Dnes to bude něco pro zasmání. Příběh o tom, jak jsem podala neopatrně prst a Ivan chtěl celou ruku… A kdyby jenom ruku. 😀
Aneb když se s vámi prudce rozjede vlak a vy nevíte, jak to máte zabrzdit. Situaci evidentně zhoršil fakt, že jsem nechtěla cizímu člověku vysvětlovat, proč mi ve vjezdu parkuje drahé auto a kdo s tím jezdí… co je komu po tom, když se stejně už nikdy neuvidíme, že? – To by za mnou ale Ivan nesměl jezdit pravidelně. A pak se to úplně po…
Poslední komentáře
-Simona Toto je hodně důležité téma a píše o…
-Simona Úplně heslovitě bych řekla: 1. praktičnost - k…
-Alue K. Loskotová Tento článek mě nutí přemýšlet. Často jsem se…
-Will Velmi inspirativní. Líbí se mi, že se tu…
-Jana