Duchovní život 4: Honba za schopnostmi

13.1.2023 v Poselství 16

Úspěšný duchovní život nemá stejná kritéria, jako úspěšný život v Matrixu. V Matrixu musíte být vzdělaní, bohatí, ženatí, dětní, jezdit alespoň jednou ročně na dovolenou, mít svůj dům, ideálně i víkendovou chatu, mít auto nebo ideálně víc, udělat kariéru. Jak říkává Jaroslav Dušek, musíte to prostě někam dotáhnout, aby z vás něco bylo! Musíte chodit do práce, být bohatí, hodně důležití, zaměstnaní, chodit k volbám a mít dobře posekaný trávník.



Jenomže skutečné duchovno je pro každého. Můžete doslova bydlet v popelnici a přitom můžete být obrovsky duchovní. Protože to, co je ve vás, vám nic venku nevezme ani nepřidá. Pokud to vy sami nedovolíte, nebo pokud se nenecháte. Duchovno je cesta k harmonii a štěstí.
Pokud jste šťastní a máte všeho dost, pak vám samozřejmě gratuluji. Pokud jste nešťastní a máte holý zadek, pak vám přeji více štěstí do budoucna, ale na rozdíl od matrixových kritérií, ani jeden takový extrém člověka nedělá více nebo méně duchovním. Ani čísla na kontě, ani počel přátel, absolvované školy, mezníky a jiné zářezy, nic z toho není pro duchovní život směrodatné.

Skutečně důležité je to, jestli jste dobrý člověk. Jestli máte v srdci dobro a jestli ho umíte rozdávat a přát druhým. Důležité je, jestli žijete užitečný život. Kolika lidem nebo jiným živým tvorům jste pomohli, poradili, zachránili život. Důležité je, kolik krásných činů jste vykonali nesobecky, z dobroty srdce. Ne pro peníze, ne proto abyste se mohli přestěhovat z popelnice do něčeho lepšího. Přesně jako v pohádce Mrazík, kdy Ivánek zlomil kletbu až ve chvíli, kdy soucitně pomyslel na slepou babušku a chtěl jí přinést hůl, aby mohla chodit. Vidím v té pohádce mnoho moudra.

Kolikrát jste někde uklízeli v krajině, kolikrát jste zachránili opuštěné zvíře, kolikrát jste se postavili na stranu slabšího a bránili ho před nespravedlností a nebezpečím? A děláte to přirozeně, od srdce? Tohle z vás dělá skutečně cenného, duchovně zralého člověka.

Jestli má někdo hubu plnou lásky a přitom kope do svého psa, nebo škodí lidem okolo sebe, tak to není dobrý člověk a duchovní už vůbec ne.

Mnoho lidí si duchovní rozvoj představuje jako způsob, jak rozvíjet mimosmyslové a paranormální schopnosti. Protože síla intuice (spojení se svým vyšším Já) se dá trénovat, učit, rozvíjet a je o tom kvalitní čtivo (najdete zejména na mém webu aluska.org nebo v knize Anděl strážný), někdy člověk propadne dojmu, že to je ono, že o to vlastně jde. Tak začne sbírat kurzy, knížky a intenzivně cvičit schopnosti.
Jenomže o tohle primárně nejde. I když seberozvoj a různé druhy tréninku k té cestě patří, nejsou cílem. Jsou to prostředky, které nám mají na naší cestě pomoci, zlehčit ji, nebo zpříjemnit, obohatit nás o nové znalosti. Ale pokud do toho někdo jde proto, že se chce naučit vidět třetím okem nebo astrálně cestovat, tak nepochopil co je duchovno a na cestu duchovního rozvoje se vůbec nevydal. Někdo shání prachy, někdo sbírá baby, někdo sbírá zážitky a kurzy – jaký je v tom vlastně rozdíl? Není. Motivem je hromadění, aby si člověk něco dokázal, ne aby se stal lepším člověkem.

Teprve až když skutečně niterně zakusíte touhu být lepší verzí sebe sama, být prospěšný lidstvu nebo svému okolí, žít lépe, zdravěji a přirozeněji, pak jste připraveni se duchovně rozvíjet. Protože to je jediný správný motiv. Paradoxně až v době, kdy začnete myslet na ty správné motivy a začnete na tom pracovat, vám ty duchovní zážitky a paranormální schopnosti začnou přicházet.

Když dlouho jdete správnou cestou, stane se to, že vaše spojení s Vyšším Já se zesiluje. Lépe chápete co a jak, jste lépe zorientovaní a proto k vám tato vlna může lépe promlouvat. Jste s ní sladění.

Poznala jsem třeba paní, která právě nesobeckou myšlenkou aktivovala úžasnou sílu. Říkala, že žila normální život a pak ji její dobrá kamarádka požádala o pomoc. Situace byla hodně zlá a ona nevěděla, jak to řešit. Říkala, že se pro ni moc trápila. V té době se zajímala o anděly, občas dělala automatickou kresbu a vykládala karty, ale tohle na ten problém nestačilo. A pak přišel večer, kdy začala anděly prosit, aby jí řekli, co má její kamarádka dělat. A tehdy je začala slyšet. Slyšela hlasy, které mluvily v rýmech a co řekly, to byla pravda. Kamarádka dostala radu, která jí skutečně pomohla situaci vyřešit. Jednu dobu jsem ji i doporučovala jako kontakt, když měl někdo zapeklitý problém. Zákazníci byli moc spokojení, rychle se to rozkřiklo a brzy jich bylo tolik, že hravě splatila dluhy, hypotéku a byla to prostě paráda.

Jenomže pak se něco pokazilo a ona je slyšet přestala. Napsala mi, že už to nedělá a nechtěla se dál bavit. Snažila jsem se zjistit proč, ale přesný důvod jsem se nedozvěděla. Bylo mi však připomenuto zprostředkovaně (někdo jiný, kdo do toho viděl, mi to trochu vysvětlil), ať si vzpomenu, že mi přece slíbila podíl. Že když jsem u ní byla a nabídla jsem jí, že jí budu posílat lidi když je tak skvělá (mám od ní schované písmo a pořád mi dokáže učarovat i po těch letech, opravdu byla skvělá), úplně se jí rozzářily oči, protože měla finanční problémy a slíbila mi, že mi za doporučené kontakty rozhodně bude určitý podíl dávat. Řekla i kolik procent mi dá a nebyla to zrovna zanedbatelná část.
(Tehdy jsem si ani neuvědomila, jak obrovskou hodnotu pro ni může mít moje reklama. Myslela jsem jenom na svoje čtenáře, aby se jim pomohlo a že mi to usnadní práci v poradně.)
Já jsem na tom netrvala, řekla jsem že to budu dělat ráda zadarmo, ať se hlavně pomůže lidem. Nikdy jsem se nepřipomenula a nikdy jsem za to žádné peníze nedostala… Pravděpodobně to právě bylo něco s penězi. Doufám, že to nebyl zrovna tento nesplněný slib, protože já se ošizeně necítím, ale mohlo to roli sehrát. Sloužila jsem roky zdarma někomu, kdo díky mně vydělal miliony a nedal mi zpět nic. Když se na to podíváte takhle, tak to vlastně nepůsobí dobře. Když vám někdo poskytne službu, je vhodné něco dát zpět. A když se takový výjimečný dar nepoužije čistě, nebo když urazíte Duchy Vesmíru neplněním svých slibů, mohou s vámi přestat mluvit. Něčím se znelíbila. Buď to bylo tohle, nebo něco jiného. Je to obrovská škoda, doporučovala bych ji zadarmo dál, ale nedá se nic dělat.

Chcete mít duchovní schopnosti? Pak musíte splňovat několik kritérií. Zaprvé je nutná hypersenzitivita – a ta je vrozená, je to dědičná predispozice (více v knize Život s vysokou inteligencí). Mozky a nervový systém hypersenzitivních lidí jinak pracují a jinak vedou data. Prakticky jste něco jako jiná odrůda. Kdyby lidi byli tulipány a všichni byli žlutí, vy jste bílí. Jste sice taky tulipán, ale lišíte se a nezapadnete mezi ně. Nejste biochemicky stejní.
Neznamená to, že pouze senzitivní rodiče rodí senzitivní děti, ale je tam zvýšený předpoklad. V této věci je to záležitost rodová, geneticky daná a pokud vám nebylo naděleno, tak máte smůlu. Předpoklady se dědí, z toho pochází i všelijaké speciální rody, máme to i v pohádkách – je to skutečnost.

Některé věci se samozřejmě naučit můžete (LD, AC, teorii, cvičit intuici), ale velká část vám nepůjde. Je to paradox, protože citlivost jako taková je pro Matrix hendikep. Vadí vám přelidněná místa, bolí vás stýkání s lidmi, zraňuje vás wifina, po éčkách, špatné stravě, nebo jídle které vařil naštvaný kuchař se hned poblijete (nebo druhou stranou… ). Není to prostě až taková hitparáda. Normálové se vám za to můžou smát, hlavně ti blbější z nich. Z pohledu duchovního rozvoje je ale citlivost ultimátní žolíček. Podáte nebývalé výkony tam, kde si normálové ani neškrtnou.

Když máte uši jako netopýr, sice vás vzbudí manža když začne večer chrupat, ale slyšíte díky tomu jak zvoní léčivá energie, nebo jak šustí andělská křídla.

Když jste citliví na energii, nemůžete sice chodit do prozářených měst, ale můžete prstama poznat, kde ze země vycházejí léčivé proudy.

Když jste emocionálně citliví, sice vás může rozhodit kdejaká pitomost, hlavně pokud jste ještě nedošli do fáze, kdy přestanete brát lidi okolo sebe vážně, ale máte díky tomu schopnost mít mimořádně bystrou intuici, protože její pokyny vnímáte a rozeznáte mnohem lépe, než kdokoli jiný.

Druhé kritérium je čistota charakteru a s ním spojená přirozená duchovnost. Je to z toho důvodu, že být biologicky nadaný jedinec nestačí. Možná budete umět AC, možná budete dobrý telepat, ale nedostanete se s tím daleko. Pokud jste totiž prevít a máte špatnou energii, tyto síly s vámi jednoduše nebudou chtít mít nic společného. Zrovna duchovní vedení je založeno na jejich milosti a náklonnosti. Když vás nebudou provázet a když vás nebudou chránit, pouhé nadání vás nespasí. Na co vám je funkční telefon, když na druhé straně do sluchátka nikdo neodpovídá, nebo úplně zavěsil?
A dají se urazit, odehnat, zablokovat – není to tak automatické a blbuvzdorné, jak se lidem říká. Někdy stačí i málo, abyste se znelíbili. Stačí zachovat se někde křivě. Nedodržet svůj slib. Něco prozradit, co jste slíbili, že si necháte pro sebe. Zpronevěřit se prachům na něčí úkor. Vrazit někomu kudlu, to tady snad ani nemusím zmiňovat.

Když tohle všechno máte, jsou vaše možnosti v podstatě neomezené a můžete dokázat úžasné věci… ale kdo tohle všechno dohromady dal… Málokdo.

Je to odpověď na otázku, proč se mnoha lidem nedaří rozvoj schopností a pak mají pocit, že to nefunguje. Ono to funguje, ale nesmíte na to jít blbě a s nesprávnými důvody. Ivánkovi z Mrazíka se taky medvědí hlava neodčarovala, dokud dělal dobré skutky jenom pro sobecké důvody.
Buď to nejsou dobré charaktery, nebo nemají správný motiv a místo rozvoje jdou jenom po senzaci, nebo nejsou z toho správného těsta. Asi to někoho zklame, ale na to abyste třeba uměli vidět do budoucnosti, nebo slyšeli mluvit strom, musíte být výjimečný jedinec. Jsou věci, které nacvičit nejde, musíte mít prostě požehnáno shora.

Ale to nevadí, protože tohle stejně není pro váš duchovní život směrodatný faktor, i když si spousta lidí myslí opak. Na to, abyste mohli být dobrý a prospěšný člověk, přece nemusíte umět cítit energie. To může dělat opravdu každý.

pokračování příště

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2022

 



Komentáře

Ikona diskutujiciho Fialka 2023-01-13 10:25:33 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Podáte nebývalé výkony tam, kde si normálové ani neškrtnou.

😀 😀

Alu máš úžasnej smysl pro humor.

Ikona diskutujiciho Radmil 2023-01-13 10:25:55 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

super. líp bych to neřek 👍

Ikona diskutujiciho Marína 2023-01-13 11:06:15 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Vynikajúci článok.
Už v 1.časti Duchovný život 1 som chcela napísať, že u mňa popis duchovného človeka v tom článku zodpovedá jednoducho dobrému človeku.

