Aluška.org: Věděním ke svobodě

Následující dotaz je poněkud netradiční, ale přesto bude pro mnoho z vás zajímavý 🙂

(Dotaz)

Ahoj Alue 🙂
Chtěla bych se tě zeptat na jednu věc, která se mi stala před nedávnem. Se sestrou se přes den moc nebavíme, vyměníme si pár vět, jinak celkem nic. A právě jeden večer jsme se spolu v pokoji sešly a začaly si povídat. To samo osobě není nic zvláštního, ale to co se dělo potom, mi nejde do hlavy. Asi po čtvrt hodině rozhovoru, kdy jsme od sebe byly asi dva metry, jsem začala v těle pociťovat vibrace. Ty se tak zesílily, že jsem po chvilce nebyla skoro schopná mluvit a celé tělo se klepalo, přestože v pokoji bylo teplo. Ještě pak takový silný tlak v oblasti kostrče. A sestře se stalo úplně to samé. Ona se třásla snad i o něco více než já a obě nás to celkem vylekalo. A cítily jsme úplně to samé. Vibrace po celém těle a ve všech svalech, podivný tlak v kostrči. Byly jsme v pokoji samy. Pak do místnosti vstoupil bráška a obě jsme pocítily náhlou úlevu. Jako by tu atmosféru trošku narušil a ty vibrace se zmírnily. Nebylo to ani vyloženě negativní, ale ani nějak zvlášť příjemné. Odeznívalo to pak téměř celý večer.

Mimochodem jsem si vzpomněla, že už se mi něco podobného při rozhovoru s lidmi stalo. Ale nikdy to nebylo tak silné jako teď. (…..Zkráceno…..)

_____________________________________________________________________

(Odpověď)

Ahoj 🙂

Podobný vnitřní třes který postupně rozklepá celé tělo znám. – Není to ani nepříjemné, ani příjemné, spíše takové zvláštní. Stávalo se mi to dříve (dnes už ne) v situacích, které byly pro mne nezvyklé v tom smyslu, že jsem třeba potkala někoho, kdo měl stejné názory na věci mezi nebem a zemí jako já. Při takových situacích jsem byla moc ráda, že je někdo kdo mi rozumí a toto rozrušení u mě vyvolávalo přesně tento třes. – Nebyla jsem schopná ho ovládat a stávalo se mi to pouze při velice obohacujích rozhovorech pouze na ,,duchovní“ témata, pouze pokud mi dotyčný člověk sedl přesně na mou notu.
Postupem času pro mne začaly tyto rozhovory být něčím úplně normálním, co se děje často. Tyto situace jsou pro mne dodnes velice zajímavé, ale už necítím to vnitřní vzrušení, co dříve, takže mě tyto třesy už pustily.
V mém okolí je také jeden pán, je mu asi 35 let, který úplně stejný třes zažívá při stejných situacích, které jsem popsala.
Vypadá to tedy, že je to úplně normální jev v určité skupině lidí.
To co se tobě stalo bude s největší pravděpodobností úplně to samé. Možná jste nemluvily o věcech mezi nebem a zemí, ale možná že právě neobvyklá situace rozhovoru mezi váma dvěma ve vás spustila mechanismus vnitřního nadšení, které způsobilo právě tento třes.
Ve chvíli, kdy vstoupil bratr – a ty jsi to sama vystihla správně – se vaše myšlenky přerušily, změnily se energie proudící mezi vámi dvěma při rozhovoru, proto se třes zmírnil, nebo přestal.
Neboj, nemáš Parkinsona, je to úplně normální 🙂

Hodně štěstí 🙂
Alue

Další Víly – ZDE