Aluška.org: Věděním ke svobodě

Tento článek čerpá z knihy Tajemství Iluminátů, autorem je Doc Marquis. Autor byl schopen vnést do diskuse skutečně okultní úhel pohledu. Dívá se na plán zavést Nový světový řád z pohledu bývalého čaroděje. Marquis má své knize kapitolu nazvanou: „Je to katolicismus, nebo čarodějnictví?“
Na začátku této kapitoly učiní autor docela silné prohlášení: „Musím důrazně prohlásit, že katolicismus a čarodějnictví jsou jedno a totéž… mezi čarodějnictvím a katolicismem není žádný rozdíl.“

Poté autor popisuje několik kriticky důležitých oblastí, ve kterých jsou praktiky římského katolicismu a čarodějnictví totožné. Jsou to konkrétně následující věci, které se vyskytují jak při praktikování čarodějnictví, tak i při kostelní mši: Oltář, Zlatý pohár neboli kalich, Svíčky s konkrétně vybranou barvou podle jejich účelu, Použití kadidla, Použití zvonků při obřadu, Uctívání soch, Použití latiny při modlitbách, Použití zlatého žezla při udělování božského požehnání lidem, Obecná víra v očistec, Konzumace hostie zastupující tělo uctívané modly, Víra v pět elementů.

Nyní se podívejme konkrétně na každou z těchto oblastí:

Oltář
V každém katolickém kostele je viditelně umístěn v zadní části kostela. Na oltáři a kolem něj se odehrává mše. V čarodějnictví se také zásadní mít oltář, používá se podobně ke třem účelům:
– Praktikovat magické obřady, jako je sesílání určitých kouzel nebo uctívat okultní božstva.
– Nabíjet a zasvěcovat magické nástroje.
– Vykonat lidskou oběť.

Římskokatolický oltář také zahrnuje magické pomůcky a denně jsou u něj symbolicky vykonávány lidské oběti. Tato každodenní lidská oběť je vykonávána podle falešné víry v transsubstanciaci, víru, že kněz magicky promění oplatku v Ježíšovo tělo a víno v Jeho krev.

Marqiuz v knize vysvětluje: „Jinými slovy, každý den je Kristus reinkarnován a poté obětován… denně vykonávají lidskou oběť, při které je Kristus obětován za jejich hříchy.“

Římští katolíci takto denně provádějí lidské oběti podobným způsobem jako to dělaly čarodějnice po celá staletí.

Čarodějnický a katolický oltář mají společné základní prvky.

Katolický zlatý pohár neboli kalich
„Právě tento kalich, do kterého se lije víno, se stává doslovnou krví Kristovou. Když čarodějnice vykoná lidskou oběť, po rozříznutí hrdla oběti bude prolitá krev shromážděna do kalichu, stejně jako to dělají katolíci, až na to, že v čarodějnickém kalichu je krev skutečná.“ V Satanových očích katolíci provádějí stejný obřad jako čarodějnice.
Nižší třídy čarodějnic, které nenásledují zcela tradiční zvyky a volí měkčí cestu, však stejně jako katolíci pouze zasvěcují víno svému božstvu a to poté pijí. V takovém případě není v jejich postupech absolutně žádný rozdíl.

Čarodějnice (satanisti) stejně jako katolíci používají kalichy k pití krve.

Svíce
„Svíčky byly v katolické mši zavedeny kolem roku 320 našeho letopočtu. Nejsou pro ně žádné biblické důvody, ledaže jste praktikující černá čarodějnice. Níže je seznam různých barevných svíček, které čarodějnice používá během roku. Vzpomeňte, zda si vybavíte některou z těchto barev používaných během katolické mše:
Bílá — čistota, pravda, upřímnost
Červená — Síla, zdraví, vitalita, se*uální láska
Světle modrá – klid, porozumění, trpělivost
Tmavě modrá – impulzivita, deprese, změna
Zelená — finance, plodnost, štěstí
Zlatá/žlutá – přesvědčování, šarm, sebevědomí
Hnědá — Váhání, nejistota
Růžová — čest, láska, morálka
Černá – zlo, ztráta, nesoulad, zmatek
Fialová – napětí, ambice, síla
Stříbrno-šedá — Zrušení, bezvýchodná situace
Oranžová — povzbuzení, stimulace
Zelenožlutá – nemoc, vztek, žárlivost

Pomocí těchto barevných svíček a správných kouzel může čarodějnice způsobit, že se stane cokoliv. Její katoličtí kolegové tyto okultní nástroje nejen používají, ale také za ně platí, když jdou k různým sochám a zapalují tam svíčky.“

Kadidlo
 „Kadidlo je stálý nástroj, který používají kněží. Vezmou si kadidelnici, projdou kolem oltáře a pak s ní zamávají směrem k davu s invokací (modlitbou)… Čarodějnice nejenže používají kadidlo, ale světí jím svůj oltář a své kolegyně čarodějnice přesně tak, jak to dělají katolíci…“

Zvonky
Zvonky používají jak římští katolíci, tak i čarodějnice. Zvonky jsou pokřtěny (zasvěceny) a jak v čarodějnictví, tak i v katolicismu, knězi při rozeznívání zvonků asistují ministranti (tradičně jsou ministranti výhradně chlapci).

Uctívání soch, neboli modloslužebnictví
Čarodějnice se modlily k obrazům nebo sochám svých božstev po mnoho staletí předtím, než s touto praxí začali katolíci.

Latina
„Donedávna se při většině čarodějnických obřadů mluvilo latinsky. V Americe se z nějakého zvláštního důvodu stalo, že když čarodějnice před dvaceti lety přestaly používat latinu, přestaly se i katolické mše odehrávat v latině. Dnes se mluví většinou v americké angličtině, stejně jako u čarodějnické mše.“

V České republice můžete být svědky kombinace latinských modliteb, které jsou ustálené pro všechny a češtiny. Latina je z nějakého důvodu hlavní jazyk ďábla a jeho démonů. Proto jejich oběti při posednutí někdy mluví latinsky. Proto se v kostele, i při čarodějnické a satanistické mši, používá latina. Všechna stará satanistická rituální zaříkávadla jsou výhradně v latině.

Ukázka kostelní latiny

Zlaté žezlo
„…když papež, kardinálové nebo kněží chtějí udělit hromadné požehnání, vytáhnou zlaté žezlo nebo hůlku, ponoří ji do svěcené vody a pak s ní mávnou na lidi.
Žezla nejsou ve světě okultismu žádnou novinkou. Když chce čarodějnice řídit svou moc, může to udělat pomocí hůlky.“

Může také ovládat démonické síly, které má k dispozici díky svému zasvěcení, za pomoci hůlky ve vysvěceném kruhu s pentaklem uvnitř něj. Svěcenou vodu používá čarodějnice k očištění sebe a svých nástrojů. Voda je posvěcena jak v čarodějnictví, tak v katolicismu, smícháním vody se solí.

Čarodějnice používají k posílení a usměrnění své síly buď magickou hůlku, nebo rituální dýku.

Očistec
Učení o očistci se v Bibli ani nenachází. Podle katolického katechismu je očistec popisován jako: „logicky odvozené místo. Protože katolík nemohl jít rovnou do nebe, kdyby zhřešil, a protože by nemohl jít do pekla, kdyby nezemřel ve smrtelném hříchu, muselo být mezi tím místo, kde by se mohl očistit“ … A takto vznikl Očistec.
Víra v očistec je však zcela okultního původu. Čarodějnictví učí, že poté, co člověk projde očistcem, je reinkarnován a je ve svém příštím životě mocnější, než byl předtím. Po několika reinkarnacích se dostatečně očistí, aby mohl žít s bohy a bohyněmi, přesně se stejným koncem, jak to učí katolíci.

Konzumace hostie zastupující tělo uctívané modly
Katolíci i čarodějnice se učí, že hostie se stává skutečným tělem jejich příslušných bohů. Pro římského katolíka se hostie stává skutečným tělem Ježíše Krista a čarodějnice věří, že se hostie stává tělem jejich pohanského božstva.

Na hostiích bývá obrázek kříže, nebo logo s písmeny IHS. IHS, či JHS (iota-éta-sigma), je zkratka řecké podoby jména Ježíš. V čarodějnictví I.H.S. zastupuje Iris, Horus a Semiramis. Tento koncept je v obou kruzích znám jako transsubstanciace.

Čarodějnictví používá stejné hostie ke stejnému účelu. Dřív čarodějnice kradly hostie v kostelech, dneska si je pohodlně objednají na internetu. Tradiční čarodějnice však preferují hostie, které předtím posvětil kněz, (jako i jiné knězem posvěcené pomůcky používané při jejich rituálech), protože jsou pak silnější. Proto si je při mších tajně schovávaly, místo aby je přímo v kostele snědly. Toto chování ukazuje že síla katolické magie je uznávaná i samotnými satanisty a pracuje v jejich prospěch.

Víra v 5 elementů
Jak čarodějnictví, tak římský katolicismus učí, že se vesmír skládá z pěti prvků: Duch, Voda, Vzduch, Oheň a Země. Těchto pět okultních prvků se také nachází v katolické mši:
Duch — bůh v oplatce, kterého denně obětují
Voda – posvěcená voda, kterou používají k očištění a při křtu
Vzduch – symbolicky použitý prostřednictvím kadidla
Oheň — používá se při pálení kadidla a je ve svících na oltáři
Země — Hostie z mouky, které představují  maso jejich obětovaného božstva, Ježíše Krista

Závěr Doc Marquise je nevyhnutelný a usvědčující: Praxe okultismu oběhla všechny okruhy, od starověkého Babylonu až po dnešní římskokatolickou instituci.

© aluska.org 2023