Aluška.org: Věděním ke svobodě

Už velice dávno věděli staří indiáni, jak to udělat, aby člověku dorostla končetina, o kterou nějakou nešťastnou náhodou přišel.

Metoda je jednoduchá, ale podle rozsahu zranění se musí přizpůsobit. Aby končetina dorostla správně a rychle, musí být řez rovný. Pokud se jedná o prst, zastaví se krvácení a už není třeba dělat nic dalšího. Jen čekat.

Pokud jde o celou končetinu, je potřeba zastavit krvácení chirurgicky. Zaškrcené tepny a žíly při dorůstání končetiny vytvoří nová spojení, na která se původní žíla napojí bokem. Vypadá to podobně, jako když zaříznete dracenu a ona vypučí z oček pod řezem. Naše žíly umí to samé, jedná se o další analogii, kterou příroda dodržuje.

Pokud se amputovaná končetina překryje kůží, nikdy nemůže dorůst. Díky tomu vídáme lidi o berlích, kteří trpí fantomovými bolestmi. Fantomová bolest je právě způsobená umělou blokací přirozených samoopravných schopností těla.

Na následujícím videu uvidíme zdokumentovaný dorůstající prst.

Příběh je prostý: Pán si (bohužel) uříznul prst a poté fotil, jak mu dorůstá (nebyl překryt kůží a řez byl rovný). Samozřejmě nemohli lidem říct úplně celou pravdu, protože by z toho bylo pozdvižení a farmacie by přišla o peníze plynoucí z podobných úrazů. Takže řekli, že existuje prášek z kmenových buněk (získávaný z prasečích močových měchýřů!), kterým se řez popráší a to právě způsobí ono dorůstání prstu. – Což je samozřejmě naprostý nesmysl, ale masa ho pravděpodobně spolkne i s navijákem.

Kmenové buňky z prasete těžko nějak pomohou člověku (Jsou mu cizí. Transplantované prasečí srdce se v lidském těle také neujme a velice brzy přestává fungovat), kor když musí být dehydrované, jinak by z nich nikdy nebyl prášek. Suchá buňka rovná se mrtvá buňka.

Navíc je velice zábavný fakt, že kmenové buňky – jak je všeobecně známo – se vyskytují primárně v kostní dřeni (,,morek“), v placentě, v krvi pupečníkové šňůry, případně – což už je trochu méně známo – v menstruační krvi žen (článek najdete ZDE)

Ale samozřejmě, že lze získávat kmenové buňky z prasečích močových měchýřů, KDYŽ TAM ŽÁDNÉ NEJSOU.

Tolik jen k údajné zázračné metodě, kterou se to ,,jakože vysvětluje“.

Stem Cell Powder Regrows Finger

http://www.youtube.com/watch?v=NEnLK0oJCa8

http://www.minds.com/blog/view/275393897318846464/stem-cell-powder-regrows-finger

Osobní zkušenost

Když jsem byla ještě dítě, moje nejlepší kamarádka si nešťastnou náhodou ,,ukrojila“ kus prstu. Neoddělila si část kosti, ale seřízla si rovným řezem celé bříško ukazováčku. Šlo pryč maso a odhalila se kost.

Tehdy se s tím okamžitě jelo do nemocnice, ale samozřejmě že doktoři nemohli udělat nic jiného, než ránu dezinfikovat a zavázat, protože s takto ,,malinkým“ zraněním nelze nic dělat.

Bylo jí řečeno, že má štěstí že nepřišla rovnou o celý článek a že může jen doufat, aby se odhalená rána překryla správně kůží, ale že do konce života bude mít ten prst poškozený. Že už to nikdy nebude takové jaké bylo, protože šlo pryč i maso, bříško je pryč.. Ať nečeká žádné zázraky.

Byla z toho samozřejmě nešťastná. První týden probrečela a pak v podstatě neřešila nic jiného, než svůj prst.

Byla to levá ruka a díky tomuto zranění ji nemohla nijak používat. Prst se nesměl ničeho dotknout, nesměl se namočit, nesnesl tlak, dokonce nesnesl ani ten obvaz. Musel se sundat. Všechno ji strašně bolelo. Byly jsme z toho nešťastné obě dvě, ale jen do té doby, než mi po cca dvou týdnech sdělila radostnou novinku:

Prst se hojí, ale ne tak jak jí řekli v nemocnici a doma, ale úplně jinak. Vždycky mi nadšeně ukazovala, jak se rána postupně spravuje.

Uříznuté bříško se začalo ,,zatahovat“ od krajů, pomaličku se vytvořila nová kůže. Po měsíci prst normálně používala. Zhruba za dva měsíce už nebylo vůbec vidět, že prstu někdy něco bylo, protože maso se pod novou kůžičkou dotvořilo také.

Tehdy jsem ještě o této schopnosti lidského těla nevěděla, ani ona ne, tak jsme to považovaly za jakési ,,zázračné vyléčení“. Protože jsme byly ještě malé, chodily jsme obě na základní školu a děti – jak je všeobecně známo – regenerují rychleji a lépe než dospělí a staří.

Teprve postupem času jsem se dostala k tomuto zjištění a hned jsem si vzpomněla, že jsem to vlastně jako divák už jednou zažila.

Když jde pouze o měkké části prstu, nikdo nemusí být nešťastný, že už by mu nedorostl. Problém nastává ve chvíli, kdy se přijde o celou končetinu a je třeba lékař, aby ji správně ošetřil. Jenomže protože se tyto vážné úrazy překrývají kůží, nemáme v dnešní době šanci nechávat dorůstat lidem větší části těla. Musely by se nejdříve změnit vyučované postupy i přístup k samotnému zranění.

© Aluška.org, Alue K. Loskotová 2014. Článek není určen k volnému šíření.

Kam dál:

• Otevřít rubriku ZDRAVÍ: ZDE

• Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org

• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! – Podrobnosti ZDE

• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!

• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE

.

Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue