, obracím se do sebe a vychází mi zajímavé výsledky – je mi celkem jedno, jestli mám pravdu nebo ne, ale věřím tomu, že zrovna já vnímám pravdu). Vypadá to, že aluška má twinflame, takže to je ok a já jsem se zase naučila poradit si za jakýchkoli podmínek, tedy jsem nezávislá na výsledku (jak se kdo o čem rozhodne je jeho věc, já jsem ok s každým rozhodnutím, protože při nejhorším by to dopadlo tak, že bych měla twinflame nový – nic horšího se stát nemůže, když děláte všechno správně nebo se o to alespoň snažíte). Ale i když děláte občas něco špatně, tak to není katastrofa (ve světě s replikátory by si z toho nikdo nic nedělal).

Takže já nevidím dilema mezi „tím co chcete“ a „co je správné“ (v ideálních podmínkách). Nyní to je aktuální a já se rozhoduji někdy podle logiky, někdy podle pocitů a někdy podle intuice. Chaoticky a ještě k tomu podle různých osobností (jedna či mix jedné hlavní a vedlejší vliv/y), tak aby nikdo nemohl vypočítat (nebo aby to bylo alespoň co nejtěžší), co za rozhodnutí vzejde.
Ten, kdo jede v „dating marketu“ je naprosto předvídatelný a jeho pocity (i výsledky) se dají vyvolat. Já v tržním systému ale taky jela (nedá se tomu úplně vyhnout). I když cítíte silné pocity (a lásku), může to být pouze kalkulace (moje zkušenost).

Když někdo udělal něco špatně (např. si vybral nesprávného partnera), tak jeho protějšku nezbývá (po čase) nic jiného, než si taky vybrat někoho jiného (když nechce být věčně sám..). Jakmile si tedy jeho pravý protějšek tedy vybere taky někoho jiného, láska a přitažlivost toho prvního vztahu vyprchá. Takto vznikl dating market – takže to byla konstruktivní reakce, jenže někteří lidé úplně vyřadili konkrétní osobu (s kým chodí) ve prospěch prožívání lásky či sexu (takže jim je jedno s kým, hlavně když je ten správný prožitek). Někdo jiný se zase rozhodl pro výhodnost vzájemné věrnosti (láska potom tak rychle nevyprchá), takže sice jsou jakože „lepší“, že dají na konkrétní osobu, ale když nemají twinflame, tak to je opět hrůza. Naštěstí si existence poradí a vždycky se nějaký samoopravný mechanismus najde. Tzn. ten, kdo „je v právu“ (=dělá věci správně) dostane přiměřenou kompenzaci ke škodě, kterou mu někdo udělal. To jsou takové ty rovnovážné síly vesmíru. Ale zlo je takové, že vědomě záměrně škodí a kompenzaci nedává. Takže původcem nerovnováhy je zlo (nikoli reakcí).

Je to opravdový dar a málokdo ho má.