Ikona diskutujiciho astrei 2023-01-13 12:04:52 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tento článek v mém případě uhodil hřebíček přímo na hlavičku. Více než deset let se snažím spojit se s anděly, ale dosud se mi to nepodařilo, ba dokonce jsem si nadělal velké problémy jenom proto, že jsem se tak moc s nimi chtěl spojit. Za sebe můžu každého varovat, účel nesvětí prostředky a v duchovnu to platí stonásob.

Ikona diskutujiciho hanka 2023-01-13 18:21:05
Ikona diskutujiciho
sipka

Vykašli se na to, důležitější je žít prostě hezký život, aby ti bylo dobře. Zaměř se na něco jiného než na mluvení s anděly, taky je možné, že ti to nejde protože očekáváš určitý způsob komunikace. Třeba časem zjistíš, že s tebou komunikují skrze jiné vjemy, než jsou slova. Já mám období kdy je cítím a pak mám období kdy není nic. Záleží jestli jsem unavená, jestli řeším nějaké problémy, v jakém žiju prostředí, jestli mám moc práce. Vlivů je hrozně moc. Zkus na to jít z jiné strany. Duchovní rozvoj by neměl být podle mě primární cíl, ale až důsledek smysluplného života. A pokud tě obyčejný život nudí a duchovno ti chybí (chápu, mám to stejně), můžeš se mu přiblížit tím, že budeš vyhledávat klid, chození do přírody, chození po horách je úžasné, tam člověk vidí všechno jinak. Ale netlačit na to. To, že nemáš výsledky, které chceš, neznamená, že jsi na tom špatně. Spoj se s tím prostě jinak, vyhledávej konstruktivní prostředí a vykašli se na trénink schopností, když to nejde, tak to nejde. Třeba zjistíš, že máš talent na úplně něco jiného, co jsi ani nečekal. Mě například trénink schopností jako je AC nebo experimenty se sny a cítění energie, nebaví a nedělám to. Nepřijde mi to užitečné. Ale když mám vysoké energie, právě například v přírodě nebo v horách, začnu mít živé sny a zesílí intuice. A netrénuju to, vím že o tom to není. A slyšet anděly taky nepotřebuju, stačí mi když jim poděkuju že jsou tady pro mě a vím, že tu nejsem sama. Stejně si ten život člověk musí zařídit sám a žít si ho po svém, andělé ho za tebe nebudou žít ani ti nebudou věčně radit, je to na tobě – o tom je podle mě to pravé duchovno – zjistit, co vlastně chceš od života a pak za tím jít, a to je podle mě jedna z nejtěžších věcí. Málokdo to dokáže.

Ikona diskutujiciho astrei 2023-01-13 21:01:01
Ikona diskutujiciho
sipka

Děkuji ti hanko za super komentář. Souhlasím s tebou.

Ikona diskutujiciho hanka 2023-01-13 21:58:42
Ikona diskutujiciho
sipka

Není vůbec zač, těší mě, že tomu někdo rozumí 🙂

Ikona diskutujiciho NIrvana 2023-01-14 08:01:07
Ikona diskutujiciho
sipka

na tyhle své „duchovní ochránce“ – či spíš doprovod – jsi napojený pořád. kdykoliv na ně pomyslíš i kdykoliv ne, můžeš se svým andělem mluvit každý den. osobně mi stačí hezký pocit klidu v srdci k tomu, abych se s nimi ve spojení cítila.

Ikona diskutujiciho Sluníčko 2023-01-13 16:40:18 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj, ráda bych se zeptala, co si myslíš o Matiasovi De Stefano?

Ikona diskutujiciho hanka 2023-01-13 21:56:28 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Překvapuje mě, že předpokladem pro rozvoj duchovních schopností je hypersenzitivita, ale vlastně to dává smysl. Pro mě to je v normálním životě obrovská nevýhoda. Práce mě neskutečně vyčerpává, musím odpočívat dvojnásob co ostatní, vyhýbám se chození do společnosti, nechci jíst venku, nesnáším alkohol, nedokážu vedle nikoho spát, mám vždycky odlišné názory než ostatní a nedokážu pochopit životní styl běžných lidí. Takže nějaký společenský život u mě je úplný konec. Jediná možnost pro mě mezi normálníma lidma je usmívat se, mlčet a tvářit se, že něco jím nebo piju. V jakémkoli kolektivu jsem vždycky ta divná a hodně lidí to dráždí, přitom jim nic nedělám. A nepovažuju se za podivína nebo asociála, jsem prostě jenom citlivější, kdybych žila, jedla a pila tak jako ostatní tak už asi nejsem na světě, prostě by mě to položilo. Takže toto limituje jednak moje interakce se společností a jednak i kariéru. Jsou zkrátka kariérní možnosti, kam se mi vzhledem k této povaze zavřely dveře. Ještě nějak zkouším ve společnosti fungovat a uplatnit svoje talenty, aby mi nebylo líto že jsem to vzdala, ale cítím se na rozcestí. Ráda bych žila jako poustevník, ale nevím, jestli by mi nebylo líto, že jsem se nesnažila o trochu víc nějak fungovat mezi lidma. A podotýkám že o nějaké duchovno mi vůbec nejde, mám ráda přírodu, klid, komunikaci se zvířaty, protože probíhá telepaticky (zvířata narozdíl od lidí nežvaní, to mě taky vyčerpává). Prostě úplně ty nejobyčejnější věci, v tom vidím velkou hodnotu. Článek se mi moc líbí, protože úplně vystihuje to, co si o duchovním rozvoji myslím. Že je to rozvoj, který přichází sám od sebe, bez zbytečného úsilí a že hlavně bychom se měli soustředit na to, najít to, co je pro nás přirozené, a žít podle svého. Někdo k duchovním schopnostem tíhne, někdo ne, a je zbytečné snažit se na sílu natlačit do něčeho, na co člověk nemá předpoklady. Není to žádná soutěž, kdo se snaží o schopnosti bez hlubšího pochopení, tomu to stejně nepůjde, protože přistupuje k duchovnu materialisticky, co nejvíc toho získat, shromáždit, koupit. Proto taky mají u běžných lidí úspěch ty duchovní kurzy.

Ikona diskutujiciho tauri 2023-01-13 22:50:20
Ikona diskutujiciho
sipka

Já si musím občas lehnout i po obědě, abych fungoval, protože mě to vysiluje. A vysilovalo o dost víc, protože ze mě lidi tahali energii, jak se na ně člověk podvědomě napojuje, aby vnímal jejich energii a věděl, co je kdo zač (díky očkování). Ale s tou hypersensitivitou jsem měl až takový problémy, že jsem se musel odpojit od lidí a prostě nenavnímávat si je. Sice je to dost omezující, člověk jakoby nežil tak bohatě, omezil se na rozvoji a radosti. Ale asi zatím mě jiná možnost nenapadá. Očkovaní jsou čím dál víc retardovanější. Snižují i energii kolem sebe díky snížené mentalitě, když pominu nanočipy uvnitř. Zavitrovávají kolektivní vědomí a nedá se dnes na to spolehnout. Jejich mentalita mě už natolik vytáčela, že jsem byl občas „v duchu“ agresivní a jen by něco řekli, tak bych útočil. Protože prostě se vůbec nesnaží přemýšlet a často člověka ohrožují, protože nedávají pozor a musim myslet a předvídat za ně. Když jsem vnímal jejich myšlenky, často byly dost úrážející, protože jsem jiný než oni. Prostě nepamatuju si, že by si lidi dřív tolik na něco hráli tak, jako dnes. Jakoby opovrhovali všemi kolem a když to člověk vnímá, beru to, jako by mi plivli do obličeje a to mě pak nakrkne. Takže odteď jsem si řekl, je to jejich volba a pokud se jim něco bude dít, je to jejich „karma“ a volba. Každý by se měl v prvé řadě starat o sebe a to, když se staráme o druhé je dar. A proto na ostatní už prdim. Protože už nejsou hodni, aby tu někdo byl pro ně. Lidé se prostě už rozdělili a kdo říká, že za každou cenu tu musíme být pro druhé, tak si jen nalhává a nebo má špatnou karmu a zatemněný mozek. Protože sám má špatný svědomí a když by se on sám choval špatně, čekal by to samé, že by mu každý lezl do zadku a snažil se mu pomoci. Už ani v lese se nedá svobodně chodit, protože tam vnímám ten odpad z lidí, který tam schodí a jdou zase domů. Prostě je cítit, kde často chodí lidi a kam ani noha nepáchne. Ale to bych musel hodně hluboko do lesa, což ne každý den se dá absolvovat. Takže aby tohle člověk mohl přežívat, musí se obrnit, ale to zase přichází o vnímání. Je to něco za něco. Snad už se to s očkovanými rozsekne, jinak to nevidim dobře spíš pro nás, než pro ně. Ale musíme věřit, že to nějak zvládneme.

Ikona diskutujiciho Danny 2023-01-14 07:58:39
Ikona diskutujiciho
sipka

Jako bys popisovala mě. Být hypersenzitivní a ještě introvert je o hubu. Pro mě je peklo třeba jen jízda plným autobusem – hluk, smrad z cigaret, vydýchaný vzduch… Přijde mi, že lidi jako my nedělají nic jiného, než se celý život snaží naučit, jak vůbec fungovat a mít plnohodnotný život. Pokud nemají to štěstí a nevedou svůj život někde na klidném místě.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2023-01-14 10:35:27
Ikona diskutujiciho
sipka

Pro mě bylo dost drásající muset trávit roky a roky ve školce a pak po školách kde nonstop řvou děcka jako paviáni. Na střední se pak už naštěstí uklidnili ale základka byla peklo.

Ikona diskutujiciho mike 2023-01-15 13:54:15
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue, doteraz mám v hlave ten celkovo zlý, nepríjemný pocit zo škôlky a zo základnej školy nielen čo sa tohto týka, ale celkovo prišlo mi to strašidelné aj ten špecifický zápach čo som tam vždy cítil. Taktiež nemám odjakživa rád hluk, krik, davy uziapaných nepríčetných ľudí, vždy som bol citlivý na hluk, aj na smrad či už z výfukov, cigariet, alebo chémie ako sú parfémy a spreje, stačí málo a neviem sa ani nadýchnuť.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2023-01-15 16:11:03
Ikona diskutujiciho
sipka

Podobně. Dodneška když si na ty instituce vzpomenu tak si říkám jak jsem to mohla vydržet… Po základce se mi strašně moc ulevilo protože jsem se konečně dostala do kolektivů normálních inteligentních lidí co se uměli o přestávce slušně a tiše chovat.
Syntetické parfemace jak která, poprvé jsem zpozorněla když jsem se po jedné vždycky začala škrábat, jakmile se mi dostala na pleť. Po některých mě rozbolí hlava, když se jich nadechnu, ale některé mi nic nedělají, záleží také na koncentraci. Přešla jsem na přírodní parfémy, chci si začít i svoje vyrábět, už mám vytipované směsi a recepisy. Člověk se musí smířit jen s tím, že éterické oleje tak dlouho jako syntetika nevydrží a není tam takový rozsah na výběr… ale je pravda že mi ty lehké vyhovují víc, nepotřebuju vonět tři dny jednou věcí.
Už se vyhýbám i parfemovaných svíčkám. Rozvoním si tyčinku z přírodních pryskyřic a bylin když chci vonět v pracovně a asi jedno místo kde s tou syntetikou jsem ochotná dělat výjimku je výroba drogerie nebo pracích prostředků, prostě věci které se hned spláchnou do trubek a nezůstávají na těle. Mám doma ještě pár synte parfémů, tak si říkám, že bych mohla zkusit použít tyhle parfémy až budu vyrábět prací gel nebo wc gel. Aby se to spotřebovalo. Protože vlastně voní hezky, akorát to nechci stříkat na sebe. Lít tam éterické by byla škoda… začala jsem postupně syntetické vůně ze svého života vyřazovat když jsem se dočetla že to poškozuje hormonální systém a zvyšuje riziko vzniku rakoviny.

Ikona diskutujiciho kiana 2023-01-31 19:47:31 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Určitě to bylo tím nesplněným slibem (nemá slibovat něco co nechce splnit aneb když něco slíbila měla to dodržet). Také je i spravedlivé, aby ti dala za tak dobrou reklamu podíl. Člověk musí mít rovný charakter, aby se mu v tomhle směru (schopností) dařilo, a ani to není záruka, protože v určitých životních obdobích člověk nějaké velké „nadpřirozené“ schopnosti nepotřebuje, a tak je ani nemá.

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek