Aluška.org: Věděním ke svobodě

Intenzivní a dlouhý pohled do očí zjevně stačí k pozměnění stavu našeho vědomí. Tento fascinující objev byl učiněn Giovanni Caputem (vědcem zaměřeným na výzkum zraku) z univerzity v Urbinu v Itálii.

Nejedná se však o jeho první studii zaměřenou na zírání. Před několika lety shromáždil 50 dobrovolníků a dal jim za úkol zírat na jejich odraz v zrcadle po dobu 10 minut, v místnosti s tlumeným osvětlením. Mnohým z nich trvalo dokonce méně než minutu, než se u nich dostavil pocit extáze.

Jejich tváře se začaly křivit a měnit, braly na sebe podoby zvířat, příšer či dokonce zesnulých členů rodiny – to je vynalézavě pojmenovaný fenomén iluze zvláštního obličeje. Zdá se však, že bizarní efekty jsou dokonce mnohem dramatičtější, když zrcadlo nahradí jiná osoba.

Jak bylo uvedeno v Psychiatry Research, Caputo shromáždil 40 mladistvých a rozdělil je do dvojic, které se následně posadily v místnosti s tlumeným světlem na židle. Byli umístěni metr od sebe.

Osvětlení bylo nastaveno na takovou úroveň, že účastníci stále dokázali rozeznat jemné rysy v obličeji toho druhého, ale jejich vnímání barev bylo zeslabeno. Polovina párů seděla tak, že jeden z dvojice seděl naproti druhému, zírajíc navzájem na své neutrální výrazy, zatímco zbylí účastníci seděli zády k sobě, zírajíc do zdi. Aby se vědci ujistili, že žádný z výsledků nebude ovlivněn očekáváním účastníků, nebyli dobrovolníci s povahou studie seznámeni. Pouze se dozvěděli, že se daná studie zaměřuje na meditativní prožitky.

Účastníci výzkumu vyplnili po uplynulých 10 minutách dotazníky zaměřené na jejich zážitky z místnosti a byly odhaleny některé fascinující účinky.

Podle Britské psychologické společnosti popsali ti členové zírající jeden na druhého vyšší hladinu barevné intenzity oproti zbylým účastníkům, a také se jim zvuky zdály být hlasitějšími, než ve skutečnosti byly. Čas se zdál být zpomalený a cítili se být nepřítomni.

Navíc téměř 90 % z nich uvedlo, že se obličej jejich partnera zdeformoval, 75 % vidělo příšerné tvory a 15 % dokonce rysy jejich příbuzných vykreslené na tváři partnerů ve dvojici.

Tyto výjimečné úkazy poukazují na projevy odloučení, tvrdí Caputo, což je termín používaný k popisu odklonu člověka od reality.

Zajímavé je, že Caputo zjistil souvislost těchto symptomů s deformací obličeje, avšak ne se zjevováním zvláštních tváří.

Předpokládá, že tyto halucinace, nazvané ,,zjevení zvláštní tváře“, mohou být důsledkem skoku zpět do reality po vstoupení do odklonu od reality navozeného nedostatkem smyslových podnětů. To vše se však momentálně zdá být protipólem dalšího možného Caputova vysvětlení.

Když dlouho upřeně hledíme na určitý bod, začnou nám body na periferii pozvolna mizet, což je známo pod pojmem Troxlerův efekt. Pokud by však toto stálo na cestě za vysvětlením daného jevu, očekávali bychom, že se budou rysy tváře postupně vytrácet, než aby se objevovaly zvláštní úkazy.

A jak bylo zmíněno ve Scientific American, když nám chybí nějaká vizuální informace, mozek tyto mezery vyplní na základě našeho očekávání nebo zkušeností.

Stále však máme mnoho se učit o těchto zvláštních jevech a sám Caputo přiznal, že je jeho práce ještě v plenkách. Bylo by zajímavé zjistit, co tyto halucinace vyvolává, protože přestože se tlumené světlo zdá být nezbytným, nemůže se jednat o jediný faktor halucinací. Stejné výsledky totiž nebyly zaznamenány v druhé skupině testovaných.

zdroj článku: https://www.iflscience.com/brain/you-can-alter-your-mind-staring-someones-eyes-10-minutes/