Aluška.org: Věděním ke svobodě

Děkuji za všechny krásné dopisy, které mi posíláte. Mám radost, že máte radost! 🙂

1. Tenhle mě úplně dojal… Dostala jsem k němu i krásnou kresbu víly:

Milá Alue, už je to delší doba co jsem si objednala Vaši knihu Svět za oponou a teď bych ráda napsala, že kniha mi opravdu otevřela oči a odpověděla na spoustu otázek 🙂 Četla jsem ji jedním dechem a už se těším na další dílo z Vaší tvorby na kterém pracujete!

Byla jsem teď nemocná a trávila delší dobou v nemocnici, tak jsem se nedostala na vaše webové stránky, proto se nemohu dočkat co mne zde čeká za nové články.

Jsem vlastně hrozně moc vděcná své věrné kamarádce a spolužačce, která mne na Vaše stránky přivedla, a já si je hned oblibila, začala jsem je pravidelně navštěvovat a byla jsem ještě radši, když jsem zjistila jak velmi sympatická osoba za strankámi stoji 🙂

A že všude píši s velkým V, tím chci řici, že si Vás opravdu vážím, tak jako Vaší prace. Jste velmi silná a inteligentni žena, ač vím že Vás spousta lidí pomlouvá a kolikrát vám hazí klacky pod nohy, věřím a vím, že Vy stále budete sama sebou a stát si za pravdou!

Hodně jste mě inspirovala a změnila pohled na svět. Za to Vám velmi děkuji a přeji hodně štěstí, síly, zdraví, lásky a všeho konstruktivního! 🙂

Vladana

(Povšimněte: Dokonce znak Fleur de lis na opasku)

2. Reakce čtenářů na knihu ,,Svět za oponou“ vždy velice potěší:

Zdravím Tě Alue,

Úterý jsem strávila krásný den v Olomouckém parku na dece a přečetla celou Tvou knížku. Četllo se to samo a nejspíš se to líbilo nejen mě, jelikož to kolem mě pulzovalo energií, až jsem sotva viděla na stránky:-)

Chtěla bych Ti poděkovat, je tam spousta moudra a povznášejích ucelených názorů, které beru z velké části za své. Časem si ji určitě přečtu znovu a pak jí věnuji někomu, koho potěší tak, jako mě.

Hodně inspirace pro další tvorbu, Amálka

3. Občas mi chodí i taková ,,shrnutí pokroků“, kterých čtenář díky stránkám nebo knize dosáhl. Takové dopisy se čtou jedna báseň:

Ahoj Alue 🙂

Už pár let pravidelně navštěvuji tvoje stránky a čtu články. Úplně se vším nesouhlasím, ale i tak se tam najde hodně věcí, se kterými ano. Žádný dotaz nemám, jen se chci přidat k těm, kteří ti děkují za to, že to děláš. Děkuji 🙂

Připadá mi, že je v této době moc důležité, aby co nejvíc lidí sdílelo s ostatními své zkušenosti a znalosti, právě takové, které pomáhají. Což ty tvoje určitě, mně osobně jsi vlastně dovedla kdysi k víře v anděly. Předtím mě vůbec nenapadlo, že s nimi mluvit jde, takže jsem to nezkoušela. Teď si bez nich život neumím představit.

Ještě musím napsat, jak mě po těch letech v kůži „anonymního čtenáře“ vůbec napadlo napsat. Četla jsem dneska ten článek s paní v květinářství a dole mě tzv. praštil do očí obrázek víly a tvůj komentář. Sama mám oblíbený podobný obrázek od stejné malířky, také s vílou na měsíci, akorát plavovlasou, která je mi celkem podobná. No a když jsem viděla ten tvůj oblíbený obrázek, měla jsem najednou takový zvláštní pocit… spřízněnosti. Dostala jsem pocit, že musím napsat. Už se tyhle věci ani nesnažím pochopit 😀

Tak tedy končím, věřím, že toho máš hodně od jiných čtenářů.

Ještě jednou díky za to, co pro lidi děláš a přeji pěkný den 🙂

N.

4. Když vyšla ta pomluva v časopisu Týden, přišlo mi i pár poměrně rozhořčených a podpůrných dopisů. Občas pořád ještě nějaké chodí:

Zdravím milá Alue,
už déle jsem Ti chtěla „něco“ napsat a teď mne motivovala Tvá reakce na článek v časopisu Týden. Je mi jasné, že podobných dopisu teď dostaneš od svých čtenářů spousty, ale myslím, že bych asi nemohla s klidnou myslí jít spát a nenapsat ti pár vlídných slov, které, co si budeme nalhávat, všichni potřebujeme jako sůl.

Jsem ve stejném věku, jako ty a já snad ani nedokážu vyjádřit, jak moc Tě obdivuji, někdy dokonce i závidím a zároveň s tebou cítím. Já nemluvím s anděly, vílami ani žádnými jinými krásnými nehmotnými bytostmi. Já mám spíš ,,štěstí“ na to zlé…

Tvé stránky jsou nádherné a pro mě jsou takovou malou podporou v těžkých chvílích, že někde existuje něco krásného a nezkaženého, jako je náš lidský materialistický svět, plný násilí, hnusu, podvodů, lží, pomluv, strachu, bolesti a dál snad ani pokračovat nebudu, stejně by bylo víc špatného, než dobrého (ano, jsem docela pesimista). Ale mně osobně stačí přečíst si jeden z Tvých článků a jako bych na chvíli utekla pryč.

Opravdu hodně se snažím psát za svého Jekylla a ne za Hydea, ale to, co si ten ubohý ignorantský člověk dovolil napsat a co si ten zbytečný časopis dovolil otisknout, to mi hnulo žlučí. Já sama jsem přišla o hodně blízkých lidí, málem jsem přišla o otce a to, že si ten pacholek dovolil křivě mluvit o někom, kdo už tu není a jak jsi už řekla, nemůže se sám bránit, to já prostě přehlížet nedokážu a musím to ze sebe dostat aspoň tímto způsobem.

Zveřejnění Tvého bydliště je taky dobrá pecka. Sama jsem si zažila, co ztráta soukromí a osobního bezpečí znamená. Nikdy nepřeji lidem nic zlého, ale jemu bych přála, aby si zažil, jaké to je, bát se jít do svého vlastního domova a neustále se ohlížet, zda mě někdo nesleduje.

Já vlastně ani nedokážu pochopit pointu, smysl a důvod toho článku. To že se někde píšou lži o celebritách a známých osobnostech, to se v určitém smyslu pochopit dá, prominout už samozřejmě ne. Tudíž by mě velmi zajímalo, proč zrovna Ty? Děláš si jen to své, co tě baví a v čem jsi dobrá.

Nikoho nenutíš, aby si Tvou knihu kupoval, četl Tvůj web a ani nikoho nenutíš, aby Ti věřil. Jsem z toho tak moc zklamaná, otrávená a smutná. Jsem smutná, že dnes se nevyplatí být dobrým člověkem a snažit se někomu pomoci – jak se říká: pro dobrotu, na žebrotu. Byla jsem už tolikrát svědkem toho, že se dobrým lidem dějí zlé věci, zatím co těm špatným vše prochází. Nejraději bych se Ti za všechny ty slepé s nevnímavé lháře omluvila, ale to jednoduše nestačí…

Nemusíš mi na tohle odepisovat, ani to nemusíš zveřejňovat, ani to neočekávám :). Je to čistě pro Tebe. Jen chci, abys věděla (a myslím, že mohu říct, že nemluvím jen za sebe), že je tu někdo, kdo je v mysli s Tebou, kdo by Tě rád podpořil.

Přeji Ti hodně štěstí ve všem co děláš a pevné nervy ohledně časopisu Týden.

Hodně štěstí Alue…

5. Další reakce na časopisovou pomluvu:

Ahoj Alue,

dnes jsem viděla tvé video a to, co o tobě napsal časopis Týden. To, jaké si vůbec dovolil vytáhnout soukromé údaje je neuvěřitelný hnus.

Celé to video jsem měla kamennou tvář a neuvěřitelnou zlost. Lidská hloupost je nekonečná. Přeju hodně síly a doufám v jejich omluvu, protože ta je vůbec to nejmenší, co mohou a co měli udělat (i když tím napáchanou škodu zdaleka neodstraní). Možná bych to opravdu řešila soudně. Takto vytáhnout soukromé informace, to už si opravdu dovolili příliš a měli by to nějak odčinit. Myslím, že nějaká finanční sankce by je naučila.

Taky mě celkem „dostal“ ten příběh s tvou maminkou a sňatkovým podvodníkem. Doufám, že takovému hovadu dáte co proto a neprojde mu to jen tak. Ani se ti po všech těchto zkušenostích s lidmi nedivím, že si držíš určitý odstup a nesvěřuješ se kde komu. Děláš správně.

Ještě jednou přeju hodně síly! Nedej se.

Takže děkuji 🙂

Mimochodem když už jsme u toho Týdne, žádná omluva nebyla. Nechala jsem to potom plavat.

Nedávno mě taky pomluvili na iDnes.cz v nějakém blogu. Nějaký chlápek si tam nade mnou pěkně pohonil triko a nařknul mě, že prý publikuji nepravdivé články, které si neověřuji. Vybral schválně nějaké věci, které mi třeba přišly mailem a které publikuji pro doplnění znalostí. A samozřejmě jsou to věci mimo mainstream, který bude vždy popírat daná témata, čili když chcete, vždy najdete důvod, proč to není pravda.

Zajímavé také je, že i když uvedu zdroj a nic nekomentuji, automaticky mi za to podobní lidé spílají a tvrdí, že já něco tvrdím, přestože je článek evidentně převzatý. A na základě toho hlásí, že jsem fanatička, podvodnice a že dělám ,,ezobulvár“. Nevím, co komu přijde bulvárního na mladém člověku, který publikuje zajímavé materiály a píše o zkušenostech ze svého života? Co je na tom jako mainstrean? – Nechápu.

Když už je řeč o tom špinivém článku na iDěsu.cz, tak ten chlápek klidně napíše (já to nečetla celé, jen projela očima), že stránky jsem založila ve 14ti (ve skutečnosti mi bylo 13) že je mi 21 let (pořád ještě je mi 20) a že moje maminka se jmenovala ,,Karolína“ (jmenovala se Markéta). Kopl si tam do mě, že až hystericky hlásím, že o mně Týden píše lži, přestože já sama dělám to samé… Ale nezamete si před vlastním prahem a když už mě pomlouvá, měl by si alespoň ověřit, jestli on sám píše pravdu a jestli on sám má ověřeno to, co publikuje. Navíc nevím kde vzal tu ,,hysterii“, ani kde popletl to jméno. Evidentně moje video ani neviděl.

Takže takovým lidem a takovým článkům se můžu fakt už jedině zasmát. Sami v životě nikomu nepomohli, ale do mě se pořád budou navážet.

Kam dál:

• Otevřít rubriku ,,Dopisy čtenářů“ – ZDE

• Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

• Otevřít seriál Zákony Vesmíru

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/

• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! – Podrobnosti ZDE

• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!

• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE

.

Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue