Aluška.org: Věděním ke svobodě

Dotaz:

Ahoj Alue,

chtěla bych se zeptat na věc, která mi vrtá hlavou. V době kdy jsem byla na střední škole jsem začala být hodně pesimistická (odmalička jsem introvert, snílek a ráda utíkám do svého světa, a v té době jsem se hodně uzavírala do sebe), myslela jsem si že to patří k věku, že ta náladovost přejde, ale pak na výšce jsem začala mít silné deprese, pocity beznaděje, že život tady nemá smysl.

Začala jsem hledat smysl mého života, začala se soustředit na to, co mě baví, změnila jsem školu. Teď (ještě studuji, je mi 25) se cítím mnohem lépe, „plně“ 🙂 i díky tvým stránkám, ale jedna věc mě tíží – jako bych neustále padala na dno a zase se z něj zvedala.

Často spadnu do pochybností o sobě, jsem na ostatní zlá a všechno vidím černě, a když jedu na této špatné vlně, tak jsem pasivní, nedokážu se o ničem rozhodnout, nic mě nebaví (ani věci které mám nejradši na světě – tanec a zpěv), ani se mi nechce do přírody a veškerá aktivita pro mě znamená že se musím nutit, cítím velikou rezistenci v sobě. Taky mám sklon se v těchto situacích přejídat.

Taky jsem si u sebe všimla, že mám občas tendenci druhým ublížit – jen tak, jako by mě přitahovalo to, že „se to nesmí“ – třeba si představím, že do kolemjdoucího strčím a on spadne z mostu. Je to fakt hnusné a stydím se za to, je vůbec možné že bych měla tak silné ego?

Když se přistihnu, že takto uvažuju, řeknu si v duchu „zmlkni“ a většinou to zafunguje. Ale i tak mám nepříjemný pocit z toho, že mě takové myšlenky občas přepadnou a já nevím, čeho jsem schopná (občas mám ze sebe strach).

Je možné, že jsem zlá a nevím o tom? Jinak se můj život opravdu mění k lepšímu, jen toto mě moc trápí. Moc bych si přála mít čistou mysl a rozdávat radost.

Ještě k tomu dodám, že v mojí rodině je silně zakořeněný pesimistický náhled na život, taťka vyrostl v katolické rodině a babička s dědou celému světu jenom nadávali a byli na sebe zlí.

Byla bych vděčná za tvůj názor a případně doporučení, co v takových situacích mám se sebou dělat.

Děkuji mockrát

Hanka

Odpověď:

Ahoj,
Může to být určitý program z výchovy, mohla by to být i nákaza toxoplasmozou, může to být i útok temných bytostí, kdy na sebe občas někoho nabalíš a než se ho zbavíš, tak ti leze do vědomí. Těžko říct, klidně to může být i kombinace všeho dohromady, protože pravda bývá vždycky uprostřed.

Samozřejmě, že říct si ,,zmlkni“ je dobré. Když se umíš ovládat, tak ten program (pokud to je program z výchovy, či nějaký převzatý zvyk) nad tebou nikdy nemůže získat moc, protože k tomu nedostává prostor. Tobě by se fakt moc hodila moje druhá kniha, jenomže bohužel, ta začne existovat až za pár měsíců.

Bylo by ale také dobré zjistit, jestli nemáš nějakého parazita, případně tu toxoplazmozu, co ti může občas lézt do vědomí. Toxiny z parazitů dráždí nervovou soustavu, a pak jsi jednoduše na nervy, naštvaná a vypadá to v podstatě jako PMS spojené se syndromem permanentní naštvanosti.
Na tohle je velmi dobré udělat si preventivně kůru MMS. Zkusit třeba brát každý den po dvou kapkách. Buď ráno v poledne večer, anebo 8x po hodině, jak radí Jim Humble. Spousta jednodušších parazitů s tímto pochcípá, a když vydržíš delší dobu, psychika se ti pak může hodně spravit a posílit. – MMS určitě zapoj do hry.

Také bych doporučila, ve chvíli kdy je ti totálně mizerně, vyloženě násilím se dokopat k nějakému stromu a do přírody, tam si sednout a z té své naštvanosti se vypovídat, vyzpívat, nebo vychodit. V přírodě a u stromů se člověk vždycky zklidní a přijde na jiné myšlenky. Když jsi zavřená v baráku a bojuješ se svými rozdrážděnými nervy, jasně že se ti nikam nechce jít. Ale když se k tomu přinutíš, pak naopak se pod stromem uklidníš a třeba ani nechceš jít zpátky domů, jak ti tam bude dobře.

Když tě přepadne přejídání a nebo máš chuť někoho strčit z mostu, může to být kromě všeho výše jmenovaného i potlačená emoce. Kdy se ti třeba něco stane, ty to v sobě zašpuntuješ, udusáš někam na dno a pak ti to vyplave v této podobě ve chvíli, kdy to nečekáš a nechceš. Pokud máš tyto problémy, je lepší si pokaždé když tě někdo naštve, nebo se necítíš dobře, jít prostě ven a tam si poplakat, postěžovat, klidně kopnout do šišky. Prostě to v sobě neskladuj, ale pusť to ven.

Pokud s lidmi, kteří jsou pesimisté a vyzařují hodně destruktivní energie například žiješ, nebo se s nimi velmi často stýkáš, mohou to na tebe posílat i oni. Jediná nejlepší preventivní ochrana je snížit kontakt na minimum, případně se odstěhovat. Pokud je to tvůj případ, rázem se ti moc uleví. Vím o čem mluvím. Když žiješ s někým destruktivním, taháš na sebe jeho problémy a pak v podstatě řešíš něco, co není tvoje, ale někdo to na tebe hází a posílá. Ty klidně můžeš mít tyto myšlenky ne ze sebe, ne z parazitů, ale z někoho s kým se často vídáš a přebíráš jeho špatnou energii. Popřemýšlej, jací lidé se kolem tebe nejvíce pohybují a lépe si případně vybírej své kamarády.

Hodně štěstí 🙂
Alue

Kam dál:

• Otevřít rubriku ,,Poradna: Životní směr“ pro další otázky a odpovědi

• Máte otázku, se kterou vám mohu pomoci? Ptejte se do ►mailu◄

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/

• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! – Podrobnosti ZDE

• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!

• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE

…

Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue