Paní Irena Hanzíková z Jičínska údajně přeložila Voynichův rukopis. Ten, který nedokázali rozluštit žádní vědci, ani žádné programy na světě. Záhadná kniha obsahuje 240 stran dochovaného pergamenu, odhaduje se že původně bylo stran 272. Datum vzniku Voynichova rukopisu se datuje dle radiologické datace C14 na roky 1404-1438. Rukopis je pokryt bohatými ilustracemi zvěrokruhu, podivných rostlin z nichž většinu dodnes nebylo možné identifikovat, astronomických výjevů a nahých žen, koupajících se v nádobách se záhadnou tekutinou.
Irena na rukopis narazila v prosinci 2012, když se chystala zatopit v krbu a uviděla náhodou na jedné stránce ukázku rukopisu. Stránka ji natolik zaujala, že nad ní strávila čtyři měsíce a dlouho do rána se snažila zjistit, co je na ní napsáno. O pár měsíců později, v březnu, si zakoupila celou knihu a začala ji systematicky překládat.
Irena říká, že kniha je záměrně napsána ve složitých šifrách, které jsou tak spletité, že ani sám autor by se po letech ve svém textu nemusel vyznat, protože jedno a to samé písmeno na každé stránce nabývá jiný význam. Například písmeno O se v knize neustále mění, jednou je to souhláska, jindy samohláska. Jednou se čte jako S, na další straně jako M. Proto je text tak neprolomitelný. Šifra se průběžně proměňuje a platí jen pro určitý úsek. Potom se zase změní a platí pro další úsek.
Irena říká, že je text ve starém jazyce českém a napsal ho pravděpodobně duchovní Jiří III. Lichtenštejn, který žil mezi lety 1383 – 1419. Byl to český biskup, který působil v Itálii a do deníku si zapsal svůj život v rodném jazyce. V knize popisuje své myšlenky, duševní trápení, pochybnosti, názory, zkrátka popisuje svůj duševní a duchovní svět.
Čtěte také: Voynichův rukopis – záhadná kniha, která dodnes odolává překladu!
V knize je například napsáno, že se Ježíš vrátí na zemi v duši vyvoleného člověka a přijde velká změna, která nám přinese nový krásný svět.
Rukopis obsahuje zmínky o znovuzrození, o zásahu boží moci a další myšlenky, které musely být ve své době natolik nebezpečné, že by za ně mohli autora upálit. Voynichův rukopis je zpověď duchovního a každá z prapodivných rostlin představuje autora samotného v různé situaci, není to žádný herbář.
Jedna ze stránek s ,,rouhačskými“ myšlenkami o reinkarnaci, píše: ,,Dvakrát žít netoužím, mám dvakrát zradit sebe sám, po stáří ztratím trvání, znovu usnu, živ snad procitnu a netřeba mě trpět, strádat znovu. Odmítnu stav poznání zvěsti, kdy vracet se mám za čas. Sám soudný odmítnu klam, po tmě zas dětství mít. Zrozen mám ctít mámu, prožívat lásku k ní, hrát si, strast necítit. Pokrevní shoda netušená, která život mi dá, křest dostanu, pracně uvěřím, trpíc.“
Autorovi je zde zvěstováno znovuzrození. On tuto převratnou zvěst zpočátku odmítá. Po několika stránkách se přiznává, že ho tato zvěst drží nad vodou. Další, druhý život má být daleko krásnější, má být prožitý s velkou láskou, která autorovi chybí.
Myšlenky o znovuzrození katolická církev razantně odmítá, a to i dnes.
Moravský šlechtic Jiří III. z Lichtenštejna byl původem z Mikulova, byl to tridentský biskup a římský kardinál. Podnětem k napsání byly zřejmě bolavé zkušenosti z města Tridentu i z časů trojpapežství. V Tridentu se proti jeho církevní moci stavěli jak měšťané, tak šlechta. I on se ocitl na šachovnici světské a církevní moci, kde se váha jednotlivých figur někdy až v rychlém sledu výrazně měnila.
Irena se nezajímá o to, co v textu vidí jiní překladatelé, protože si je jistá tím, co v něm čte. Zmínky o tom, že Irena knihu překládá, můžeme postupně najít na netu od roku 2016. Koncem roku 2020 se za Irenou vydal Igor Chaun, který s ní natočil třídílný film a zde jsou řečeny nejnovější podrobnosti o pokroku Ireny. Igor dokonce pro Irenu uspořádal finanční sbírku na její podporu, aby mohla v klidu překládat.
Irena Hanzíková má také stránku voynichuvrukopis.cz, kde jsou překlady jednotlivých stránek (Překlady stránek jsou tady, ale bohužel to není slovo od slova, údajně z důvodu autorských práv. Irena se asi snaží neodhalovat nejintimnější pasáže. A tady je o životě autora) a aktuality ohledně práce na překladu. Na tomto webu uvádí v nejnovější aktualizaci z června 2020 velice zajímavý překlad:
,,Texty Voynichova rukopisu zvěstují znovunarození, zmírňují strach ze smrti a hlavně prorokují, že se dá lidem všem vidět Boží Syn, nejvyšší dobro, které existuje. Obsah rukopisu 600 let zakódovaný je zjevně určený k tomu, aby byl dešifrován právě v dnešní době, kdy spějeme do záhuby.
Moje poslední překlady popisují, že zde na Zemi dojde ke střetu Boží moci s ústředním zlem, které nastavuje podmínky pro existenci samotnou a brání nám prožívat hezký a kvalitní život. Bude se jednat o velký třesk, při kterém Boží síla zlo přemůže.
Ukázka z textu:
„Hada zradu vystřídá moc svatá
zločin každý čeká trest
střetu třesk zlo přemůže
zabije nepřátele
střet s ním brzy smrt pohostí…“
Asi by vás zajímalo, co našla Irena v části, kde jsou nahé ženy koupající se v zelených kádích. Dodnes se Irena k tomuto překladu nedostala, protože není možné přeskakovat. Nejde totiž přeložit další stránku, aniž by se přeložila ta předešlá, kvůli složitosti a neustálé změně šifer.
Mgr. Hana Borovská PhD. (paní Borovská učila 14 let starou češtinu na Masarykově univerzitě) však kritizuje Irenin překlad a říká, že není možné, aby se metodami, které Irena popisuje, dala kniha přeložit. A uvádí konkrétní důvody, proč to není možné.
Říká, že naprosto není možné, aby šlo o překlad, protože čeština v období 15. století užívala spřežky a tudíž neměla háčky a čárky. Neměla některé dnešní dlouhé samohlásky, měla dvojhlásky které už nemáme, měla jiný slovosled a také samozřejmě používala jinou slovní zásobu. Měla jiné slovesné časy, jinou syntax, spojky…
Dále říká, že je kniha nesmírně luxusní, velmi krasopisná, bohatě ilustrovaná a absolutně nepřipadá v úvahu, aby byla takto drahá kniha použita jako soukromý deník, který by nebyl určen širšímu publiku, navíc člověkem, který ve své době nebyl až tak významný. Výroba knih byla tehdy velmi pracná a drahá, šlo o systematický a profesionální výkon, na kterém spíše pracoval celý kolektiv osob.
Dále říká, že Irena neuvádí způsob jejího překladu, jestli je to transkripce, transliterace, zápis dobového jazyka, nebo překlad do současné češtiny? Irena prý na tyto otázky nemůže uspokojivě odpovědět a kvůli vlně kritiky a množství nepohodlných otázek odstranila ze svých stránek návštěvní knihu.
Také Irenu kritizuje za chaotičnost překladů, neuspořádanost zápisků po papírcích, které se neustále někam ztrácejí, jak bylo viditelné na třech filmech od Igora Chauna. Nepříjemné jsou také chvíle, kdy začne číst přeloženou větu, ale pak ji nechce dokončit a zdráhá se text dočíst. Upozorňuje též na to, že neodborný překlad paní Ireny zatím nestál žádnému bohemistovi za to, aby se jím zabýval a aby se k němu nějak vyjádřil.
Na závěr můj názor
Osobně se domnívám, že jde o knihu okultní, zaměřenou zejména na léčbu bylinami a magii bylin. Pravděpodobně jsou v ní vysvětlené magické či hermetické principy spolu s jednotlivými postupy. Největší část s rostlinami může popisovat rostlinnou magii, dříve byly magické účinky rostlin spojovány také s jejich léčivými účinky, byly to spojené nádoby, takže tam může být o léčebných mastích a odvarech. Jaké části rostlin, kdy, za jaké polohy měsíce či konjunkce planet sbírat, jak je sušit a připravovat. V závěru knihy je pak speciálně věnována pozornost různým kořínkům. Proč jsou ale rostliny podivně nakreslené? Možná jde o uměleckou interpretaci, nebo autor kreslil květiny, o kterých četl/slyšel, ale na vlastní oči je neviděl. Třeba pocházely z jiných zemí a neměl je jak potkat.
Je také známo, že staré okultní texty a grimoáry bývaly zapsány těsnopisem (používaly se zkratky pro často se vyskytující názvy činností či předmětů) a speciální abecedou, kterou si autor sám vymýšlel či odvodil, přičemž existuje několik typů dochovaných známých okultních abeced pro tajné zápisy. Šifra Voynichova rukopisu může být kombinace těsnopisných zkratek a vlastní abecedy, aby tuto vědu nemohli studovat nezasvěcení lidé.
Ke konci obsahuje kniha nákresy hvězd, souhvězdí a mapy, které vypadají jako nákresy planet, dimenzí, či světů. Jakoby vysvětlovaly celý vesmír. V planetární části se vyskytují i postavy, může jít o božstva, nebo nějaké duchy, které autoři znali, či uctívali, nebo je spojovali s danými jevy, či tělesy. Postavy mohou symbolizovat jednotlivé hvězdy a planety, nebo jejich fáze. Některé nákresy jednoznačně znázorňují zvěrokruh. I tato tématika patří do okultismu a je tradiční součástí grimoárů i herbální magie. Stará i moderní magie byla vždy spojena s planetami a znalosti v oboru astrologie byly proto zcela klíčové. Kniha pravděpodobně obsahuje i pasáže týkající se lidského těla, což by navazovalo na rostlinnou část a potvrzovalo fakt, že se kniha zabývá léčebnými metodami. Léčitelství je opět tradiční součást starých grimoárů.
Množství stránek s nahými ženami v zelené tekutině, v nadobách pospojovaných potrubím, by mohly vyprávět o inkarnaci, zrození, koloběhu života, mohly by to být primitivní genealogické stromy popisující postupně se rodící generace. Možná jsou zde zakresleny hlavně ženy s vystouplými břichy, protože právě ženy rodí tyto nové generace a ženám mohla být i kniha určena, možná to byla okultní příručka pro bylinkářky. Kouzelné rostliny se navíc tradičně sbíraly bez oblečení. Mužů v knize sice pár je, ale jen velmi málo.
Jednotlivé postavy spojené potrubím by také mohly vyprávět o energetických propojeních mezi lidmi, nebo o kolektivním vědomí.
Z toho důvodu nesouhlasím s tím, že by šlo o soukromý deník českého duchovního, tématika ilustrací tomu neodpovídá. Kromě toho by údajný autor rukopisu, jakožto osoba duchovní, v první třetině 15. století měl používat spíš latinu. V době Jana Husa byla odborným jazykem latina, od poloviny 15. století se objevují odborná díla (lékařská, astronomická) psaná česky.
Že jde o okultní knihu plnou znalostí o rostlinách a jejich léčebném využití, tím jsem si naprosto jistá, na základě posouzení ilustrací, které prozrazují základní tématiku jednotlivých částí knihy. Říká se, že obraz vydá za tisíc slov a je to tak.
© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2021
Poslední komentáře
-armag ... nebo naopak můžeš žít blaze a meditovat,…
-Alue K. Loskotová Souhlasím, současná doba je velice nebezpečná a duchovní…
-Silentus Někdo někdy řekl, že věda je to, co…
-není Vhodným synonymem by mohl být termín moudrost, či…
-Alue K. Loskotová